zh (Sobota 7. ledna 2012)  ⇑

Na to jsem narazel. Psal to amater,proc se tim asi profes.arch.vazne nezabyvaji? Na prvni pohled je divne,ze kameny by zustaly po par tis.letech takto na povrchu.

J. Čihák (Sobota 7. ledna 2012)  ⇑

Wikipedie: 1/ pravěké posvátné závodiště, 2/ pravěký kalendář a observatoř, 3/ středověké rozhraničení jednotlivých parcel lesa nebo polí. Nejčastěji bývá uvažována druhá možnost. Je podpořena tím, že spojnice mezi určitými význačnými kameny – promítnuty na obzor – ukazují na postavení některých nebeských těles (Slunce, Měsíc, Polárka atd.) ve významné dny v roce (např. místo, kde vychází Slunce o zimním slunovratu apod.).

Objevitelem kamenných řad je kounovský učitel Antonín Patejdl. V roce 1934 řady prozkoumal, změřil a upozornil na ně archeology i Památkový úřad. Zároveň o nich publikoval první zprávu; vyšla ve vlastivědném sborníku žateckého muzea Krajem Lučanů. Patejdl v ní kounovské řady označil za "jedinečnou praehistorickou stavbu nejen u nás, nýbrž v celé střední Evropě", která by podle něj mohla být v přímé souvislosti s halštatským hradištěm, vzdáleným od řad jen několik set metrů.

Patejdlův názor je podporován objevem spojnice Kounovské kamenné řady-Říp. Místo pro hradiště a svatyni mohlo být záměrně vybráno tak, aby z nich byl vidět východ Slunce nad Řípem o svátku Beltine.

zh (Sobota 7. ledna 2012)  ⇑

Jedine soustredene usili naseho tymu by mohlo vnest jasno,jak vznikly Kounovske rady:). Mel jsem zatim zato, ze ledovcem zavlecene kameny odklidili ze svych policek hornici z Peruna,kterym je rozdal na bezcene pude hrabe nevim uz jaky,snad Kolowrat. Taky bo to mohly byt pristavaci drahy pro letku mimozewstanu ci olympijsky stadion,jak jsem se krom kalendare pravecanu docetl v encyklopedii

J. Čihák (Pátek 6. ledna 2012)  ⇑

Kounovské řady-Říp-Slunce a keltský svátek Beltine.
Článek o pozorování.

zh (Pátek 6. ledna 2012)  ⇑

Nedavno jsem to cetl,ted nemuzu,ale byl tam problem,ze je to blizko rozlehleho hradiste a dalo se tak vymerit cokoli. Jinak doporucuji zadavat data do Azoru pres mou gmapu,sice se tam nepohodlne presouva usecka,ale pak uz je to prakticke.

J. Čihák (Pátek 6. ledna 2012)  ⇑

Východ Slunce nad čedičovým kuželem Veliš pozorovaný ze svatyně u Markvartic, foto F.Táborský.Uložil jsem do seznamu. Nepřesnost v turistické mapě (mapy.cz) způsobila, že jsem netrefil nejvyšší bod Veliše. Azimut se téměř shoduje s východem Slunce o rovnodennosti.

zh (Čtvrtek 5. ledna 2012)  ⇑

PS Melo by to byt https://zhola.com/vychodySlunce/formular.php

zh (Čtvrtek 5. ledna 2012)  ⇑

J.Cihak - ten prvni odkaz - php program - jsme resili pred rokem,dokonce je tady nekde na strankach. Ale jsem v Jeseniku a mam jen mobil. Mel nejake mouchy byly myslim diskutovany na jejich i nasich strankach,ze je pekny,ale zcela nepresny,psal tam tusim nejaky Cechoamerican. Asi pg nepocital s refrakci. Ten druhy neznam.
J.Cinert - stejne bychom meli nastudovat cele CP4

Jan Cinert (Čtvrtek 5. ledna 2012)  ⇑

Ten domnělý text K. Tomkové na internetu a ani v počítači nemůžu najít. Ach ta má paměť, možná jsem to i kdysi prošel někde ve studovně, nebo je to zakuklené někde pod jiným názvem.

