J. Čihák (Pátek 23. ledna 2015)

ZH: Kdysi jste uvažoval o tom, že název Praga mohl vzniknout od petřínského prameniště, avšak stačil by i jeden pramen, který byl na kopci přímo v hradišti. To nebylo běžné a mělo to značný strategický význam.

Al Hímjarí, arabský geograf dle poznámek Ibrahíma ibn Jakúba: Praha je menší než jsou města a větší než vesnice. Ve vyšší části je veliká opevněná tvrz a v ní jest pramen vody tekoucí po povrchu a jeho voda prolíná rovinaté části v údolí.

V Kristiánově legendě se píše, že když v chrámu sv. Jiří vykopali pro sv. Ludmilu hrob, zaplnila jámu voda a tak nemohlo dojít k pohřbu.

Archeoložka Ivana Boháčová, Archeologický ústav Akademie věd ČR:
Třetím nádvořím probíhala jakási brázda, která patří k nejvýznamnějším morfologickým útvarům Pražského hradu, zřejmě o ní psal i Ibráhím Ibn Jákúb ve svém cestopise z 10. století. Tato brázda směřovala k rotundě svatého Víta a patrně jí protékal i pramen. Určité pozůstatky vody můžeme pod třetím nádvořím nalézt ještě dodnes. Pro archeologii to znamená, že v tomto prostoru bylo jakési místo, kde se dlouhodobě vytvářely kulturní vrstvy, které máme k výzkumu k dispozici. Podle autorů výzkumu z dvacátých let toto souvrství dosahovalo až čtrnácti metrů. Na ostatních částech Hradu kvůli erozi došlo ke zničení těchto vrstev. A zejména v jeho centrální části archeologie v podstatě poznatky již získat nemůže.