Úterý 25. března 2025 (Jan Cinert): Umístění reliéfu

Úterý 25. března 2025 (Jan Cinert): Už se na monitoru objevují anomálie

Neděle 25. února 2024 (Zdenek H): Tady se píše dost zasvěceně o problematice (a jsou tam prameny), i s ohledem na ta tendenční zkreslení. Bylo dle moderního hodnocení zjištěno, "že většina majetku kostry připomíná vikingské vybavení. Meč byl identifikován jako vysoce kvalitní předmět téměř jistě vyrobený v západní Evropě. Je to typ, který používali Vikingové v severní, západní a střední Evropě. Nože a vědro byly identifikovány jako vyrobené v blízkosti Prahy.

Neděle 25. února 2024 (Jan Cinert): viz

Neděle 25. února 2024 (Zdenek H): Zaujalo mě, že Borkovský napřed naznačil, že bojovník z hrobu na 3. nádvoří (který byl objeven 11. července 1928) byl Slovan, na nátlak Němců, hrozících mu koncentrákem (kteří potřebovali zdůvodnit, že jim Čechy patří odjakživa) musel přepsat již vydaný a Němci skartovaný článek či knihu, kde tedy označil bojovníka za Vikinga, po válce ho (pocházel z Haliče) na poslední chvíli stáhli z transportu do GULagu s tím, že musí napsat článek, označující bojovníka za Slovana, předka Přemyslovců. (Článek z r. 1946 je na netu.)

Sobota 14. ledna 2023 (Radek): Ledy se mírně hnuly. Zde lebky Přemyslovců.

Úterý 22. listopadu 2022 (Jan Cinert): Významem názvu jsem se nezabýval, jen řešil polohu pahorku. Podle mne dochované tvary Zizi/Zisi nedávají jasný smysl a jedná se asi o žvatlavý tvar nějakého pojmenování neznámého tvaru. viz

Pondělí 31. října 2022 (Jan Cinert): viz

Pondělí 31. října 2022 (Jan Cinert): Opravdu to tak není. viz

Pondělí 15. srpna 2022 (Jan Čihák): https://brnenska.drbna.cz/zpravy/

Čtvrtek 4. srpna 2022 (vopička): https://www.academia.edu/44739567/Znojemsk%C3%BD_cyklus_P%C5%99emyslovc%C5%AF_a_ofici%C3%A1ln%C3%AD_katalog_%C4%8Desk%C3%BDch_kn%C3%AD%C5%BEat

Úterý 26. července 2022 (Jan Čihák): https://prazska.drbna.cz/zpravy/

Neděle 15. května 2022 (vopička): Co tomu říkáte? -https://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/pod-kostelem-ve-znojme-hradisti-nasli-pozustatky-dvou-starsich-chramu-20220512.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Pondělí 11. dubna 2022 (Radek): U toho Spytihněva I. a jeho mužského potomka jsem vycházel ze zveřejněného videa s názvem Ve šroubovici Přemyslovců (pořad Reporéři ČT z 3. 6. 2019, onen papír v čase od 6:30 do 6:40 tohoto videa) - odkaz zde

Pondělí 10. ledna 2022 (Jan Čihák): Ohyb zvuku v atmosféře

Pátek 7. ledna 2022 (ZH): Narazil jsem na etymologické výklady, že to nemá nic společného s hranou jako ostrým přehybem, nejvíc mi přišlo pravděpodobné, že zvoník zvoní plochým srdcem naštorc, aby to vydávalo divný zvuk, nebo že se tluče kladivem na hranu zvonu. No taky byly čtverhranné zvony od 6. století v Irsku (nýtované ap.), jeden té provenience je v bavorském kostele. Ve Strattfordu mnoho staletí se zvoní half-muffled, tedy polotlumeně, zdá se, že je srdce obtočeno nedbale kůží, jde z toho zvláštní zvuk - slyš.

Pátek 7. ledna 2022 (ZH): JC: nicméně téměř všichni mí přátelé koukají na TV ČT, tak to asi opravdu účel splnilo. ČT dokonce udělala komiks. ;-)

Sobota 1. ledna 2022 (Jan Cinert): A už se zase opakuje: Co se do knihy nevešlo. :-) Přehlédl jsem, že ve středověkých rukopisech může být potvrzení mého starého poznatku, že údajní legendární vrazi kněžny Ludmily jsou blíženci Světlo-Stín. Tak jako i celá údajná vražda v Tetíně. Takže nejnovější článek na mém webu: http://www.bylotojinak.cz/tunna-a-gommon.

Čtvrtek 25. listopadu 2021 (Jan Cinert): Tak jsme se u Kosmase sešli se ZH na jedné stránce. :-)viz

Čtvrtek 11. listopadu 2021 (ZH): Asi před čtrnácti dny byl podobný, ale přece trochu jiný rozhovor v dalších seriosních novinách Reportér.

Čtvrtek 11. listopadu 2021 (Jan Cinert): Blahopřeji ZH, že se mu podařilo dobře dostat do médií s knihou o dědečkovi. Také k tomu, že je to pěkný článek. A já pořád nic. :-)

Neděle 31. října 2021 (ZH): Ještě k diskusi o Žiži.

Úterý 24. srpna 2021 (Franta): Viděl jste toto

Úterý 24. srpna 2021 (Franta): PDF verze

Pondělí 23. srpna 2021 (Jan Cinert): Děkuji všem za blahopřání. No, už se objevily dva překlepy a záhadný posun a převrácení v jednom obrázku. Podobně je záhadné, že se u prodejce Kosmas objevil o víkendu štítek bestseller, přitom jsem jim knihy dodal teprve v úterý do skladu. :-)

Úterý 27. července 2021 (Jan Cinert): Tady je vysvětlení, proč se nemůžeme dočkat výsledků výzkumu DNA Oty I. Olomuckého.

Pondělí 19. dubna 2021 (Franta): Ježek z Havraně - exlibris

Středa 7. dubna 2021 (Jan Cinert): Nakonec jsem to nevydržel a objednal si knihu Malostranská rotunda sv. Václava v Praze, na níž tu před časem upozorňoval kolega vopicka. Vsadil jsem odbornost autorů s tím, že snad tam nebude mnoho jen opakováno, jako obvykle v souhrnných knihách. Udělal jsem dobře, kniha je úžasná, jak po textové, tak i grafické stránce a hodně "mladá", takže dlouho vydrží. Přinutilo mne to k napsání recenze.

Pondělí 15. března 2021 (vopička): Vinořská princezna

Úterý 9. března 2021 (Jan Cinert): Dnes, 11 dní před rovnodenností, jsem nezaspal, ani nezmrzl, a štěstí mi přálo. Jen ty fotky nic moc. Ale teď už snad každý uvěří, kam Libuše při věštění ukazovala na tesaře.

Sobota 6. března 2021 (Franta): Knowth - orientace, tady je to trochu detailnějí

Sobota 6. března 2021 (Franta): Knowth - orientace

Čtvrtek 4. března 2021 (Franta): Ústí chodby Knowth míří k DowthKnowth

Čtvrtek 4. března 2021 (Jan Cinert): Teď jsem teprve zjistil, že chybí druhá strana ze zmíněné dvojstrany. Omlouvám se.

Pondělí 1. března 2021 (Jan Cinert): Eneolitu a době bronzové odpovídá sestava pěti bohyň, to je zmíněná novolunní Kaši se dvěma "dělohama" úsvitovou a soumrakovou a letní dobou a zimní dobou. Dobami můžou být ta dvě kolečka s rovnodennostní čárkou uprostřed. Není ale jisté, jestli k čelní scéně opravdu náleží, protože kameny v Knowthu se použily druhotně a mají rytiny i na neviditelných stranách. Jako spirála na horní straně.

Pondělí 1. března 2021 (Jan Cinert): Mýtická sedmička je i v případech, kde se o Venuši nejedná. S ní je spojeno jen počítání 4 + 4 = 8 roků. Pro vysvětlení, jak souvisí sedm letních novoluní s přeměnou novolunní herojky na Venuši sem dávám dvojstranu z knihy.

Pondělí 1. března 2021 (Franta): Rytina je na kameni v obvodu mohyly Knowth. Je na východní straně, odhadem, podle obrázku asi 20° severně od vstupu do mohyly. Takže by se "mohla koukat" na Jitřenku. V souvislosti s Jitřenkou mi tam moc nepasují ta letní novoluní. Třeba 7 koleček znamená něco jiného. Cyklus Jitřenka Večernice trvá asi 1,5 roku, tedy asi 7 měsíců září jako Jitřenka, pak na několik týdnů zmizí pod obzorem a následně se objeví jako Večernice.

Neděle 28. února 2021 (Jan Cinert): Včera běžel v ČT zase jeden z úchvatných pořadů "klubu sedmilhářů" historie.cs, jak já už tyto pořady o raném středověku pouze nazývám.

