Jan Cinert (Sobota 24. ledna 2015)  ⇑

Západní fasáda věže by snad měla být do chodby a ta už z Tereziánské přestavby. Já k tomu žádné plány nemám. Jestli to už předtím někdo zazdil opukou, tak by to mohlo být nenápadné. Vycházím z toho, že reliéf by nikdo nevyndával, protože by narušil statiku zdi a navíc, co by s reliéfem dělal? Leda by se zrovna v témže místě dělaly nové dveře.

Jak to tedy navléknout, aby si president dal schůzku s ruským velvyslancem zrovna v Harfovém salónku? :-)

ZH (Sobota 24. ledna 2015)  ⇑

Všiml jsem si toho nápadu s reliéfem. Z Bílé věže je Harfový pokoj, jak je to s vnějškem obvodových zdí věže, nevím. Ale předělával to tam zgruntu Plečnik, tak pochybuju, že by se něco takového přehlédlo. Kdyby tam ale někdo hodně tělnatý dostal opravdu silné delirium tremens, je možné, že omítka opadá a něco se vynoří ;).
Partyzánské akce nedoporučuju, málokdo si všimnul, že krátce po nástupu dnešního presidenta zakoupila Hradní stráž ostřelovací pušky (to nežertuju).

S těmi miniaturami asi nic nenadělám, načítají se plné fotky, jen jsou zobrazeny miniaturní, při tom počtu externích fotek by vytváření skutečných miniatur vše hrozně zpomalilo, to by se zas zahltil server... Ale při dalším zobrazení by se měly obrázky načítat z keše prohlížeče, je-li tak nastavený a neměl už by být takový problém.

Jan Cinert (Sobota 24. ledna 2015)  ⇑

ZH: Udělal jste z toho úplný Google. Skutečně to zahlcuje počítač, ale pomůcka opravdu dobrá.

V mém článku, na který jsem tu odkazoval, je zmínka o tom, že na Bílé věži by mohl být také podobný reliéf, třeba dodnes zazděný. Je to míněno vážně, tak to jen pro jistotu zdůrazňuji. Chtělo by to vydat se tam na průzkum, jenže od té doby, co je tam sídlo prezidenta, je to takové nějak moc hlídané ...:-)

ZH (Pátek 23. ledna 2015)  ⇑

To jsem rád, že jsme zase v Praze ;).

Jan Čihák: studánka, která snad byla někde v oblasti Zlaté brány, mě taky vždycky fascinovala. Měl jsem štěstí se podívat pod III. nádvoří, je tam, v bývalém kdysi běžně přístupném archeologickém památníku, nečekaně hluboká průrva, tedy rokle, kterou odkopal Plečnik a spol. Kamenné skruže byly nalezeny východně od Zlaté brány při rohu Svatováclavské kaple, to ale neznamená, že tam byla původní studánka. Můj osobní tip je, že rotunda byla kaplí nad posvátnou studánkou, rozumí se, že Panny Marie, jak se často jmenují. A že tam za pohanských časů opravdu mohlo být oraculum.
Ale spojitost s názvem Praha? Že by pra-aha, pravoda?
Ještě jsme tuším nehovořili o možnosti, že by šlo o třeba "bratrovu vodu", bratr, Bruder, anglicky brother, zkráceně bra, latinsky frater, řecky phráter, protoIE.

Mimochodem, delší dobu je ve vyhledávači tohoto fóra možnost vyhledat odkazy, udělal jsem teď i možnost zobrazit obrázky, na které zde bylo odkazováno, ale je to náročné na operační paměť počítače, protože některé jsou obrovské, tak je to na vlastní nebezpečí (počítač to může zahltit). Když zobrazíte hledat URL a zaměníte v adrese písmena URL za IMG, tak se na to dostanete, nechci na to dávat přímý odkaz. Taky tam vyskočí dialog pro zadání hesla, protože jeden z pěti set obrázků se zřejmě mezitím octnul pod heslem... Ten dialog zrušte.

Jan Cinert (Pátek 23. ledna 2015)  ⇑

Když jsem před časem řešil první pražský most, tak jsem došel k závěru, že románské opevnění Malé Strany spadá již do doby Soběslava I. a tím by i románský reliéf na Juditině věži měl mít souvislost s tímto panovníkem. Nic dalšího jsem k tomu neměl, tak jsem to neřešil. Teď jsem se náhodou seznámil s rigirozní prací L. Polanského a už je to trochu jinak. V článku na webu jsem o tom přidal Exkurz II. v závěru.

J. Čihák (Pátek 23. ledna 2015)  ⇑

ZH: Kdysi jste uvažoval o tom, že název Praga mohl vzniknout od petřínského prameniště, avšak stačil by i jeden pramen, který byl na kopci přímo v hradišti. To nebylo běžné a mělo to značný strategický význam.

Al Hímjarí, arabský geograf dle poznámek Ibrahíma ibn Jakúba: Praha je menší než jsou města a větší než vesnice. Ve vyšší části je veliká opevněná tvrz a v ní jest pramen vody tekoucí po povrchu a jeho voda prolíná rovinaté části v údolí.

V Kristiánově legendě se píše, že když v chrámu sv. Jiří vykopali pro sv. Ludmilu hrob, zaplnila jámu voda a tak nemohlo dojít k pohřbu.

