Jan Cinert (Úterý 6. ledna 2015)  ⇑

Proti takovým pragmatickým vysvětlením vlivu roční doby atd. na narozeného jedince nic nemám. Ale jde o to, že výklad o vlivu znamení zvěrokruhu byl platný před dvěma tisíci lety a dnes se vykládá stejně, byť znamení jsou o jedno posunutá.

J. Čihák (Úterý 6. ledna 2015)  ⇑

Vliv podnebí na vývoj člověka je prokazatelný. Zhoršené podmínky k počátečnímu vývoji mohou mít trvalé následky a projeví se na schopnostech, povaze a chování. Může mít vliv třeba to, že se novorozenec narodí v zimě, je stresován chladem a má nedostatek vitaminů.

ZH (Úterý 6. ledna 2015)  ⇑

Já teda na horoskopy a důležitost postavení planet v období narození věřím. Alespoň v našich zeměpisných šířkách, jak je to na rovníku, nevím...

Protože: je rozdíl narodit se v létě, nebo v zimě třeba, co se slunečního svitu a tím i lidských aktivit s ním spojených týče, druhu stravy atd. Když řeknete, že v okamžiku narození to člověk nevnímá, tak ten imprintung lze posunout o půl roku dopředu, a co se stravy týče a dějů v organismu souvisejících s intenzitou světla, i dozadu.

A co se týče planet, to už jsem tady psal, ale pro kohosi jsem to přepsal sem: Charvátové pohyb.

;-)

Jan Cinert (Úterý 6. ledna 2015)  ⇑

Dovolil bych si učinit několik poznámek k posledním příspěvkům a uvedeným odkazům.

Precese je rozpoznatelná po dlouhodobém pozorování a záznamech. Jak mohou "někteří historici" vědět, že znalost precese se promítla do mýtů již v 8. tisíciletí př. n. l., když sami většinou nechápou podstatu mýtů? Hlavně však, kdo by dělal před tím ony potřebné záznamy v předchozích tisíciletích, aby byla precese rozpoznána? A konkrétně v kterých mýtech by to mělo být a jak?

Sfinga z 3. tisíciletí př. n. l. má hledět na souhvězdí vytvořená až v průběhu 1. tisíciletí př. n. l.? Přitom se má jednat o stav před 10. tisíci lety? To by měla být trochu silná káva i pro záhadologické fandy.

Myslím si, že kauza s Plejádami je poučná. Původních 7 letních lunací umístil bůh Zeus jako souhvězdí Plejád na oblohu jen proto, že v té době toto souhvězdí vycházelo na jaře. Před tím tomu tak nebylo a není zase už ani dnes. Samo souhvězdí není příznačné sedmičkou. Takže vytváření teorií založených na dvou tisícileté krátkodobosti před přelomem letopočtu není přijatelné. To by bylo stejné, jako horoskopální blbnutí podle narození v určitém znamení zvěrokruhu. Tato znamení mají vazbu na čas před dvěma tisíci lety a dnes jsou znamení posunutá o jedno oproti kalendáři. To ovšem věštitelé budoucnosti a vykladači daných osudů před svými fanatickými obdivovateli zatajují. Asi se vyjadřuji hodně příkře, ale mám za sebou nedávné kratší spolubydlení s takovými "čarodějnicemi". :-)

Franta (Pondělí 5. ledna 2015)  ⇑

Franta (Pondělí 5. ledna 2015)  ⇑

Jan Čihák: tady je něco o sfinze a drakovi

Jesliže byla hvězda Thuban v pozici světového pólu, otáčel se Drak jako vrtulka kolem hvězdy Thuban, která je součástí jeho ocasu. Dělal tedy to samé, co dnes dělá Malý vůz. Otočil se kolem Thubanu jednou za den. Jesli by se z toho dalo vydedukovat, že se chce zakousnout do svého vlastního ocasu, nevím...

J. Čihák (Pondělí 5. ledna 2015)  ⇑

Ještě musím dodat, že Drak se kdysi otáčel okolo světového pólu jednou za rok. Okolo pólu ekliptiky se otočí jednou za precesní cyklus. Precese byla pravděpodobně známa už starým Egypťanům a podle některých historiků byla tato znalost začleněna do mýtů, které vznikaly před více než 8.000 lety.

J. Čihák (Pondělí 5. ledna 2015)  ⇑

Rozdíl je ale v tom, že Drak se kolem severního pólu ekliptiky otáčí a ostatní souhvězdí severní oblohy pól obíhají, viz obrázek. Hvězda Thuban před 4800 lety ukazovala sever a to mohlo být považováno za počátek precesního cyklu.