Neděle 28. února 2021 (Jan Cinert): Já narazil na jiný veledůležitý 3D skan. Rytinu na kameni irského New Grange. Uprostřed je naše Kaši (latinsky Kazi), coby sedm vln "sedm přílivů při sedmi letních novoluní", což je navíc nahoře potvrzeno sedmi kolečky tzv. Plejádami (nejedná se o souhvězdí). Vlevo, čili na východě při pohledu na jih, je úsvitová Teta jako ubývající srpek, vpravo soumraková Libuše jako přibývající srpek. Všimněte si, že obě sestry jsou zároveň v podobě pozdějších kosočtverců na chodbách a ve výtazích. Navíc soumraková je jakoby "chlupatá", tedy zastíněná. To vše je zcela správně, neboť se jedná o dvě mýtické dělohy letní bohyně Kaši, které rodí Blížence Světlo a Stín.

Neděle 28. února 2021 (vopicka): Pohlédněte do modrých očí tisíc let mrtvých bratrů, nejstarších přemyslovských knížat. Tváře nejstarších Přemyslovců

Neděle 21. února 2021 (Jan Cinert): Podle je "Reprezentativní publikace je přehledným souhrnem poznatků o Ludmile, její době, ale také o jejím „druhém životě“."

Neděle 21. února 2021 (Franta): Viz třeba

Neděle 21. února 2021 (Jan Cinert): Reprezentativní monografie Ludmila – Kněžna a světice byla slavnostně uvedena a požehnána v rámci mše svaté v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě.

Sobota 13. února 2021 (Jan Cinert): Zkusím zase trochu z jiného soudku. Jako student jsem amatérsky namaloval na plátno chalupu spolužákových rodičů. Pak se jim tam vloupal zloděj a jednou asi ze tří věcí, které ukradl, byl právě můj obraz. Domníval se, že se jedná o něco cenného. Spolužák byl naštvaný, ale já měl rozpolcené pocity. Vlastně to pro mne bylo určité vyznamenání. Teď se stalo něco podobného. :-)

Pátek 12. února 2021 (ZH): Byl jsem se dnes projít po Petříně, tady jsou dvě fotky z mobilu: Hradčany a Nové Město a Vyšehrad. Foceno od průchodu baštou v Hladové zdi a z vedlejšího barokního bastionu sv. Karla.

Úterý 9. února 2021 (Jan Cinert): Mimochodem, dovolím si zhřešit a dát sem něco z jiného ranku. Záhada neustálého šíření koronaviru u nás je zdá se objasněna. Vláda zaplavila zemi nekvalitními respirátory z Číny.

Úterý 9. února 2021 (Jan Cinert): Tak ještě zkusím toto. :-)

Pondělí 8. února 2021 (ZH): To je ale podoba z mnohem pozdější doby, viditelná na Císařských otiscích, viz. Nehovoří se tam nic o 14. století. Na Sadelerovi to tak očividně není, tam jsou, u novomětstkého jezu, staroměstský pořádně vidět není, ty šikmé podpěry, ze kterých lze dedukovat, že tam prostor pro šikmou plochu jezu není. Jinak je to už na Ouden-Allenovi, kde na novomětstkém jezu šikmá plocha je, i když vypadá spíš na dřevo.

Pondělí 8. února 2021 (Jan Cinert): Třeba tady.

Středa 3. února 2021 (Jan Čihák): Zaujal mě nákres Prahy od W. J. Blaeu, 1649. K čemu sloužily sloupy ve Vltavě?

Středa 3. února 2021 (ZH): Tahle fotka je focená zřejmě z té bašty ve Hladové zdi, nebo z barokního bastionu vedle, kde byla vyhlídka, dnes je tuším zastíněná stromy.

Středa 3. února 2021 (ZH): Jan Čihák: když se podíváte na dveprahy.cz na Juttnerův přesný plán, zabírá výchlipka Vltavy před Vyšehradem nejen přístav, ale téměř celou komunikci s tramvají při Podolské porodnici, takže tam Vltava zatékala tak, jak je na obou našich vedutách. Mě před tím zmátnul ten kostel sv. Pankráce, který je namalován na nesprávném místě, nejspíš nebyl přes Vyšehrad vidět, tak ho tam domalovali odhadem. Stále mi vychází, že to bylo kresleno ze Sacre Couer.

Pondělí 1. února 2021 (Jan Čihák): Na již zmiňované Winklerově mapě z roku 1792 mě zaujalo Klementinum. Na Révovém nádvoří je poměrně vysoká věž. Nemůže to být kostelík sv. Eligia, kam chodili zlatníci, neboť ten byl zbořen při výstavbě Klementina. Domnívám se, že to je Astronomická věž postavená v letech 1722-1751. Winkler ji přesadil na vedlejší nádvoří a pootočil.

Neděle 31. ledna 2021 (ZH): No ještě jsem při obědě přemýšlšl... V cameře obscuře je obraz převrácený stranově i výškově, takže jedna z mých předchozích úvah je lichá. Nicméně stačilo by tam vrazit jedno zrcadlo, aby byl obraz alespoň výškově správně, s tím už by se lépe pracovalo, taky by to měl kreslíř jak na stole. To by vysvětlovalo, proč je veduta Zlíchova, i La Cita di Praga stranově převrácená (resp. to druhé jsem převrátil, aby bylo poznat, že je to Praha, nicémě nadpis se tím stal zrcadlovým).

Neděle 31. ledna 2021 (ZH): Rytec nemusel tušit, zda byl obraz obkreslen přímo, nebo přes zrcadlo. Viz ytimg.com

Neděle 31. ledna 2021 (Jan Čihák): Na první pohled se mi zdálo, že před Prahou je velký meandr podobný holešovickému. Situace se hodně odchyluje od reality, ale bude to jinak. Kreslíř natočil celý Vyšehrad i se skálou o cca -90°. Vltava přitéká od jihu, před Prahou se stáčí na západ a za Vyšehradem se se prudce stáčí na sever. Tohle kreslíř nemohl vidět a přesto nakreslil. Skutečná situace je patrná třeba na Winklerově mapě. Pak se nelze divit, že skutečnosti neodpovídají detaily jako například Myší díra. To kroucení Vltavy a natočení Vyšehradu má jiné příčiny než diskutované zrcadlové převrácení. Tohle udělal přímo kreslíř. Není mi jasné, co ho k tomu motivovalo.

Sobota 30. ledna 2021 (ZH): Tak takhle je to: 1635.

Pátek 29. ledna 2021 (ZH): Dík, že jste si všiml tiskaře, ryl to ovšem C. V. Pinas, který je nám známý z barevných plánů Prahy lemovaných vedutami. Naše veduta je datována 1842-1845, není to nicméně podvod, leda ode mě, ale tehdejší retro.

Pátek 29. ledna 2021 (Jan Cinert): Na té "variantě" je vše převýšené a délkově stlačené, nejen sv. Tomáš. Uvědomil jsem si, že obrázky okolo jsou jaksi romantické, odpovídající 19. století. A opravdu, dole je uvedena tiskárna Ludwig Förster. Takže podvod a žádný rok 1536.

Čtvrtek 28. ledna 2021 (ZH): Tady je varianta Sadelera, kterou jsem neznal, má být z r. 1536, z těch datumů jsem trochu zmatený, třeba sv. Tomáš je tam o polovinu kratší než delší, napadá mě, jestli ze Sadelerovy původní kresby nebylo víc rytých výstupů.

Středa 27. ledna 2021 (Jan Cinert): Díky za upozornění. Také jsem to mezi tím zjistil. Jsou tam sporé ukázky.

Středa 27. ledna 2021 (Jan Cinert): Plánek je to tedy rozpačitý, ale ostatní bude nepochybně zpracováno na vysoké úrovni. V první ukázce je obsah, kde mne zaujala 4. kapitola o dlažbě, čímž se také zabývám a samozřejmě v 1. kapitole oddíl O možnosti astronomické orientace rotundy. A teď se musím přiznat, že z posledních šesti koupených nebo obdržených knih zajištěných přes internet, jen jedna byla pro mne přínosná. To je děsivá bilance. Takže už budu opatrnější. Myslím to tak, že takové souhrnné knihy zpravidla obsahují dříve publikované a někdy i překonané. Třeba hrozí, že astronomická orientace tam může být probírána v tomto smyslu, což by bylo zklamání. Takže už bych ji raději koupil až po prolistování, byť je předpoklad, že bude kvalitní.

Čtvrtek 14. ledna 2021 (Jan Cinert): Je teď takové období vydávání knih, jako například o generálu Bedřichu Homolovi. Náhodou jsem na něco narazil a nestačím se divit, co vše je v dnešní době stále možné. Tady se píše o brzkém vydání knihy o svaté Ludmile o 130 stranách od Frank Nekovar za 698,- Kč, kterou si už nyní můžete předobjednat, byť je pouze jako maketa. Podle pochybného komentáře, např. že o Ludmile se prý dozvídáme z kronik atd., přitom není žádná kronika popisující život kněžny Ludmily, jsem se o to trochu zajímal. Frank Nekovar je Františkem Nekovářem narozeným 12/9/1943 a bývalým spolupracovníkem https://www.ustrcr.cz/wp-content/uploads/2016/04/PD_4_16_s84-88.pdf Stb (závěr str. 87), který pak v 80. letech emigroval. Tady je jak se dobrodruh vetřel ke kardinálu Dukovi.

