ZH (Čtvrtek 18. prosince 2014)  ⇑

Jo a bingo: tady je applet pro vlastní pohyb hvězd Velké medvědice, musím přiznat, že Jan měl zdá se pravdu, a jsou tam i další anatomické prvky.

ZH (Čtvrtek 18. prosince 2014)  ⇑

Tady dole by měly být programy pro Win, Mac i Lin.
Nezkoušel jsem to, přestože máme takový ušlechtilý motiv.
Bacha na limitovaný počet spuštění SkyMap Pro.

Franta (Středa 17. prosince 2014)  ⇑

Väinä - má znamenat finsky "pomalu tekoucí voda"
Mě přišlo, že na "býčí kýtě" je jedno sdělení a na boku pak druhé.
Jen takový dojem.
Hledal jsem efemeridy hvězd, ale zatím jsem neuspěl. Stáhl jsem i SkyMap Pro, ale tam jsou jen efemeridy planet, Slunce a Měsíce.

Jan Cinert (Středa 17. prosince 2014)  ⇑

Franta: Nějak jsem špatně koukal. Poslední kolo na hallstattském býčkovi nemá šest příček, ale opravdu jen čtyři. Omlouvám se. Předchozí kolo se mi jeví jako triskele. "Blíženečtí hadi" jsou celkem třikrát a mezi prvními dvěma je malé kolečko se dvěma "háky". To jsem už někde viděl, ale teď si nevzpomenu. Klikatice na hřbetě má 12 vrcholů a 13. je nedokončený. To by opravdu odpovídalo lunacím do roka.

Jan Cinert (Středa 17. prosince 2014)  ⇑

V Kalevale je popis vzniku Medvěda. Potíž je v tom, že už originální zápis byl upraven a překladatel jej ještě přebásnil. Přesto se dá něco odtušit: Panna vzduchu šla po obloze ... žemli vlny měla v ruce, chumáč srsti ve podpaží; ..na vodu to pohodila ... paní Lesa to zdvihla ... Víla uschovala do kabely a na smrk pověsila ... jedináčka kolébala ... medvídě si vylulala ...
Pak v Kalevale následuje zoomorfní popis tvoření skutečného medvěda. Toho zvláštním způsobem ulovil podzimní héroi Väinämöinen, jako by se s ním však ztotožnil.

Na jiném místě je popis polohy Medvěda: tlama k východu, oči k severu. (?)

Zajímavost z jazykového koutku. "Yli" znamená finsky - vyšší, "eliš" akkadsky - nahoře, "ili" rusky - nebo a my říkáme, že nahoře je "nebe". Čínsky je slunce "Li". Sumerský bůh "En-Lil" byl bohem jarní rovnodennosti a vládl přes "léto". Finské "lieto" znamená jarý/mladý, jako je třeba pohádkový jarní Jiřík. Hláska "l" se tvoří v ústní dutině nahoře, opoziční g/k zase dole. Takže mimochodem potvrzení nostratické teorie a vyloučení indoevropanské.

Jan Cinert (Středa 17. prosince 2014)  ⇑

ZH: Já bych v tom kosočtverec/otvor s čárkou nahoru celkem viděl. Teď jde ještě o to, v které době vzhledem ke kulminacím je útvar ve svislé poloze.

Jsem nyní na notebooku s Ubuntu. Ale nešly mi tady ani aktualizace, takže Stelarium je nad mé síly.

Franta: Hathor byla zobrazována s vemenem, sice menším, nežli mají dnešní krávy, ale bylo tam. Na té sošce z Hallstattu vemínko není, takže by se mělo jednat o býčka. "Písmena omega" bych spíše viděl jako dva hady, tedy blížence. Ta řada znaků bude mít nějaké sdělení, ale bez detailního rozkreslení se nedá posoudit. Také kvůli tomu, že mne osobně teď nic nenapadá. V kruhu je šest příček, takže nejspíše šest ukončených lunací v letní polovině roku. Jinak také "Jupiterské kolo", o němž jsem dříve uvažoval jako o polovině 12letého cyklu.

ZH (Úterý 16. prosince 2014)  ⇑

Třeba -50001:
viz
Podotýkám, že ta prostřední hvězdička v levém šikmém trojhvězdí je théta a nepatří do těch základních hvězd, jinými slovy Merak je ta nejvíc vlevo.

Mám pocit, že se dá udělat bootovatelná klíčenka pro Mac, kde se dá spouštět Ubuntu ap., na kterém by Stellarium mělo fungovat. Snad je i nestabilní verze Stellaria pro Mac.