Jan Cinert (Sobota 3. ledna 2015)  ⇑

Nikdy nekončící cyklus by nebyl cyklem. Spodní a horní kulminace Draka se na obloze posouvaly stejně jako u ostatích souhvězdí v závislosti na precesi jarního bodu. Takže dlouhodobě to také nemá význam. Ještě kdyby tak měl Drak tři hlavy, jako v pohádkách, ale to tam asi není zřetelné. V pohádkách se zřejmě zase jedná o tři měsíce od zimního slunovratu do jarní rovnodennosti. Draky je ovšem nutné odlišovat od saní (san/Sonne - slunce), jejichž sedm hlav bude nejspíše sedm letních lunací. V ugaritských Bálovských mýtech se "Plejády" jmenují Košarat (Košary), což bude mít nějaké širší etymologické vazby, ale jejich odhalení je nad mé síly. V semitských jazycích moc odborník nejsem. :-)

J. Čihák (Pátek 2. ledna 2015)  ⇑

Jan Cinert: Nabízejí se i jiné souvislosti, třeba mezi Uroborosem a cirkumpolárním Drakem, ve kterém se nachází severní pól ekliptiky. Světový pól koná okolo pólu ekliptiky precesní oběh. Tedy i Drak může představovat dlouhodobé nikdy nekončící cykly, i když sám se otočí jednou za rok.

ZH (Sobota 27. prosince 2014)  ⇑

Díky, vše nejlepší.

Jan Cinert (Středa 24. prosince 2014)  ⇑

Přeji všem diskutujícím i náhodným návštěvníkům Šťastné a veselé Vánoce a Vše nejlepší do Nového roku.

Jan Cinert (Čtvrtek 18. prosince 2014)  ⇑

ZH: Souhvězdí se v zásadě stabilizovala v 2. pol. 1. tis. př. n. l. (viz Hathořin chrám v Dendeře). Z té doby také pochází řecké mýty o umístění různých héroů a héroek na oblohu jako souhvězdí. Je to opravdu hodně o fantazii a o uměle vytvořené práci pro astronomy v době tvorby nadhodnoty ve starověkých říších. Vzhledem k otáčení oblohy by hodně dávných souhvězdí/znamení postupně ztratilo svůj původní smysl. Už dnes je obloha o jedno znamení posunutá oproti užívanému zvěrokruhu, který má původ právě před více než 2000 lety. Takže asi lidé měli dříve definovaná nějaká souhvězdí ve vazbě na střídání ročních dob, ale ztrácelo to po 2160 letech svůj smysl. Jak vidíme, tak i u Medvěda se smysl změnil. Pojem zůstal, protože se jedná o nejzřetelnější a cirkumpolární souhvězdí.

V nově objeveném klínu Panny bych viděl i "neposkvrněné početí", které je v mýtech napříč zeměkoulí. Slunce o zimním slunovratu projde klínem a zrodí se Potomek - Slunce stoupají svými drahami. Chce to ale vše ověřit simulací.

ZH (Čtvrtek 18. prosince 2014)  ⇑

Mně se applet zobrazil až v Linux Mintu, ve Windos to buď řvalo, že je stará verze Javy, v nové, tedy 8. verzi zas zrušili nízkou úroveň zabezpečení, pod kterou by to šlo, a přidat stránku jako výjimku nepomohlo.
Nicméně až tak pěkný obrazec, jako mají na stránce, applet neukazuje, ale skoro.
Na hvězdnatém nebi by si každý mohl představit svá vlastní souhvězdí, kdyby nebyl indoktrinován klasickými obrazci. Od kdy se to takhle stabilizovalo?

Jan Cinert (Čtvrtek 18. prosince 2014)  ⇑

Franta: "Väinä" bude původně vůbec voda. Nádobě na vodu dnes říkáme vana. Jen není jasné (mně), zda kořen VAN byl rozšířen o T/D (Vodan, wasser, water...), nebo byla původní VODA a došlo ke zkrácení při zachování nosovky. Väinämöinen je "moudrý vodňák", podle indoevropského mínit - "möinen", jako je také sumerský Enki (Anův při zemi - Ki).

Na druhé straně býčka, tedy první obrázek na té stránce, se mi jeví piktogramy stejné, jen v prvním kole není patrné triskele a kolečko s háky je pootočené.

ZH: "Bingo" chce po mně stáhnout Java a nejde to. Musím s tím počkat na syna po Vánocích. Nicméně bingo to je, zase jeden příklad zdárného výsledku multidisciplinární komparací. 50 000 roků př. n. l. přesně odpovídá odchodu Evropanů z Asie a také by v této době mělo dojít k oddělení s ugrofiny apod. od mongoloidní větve.

Ještě jde o to, jestli nebyl původní Medvěd a zda ženský klín nebyl přiřazen Finy dodatečně kvůli pubickému ochlupení jako vtípek. Spíše je mi bližší naše první varianta. Hodně mýtů má na počátku vznik všeho z ženské podstaty, takže v Kalevale by mohla být zakonzervována původní představa.