Neděle 25. října 2020 (Jan Cinert): Tady se píše o objevu nového geoglyfu starého přes 2 000 let, na kterém je kočka. Přitom do Ameriky se kočky dostaly až s příchodem evropských kolonistů. Všiml jsem si, že v diskuzi pod článkem jen jeden účastník na to poukázal.

Sobota 29. srpna 2020 (Radek): Odkaz na rozhovor s forenzním genetikem Danielem Vaňkem zde

Středa 12. srpna 2020 (Jan Cinert): Spíše mne teď trápí zjištění, že v Azoru jsou astronomické fáze Měsíce, stejně jako v Nasa Horizons. Jenže ve středověku používali cyklické fáze zanesené v kalendáři, a ty se od astronomických liší někdy až o dva dny. Což je nyní potíž u dat spočítaných dle fází astronomických. Našel jsem jen možnost zjištění pro gregoriánský kalendář na kalendar.beda.cz. Nevěděl by někdo, kde se dají získat zmíněné cyklické fáze v juliánském kalendáři? Dost by mi to pomohlo pro prověření dosavadních dat, neb jsem z toho poněkud znervózněl.

Středa 12. srpna 2020 (Franta): Na serveru osel.cz vyšel článek Tajemné „kykladské pánvičky“

Středa 12. srpna 2020 (Franta): když si člověk projde odkazy, které se tam uvádějí a vidí třeba tento obrázek, tak to působí, že "zrcadlo" (známý symbol, který představuje Venuši), které drží v ruce, zdá se, že je topomůcka pro počítání času - v jejím případě tedy Venušina cyklu

Pátek 17. července 2020 (Jan Cinert): Je to každý rok při počítání ročního času od jarní rovnodennosti. Měsíční čas 12 lunací je 254 dnů. Počítáno po pětidenních týdnech by to bylo 70 hadů, bohů atd. v délce 255 dnů. Proto počet 70 musí být poražen a doplněn 11 slunečními dny. S trochu jinými číslovkami je to na prvním obrázku v kapitole Bezhlavé šelmy. Pod skalní puklinou je vzhůru nohama 23 hubených "srpkovitých" fází Měsíce, to je 12 časů přibývajícího srpku po novoluní a 11 ubývajících po úplňku. Dvacátý čtvrtý, to je poslední ubývající srpek po úplňku, je nad puklinou také vzhůru nohama. Je poražen tesařem zdvíhajícím se ze země, čili "zázračně rychle rostoucím" hérojem. Nadšeně přihlíží "slunečně" zakulacených postav stojících nad puklinou. Jsou zbývajícími 10 dny do počtu 365 dnů v roce rozdělenými výškově na dva pětidenní týdny. Samotný tesař je prvním dnem, takže dohromady je jich 11 dnů.

Středa 15. července 2020 (Jan Cinert): Nakonec jsem foto ze Šárky ještě trochu vyšperkoval. Jde totiž o to, že mýtický tesař začíná seket strom, či v našem případě vstup do domu, už 11 dní před jarní rovnodenností. Tehdy končí 12 lunací a musí se nastavit čas o 11 slunečních dní, aby vyšel celý rok. To právě zajišťuje sluneční héroj typu tesař.

Úterý 7. července 2020 (Jan Cinert): Tady je foto z akropole hradiska v Šárce severovýchodním směrem.

Úterý 7. července 2020 (vopička): Zkuste nespoléhat na dobrou viditelnost za dnešní civilizace a použijte skvělý nástroj tvorby panoramat Ulrycha Deutschleho panorama, je stvořen na googlovské mapě světa, tedy je možno očekávat nějaké nepřesnosti.

Úterý 7. července 2020 (vopička): Přikládím obrázky z Libušína - místo, panorama.

Pátek 3. července 2020 (Jan Cinert): Před časem jsme řešili, odkud Libuše věštila slávu Praze. Konečně jsem to vyfotil. Tou vsí vzdálenou od Hradu 30 honů jsou Vokovice a Veleslavín byl později pojmenován po té "Velké slávě" v závislosti na Kosmově kronice.

Čtvrtek 18. června 2020 (Jan Cinert): Jen pro úplnost. Tady je "úřední" ohodnocení projektu Středověké populace v centru a na venkově.

Úterý 26. května 2020 (Radek): Reportáž

Úterý 26. května 2020 (Radek): Profil autora na ČT: Profil

Úterý 26. května 2020 (Jan Cinert): Na špatný výběr ostatků jsem reagoval tady.

Úterý 26. května 2020 (Jan Cinert): Proč nebyly do výzkumu zahrnuty ostatky Přemyslovců považovaných za tzv. Svaté, vysvětluje v roce bývalý agent Stb tady v čase 4:00.

Pondělí 11. května 2020 (Jan Cinert): Naposled se k němu vyjádřila M. Bravermanová s tím, že "projekt skončil před svým ukončením" na konferenci v Roztokách (po čase 01:42:45). To znamená zřejmě, že peníze a čas došly dříve, nežli se vše zamýšlené podařilo zjistit. O výsledném publikování není mně osobně nic známo.

Pondělí 11. května 2020 (Jan Cinert): Samostatně by měl už být ukončen výzkum ostatků Oty I. Olomouckého, jak jsem k tomu tady dříve psal 28. 11. 2019. Ale i v tomto případě zatím nic nového.

Sobota 25. dubna 2020 (Jan Cinert): Tak jsem zkusil datovat založení klášterního kostela v Sázavě. Vyšlo to moc pěkně - 1051. U nedostavěného kostela na Vyšehradě už dříve vyšlo založení v roce 1046. Takže opravdu došlo potom k přesunu staroslověnských na Sázavu, a proto kostel nebyl dokončen. Tady zcela na konci.

Pátek 3. dubna 2020 (Jan Cinert): Tady se píše, že neznámý kostel na Vyšehradě nebyl dostavěn. Což bylo dříve jen naznačeno, jako možnost. Myslím, že to má souvislost s přesunem staroslověnských duchovních z Vyšehradu na Sázavu a založením tamějšího kláštera koncem 40. let 11. století.

Úterý 31. března 2020 (ZH): Je to patriarchální kříž, zda byl míněn jakožto lapis primarius, to je podle mě otázka, kvádříky jsou opracovány lepšími nástroji, než je dýka, zejména tedy v době, kdy by přicházel v úvahu základní kámen. Tak si myslím, že by byl kříž lépe vyvedený.

Úterý 31. března 2020 (Jan Čihák): Kříž z Levého Hradce

Pondělí 30. března 2020 (ZH): Odkaz na Bertholze, který jsem sem dával před 7 lety, zanikl, nový je tady.

Pátek 27. března 2020 (ZH): "K nim ona: „Hleďte,“ dí, „hle, za oněmi horami“ – a ukázala prstem na hory – „je neveliká řeka Bílina a na jejím břehu je viděti vesnici, jež slově Stadice." Ovšem v Budyšínském rukopisu není Bílina, ale Bélina či Bělina. Ale hlavně tam není Stadice, ale jakési slovo jako Ztadiczi, viz, přejít na Faksimile a stránku 5r nahoře. S takovými dvěma zvláštními klikyháky, které se tam jinak píší jen ve slovanských názvech a jménech.

Neděle 15. března 2020 (Jan Cinert): Ještě dodatek. Kliknul jsem na infanticide, kde je na začátku odstavec zase podle nějaké ujeté femnistky: Častou metodou infanticidy ve staré Evropě a Asii bylo prostě opustit dítě a nechat ho umřít vystavením (tj. podchlazení, hlad, žízeň nebo útok zvířat).

Sobota 14. března 2020 (Franta): Existovalo vůbec něco jako "libero tollere". Existuje názor, že je to romantická báchorka.

Sobota 14. března 2020 (Franta): Třeba tady: Pater familas

Sobota 14. března 2020 (Jan Cinert): Našel jsem si tu práci, ze které citujete. Tentokrát ji nepsala feministka, ale nějaká ekologická aktivistka. Prolétl jsem tu práci do ploviny, navíc jsem už neměl sílu. Hned před Vaší citací je odstavec převzatý od M. Eliadeho, který jasně ukazuje, jak tito lidé pracují. (M. Eliade byl žákem G. Dumezila, který se proslavil teorií o trojfunkcionálním uspořádání indoevropské společnosti a jejího božského panteonu. Teorie je skrytou obhajobou nadřazenosti Evropanů v době kolonialismu. Po 2. světové válce byl M. Eliade nucen opustit rodné Rumunsko kvůli svým fašistickým názorům.)

Pátek 13. března 2020 (ZH): Pěkné video o několika entitách v Asii a Americe, které dotyčná etnoložka navštívila.

