Franta (Pondělí 9. ledna 2012)

Článek, na který odkazuje Jan Čihák, má přínos v tom, že ukazuje východ Slunce nad Řípem. Ukazuje ho v době, která je archeoastronomicky zajímavá. Tedy v době, která je označována jako "Beltine". Cenné je také to, že z obrázku vyplývá, že "úhlová šířka" Řípu na obzoru je o něco větší než je "úhlový průměr" Slunce. Z toho plyne, že mohly být dobře určeny dny, kdy se Slunce vrací nad Říp a následně pak mohl být vypočten den slunovratu.

Rovina je pláň, která je z velké části tvořena polem, které je prosté větších kamenů. Ale i na tomto poli dříve prý stály menhiry. Některé prý byly odtaženy na okraj pole, největší, který byl prý někde uprostřed pole, byl prý pokácen do vykopané jámy a někde, pod úrovní pole, tam prý pořád je. To by mohly být "ty chybějící radiály", o kterých se zmínil Jan Cinert.

Když se spočte azimut kamenů Pagas a Gibbon (oficiální souřadnice: P: 50.22382, 13.69225 a G: 50.22605, 13.69572 - vychází jejich azimut trochu méně než 45 stupňů. Azimut východu Slunce o letním slunovratu (data a metodika Z. Ministr) je pro rok 2000 51,56 stupně, pro rok -5000 50,19 stupně. Hodnoty deklinace Slunce pro dobu starší než je 5000 BC nejsou uváděny (vztah podle Newcomba)
Z toho pohledu je otázka, jak přišla autorka článku na datum 4500BC, které je v článku uvedeno jako datum vzniku stavby odvozené z poloh kamenu Pegas a Gibbon. Pro 4000BC vychází azimut 50,32.

Azimut spojnice P-G menší než azimut východu Slunce o letním Slunovratu by mohl být spojen z "nejsevernějším východem Měsíce".