J. Čihák (Pátek 13. ledna 2012)  ⇑

V článku se píše, že každý kámen mohl znamenat jednoho zemřelého předka a každá řada označovala jeden rod. Mám z toho dojem, že řady u Kounova a Nečemic jsou kamennou kronikou slovanského kmene, který sídlil na tabulovém vrchu Výrov. Jak přibývaly rody, přibývaly i řady. Za zemřelé pokládali další kameny a tím řady postupně prodlužovali. Místo nebylo pohřebištěm, ale nějaké obřady související s kultem mrtvých zde mohli vykonávat.

J. Čihák (Pátek 13. ledna 2012)  ⇑

Sv.Vojtěch a Kounovské kamenné řady, článek.

Franta (Čtvrtek 12. ledna 2012)  ⇑

podobné je to s německým slovem "Heide"

Germánská magická bylina č.1, přímo od Odina,(viz "devatero kvítí", pramen Lacnunga) je Beifuß , jméno odvozeno "von dem althochdeutschen Verb bōʒen „stoßen, schlagen“ " - doslova s její pomocí utloukal démony nemocí.

J. Čihák (Čtvrtek 12. ledna 2012)  ⇑

Předpokládal jsem, že tvrzení o keltském uctívání vřesovišť je podloženo mýty nebo odborným názorem, ale není to tak.

Našel jsem zajímavé odvození slova pohanský od vřes.
Stromy keltského oghamu, práce C. Clarka (1995).
Úr (úr), vřes: Vřes (angl. heather) (Calluna vulgaris (L.) Hull) je keř dorůstající do 2 m. Je hlavní součástí vegetačního typu vřesoviště ("heath"), odkud pochází výraz "heathen" - pohanský. Je stále zelený, v pozdním létě má růžové zvonkovité květy. Existuje mnoho jiných druhů, kterým se rovněž říká vřes - ty patří k rodům Erica, Phyllodoce a Cassiope. Jsou to příbuzní rodu Calluna, a vypadají podobně.

ZH (Čtvrtek 12. ledna 2012)  ⇑

Ještě bych doplnil, že pečlivá kontrola vřesu pro vaření piva probíhá v moderních dobách. Houbou je paličkovice nachová a její příbuzní, mnohé epidemie ve středověku byly způsobeny patrně právě jí, aniž by byla tehdy příčina známa. Mj. způsobovala sluchové halucinace (a mnohé čarodějnické procesy s tím prý souvisely, dokumentováno je to prý v procesech v Massachussets (viz známá písnička o Susannah Martin v Amesbury)). Jiná forma způsobovala odumírání tělesných aker. Viz Ergotismus.

ZH (Středa 11. ledna 2012)  ⇑

Wikipedie:
Vřes byl používán jako přísada při vaření piva během středověku před používáním chmele. Užití vřesu v pivu bylo pečlivě kontrolováno. Nať vřesu musela být očištěna od zbytku rostliny, protože houby rostoucí na kořenech mohly být halucinogenní nebo toxické.

Vřesový med je vysoce ceněný produkt. Má charakteristickou chuť a texturu. Je pomalu tekoucí, stává se gelem dokud není rozmíchán.

Franta (Středa 11. ledna 2012)  ⇑

J.Čihák: pokuste se uvést nějaký důkaz o posvátnosti vřesu u Keltů.

Domnívám se, že asociace vřes - Keltové má asi tyto zdroje:
Anglie + vřesoviště + Stonehenge + druidové

J. Čihák (Středa 11. ledna 2012)  ⇑

Tak snad zbývá ten vřes, který byl u Keltů posvátný. Vřesoviště považovali za posvátná místa. A hned se nabízí vysvětlení, že si pro své obřady vybudovali umělé vřesoviště.

ZH (Středa 11. ledna 2012)  ⇑

To jsem pochopil, ale když máme výjimečně k dispozici místní pylovou analýzu...

Jinak severojižní cesta při východním okraji řad, která rozděluje Rovinu, byla hranicí mezi panstvím Schwarzenbergů a knížetem Adolfem Domauschitz (vesnice, v jejímž katastru to je, se jmenuje Domoušice).
Čili Schw. mohli odvalit kameny ze svého pole na okraj pozemku. Kolem r. 1850 byl reliéf krajiny shodný s dnešním, čili lom už byl v dnešní dispozici.