Čtvrtek 12. března 2020 (Franta): Když jsem to uviděl, mimoděk se mi vybavil obrázek vázy na které má být Viracocha, který má na tunice dva pásy se spirálovým vzorem, které mají být odkloněné od svislého směru asi o 23,5 stupně. Mohly by tedy představovat sklon ekliptiky k rovníku. Sklon ekliptiky představuje největší úhlovou vzdálenost bodu, do kterého se Slunce může dostat severně a jižně od rovníku.

Středa 11. března 2020 (Jan Cinert): Já osobně se chytám až u saharských maleb z doby kolem 1200 př. n. l. Tady je vlevo dvojice štíhlých "bohyň" Úsvitová a Soumraková, které si předávají nádobu - společnou dělohu. Z ní rodí Šachara (Úsvit) a Šalima (Soumrak). Vlevo je dvojice otylých půlročních ročních "bohyň". Levá tmavší je letní, pravá vybledlá je zimní. Mezi sebou mají cosi rovnodennostního v podobě bumerangu. Snad mísu na oltáři.

Úterý 10. března 2020 (ZH): Jsou docela rozličné viz.

Úterý 10. března 2020 (Jan Cinert): Kdysi jsme tu probírali reliéf z kostela Millstattu. Loni byl trochu podobný nalezen na západním průčelí klášterního kostela v Plasích. Ale nevidím tam možnost sestavení astronomických rovnic. Je to jen o rozdělení východního obzoru na jižní zimní a severní letní východy Slunce. Více zřetelné to je na tympanu ve Stuerzelbronnu. Kola na obou stranách se šesti vnitřními paprsky jsou slunci se šesti kalendářními měsíci v obou polovinách roku. Levé letní je žhnoucí.

Pondělí 9. března 2020 (ZH): Největší z rondelů u Kolína, přesně v místě mimoúrovňové křižovatky na silnici ku Praze, na mírném svahu skloněném k severu, leží na křižovace starých cest, dle 1. vojenského mapování asi osmi paprsků. Podobně je tomu u velkého rondelu (causeway enclosure) v Británii, mají tam víc takových, ten svůj jsem teď nenašel, ale třeba tenhle. To mně přivedlo na myšlenko, že to byla tržiště/celnice. Nebylo třeba je bránit před válečnými nájezdy, jen před lapky a zvěří, tak vchody nemusely být opevněné. Na rakouské replice rondelu, který tam býval, je ve vchodu vodorovné břevno, které mi připomíná Kosmův "práh (limen), před kterým se musejí i velcí pánové sehnout", tj. soudní dvůr, i to mohla být jedna z funkcí (podobně jako u římských basilik).

Pátek 6. března 2020 (ZH): Téma přišllo zrovna do doby, kdy se chystám obnovit na chatě sluneční hodiny, tahle stránka je skvělá, viz, toto je příklad horizontálních hodin, který by mohl původní otázce napovědět.

Pátek 6. března 2020 (Jan Čihák): https://en.wikipedia.org/wiki/Magura_Cave

Pátek 6. března 2020 (ZH): No, už jsem se vykecal, tady je srovnání azimutu východu Slunce pro střed jeho kotouče v modelu bez atmosféry, při hladině moře, v místním slunečním času. V Praze a o devět stupňů severněji (na té rovnoběžce leží Stockholm). Prakticky se to neliší, drobnou odchylku možná dělá geoid. Velké diference v praxi zřejmě způsobuje atmosféra. viz. Je to dlouhý obrázek, vlevo je Praha, vpravo lokalita 200 km západně od Stockholmu.

Čtvrtek 5. března 2020 (Franta): Popis jak Z. Ministr testoval určení rovnodennosti

Čtvrtek 5. března 2020 (ZH): Jan Čihák, krom refrakce záleží ještě na pásmovém času, na tom, že ve vypočítaném okamžiku rovnodennosti zpravidla Slunce nevychází zrovna v dané lokalitě, možná i na rovnici času, to z voleje nedám.Tady je výpis Horizonspro Prahu bez atmosféry v místním slunečním čase v nulové nadmořské výšce. Když se v adresním řádku přepíšou souřadnice, lze vypsat, jak je to třeba ve Stokholmu.

Čtvrtek 5. března 2020 (Jan Cinert): Některé mýty zdůrazňují důležitou roli hmyzu na začátku jara. Dodnes je v čínském kalendáři Probouzení hmyzu. Takže před přesným nalezením rovnodennostního dne to byla známka začátku jara.

Neděle 1. března 2020 ( Jan Cinert): Tady je jeden obrázek, který mi zamotává hlavu. Chápu, že přechod zimní hyperboly vytvořené koncem stínu klackem Gnómonem v průběhu dne musí přejít proměnou do opačné letní přes narovnání do přímky za rovnodennosti. Chápu i to, že ta přímka je od klacku směrem na sever. Jenže, východ a západ Slunce za rovnodenností jsou v zákrytu s klackem, takže v průběhu celého dne nemůže jít o přímku vykreslenou koncem stínu, když je stín mimo klacek.

Neděle 1. března 2020 (Jan Cinert): Letos se nezkoumaly ve Vltavě zbytky Juditina mostu. Hlavně se ale nikde neobjevilo zpracování loňského "přesného zaměření", jak proběhlo v tisku. Asi jim to nějak nevychází. :-)

Sobota 15. února 2020 ( Marie Bartošová): Výborně zpracováno, snadně se zde hledá, bohatá fotodokumentace. Chci jen upozornit na chybný titulek ,,Kohlova kašna - plastika lva",pod fotografií detailu kašny Carattiho. Také mám dotaz. Nemohu dohledat žádné informace o reliéfech na vnějších zdech Svatovítské katedrály,nemůžete mi podat základní vysvětlení, o co se jedná?viz

Úterý 4. února 2020 (ZH): Tím pádem se zdálo, že zanikly i ostatní mapy, které jsem vytvořil na stejném Google základu, ale kupodivu tuhle ještě nezlikvidovali, asi je to otázka času.

Sobota 18. ledna 2020 (Franta): životopis nakladatele a autora Ladislava Moučky

Sobota 18. ledna 2020 (Franta): Viz třeba stavba na vrchu Dymník

Čtvrtek 16. ledna 2020 (Franta): Ladislav Moučka: Jan Blažej Santini Aichel

Sobota 28. prosince 2019 (Jan Cinert): Je ovšem otázkou, zda sa k tomu zmatení pak přiznají. Před dvěma lety bylo halasně prohlášeno, že bude nalezen kostel (dokonce rotunda), u kterého byl údajně zavražděn kníže Václav. K tomu, jaká to byla naivní blamáž, se pak nikdo nepřiznal a nebylo nic o výsledku zveřejněno.

Čtvrtek 17. října 2019 (ZH): Trošku se vracím k diskusi o rotundě ze začátku března, uvádíte, že I. staroslověnaká legenda je z doby po založení baziliky, ale zpravidla se uvádí, že je z 10. století, opisy pochopitelně z pozdější doby. Je to shrnuto tady.

Sobota 10. srpna 2019 (ZH): Brno prakticky neznám, párkrát jsem šel od draka na Špílberg, Staré Brno už vůbec, ale zato jsem našel zajímavost, která vás asi zaujme, koukám jste došel ke stejnému závěru jako autor, i když ten prapodivněji.

Pátek 9. srpna 2019 (Jan Cinert): Tady je něco k brodu a dřevěnému mostu v Brně, ale ten až někdy z 13. století. Nalezená cesta vede k brodu hned za zákrutem řeky, tedy k obvyklému brodovému místu, narozdíl od Prahy, kdy výrazný zákrut nebyl.

Pátek 26. července 2019 (Franta): Webové stránky Lynne Kelly

Pátek 12. července 2019 (Jan Cinert): Díky za nákres. Nějak jsem si ti to špatně zapamatoval, myslel jsem, že jsou pilíře více okótované. Tam by skutečně vycházel JM široký ve 3/4 Karlova mostu, takže při celkové šířce KM 10,4 m by JM byl 7,7 m. Jenže při bližším pohledu je zákres hodně nepřesný, zjevně jeho hlavním smyslem bylo zakreslit poškozené části Karlova mostu. Podle zákresu ve Staleté Praze 2012, 2, vychází poměry šířky 7,2 m JM oproti šířce zakreslených pilířů 1784 jinak. Tam by byla podle nalezených pilířů šířka JM opravdu jen trochu menší než KM. Takže nezbývá, nežli počkat na nové přesné zaměření, aby byla jistota. Mimochodem, jako obvykle se nejčastěji opisuje, že KM je široký 9,5 m, ale to je přibližná šířka mostovky bez zábradlí na obou stranách širokého 0,4 m.

Čtvrtek 11. července 2019 (ZH): Tady je ten nákres, je to ve vídeňských sázích (189,6 m).