J. Čihák (Středa 4. ledna 2012)  ⇑

ZH: Víte o nich? 1 2

Jan Cinert (Středa 4. ledna 2012)  ⇑

Četl jsem dříve samotný text archeoložky Tomkové o revizním výzkumu opevnění Levého Hradce, na něco významného o Bořivojově kostele si z něho nevzpomínám. Asi je text nějak přístupný na internetu. Zkusím to večer dohledat. Odtud je právě má vzpomínka na zpochybnění spojování Levého Hradce s Bořivojem, jak jsem dříve uvedl. Můj uvedený úmysl prozkoumání základů se týká jen otloukaných kvádříků, jejich vztahu k lomovému zdivu a stavebních spár. Čili jen z pohledu stavaře, neboť to také jediné mi přísluší.

ZH (Středa 4. ledna 2012)  ⇑

Levému Hradci je věnováno Castrum Pragense 4, které mají k zapůjčení v knihovnách Arch. i Historického ústavu v Praze, nečetl jsem to zatím, nepochopil jsem, zda vy ano, našel jsem jen recenzi.

Jan Cinert (Středa 4. ledna 2012)  ⇑

Včera večer se mi ohledně levohradecké rotundy trochu zvýšil adrenalin a důsledek je obvyklý. Výhledově se nějak pokusím vymoci si prozkoumání základů rotundy, aby byl konec diskuzím od stolu. Pravděpodobnost, že by mně bylo něco takového umožněno se v tuto chvíli jeví samozřejmě velmi malá, ale za pravdu se bojovat musí. :-)

Nechci být příliš adresný, ale někteří profesoři publikují proto, že si zajistili grant, nikoliv proto, že mají nové pracně získané poznatky o které se chtějí podělit s ostatními. Je velký rozdíl mezi např. Frolíkovými a pod. revizními výzkumy a pouhými výroky, že v základech je posvěcený kámen a otloukané kvádříky bez jakýchkoli analýz a podrobného zkoumání.

Z čeho vlastně byl vnější plášť zdí velkomoravských staveb (uvnitř bylo lité zdivo) se moc neví, protože se zachovaly jen zbytky základů, případně jen jejich negativní otisk v zemi. Třebíčská bazilika je přechod mezi románským slohem a gotikou, proto již vyspělé opracování žulových kvádrů vnějšího pláště zdí a použití místního kamene. V zásadě se používala opuka, právě pro snadnost štípání a později otloukání. V kamenné plentě levohradeckého opevnění byly mimo opuky použity v menší míře i pískovec a buližník. Takže u vnějších líců zdiva se dá očekávat jen opuka, ve vnitřním litém zdivu i přimísení toho, co bylo k dispozici.

Petrolog by mohl určit rozdílné lokality z nichž pochází v levohradecké rotundě štípané kameny a otloukané kvádříky. Naopak by mohl stanovit shodu, a tím i pravděpodobnost jedné stavební fáze. Výsledek takového výzkumu by byl pro snahu nekonečně teoretizovat o Bořivojově rotundě stejně nebezpečný, jako genetický výzkum pro stávající výklad nejstarší historie. Proto se nikdy neuskuteční.

ZH (Středa 4. ledna 2012)  ⇑

Pochopil jsem tedy, že v základech levohradecké rotundy jsou kameny nesourodé s ostatními, které Sommer považuje za prvky ze starší stavby a vy za kvádry připravované (a třeba nepovedené) pro vznikající stavbu. Sommer má výhodu, že je mohl analyzovat vč. (tipuju) ev. zbytků staršího pojiva ap., vy máte zase vědomosti o zednické praxi, a kvádry se nezdají odpovídat tak starému období.