Pokud se podíváte na ortofotomapu oblasti nečemických řad, dodnes jsou tam okrsky lesa s různým porostem rozděleny přibližně tak, jak probíhají řady. Zajímavé je, že na starších ortofotomapách je tam les souvislý, že by restituce? Třeba by se v podrobné katastrálce našlo, o co jde.

J. Čihák (Středa 11. ledna 2012)  ⇑

Měl jsem na mysli posvátné rostliny, které obsahují především halucinogenní látky.

Wikipedie: Blín černý roste na rumištích, v příkopech a kolem cest nebo jako plevel na polích a zahradách, zejména pak v teplejších oblastech. Upřednostňuje sušší písčité až hlinité výživné půdy a slunná stanoviště. Patřil mezi posvátné rostliny pohanských Germánů, kteří ho pěstovali na zvláštních „svatých políčcích“. Byl používán při věštění, ovlivňování počasí a léčení.

Keltové blín nazývali Belenos a byl zasvěcen bohu Belenovi.

ZH (Středa 11. ledna 2012)  ⇑

Posvátné rostliny? No, pšenice, žito, oves, ječmen a vřes tam byly nalezeny.

Proč byly velké kameny v řadách podloženy drobnějšími - odhadl bych, že proto, aby děti, ať už pravěkých, nebo novověkých zemědělců, nebyly při hře zavaleny.

Nicméně zajímavé je, že v oblasti Starého hradiska jsou místní názvy U kamenného stolu a U mohyly. Proč na hradisku nebyly nalezeny stopy obytných budov - na nepřístupných kopcích budovali Keltové refugia (útočiště), která byla využívána jen v dobách napadení pro obyvatele okolí.

J. Čihák (Středa 11. ledna 2012)  ⇑

To jsem převzal z článků, samozřejmě řady tam míří jen přibližně. Od valu je vidět Výrov.

ČRo: Řady míří na nebe.

O Kounovských řadách se také spekuluje jako o symbolickém posvátném poli osetém kameny místo obilím. A co když to bylo posvátné pole, kde byly pěstovány posvátné rostliny? Které to mohly být?

ZH (Středa 11. ledna 2012)  ⇑

Nějak nevidím, že by řady mířily na Výrov, i když to tak Helsus kreslí, nicméně pod az. 32°, jak to myslíte?
Pořád se mi nezdá, když z obrovských keltských valů jsou jen terénní nerovnosti, že by nějaká řada kamenů přetrvala viditelně na povrchu tisíce let.

J. Čihák (Středa 11. ledna 2012)  ⇑

Nečemické kamenné řady ukazují na nedaleký vrch Výrov, kde se nachází hradiště Kuk. Překvapil mě azimut spojnice: k vrcholu 66,85˚, k náhorní plošině 61˚-73˚, průměr 67˚.

ZH (Středa 11. ledna 2012)  ⇑

No, nevím.
Pegas a Gibbon u kounovských řad jsou široké kameny, 1,5-2,5 m, vyčnívají jen 30-40 cm nad povrch, mají tendenci se rozpadnout na menší kameny. Nevím jak jsou vysoké, odhadl bych, že ne moc, že jsou pozůstatkem křemencové krusty. Další podobný kámen je na západě vně řad. Tyto velké kameny nevypadají, že by s nimi někdy někdo hýbal, rozpadly by se. V řadách jsou větší kameny, třeba půlmetrové, ty ovšem víceméně leží na povrchu nebo v malé prohlubni, mezi nimi jsou v řadě malé kameny zvící hlavy, které lze odsunout nohou. V oblasti Roviny, kde jsou řady, je na severní straně opuštěný rozsáhlý opukový lom, který ubírá část celé tabule. Řady jsou více patrny na severní polovině areálu. Bohužel nemám žádné znalosti o praxi lámání opuky, předpokládám, že se na stavební kámen odebírala postupně shora, nahoře při lomu jsou taky pozůstatky povrchových opukových lomů. Tak mě napadlo, že nevhodné křemencové kameny při odkryvu opuky odsunuli dál od lomu do centra Roviny. Pak třeba toto místo pronajali dělníkům na políčka a ti kameny odsunuli na meze.

Jinak Rovina je obrovské území, příliš velké na hradiště. Staré hradisko má plochu velkou tak akorát. Výhled z Roviny je omezen jak Pravdou, tak Džbánem aj., dnes pochopitelně stromy. Nejlepší výhled by byl na Středohoří v oblasti Loun.
Tipnul bych si, že možná i nečemické řady vznikly jako hranice pozemků.