Čtvrtek 11. července 2019 (ZH): Co se týče šířky Juditina mostu, nic nenaznačuje, že by byl širší než 6,8 metru, jedině snad pilíř v Čertovce, kde bylo jakési rozšíření či rozdvojení. Znovu jsem přeměřil pilíře zaměřené při rekonstrukci Pinkasova paláce a vyšlo mi průměrně 6 metrů na obdélníkovou část, k níž přiléhají navíc trojúhelníkové rozražeče.

Středa 10. července 2019 (Jan Cinert): Tady je původnější a podrobnější článek, než prošlé okurky. "Kůly" jsem tam v obrázku nenašel, jen snad jeden u prostřední žluté čárkované čáry.

Sobota 29. června 2019 (ZH): Možná už to tu bylo:
Úvod,
Rondely v ČR,

Sobota 29. června 2019 (ZH): Rondely ve střední Evropě,

Sobota 29. června 2019 (ZH): Ještě je jeden rekonstruovaný rondel u Heldenbergu SZ od Vídně. Tam bych astronomický význam neočekával, je to v ďolíku, resp. údolí. Připomíná mi to posvátný palouk Slovanů, kde se "u nízkého prahu i velcí pánové sklánějí", palisády by byly kvůli důstojnosti, a aby se tam znesvářené davy nenahrnuly, ovšem ty velké rondely jsou poněkud předimenzované...

Sobota 29. června 2019 (ZH): Třeba Atlantida byl typický rondel ;-). Možná to dělali na její paměť ;-). Ale po celé Evropě v mírném pásmu... Kde byla kolébka?

Čtvrtek 27. června 2019 (Jan Cinert): V prvé řadě jde o krajinu. Je tam oproti okolí zajímavé rozsáhlé ploché údolí, pozvolna stoupající, a dodnes zjevně velmi úrodné. Neolitiky muselo nutně zaujmout tím, že je vlhké tak akorát, takže obilí nezplesniví. Na horním konci údolí je na mírné vyvýšenině rondel. Umístění trochu připomíná polohu ruzyňského rondelu. Hlavní směry jsou východy Slunce za slunovratů a myslím si, že umístění stavby bylo záměrně zvoleno tak, aby v těchto směrech byl obzor vzdálený. Dnes jsou ve zmíněných směrech stromy a domy. Před těmito směry/vstupy jsou rampy pro příchod obětních zvířat nebo soupeřících družstev. Třetí vstup je jen přibližně k severu a nemá žádné astronomické opodstatnění. Je dodnes hlavním vstupem a vede od osy údolí, kde se dá očekávat tehdejší hlavní cesta, či osídlení. Takže i u jiných rondelů se nemusí u všech vstupů očekávat astronomické zdůvodnění. Některé jsou vstupy pro diváky přicházející od sídel.

Čtvrtek 27. června 2019 (Jan Cinert): Fotil jsem dotek kotouče s obzorem, střed kotouče a poslední paprsek. Teprve při posledním paprsku došlo k posunu přesně do vynechaných kůlů, zdůrazněno dvěma většími kůly.

Čtvrtek 27. června 2019 (ZH): Bohužel na kolínském rondelu je mimoúrovňová křižovatka, na ruzyňském velkosklady, ale střed rondelu byl v místě stožáru zde neboli zde. Tak nevím, jak by to bylo s měřením potenciálů.

Neděle 23. června 2019 (Jan Čihák): Lidé mohli ledacos vypozorovat už v neolitu a využívat to ke kultovním účelům. Závěr mojí úvahy je, že rondely mohly být svatyněmi k uctívání hromových božstev.

Sobota 22. června 2019 (ZH): zde a zde.

Pátek 21. června 2019 (Jan Čihák): https://www.geocaching.com/

Středa 19. června 2019 (Jan Čihák): https://www.interez.sk/

Úterý 18. června 2019 (Jan Čihák): https://www.stoplusjednicka.cz/

Neděle 9. června 2019 (ZH): Rozložení R1b.

Neděle 9. června 2019 (ZH): Učebnici jsem nikde nenašel, ale na anglické Wikipedii je o tom stručně a jednoduše – viz ;-), plus odkazy.

Čtvrtek 6. června 2019 (Jan Cinert): Když jsem si včera dělal legraci, že někdo zkopíruje ten text z Wikipedie, netušil jsem, že to bude tak rachle.

Čtvrtek 6. června 2019 (Jan Cinert): Ještě něco. Na Wikipedii už nějaký snaživec s odkazem na tento pořad napsal: Za místo jeho posledního odpočinku určil Emanuel Vlček tzv. hrob K1, objevený pod podlahou svatovítské rotundy na Pražském hradě. Ukázalo se však, že kosterní pozůstatky nepatří Bořivojovi, ale ženě.

Středa 5. června 2019 (Jan Cinert): Tady je pořad ČT o výzkumu Přemyslovců. Někde připomíná satirický pořad TELE TELE, rozhovory výzkumníků jsou ustřiženy, ale prostor je dán redaktorovi, který to doplňuje blábolenímí o bájných Přemyslovcích atd. Že K1 není Bořivoj je dokládáno tím, že v K2 je žena, což by měla být manželka knížete K1, ale Ludmila byla pohřbena jinde. Což je dost humorné, to by pak třeba sousední hroby na hřbitovech musely patřit příbuzným.

Sobota 18. května 2019 (Jan Cinert): Tady se píše, že texty části o středověku byly vytvořeny a etidovány v roce 2012 a stejně tak už byly hotovy 3D modely rotundy a baziliky. Takže v knize jsou představy staré 7 roků, které ale už v té době byly objektivně neplatné.

Pátek 17. května 2019 (ZH): Tady jsou bližší údaje o knize od JMK. Prý jsou tam nepublikované arcihválie atd.

Středa 15. května 2019 (Jan Cinert): Tady je v malém rozlišení na ukázku přes 20 různých stránek. Možná podléhám "profesionální deformaci", pokud je v mém případě takové sousloví možno použít. :-) Ale pochopil jsem, proč ta kniha tolik váží. Vidím na stránkách spoustu prázdného místa, čemuž já se úzkostlivě vyhýbám. Tato kniha při pečlivějším rozložení textu a obrázků na stránky mohla být dvoutřetinového objemu. Jenže, pak by musela být levnější. Takhle při přepočtu prodejní ceny na stránku vychází 4,- Kč/1 str., což je vyšší cenová kategorie.

Úterý 14. května 2019 (Jan Cinert): Vyšla kniha Jany Maříkové o katedrále sv. Víta (tady). Nic dalšího o ní nevím.

Pondělí 4. března 2019 (ZH): Koukám na Hilbertův popis viz ze Sborníku.

Pondělí 4. března 2019 (ZH): Též tam uvádí argumenty k stáří, resp. mládí vnitřního oblouku proti Podlahovu tvrzení, že vnitřní prstenec je nejstarší a vnější je Šebířův viz.

Neděle 3. března 2019 (ZH): S Cibulkou jsme si asi rozuměli, i když pro mě není směrodatný. Viz str. 373. Pro mě je zajímavé, že pokud by byla připojena Václavova hrobní kaplička chodbičkou jakožto přízemní krypta, mohla by být původní rotunda v centru té větší a také v ose baziliky. Kaplička mohla být věžovitá, jako třeba pouději na Řípu, proto musela být detašovaná. Teď nevím, jestli se někde v Kosmovi nepíše, že byla přisedlá ;-).

Neděle 3. března 2019 (ZH): S radiokarbonovoíu metodou je to složitější tady jsou k tomu poznámky. Že třeba záleží na intenzitě zemského magnetického pole, mě nenapadlo. Jestli je poločas rozpadu C14 5730 let, no snad to dokážou přesně spočítat. Nicméně pokud na údaj radiokarbonové metody vy historici ;-) kašlete, tak je to celkem k ničemu...

Sobota 23. února 2019 (Jan Cinert): Ještě jsem zapoměl, v tom článku jsem přítomen na str. 284 a v Tab. 4. jako "vyslovená hypotéza". (Byly vysloveny hypotézy, že mohl zemřít v bojích s Maďary, eventuálně byl ztotožněn s jinak neznámým, ale jistě důležitým „comesem“ Vokem, který podle Kosmovy kroniky zemřel v roce 968.) To s „comes Vok“ jsem publikoval poprvé ve své knize roku 2008. Pro jistotu oznamuji, že stále mám svůj stůl, koberec i boty. :-) Jako na potvoru toto s Vokem už ale neplatí, viz pozn. 14 v Rodokmenu

Sobota 23. února 2019 (Jan Cinert): V Archeologických rozhledech LXX – 2018 2 je článek Nové poznatky o ostatcích z hrobů K1 a K2 z rotundy sv. Víta. Pro ty, kteří nemají sílu to celé přečíst, uvádím výtah.

Sobota 26. ledna 2019 (Jan Cinert): Nekonečné cizelování grafické podoby Nového rodokmenu nejstarších Přemyslovců 2018 a slov v poznámkách skončilo a vše je uloženo na webu.

