TISK
HLEDÁNÍ
PŘIDAT VZKAZ
NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM
PŘIDAT VZKAZ
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
ZH (Neděle 25. ledna 2015) ⇑
Teda, ještě jsem řešil rozpaky z výškopisem, mosteckou bránou prochází vrstevnice 190 metrů, což by odpovídalo podlaze 188.4 m, povodeň však jistě v r. 2002 nesahala tak vysoko, atd.
ZH (Neděle 25. ledna 2015) ⇑
Původní hladina Vltavy měla být něco přes 182 m.n.m. (Envis). Dnešní 'vzdutá' hladina je o 3 metry výš, při velkých povodních přes 191 m. Původní podlaha byla 188.4 m.
K čemu sloužila věž při svém založení, je předmětem spekulací, nikdo mě nepřesvědčí, že neměla nic společného s komunikací přes řeku, ať už ta měla jakoukoli podobu.
Nicméně reliéf byl cca 7 metrů nad zemí. Erby (nevím z jaké doby, věž postavena po 1301) na nedaleké věži Biskupského dvora jsou cca taky tak vysoko.
II. nádvoří Hradu bude, myslím, v původní výšce. Hypotetická ozdoba Bílé věže by tedy měla být v prvním patře Nového paláce. Zdá se, že ve III. patře je západní stěna věže bez omítky.
Ovšem, když člověk vidí, jakými proměnami věž během věků prošla...
K čemu sloužila věž při svém založení, je předmětem spekulací, nikdo mě nepřesvědčí, že neměla nic společného s komunikací přes řeku, ať už ta měla jakoukoli podobu.
Nicméně reliéf byl cca 7 metrů nad zemí. Erby (nevím z jaké doby, věž postavena po 1301) na nedaleké věži Biskupského dvora jsou cca taky tak vysoko.
II. nádvoří Hradu bude, myslím, v původní výšce. Hypotetická ozdoba Bílé věže by tedy měla být v prvním patře Nového paláce. Zdá se, že ve III. patře je západní stěna věže bez omítky.
Ovšem, když člověk vidí, jakými proměnami věž během věků prošla...
Jan Cinert (Neděle 25. ledna 2015) ⇑
Tady se píše, že původní podlaha přízemí věže a i terénu byla na 188,4 m. Dnes má být vrácena na "minulou úroveň", ale není mi jasné, zda se jedná o úroveň původní. V článku se také píše, že přizemím věže je míněna klenutá místnost, kde se konají přednášky a jde se tam z knihkupectví.
Já také z hlavy nevím, o kolik je dnešní vozovka zvýšená. Byla navýšena v 19. století a předtím v 15. století po postavení gotické věže. Juditin most nevede až k věži a navíc vznikl později, než věž. Takže výška reliéfu by se měla odměřit hlavně od původního terénu a variantně od výšky nájezdu na Juditin most, protože není jasné, s jakým pohledem diváka stavitelé počítali.
Já také z hlavy nevím, o kolik je dnešní vozovka zvýšená. Byla navýšena v 19. století a předtím v 15. století po postavení gotické věže. Juditin most nevede až k věži a navíc vznikl později, než věž. Takže výška reliéfu by se měla odměřit hlavně od původního terénu a variantně od výšky nájezdu na Juditin most, protože není jasné, s jakým pohledem diváka stavitelé počítali.
ZH (Sobota 24. ledna 2015) ⇑
Nepamatuju si přesně, i když jsem to někde čet, o kolik byla původní vozovka v místě věží níže, ostatně, co je původní vozovka a kterému mostu patřila...
Ale do knihkupectví KzStPrahu se jde dolů po schodech, odhaduju 2.5 metru, v té úrovni je přízemí jižní mostecké věže, a pak jsou ještě dvě patra věže níže, kam mě pan N. nepustil, tak o jejich výšce nedovedu nic říct.
No, výška podlahy přízemí během věků dost podstatně kolísala.
