J. Čihák (Sobota 7. ledna 2012)

Wikipedie: 1/ pravěké posvátné závodiště, 2/ pravěký kalendář a observatoř, 3/ středověké rozhraničení jednotlivých parcel lesa nebo polí. Nejčastěji bývá uvažována druhá možnost. Je podpořena tím, že spojnice mezi určitými význačnými kameny – promítnuty na obzor – ukazují na postavení některých nebeských těles (Slunce, Měsíc, Polárka atd.) ve významné dny v roce (např. místo, kde vychází Slunce o zimním slunovratu apod.).

Objevitelem kamenných řad je kounovský učitel Antonín Patejdl. V roce 1934 řady prozkoumal, změřil a upozornil na ně archeology i Památkový úřad. Zároveň o nich publikoval první zprávu; vyšla ve vlastivědném sborníku žateckého muzea Krajem Lučanů. Patejdl v ní kounovské řady označil za "jedinečnou praehistorickou stavbu nejen u nás, nýbrž v celé střední Evropě", která by podle něj mohla být v přímé souvislosti s halštatským hradištěm, vzdáleným od řad jen několik set metrů.

Patejdlův názor je podporován objevem spojnice Kounovské kamenné řady-Říp. Místo pro hradiště a svatyni mohlo být záměrně vybráno tak, aby z nich byl vidět východ Slunce nad Řípem o svátku Beltine.