Pondělí 21. ledna 2019 (ZH): No most přes celou řeku tam pochopitelně přinejmenším za Kosmy byl, akorát teď nemohu najít dobové románské ortofoto. Ale o tom jsme už polemizovali a nechci Vás dráždit, protože chci drobnou službu, jestli byste nezkontroloval tyto tři odstavce. ;-)

Čtvrtek 17. ledna 2019 (Jan Cinert): Potápěči zase zkoumají Juditin most s naivní představou, že najdou i zbytky "dřevěné lávky", která prý byla tím vymyšleným dřevěným mostem přes řeku podle tzv. Kristánovy legendy ze 14. století. Určitým posunem k lepšímu, je zakreslení malostranského konce tohoto dřevěného mostu podle mého obrázku na webu a není zakreslení zcela libovolné a nesmyslné, jako v minulosti. Snad dojde také konečně na změření pilíře úseku přes řeku Juditina mostu a přestane se opakovat nemožné tvrzení o šířce Juditina mostu kolem sedmi metrů namísto správně kolem 10 metrů. Tady.

Pondělí 14. ledna 2019 (Jan Čihák): http://www.praha-archeologicka.cz/p/367?tgo=82

Neděle 13. ledna 2019 (Jan Čihák): Posílám protipovodňovou hráz z 9. století, foto a článek. Takovou prahu mohli mít i tady v Praze.

Neděle 13. ledna 2019 (Jan Čihák): Ještě posílám dokument pdf, kde jsou fotografie Heidenwall.

Neděle 13. ledna 2019 (Jan Čihák): Deichatlas 1625-6

Neděle 13. ledna 2019 (Jan Čihák): Článek

Středa 2. ledna 2019 (ZH): Chápu to to tak, že se onen měsíc dlouhodobě vkládal každé dva nebo tři roky pravidelně, třeba třikrát ne, tak se za Caesara nashromáždilo těch 90 dnů. Ale přesně to nikdo neví, viz.

Úterý 1. ledna 2019 (ZH): No a k dnešním dnům se váźe tato poznámka o narození Krista vs. zimním slunovratu vs. Novém roce.

Neděle 26. srpna 2018 (ZH): Jeste jsem narazil na toto, kde autor na strane 30 popisuje Juditin most jako dilem dreveny, dilem kamenny. Odkud to Krolmus 1845 vzal, nevim.

Neděle 26. srpna 2018 (ZH): Tady je zapis Kosmova pokracovatele k r. 1273, kde pise drevena kaple, ktera byla umistena pred mostem v Pesku, zcela se zaklady odplavena, a dalsi kostel kamenny, ktery byl pod mostem na ostrove, jehoz stredni cast se zbortila, a vsechny mlyny atd. Myslim dle toho vznikl domnely nazev Ostrov pod mostem prazskym, ale podle me jde o omyl.

Středa 22. srpna 2018 (Jan Čihák): http://praha-archeologicka.cz/p/307?tgo=35

Středa 22. srpna 2018 (Jan Čihák): http://www.monet.cz/atlas/kap32.htm Obr. 32/7

Čtvrtek 16. srpna 2018 (ZH): Samozřejmě cesty žádný nepraktický smysl mít nemusely, na druhé straně Ferdinand Tyrolský (a asi jeho Filipína) projektoval letohrádek na magických principech. Nevím, jestli je známo, jak byly situovány cesty v 16. století, já znám vyobrazení z r. 1723 viz. Tam tedy dominuje jiný obrazec, ta osmisměrná růžice cest, mýlil jsem se, že jižní cesta dřív nebyla (to podle Císařského mapování). Ta tedy nikam nevede, leda k zimnímu slunovratu.

Neděle 5. srpna 2018 (Franta): Otázka je jak moc by azimut změnil třeba druhý den po novu - to by se asi měl objevit na nebi úzký srpek novolunního Měsíce.Nový Měsíc by měl být vidět už za jeden den (viz odkaz 18 hodin), ale zase v létě má být velmi obtížně pozorovatelný.

Úterý 31. července 2018 (ZH): Zmínil jsem se o DMR, tak jsem poslal vývojářům dotaz, jak je to s mým návrhem, od toho vycouvávají, ale vymysleli lepší věc, lze tam pro určitou oblast, kterou vytyčíme, zobrazit podrobnou vrstevnici, třeba 257 metrů. Jako to bylo ve floodmap.net, kde to však bylo hrubé (dlaždice o straně 100 stop).

Úterý 31. července 2018 (Franta): prochází ta spojnice v azimutu 309° blízko menhiru u Klobuk

Pondělí 30. července 2018 (ZH): Ale setkal jsem se s podobným projektem pro ČR viz, teoreticky by měl být výškopis velmi přesný, ale kamarádka geodetka mi říkala, že vrstevnice mezi skuteně zaměřenými body geodeti zakreslují od oka, takže s touto výtkou... Výšky se odečítají tak, že se to napřed vlevo dole zapne a pak se kamkoli klikne. Myslím, že jsme o tom vlastně s JC diskutovali někdy před rokem, od 27. července. Tj. nevím, jestli v českém měřítku je SRTM vhodnější. Mimochodem jsem psal vývojářům dmr, jestli bynešlo udělat podrobnější výškové rozlišení pro právě sledovanou oblast, třeba v Praze je to světle zelenkavé či tmavěji zelenkavé, ale chtěl bych, aby spodky byly zelené a výšky hnědé i v rámci Prahy. Pochopii to, přislíbili, a nic....

Neděle 29. července 2018 (Franta): Pohansko - zákres rotundy do čtvercové sítě

Neděle 29. července 2018 (Franta): Velkomoravská rotunda z Pohanska u Břeclavi

Sobota 28. července 2018 (Franta): schema Pohansko

Sobota 28. července 2018 (ZH): Kde to vůbec je? To je tohle?

Neděle 8. dubna 2018 (ZH): Ono je to zapatlané omítkou. Ochotný kostelník nás pustil dovnitř, ale tohle zrovna vyfocené nemám. Obrázek z www z trochu horšího úhlu je tady.

Neděle 8. dubna 2018 (ZH): Půdorys je tady, nakolik z toho lze soudit na přesný azimut apsidy, je otázka, ale možná jo, viz.

Neděle 8. dubna 2018 (Jan Cinert): Prý cizí neštěstí potěší; :-) tady na konci je o rotundě na Pohansku, která opět nejde archeoastronomicky datovat.

Čtvrtek 5. dubna 2018 (Jan Cinert): Podle Gumpoldovy legendy Spytihněv: "domus dei ... construxit", takže jeho pohřební kaplička by nebyla nazvána jedním z "domů/chrámů božích ...

Čtvrtek 5. dubna 2018 (ZH): Ještě nějaké intuitivní poznámky: zdi tumby jsou půl metru tlusté, patrový cihový barák, ve kterém právě sedím, taky, viz.

Pátek 30. března 2018 (Jan Cinert): Tak tohle je docela bomba:kniha Kostel Panny Marie na Pražském hradě. Vůbec nechápu, jak se dá napsat kniha o 224 stranách o ubohých zbytcích dvou fází malého kostelíka. Bude to muset být hodně o "zamýšlení nad možnostmi a mezemi výkladu ..." Asi spíše pro pobavení, nežli kvůli novým poznatkům, si ji v dohledné době koupím.

Pátek 30. března 2018 (Jan Cinert): Snad se mi to nyní podařilo lépe vysvětlit. Je to obvyklá potíž; když je člověk zahleděn do řešení problému, tak má pocit, že to každý hned také musí pochopit. :-) Tady je k tomu vysvětlující obrázek a můj popisek: Počátek roku o úplňku po jarní rovnodennosti. Letní bohyně na trůnu se lvem a se stavbou na hlavě dostává od novolunní dcery vladařský věnec. Úplňková dcera je zašlapávána do podsvětí. Dává najevo, že je zároveň úsvitovou kojnou slunečního Syna.

Neděle 4. března 2018 (Jan Cinert): Taková pikoška. Tady se asi v první čtvrtině píše o "Janu Cikertovi", který napsal knihu "Všechno bylo jinak". Ještě že jsem nedopadl jako inspektor Trachta ve filmu Rozpuštěný a vypuštěný. Mě zatím zůstal stůl, koberec i boty. :-)

Středa 28. února 2018 (Franta): Jistě jste zaznamenali jelena Standu a diskusi o jeho utracení.( třeba tady)

Středa 14. února 2018 (Jan Cinert): Svůj článek o tom jsem na webu v tomto smyslu upravil a promazal. Zejména došlo také ke zpřesnění výkladu výjevů na kotli, vozíku a početidel v závěru článku. Kdyby to někoho po letech ještě zajímalo.

Neděle 24. prosince 2017 (ZH): Taky krásné svátky a vše nejlepší do nového roku viz PF!