Před několika dny jsem se stavil u třebíčské baziliky, dřív jsem si ani neuvědomil, že je ze žuly (aspoň tak jsem ten kámen odhadl), předpokládám, že proto, že snáze opracovatelný kámen v okolí není. To říkám jen proto, že vlastně nevím, z čeho jsou velkomoravské rotundy, a jak se třeba lišilo opracování kamene tam a ev. vzápětí na LH kvůli možnému odlišnému materiálu.

Taky jsem se stavil za dobré viditelnosti v Přední Kopanině, od rotundy jsem viděl tuším Varhošť, Říp by byl taky vidět, kdyby nebyl zakryt lesem. Ale to je celkem na nic, jednak je Říp vidět z půlky Čech, jednak není přesně na jih od Řípu a ani holubická rotunda není přesně v lajně. No a za téže skvělé viditelnosti jsem byl i u rotundy želkovické, rozhled je fascinující, obzorový kalendář tam musel být ložený. Mimochodem jsem viděl i 130 km vzdálené Krkonoše. No, Házmburk a Říp jsou ještě méně v zákrytu, než jsem odhadl podle mapy, zřejmě na utkvělé myšlenky fantasmagoriků 21. století tehdy kašlali...

Testoval jsem ještě nápad, zda Čihákova jeruzalémská linie nebyla vedlejším produktem arabského učence, který vyměřoval quiblu, no, Jeruzalém je v azimutu 132°, Mekka 135°, Medina 133°, muslimové se původně modlili k Jeruzalému, ale to bylo dávno (622-624), no z toho taky nic nebude, jen že zkušenosti mít mohl.

Jan Cinert (Pondělí 2. ledna 2012)  ⇑

Ve svém minulém příspěvku jsem použil nepřesnou terminologii, tak to raději hned napravím. Ve velkomoravském období se používalo lomové zdivo, jehož jednotlivé kusy byly získány "štípáním". V románském období se používaly "otloukané" kvádříky, nejprve hrudší a později pečlivěji opracované. Skutečně "tesané" kvádry se objevují s nástupem gotiky, kdy bylo používáno zubové dláto, kterým se vytvářely pěkně rovné líce kvádrů.
Na snímku vloženém 13. 12. J. Čihákem je ve 2/3 odleva viditelná svislá stavební spára, od níž jsou vlevo právě otloukané kvádříky. Zjevně se zde setkávají dva samostatně zděné bloky základového zdiva. Když se ještě zdilo z cihel, tak se pečlivě založila první šichta (řada) cihel. Potom se ze dvou prken stloukl prvek tvaru L a pevně svisle zafixoval na roh krajní cihly první šichty. Rohové cihly v dalších šichtách už se jenom přikládaly do vnitřního koutu dřevěného prvku. Tím se docílilo, že vyzděný roh byl pěkně zalícovaný a přesně svislý, aniž by se každá koncová cihla další šichty musela pokládat za kontroly svislou vodováhou.
Vlevo od stavební spáry tedy byl svislý vnitřní vytyčovací prvek pro následující blok základů, ke kterému se přikládaly opracované kvádříky, protože přesně přiložit hrubé lomové zdivo nešlo. Tolik plody mých praktických zkušeností z let "dřiny a odříkání" :-).
Snad ještě připomenu, že Bořivoj by první kostel založil za bránou, nikoliv uprostřed hradiště. Plocha za bránou ale byla prozkoumána a nic spojitelného s kostelem zde nalezeno nebylo. Pouze, pokud si to dobře pamatuji, jáma obložená kameny, příliž mělká, aby byla zásobnicí a příliš malá, aby byla pozůstatkem kostela. Podle mne to byla obřadní jáma pohanské svatyně, obdoba té, kterou nalezla J. Čiháková pod zbytky rotundy sv. Václava na Malé Straně.

Nediskutovali jsme zde o přemyslovských denárech, což je asi dobře, protože to vyžaduje větší znalosti. Konkrétně já je nemám, přesto jsem do článku o prvním pražském mostu přidal kapitolu o tzv. Svatováclavských denárech s jiným úhlem pohledu. Možná by to někoho mohlo zajímat.