ZH (Středa 4. ledna 2012)

Pochopil jsem tedy, že v základech levohradecké rotundy jsou kameny nesourodé s ostatními, které Sommer považuje za prvky ze starší stavby a vy za kvádry připravované (a třeba nepovedené) pro vznikající stavbu. Sommer má výhodu, že je mohl analyzovat vč. (tipuju) ev. zbytků staršího pojiva ap., vy máte zase vědomosti o zednické praxi, a kvádry se nezdají odpovídat tak starému období.

Před několika dny jsem se stavil u třebíčské baziliky, dřív jsem si ani neuvědomil, že je ze žuly (aspoň tak jsem ten kámen odhadl), předpokládám, že proto, že snáze opracovatelný kámen v okolí není. To říkám jen proto, že vlastně nevím, z čeho jsou velkomoravské rotundy, a jak se třeba lišilo opracování kamene tam a ev. vzápětí na LH kvůli možnému odlišnému materiálu.

Taky jsem se stavil za dobré viditelnosti v Přední Kopanině, od rotundy jsem viděl tuším Varhošť, Říp by byl taky vidět, kdyby nebyl zakryt lesem. Ale to je celkem na nic, jednak je Říp vidět z půlky Čech, jednak není přesně na jih od Řípu a ani holubická rotunda není přesně v lajně. No a za téže skvělé viditelnosti jsem byl i u rotundy želkovické, rozhled je fascinující, obzorový kalendář tam musel být ložený. Mimochodem jsem viděl i 130 km vzdálené Krkonoše. No, Házmburk a Říp jsou ještě méně v zákrytu, než jsem odhadl podle mapy, zřejmě na utkvělé myšlenky fantasmagoriků 21. století tehdy kašlali...

Testoval jsem ještě nápad, zda Čihákova jeruzalémská linie nebyla vedlejším produktem arabského učence, který vyměřoval quiblu, no, Jeruzalém je v azimutu 132°, Mekka 135°, Medina 133°, muslimové se původně modlili k Jeruzalému, ale to bylo dávno (622-624), no z toho taky nic nebude, jen že zkušenosti mít mohl.