Ale do knihkupectví KzStPrahu se jde dolů po schodech, odhaduju 2.5 metru, v té úrovni je přízemí jižní mostecké věže, a pak jsou ještě dvě patra věže níže, kam mě pan N. nepustil, tak o jejich výšce nedovedu nic říct.
No, výška podlahy přízemí během věků dost podstatně kolísala.
ZH (Sobota 24. ledna 2015) ⇑
Reliéf je v prvním patře přilehlého domu (celnice), střed (zpaměti) řekněme 120 cm nad podlahou, tedy celkem asi 4.5 až 5 metrů nad dnešním povrchem ulice v bráně mezi mosteckými věžemi.
Tohle znáte? PS, znáte...
Tohle znáte? PS, znáte...
Jan Cinert (Sobota 24. ledna 2015) ⇑
ZH: Díky za vysvětlení delíria, mně je to naštěstí hodně vzdálené.
K reliéfu jsem si vlastně nechtěně odskočil, protože se chci soustředit na pokračování v práci na knize. Ale příležitostně to je potřeba dořešit. Postup se zdá jasný. Nejprve stanovit výšku umístění reliéfu na Juditině věži od původního terénu. Potom výšku přenést na Bílou věž od původního terénu, respektive vozovky v přiléhající původní bráně. Pak posoudit, co v přibližně takovém místě dnes je.
K reliéfu jsem si vlastně nechtěně odskočil, protože se chci soustředit na pokračování v práci na knize. Ale příležitostně to je potřeba dořešit. Postup se zdá jasný. Nejprve stanovit výšku umístění reliéfu na Juditině věži od původního terénu. Potom výšku přenést na Bílou věž od původního terénu, respektive vozovky v přiléhající původní bráně. Pak posoudit, co v přibližně takovém místě dnes je.
ZH (Sobota 24. ledna 2015) ⇑
Šlo by jedním dotazem zkontrolovat, zda již je fotka v databázi, a buď ji z DB zobrazit, nebo z ní udělat miniaturu a uložit ji do DB a miniaturu zobrazit. Je tam asi 500 fotek, neumím odhadnout, jak by to bylo náročné na prostředky, v zásadě by plný proces proběhl jen jednou, jinak jen kontroly plus pár nových fotek.
Nicméně nejlepší by bylo ukládat miniaturu, jen když se zadává nový příspěvek do fóra. Jinými slovy zpracovat ty stávající fotky, a pak to, co jsem právě řekl. Ale jestli se k tomu dostanu... Se vším potřebným jsem už někdy pracoval, tak to stačí najít a zkombinovat... Zrovna jsem se vrátil domů unavený, a kdo ví, jestli mi vydrží v dohledné nadšení...
Nicméně nejlepší by bylo ukládat miniaturu, jen když se zadává nový příspěvek do fóra. Jinými slovy zpracovat ty stávající fotky, a pak to, co jsem právě řekl. Ale jestli se k tomu dostanu... Se vším potřebným jsem už někdy pracoval, tak to stačí najít a zkombinovat... Zrovna jsem se vrátil domů unavený, a kdo ví, jestli mi vydrží v dohledné nadšení...
Franta (Sobota 24. ledna 2015) ⇑
ZH: ale tím, že zabudujete tu kontrolu, začnete zatěžovat i váš server. Takže to nejspíš asi nemá moc smysl kvůli občasnému problému kontrolovat.
