Kniha HAJDY NA HRAD
Jan Cinert (Pondělí 2. ledna 2012)
Ve svém minulém příspěvku jsem použil nepřesnou terminologii, tak to raději hned napravím. Ve velkomoravském období se používalo lomové zdivo, jehož jednotlivé kusy byly získány "štípáním". V románském období se používaly "otloukané" kvádříky, nejprve hrudší a později pečlivěji opracované. Skutečně "tesané" kvádry se objevují s nástupem gotiky, kdy bylo používáno zubové dláto, kterým se vytvářely pěkně rovné líce kvádrů.
Na snímku vloženém 13. 12. J. Čihákem je ve 2/3 odleva viditelná svislá stavební spára, od níž jsou vlevo právě otloukané kvádříky. Zjevně se zde setkávají dva samostatně zděné bloky základového zdiva. Když se ještě zdilo z cihel, tak se pečlivě založila první šichta (řada) cihel. Potom se ze dvou prken stloukl prvek tvaru L a pevně svisle zafixoval na roh krajní cihly první šichty. Rohové cihly v dalších šichtách už se jenom přikládaly do vnitřního koutu dřevěného prvku. Tím se docílilo, že vyzděný roh byl pěkně zalícovaný a přesně svislý, aniž by se každá koncová cihla další šichty musela pokládat za kontroly svislou vodováhou.
Vlevo od stavební spáry tedy byl svislý vnitřní vytyčovací prvek pro následující blok základů, ke kterému se přikládaly opracované kvádříky, protože přesně přiložit hrubé lomové zdivo nešlo. Tolik plody mých praktických zkušeností z let "dřiny a odříkání" :-).
Snad ještě připomenu, že Bořivoj by první kostel založil za bránou, nikoliv uprostřed hradiště. Plocha za bránou ale byla prozkoumána a nic spojitelného s kostelem zde nalezeno nebylo. Pouze, pokud si to dobře pamatuji, jáma obložená kameny, příliž mělká, aby byla zásobnicí a příliš malá, aby byla pozůstatkem kostela. Podle mne to byla obřadní jáma pohanské svatyně, obdoba té, kterou nalezla J. Čiháková pod zbytky rotundy sv. Václava na Malé Straně.
Nediskutovali jsme zde o přemyslovských denárech, což je asi dobře, protože to vyžaduje větší znalosti. Konkrétně já je nemám, přesto jsem do článku o prvním pražském mostu přidal kapitolu o tzv. Svatováclavských denárech s jiným úhlem pohledu. Možná by to někoho mohlo zajímat.
Na snímku vloženém 13. 12. J. Čihákem je ve 2/3 odleva viditelná svislá stavební spára, od níž jsou vlevo právě otloukané kvádříky. Zjevně se zde setkávají dva samostatně zděné bloky základového zdiva. Když se ještě zdilo z cihel, tak se pečlivě založila první šichta (řada) cihel. Potom se ze dvou prken stloukl prvek tvaru L a pevně svisle zafixoval na roh krajní cihly první šichty. Rohové cihly v dalších šichtách už se jenom přikládaly do vnitřního koutu dřevěného prvku. Tím se docílilo, že vyzděný roh byl pěkně zalícovaný a přesně svislý, aniž by se každá koncová cihla další šichty musela pokládat za kontroly svislou vodováhou.
Vlevo od stavební spáry tedy byl svislý vnitřní vytyčovací prvek pro následující blok základů, ke kterému se přikládaly opracované kvádříky, protože přesně přiložit hrubé lomové zdivo nešlo. Tolik plody mých praktických zkušeností z let "dřiny a odříkání" :-).
Snad ještě připomenu, že Bořivoj by první kostel založil za bránou, nikoliv uprostřed hradiště. Plocha za bránou ale byla prozkoumána a nic spojitelného s kostelem zde nalezeno nebylo. Pouze, pokud si to dobře pamatuji, jáma obložená kameny, příliž mělká, aby byla zásobnicí a příliš malá, aby byla pozůstatkem kostela. Podle mne to byla obřadní jáma pohanské svatyně, obdoba té, kterou nalezla J. Čiháková pod zbytky rotundy sv. Václava na Malé Straně.
Nediskutovali jsme zde o přemyslovských denárech, což je asi dobře, protože to vyžaduje větší znalosti. Konkrétně já je nemám, přesto jsem do článku o prvním pražském mostu přidal kapitolu o tzv. Svatováclavských denárech s jiným úhlem pohledu. Možná by to někoho mohlo zajímat.