Archeoložka Ivana Boháčová, Archeologický ústav Akademie věd ČR:
Třetím nádvořím probíhala jakási brázda, která patří k nejvýznamnějším morfologickým útvarům Pražského hradu, zřejmě o ní psal i Ibráhím Ibn Jákúb ve svém cestopise z 10. století. Tato brázda směřovala k rotundě svatého Víta a patrně jí protékal i pramen. Určité pozůstatky vody můžeme pod třetím nádvořím nalézt ještě dodnes. Pro archeologii to znamená, že v tomto prostoru bylo jakési místo, kde se dlouhodobě vytvářely kulturní vrstvy, které máme k výzkumu k dispozici. Podle autorů výzkumu z dvacátých let toto souvrství dosahovalo až čtrnácti metrů. Na ostatních částech Hradu kvůli erozi došlo ke zničení těchto vrstev. A zejména v jeho centrální části archeologie v podstatě poznatky již získat nemůže.

Franta (Pátek 16. ledna 2015)  ⇑

Jan Cinert: no jo :-), máte pravdu, už je to skoro rok.

Jan Cinert (Čtvrtek 15. ledna 2015)  ⇑

Franta: Na možnou souvislost této pečeti s Plaváčkem (pohádkou Tři zlaté vlasy ...) jste mne už upozornil a já Vám za to byl velmi vděčný. Sám jste také napsal :-), že onen článek je moc dlouhý, což je pravda. Nechci jej dále rozmělňovat vložením Plaváčkova příběhu, byť je v tomto tématu zásadní. Zasloužil by si samostatný rozbor, kdyby na něj byl čas.

Váš výklad by byl zajímavý, takový doklad starobylosti motivu z Plaváčka. Já to vidím tak, že na pečeti bůh vpředu nevystupuje, ale šlape nohou na příčli rozdvojeného bidla na odstrkávání. To se používalo dříve nežli vesla a sama vesla se vyvinula z právě toho kormidla, které drží Šamaš. Mám za to, že bidlo a kormidlo jsou jen zcela realistické prvky spojené s plutím lodi. Chybí tam navíc břeh, na který by bůh vystupoval.

Mezopotámské postavy se sálajícími paprsky jsou všechny nyzývány Šamaš. Ale je to všude opravdu Šamaš? Ten, co má pilu a vystupuje ve vizíru uprostřed, je východem Slunce o jarní rovnodennosti. Tady zase pluje na bárce bez pily. No, říkejme všude nadále Šamaš, ovšem s tím, že jeho mýtický příběh už v Sumeru byl bohatší, podobně jako jsou i jiné příběhy slunečních héroů.

Franta (Čtvrtek 15. ledna 2015)  ⇑

Jan Cinert: Šamaš nemá v ruce pilu, ale rukou drží něco, co by mohlo být kormidelní veslo. Druhá mužská postava s rohy na hlavě z lodi vystupuje. Není výjev o tomto:
"Až zas budeš někoho převážet," řekl mu potom Plaváček, "dej mu veslo do ruky a vyskoč na břeh, a bude ten místo tebe přívozníkem."
?

Jan Cinert (Čtvrtek 15. ledna 2015)  ⇑

Tak opět došlo na to, že řešení mytologie je běh na dlouhou trať. Nějaký čas jsem jsem měl podezření, že mnou uváděná teze, že protivníkem jupiterského boha je prvotní bůh počasí, který je stínem zoomorfikovaným do podoby hada, nebude přesný. Při porovnání světové mytologie vychází jiný výsledek. Nepřátelským hadem, ohrožujícím vládu hodného boha je měsíční čas, který se rozchází s časem solárním. Předělal jsem v tomto smyslu kapitolu "Vývoj prvotního boha počasí" v článku Bůh Cernunnos a kultovní vozík ze Strettwegu.

Jan Cinert (Čtvrtek 15. ledna 2015)  ⇑

vopicka: Ano, to je známé a o tom, že zde byla navíc postavena pevnost na vrchu Venusberg střežící oblast proti Moravanům v době knížete Svatopluka se zmiňuji v textu.

vopicka (Středa 14. ledna 2015)  ⇑

Cinert: K vaší verzi polohy Wogastisburgu jedna zajímavost k významu města Traismauer - na české stránce Dolních Rakous je uveden text: Traduje se, že zde dokonce roku 833 byl pokřtěn první historicky doložený slovanský kníže – Pribina. V té době byl Traismauer důležitým centrem zdejšího karolínského kraje.

Jan Cinert (Středa 7. ledna 2015)  ⇑

Ještě jsem si přečetl, že mezi účastníky tamějšího zájezdu do Egypta za grantové a sponzorské peníze byl V. Cílek. Takže se ani nelze divit takovému manipulátorskému výkladu.

Jan Cinert (Středa 7. ledna 2015)  ⇑

Franta: Já jsem se již dříve pokoušel rozpoznat nějaké mytologické principy podle různých skalních maleb či rytin. Byť se mi několikrát zdálo, že vidím něco s jasnou výpovědní hodnotou, vždy jsem skončil u toho, že je to málo průkazné. Neboť takové malby jsou často vrstvené v několika etapách z různých dob a podle popularizačních fotografií se nedá zaujmout zásadní stanovisko.

To je právě případ údajné Nut z jeskyně Plavců. Je namalována jako by shora, což je pro pozemšťana nemožné, neboť ten by jí viděl nahoře. Hlavně je ta postava namalována světlou barvou a překrývá některé červené postavy "původního" výjevu. Že se v odkazu jedná o princip "přání je otcem myšlenky" je vidět při porovnání snímku originálu s rekonstrukční kresbou. Jsou vynechány právě ony nehodící se postavy, které se překrývatí s domělou Nut a další okolní. Právě z takových důvodů jsem zatím raději rezignoval na hledání mýtů ve skalních kresbách a jejich popisech.

Franta (Úterý 6. ledna 2015)  ⇑