Neděle 26. listopadu 2017 (ZH): Zámka

Sobota 25. listopadu 2017 (J. Čihák): V Čechách byl červený pískovec používán jako stavební kámen už ve středověku, ale jeho používání k výrobě železa bylo zřídkavé. Proto mě potěšilo, když jsem na Vidouli našel zvětralé, sytě fialovočervené desky drobivé břidlice, viz foto 1 a 2. Tato břidlice obsahuje hodně oxidů železa a je snadno těžitelná. Není známo, jaká ruda se těžila na západním svahu Vidoule v 19.století. Je možné že to byla fialovočervená břidlice.

Sobota 25. listopadu 2017 (J. Čihák): Zaujaly mě též strohé informace o železářském areálu ve Stodůlkách, viz článek.

Pátek 24. listopadu 2017 (J. Čihák): Čtení o pražském železe.

Čtvrtek 16. listopadu 2017 (J. Čihák): Železitý pískovec byl v Praze používán jako stavební kámen, hlavní ložisko těžby mohlo být v Dejvicích, viz článek. Železitý pískovec byl využíván k výrobě železa. Podle dostupných informací byl spíše druhořadou surovinou.

Středa 15. listopadu 2017 (J. Čihák): http://geologie.vsb.cz/PETROLOGIE2013/sedimenty-psamity-piskovec.htm

Středa 18. října 2017 (ZH): viz.

Úterý 17. října 2017 (ZH): Dotyčná vížka je i tady.

Úterý 17. října 2017 (ZH): Není mi jasné na obr. 33 Čihákové (Opevnění Malé Strany 9.-13. st) viz, jestli ta tenčí a tlustší hnědá čára mají znamenat vnitřní a vnější zeď parkánu.

Pondělí 9. října 2017 (ZH): Našel jsem několik věží východních hradeb malostranského opevnění dosud stojících nebo na prospektech, které jsou ve dvou souběžných přímkách. Nevíte něco o této věži ve východním dvoře Schönbornského paláce, která zapadá do té linie, ale na starých prospektech není a nikde jsem o ní nic nenašel?

Pátek 6. října 2017 (ZH): Připravte se, až to pořádně nastuduju, že že se budu ptát na problematiku věží při malostranském konci mostu, tedy že původní Juditina věž měla stát ne na půdorysu dnešní velké severní věže, ale o pár metrů západněji, což koresponduje s pozoruhodnou vížkou obdobně přiléhající k dnešní jižní věži, viz. Za poznámku stojí, že Černá a nejspíš druhé dvě hradní věže, a obě dnešní malostranské mostecké věže, mají stěnu 10 m dlouhou, zatímco staroměstská věž Juditina mostu měla zřejmě 8 metrů, stejně jako dodnes stojící tzv. věž Biskupského dvora, s tou si vůbec nevím rady, na Huberovi je taky.

Úterý 19. září 2017 (J. Čihák): https://www.daftlogic.com/sandbox-google-maps-find-altitude.htm

Úterý 19. září 2017 (J. Čihák): https://www.daftlogic.com/projects-advanced-google-maps-distance-calculator.htm

Úterý 19. září 2017 (J. Čihák): http://www.altitude.nu/

Neděle 17. září 2017 (Jan Cinert): Cyrilice vznikla v průběhu 10. století na Balkáně, takže zřejmě v Ochridu. Teprve v polovině 11. století se mohla dostat do Čech. Něco k tomu mám u datování kostelů "neznáný na Vyšehradě" a "ve Feldebrö, zde ke konci.

Sobota 9. září 2017 (ZH): Čtu si v Gumpoldově legendě v této verzi.

Středa 16. srpna 2017 (Jan Cinert): Kdyby si někdo chtěl udělat výlet v úterý 3. 10. do Mělníka nebo jeho okolí, tak v mělnickém muzeu je od 15:15 přednáška J. Frolíka o nových výsledcích výzkumu prvních Přemyslovců. Je to vlastně veřejně přístupná konference k výročí sv. Ludmily. Ostatní přednášky jsou jen takovou omáčkou.)

Úterý 15. srpna 2017 (Jan Cinert): Už víte o té šílenosti tady a tady? Možná tam najdou plochý kámen se dvěma prohlubněma a budou tvrdit, že na něm seděl Boleslav, když vyhlížel Václavův příjezd na ten strašný hodokvas. Tím, jak se Boleslav nervózně vrtěl se sevřenými půlkami, došlo k výrazné abrazi kamene. :-)

Čtvrtek 27. července 2017 (ZH): Znáte tenhle úžasnej nástroj? Lze tam získat přesnou výšku pro kterýkoliv bod atd.

Středa 26. července 2017 (ZH): Viz.

Sobota 1. července 2017 (Jan Cinert): Tady to je ale BOMBA!!!: „Schránka obsahuje ostatky mladého, přibližně osmnáctiletého chlapce, v další rakvi jsou ostatky novorozeněte a osmnáctiměsíčního dítěte,“ uvedla historička Milena Bravermanová z oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu.

Sobota 1. července 2017 (ZH): Na tohle jste asi taky narazili.

Úterý 27. června 2017 (Jan Cinert): (3 - tečkovaně). Tím je vyloučen uvedený princip u nejnižších teras. Po největším zahloubení se Vltava zanesla do úrovně Újezdské terasy, pak se zahloubila, ne zcela jasně jak, znovu zanesla tentokrát do úrovně Nebovidské terasy, do ní se zase zahloubila včetně zaniklého ramena, pak se zase zahloubila čímž rameno zůstalo výše a přestalo být průtočné. Jiná posloupnost není možná. V rámci tohoto procesu asi došlo k napřímení současného toku a přelití přes výběžek Nebovidské terasy od Staroměstského břehu, takže vznikl práh, nikoliv skalní, ale štěrkový. Samozřejmě, asi spolupůsobil předchozí průběh toku, který se ale nedá s jistotou určit, neboť byl zničen současným korytem. Takhle bych si to zhruba nyní představoval já.

Pondělí 26. června 2017 (ZH): S tím bych souhlasil, ulice od Myší díry směřuje ne k Mánesovu mostu, ale mírným obloukem k vjezdu do Vltavy, který je dodnes prakticky zachován. Na druhé straně řeky je na Globicově panoramatu (viz) v úrovni kostela sv. Valentina též vjezd do Vltavy (jsou tam malovány přistavší vory). Je to přímo proti zmíněnému vjezdu na druhé straně, ovšem oboje cca sto metrů nad Mánesovým mostem (k tomu se z Kaprovky jede esíčkem, a kostel sv. Valentina byl při jižní straně Kaprovky, proto těch sto metrů. Je to ještě před obloukem řeky, těsně pod nejvyšším pahrbkem (Cihelná ulice). Tento pahrbek mi mimochodem přijde pozoruhodný, to je opravdu navážka?

Pondělí 26. června 2017 (Jan Čihák): Arch. nálezy na Malé Straně, viz. Možná pozůstatek jednoho z mnoha dřevěných mostků.

Pondělí 26. června 2017 (ZH): Ohledně Pisků x Rybářů mám informaci z tohoto

Neděle 25. června 2017 (Jan Cinert): Tady o té povodni píše František Pražský. Zdatný latiník může porovnat, jestli je tam více, nežli uvádí Tomek.

Sobota 24. června 2017 (Jan Cinert): Ochotnická Wikipedie vznikla později, nežli bádání o klárovském brodu. Tam původ nějakého pomýlení nebude, ani že by badatelé nerozpoznali značku přívozu. Prošel jsem toto v naději, že tam něco o zkáze jezu v roce 1432 bude. Není tam nic, navíc pro raný středověk jsou tam staré mystifikace, jako že se z legendárního přenesení těla sv. Václava dá odvodit skutečná povodeň roku 938. Takže původ informace o zkáze a umístění onoho jezu zatím jasný není. Nicméně jak vyplývá, musel být pod Klárovem a nad níže položeným mlýnem. Takže informace snad pochází z nějaké zprávy o mlýnu, patrně v místě navážek na pravém břehu. Na I. voj. mapování jsou už jen mlýny u tří jezů až nad ostrovem Štvanice. Takže v místě přirozené tvorby brodových míst.

Sobota 24. června 2017 (Jan Čihák): Na našich řekách už pozůstatky středověkých jezů nenajdeme. Našel jsem zajímavou ukázku z amerického kontinentu.

Sobota 24. června 2017 (ZH): SLČ 1432: Léta téhož v pondělí před sv. Máří Magdalénú byla u Praze povodeň veliká, že na Starém Městě vozili se na Rynku na lodech. A na ovocném trhu tekla voda až do domuov barvírských k Železné ulici a zbořila u Praze kamenný most nový a všecky mlýny, což jich bylo na Vltavě, pobrala, zbořila a zanesla a mnoho vsí s obilím pobrala, lidí mnoho ztopila a mnoho u Praze domóv zbořila. (zde).

Sobota 24. června 2017 (ZH): Krolmus: zde.