Franta (Úterý 16. prosince 2014)  ⇑

Větší má na hřbetě klikatou čáru (12 nebo 13) - fáze Měsíce? Na boku má znaky - kříž v kruhu, něco, co vypadá jako písmeno omega - někde to označují jako dvojitá ptačí bárka - je tam ten znak dvakrát, to by mohl být znak ronodennosti

Jan Cinert (Úterý 16. prosince 2014)  ⇑

Franta: Nevím co si o tom myslet, ale co když se jedná o dvě fáze býčka, tedy že se stoupáním nahoru zvětšuje? Tedy zázračně roste jako v mýtech?

Jan Cinert (Úterý 16. prosince 2014)  ⇑

Franta: O kulminaci jsem také přemýšlel, jestli ji není možné spojit se střídáním ročních dob. Tady je třeba, domnívám se jako laik, počítat s otáčením oblohy o jedno znamení za 2160 roků, tedy celým otočením do původní polohy za 25920 roků. Pak ty kulminace během let by se měly posouvat? Pak je právě ten problém, kdy má mýtus původ. Podle citovaného textu z Kalevaly by se mělo jednat o spodní kulminaci Medvěda v době nejvyššího postavení novolunního srpku, tedy za letního slunovratu. Pak je v textu dále že: Ilmarinen spěchal pro pannu pod Sluncem, nad Měsícem, na hřbetě Medvěda. To by odpovídalo zimnímu slunovratu, kdy je novolunní srpek pod dráhou Slunce. Jenže Medvěd by tím měl být rovněž v dolní kulminaci. Tady mi to zatím není jasné.

Obrázek z Pompejí si také pamatuji z doby před mnoha lety, ale spíš tak, že měl tvar spíše srdíčka. Od té doby jsem na něj nikde nenarazil. I tak je to zajímavá připomínka, s podobou trojrohostí.

ZH: Nemohl byste sem dát pár snímků obrazovky, abychom ty základní proměny viděli?

Franta (Úterý 16. prosince 2014)  ⇑

Jan Cinert: Kráva s teletem. Rozpoznat zda jde o krávu nebo býka je problém. Větší tvor má na hlavě mezi rohy značku a menší tvor je "potomek" ve smyslu našich diskusí?

ZH: i rok -99998 se mi zdá podezřelý

ZH (Úterý 16. prosince 2014)  ⇑

Nedá, to byla mystifikace. Ve skutečnosti je to první leden -99998. Neuvědomil jsem si taky, že nízko nad obzorem VV být nemůže.

Franta (Úterý 16. prosince 2014)  ⇑

A dá se Stellariu rok -100 000 věřit?

Franta (Úterý 16. prosince 2014)  ⇑

Velký vůz je cirkumpolární souhvězdí. Když se hledá Polárka prodlužuje se spojnice dvou hvězd Velkého vozu. Hvězda, která je blíže Polárce se jmenuje Dubhe (arabsky medvěd - Wikipedia).Druhá hvězda se jmenu Merak.

Protože je cirkumpolární, je Velký vůz během dne jednou v nejnižší poloze na obloze, jednou v nejvyšší.

Když spojíme Dubhe a Polárku tak jejich spojnice bude v poloze jakési hodinové ručicky (otáčí se protisměru hodinových ručiček).

Dneska o půlnonoci bude výška Dubhe zhruba 46 stupnů, další hodnoty jsou vždy o měsíc později: 61, 74, 78, 74, 60, 45, 34, 26, 22, 24, 35, 46 - to je jeden "roční oběh", čas je o půlnoci, výška je přibližně na jeden stupeň. "Kulminuje" někdy začátkem března asi při 79 stupních

Když je Dubhe nejvýše, je Merak výše než Dubhe, tedy velký vůz je nejvýše

Od jarní rovnodennosti do podzimní by se tedy dalo říci, že klesá
Opsáno z planetária Stellarium. Pro jasný obrázek by to asi chtělo sehnat elemeridy té hvězdy.

Někde jsem četl, že v Pompejích nebyl na zdech načmáraný obligátní kosočtverec, ale ten zmiňovaný znak vypadal jako V, jehož úhel mezi rameny je rozpůlen čárkou - tedy skoro něco jako třetí roh na hlavě býka, osa určující rovnodennost mezi dvěma slunovratovými polohami Slunce na obzoru :-)

ZH (Úterý 16. prosince 2014)  ⇑

Máte pravdu, Stelarium kupodivu ukazuje postavení hvězd plus minus 100000 let, a postavení hvězd Velkého vozu se změnilo o dost, ale kosočtverec se nezdá. Ještě je ale třeba vzít v úvahu refrakci, pokud je VV při obzoru.