Franta (Sobota 24. ledna 2015) ⇑
ZH: zkusil jsem napsat zdrojový kód do příspěvku a dopadlo to podle očekávání. Odkaz tam ale zůstal, jedná se o testování zda byl soubor úspěšně otevřen pro čtení
Franta (Sobota 24. ledna 2015) ⇑
ZH: napadá mě, že asi přes fsockopen by mělo jít přečíst hlavičky načítaného objektu, kde by se mělo objevit stavové hlášení s kódem 401, a vlastně i cokoliv o souboru, protože je fsockopen skoro všude zakázaný a nemám s tím žádné zkušenosti, napadá mě něco v tomto duchu:
opsáno z:
http://php.net/manual/en/function.fread.php
Líbilo by se mi, kdyby u obrázku byl odkaz na příspěvek v návštěvní knize, kde je k dotyčnému obrázku nějaký text.
opsáno z:
http://php.net/manual/en/function.fread.php
Líbilo by se mi, kdyby u obrázku byl odkaz na příspěvek v návštěvní knize, kde je k dotyčnému obrázku nějaký text.
ZH (Sobota 24. ledna 2015) ⇑
Franta: no nechtěl jsem svou omluvu komplikovat, protože jsem zapomněl, že tomu rozumíte ;). Já vím, že by to takhle nějak šlo, dokonce jsem kdysi četl, že je rychlejší, když i fotky jsou uloženy v databázi a ne v adresáři, ale vzhledem k předpokládané frekvenci využití mi to přišlo zbytečné. Ale nevylučuju, že až jednou budu mít hravou náladu, tak to udělám, může se to hodit i jinde.
Spíš mně nenapadá řešení, jak poznat zaheslovanou fotku (přes .htaccess), aby tam nevyskakoval ten dialog. Vlastně - tím vaším způsobem by se to vyřešilo...
Ještě k těm poměrům v Novém paláci - obnaženého zdiva Bílé věže na chodbě Nového paláce jsem si všiml na porůznu publikovaných 3D modelech od Tomáše Rygla.
Spíš mně nenapadá řešení, jak poznat zaheslovanou fotku (přes .htaccess), aby tam nevyskakoval ten dialog. Vlastně - tím vaším způsobem by se to vyřešilo...
Ještě k těm poměrům v Novém paláci - obnaženého zdiva Bílé věže na chodbě Nového paláce jsem si všiml na porůznu publikovaných 3D modelech od Tomáše Rygla.
Franta (Sobota 24. ledna 2015) ⇑
ZH: k miniaturám, tak snad jedině zřídit na serveru adresář, kam by se ukládaly skriptem zpracované miniatury odkazovaných obrázků a v databázi tabulku, která by propojovala adresu miniatury s adresou obrázku. Když by v tabulce nebyl pro nový odkaz záznam, skript by vyrobil miniaturu, uložil ji na server a zapsal odkaz do tabulky. Když by v tabulce odkaz byl načetla by se miniatura ze serveru.
ZH (Sobota 24. ledna 2015) ⇑
Ještě jsem koukal do Um. památek, jsou tam popisovány různé detaily, ale nic takového.
Východní strana je vidět z III. nádvoří, jsou v ní dole malá dvířka, moderní fasáda.
Na druhé straně (kde by asi analogicky s Jud. věží mohl být onen relief) pak je v patře chodba, kde je patrně vidět kvádříkové zdivo a staré okno či výklenek, tam by bylo dobře se podívat.
Východní strana je vidět z III. nádvoří, jsou v ní dole malá dvířka, moderní fasáda.
Na druhé straně (kde by asi analogicky s Jud. věží mohl být onen relief) pak je v patře chodba, kde je patrně vidět kvádříkové zdivo a staré okno či výklenek, tam by bylo dobře se podívat.
ZH (Sobota 24. ledna 2015) ⇑
Dokument Josip Plečnik na Pražském hradě, je tam i o uvedených prostorách...
ZH (Sobota 24. ledna 2015) ⇑
Uf, delirium vzniká zpravidla naopak při nucené abstinenci, to bude problém. Bývá to v nemocnici, ve vězení, při obléhání atd., ale radši to tu nebudu rozvíjet. Teoreticky je možné, že tam je reliéf obnažený, ale nikdo o tom nemluví, zkusím se zeptat.
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
PŘIDAT VZKAZ

Kniha HAJDY NA HRAD