Pátek 23. června 2017 (Jan Cinert): Začínající projevy radikální změny hydrologického režimu po stavbě pevných jezů se podařilo archeologicky změřit a datovat sondami č. 245 a 249 (obr. 32/5). Z jejich výsledků lze mj. odvodit, že výška vodních stavů v období obvyklých velkých vod se v poslední čtvrtině 13. století pohybovala již při kótě 186,6, tedy nejméně o 2 až 3 m výše než v první polovině téhož století. To znamená, že nad jezy se hladina řeky začala výrazně zvyšovat již ve druhé polovině 13. století, která se tak na celkovém zvýšení vltavské hladiny o dnešních 3,8 m podílela přibližně dvěma třetinami. Hodnoty naměřené v sondách č. 245 a 249 na Klárově platí ovšem jen pro úsek pod staroměstským jezem, v němž sedimentaci na dně řeky ovlivňoval dnes již neexistující jez mezi dnešní Strakovou akademií a Rudolfinem, který zanikl za povodně v r. 1432. (Zde (asi v poslední pětině textu).

Čtvrtek 22. června 2017 (Jan Cinert): Něco jiného je vznik říčního prahu, jak to myslím já. Vltava měla nejstarší koryta ve východní části Malé Strany, takže nárazem na hřbet Pražského hradu a skály Letné se pak stočila do dnešního pokračujícího toku. Jenže tím se zároveň vyhýbala vyvýšenému výběžku v místě pozdějšího Klárovského brodu. Po zanesení původního koryta se tok napřímil a přelil přes onen vyvýšený výběžek. Pozůstatkem je říční práh s vyvýšeninami na obou březích. Zhruba v místě původního toku zůstalo zmiňované, později zaniklé, rameno řeky. Trochu podobné je to s peřejemi, které překonávají výškové rozdíly v podloží, bez ohledu na případnou protilehlost sousedních zákrutů. Zde je k tokům obr. 18/9 původně od Záruba - Šimek 1964.

Čtvrtek 22. června 2017 (Jan Čihák): Takhle vypadá příčný profil koryta v zákrutě řeky. Vnitřní břeh zákruty je tvořen nánosy štěrkopísku a štěrku. Stačilo nahrabat, přemístit do hlubší části koryta a brod byl hotov.

Čtvrtek 22. června 2017 (Jan Čihák): Tady je článek o vodních tocích, zejména mě zaujal obrázek 1.4. Zde je navíc vysvětlení, jak vznikl brod u ostrova Štvanice.

Sobota 17. června 2017 (Jan Čihák): Na www.ceskatelevize.cz/ct24 se dovíte,

Neděle 11. června 2017 (ZH): Jan Cinert: znovu se zabývám původem názvu Levý hradec, chci se zeptat: tady píšete, že desný je levý, ale všude je uvedeno, že desný znamená pravý, dodnes v chorvatšitině. Nemáte tam chybu?

Pondělí 5. června 2017 (Jan Cinert): Tohle už znáte? Po kliknutí na hvězdičky v půdorysu se vlevo objeví nabídka fotodokumentace a někdy i 3D prohlídka.

Středa 19. dubna 2017 (Jan Cinert): Před časem jsme se dotkli neznámého kostela na Vyšehradě pod pozdější bazilikou sv. Vavřince. Zkusil jsem datovat podobný v maďarském Feldebrö. Zde je to zcela dole a o něco výše datování onoho vyšehradského kostela. Vychází zajímavé vazby a historické souvislosti.

Čtvrtek 23. března 2017 (ZH): Pánové, co se zajímáte o Prahu, v Zaniklých kostelech jsou nové dva přírustky (seznam je úplně dole) o předchůdci Týnského chrámu, třeba k tomu něco máte. Podotýkám, že např. v monografii s Jansovými obrazy je chybný popis kaple sv. Ludmily. A ještě podotýkám, že nákres raně gotického chrámu je ofocený mobilem, tedy nevhodný k zkoumání azimutu ;-).

Pondělí 27. února 2017 (ZH): Zatímco Superměsíc mně vyšel perfektně, Venuše nic moc...

Sobota 11. února 2017 (Jan Cinert): Počkám rád. Tady je pro Prahu údaj 139°. V Mekce by to mělo být asi méně, ale je tam určitě zároveň vliv výšky blízkého obzoru.

Čtvrtek 12. ledna 2017 (Franta): Graf refrakce

Středa 11. ledna 2017 (ZH): Že jsem si s tím tehdy vyhrál (zda úspsěšně bůh suď) dokumentuje tenhle obrázek¨: viz.

Úterý 10. ledna 2017 (ZH): Řekl bych, že polovina kotouče je 0.22 stupně, viz.

Pondělí 9. ledna 2017 (ZH): No a potěšila mě důvěra Franty s Krkonošemi z Ládví, ale jako obvykle ji asi zklamu. Už nevím v kterou chvíli vývoje exportu do Horizons to vycházelo, ovšem teď to nevychází vůbec (když jsem dopsal předešlý text...), ale vychází to s oním odpočtem terrestircké refrakce, tedy s výsledným zadáním převýšení 0.28° , viz původní fotka Jana Čiháka. Ovšem byly extrémní klimatické podmínky, tak nevím. Jedná se o tento protokol.

Pondělí 9. ledna 2017 (Franta): např.),

Pondělí 9. ledna 2017 (ZH): Tady je zajímavý článek, který dokumentuje, jak je to problematické, asi už se to tu kdysi probíralo.

Neděle 8. ledna 2017 (Franta): Já jsem vybral stránku

Neděle 8. ledna 2017 (ZH): Kdysi jsem sepsal tohle, někde v počítači to mám ještě lépe zformulované (to když mě přátelé nutili, abych vydal třetí knížku, ale odešla mi múza...).

Neděle 8. ledna 2017 (Franta): viz

Neděle 8. ledna 2017 (ZH): Obávám se, že odchylky můžou být podstatně větší, myslím, že to není až tolik, jak psal Franta, mně vychází maximální odchylka 0.6° – viz – pro Istanbul v r. 530, pokud jsem ponechal převýšení v Azoru a v Horizons nastavil elevaci 0.34°.

Sobota 7. ledna 2017 (ZH): Problém je zřejmě v tom, že Horizons uvádějí stejný azimut východu Slunce jak při modelu bez atmosféry, tak s atmosférou: viz.

Jsem na odchodu, poslední dva Frantovy příspěvky už jsem nestačil prostudovat.

Sobota 7. ledna 2017 (Franta): obrázek je tady

Sobota 7. ledna 2017 (Franta): Protože mám trochu problém s nastavením parametrů pro výpočet v Horizons, použil jsem nastavení, které jsem kdysi odladil pro výpočty poloh Měsíce a bylo to zadání, které se posílá emailem a emailem také přijde odpověď. Dále jsem použil stránku uloženou u Azora pro pro Hagia Sophia, kde jsem nastavil výšku stanoviště a výšku obzoru na nulu. Výsledky jsem pak načetl vedle sebe do Excelu.

Sobota 7. ledna 2017 (Franta): obrázek s části dat kolem zimního slunovratu.

Sobota 7. ledna 2017 (Franta): Napadlo mě, že jsem jednou viděl článek, kde vysvětlovali proč Lucie noci upije a dne nepřidá

Pátek 6. ledna 2017 (ZH): Tady je náčertek s růžicí, vypadá to na 129.5°.

Čtvrtek 5. ledna 2017 (ZH): Ale, zkuste se na to místo podívat přes mapy.cz v satelitním versus turistickém módu, nebo tady. Dříve jsem usoudil, že ty malůvky bývají o něco přesnější než šikmá "orto"fota, protože jsou snad na podkladě geodeticky konstruovaných mapo..

Čtvrtek 29. prosince 2016 (Franta): Namaloval jsem obrázek

Úterý 27. prosince 2016 (ZH): Narazil jsem na dost diskutabilní text, už jsem to kdysi četl, o energetickém rovníku, na ten energetický koncept sice moc nevěřím, ale jinak to není bez zajímavosti.

Pondělí 24. října 2016 (J. Čihák): Z laického pohledu si myslím, že to bude skalecký křemenec ze zaniklého lomu nad koupalištěm Džbán. Lom

Čtvrtek 15. září 2016 (Franta): Díky za vaše reakce. Když jsem uvedl "16.6.1426" možná jsem tu situaci trochu znepřehlednil. On Bartošek toto datum neuvádí. Odstavec začíná "Anno domini MCCCCXXVI post festum Pasche..." a popisuje tam celou událost, která začala po Velikonocích a skončila bitvou. I jinde v textu datuje pomocí "ante festum sancte Marie Magdalene" nebo "ante Corporis Cristi".

Středa 14. září 2016 (Jan Cinert): Blíží se svátek sv. Václava, tak jsem zkusil datovat založení neznámého kostela ve Staré Boleslavi, který je tam vyznačen v dlažbě u brány. Bohužel, je to tam poněkud problematické, komentář je opět na konci článku.

Sobota 10. září 2016 (Jan Cinert): V Brně byla objevena ještě jedna rotunda u Vídeňské ulice zde. Je to asi 25 m jižně naproti vyústění ulice Polní.

Sobota 10. září 2016 (Jan Cinert): Narazil jsem na článek o datování založení brněnské rotundy (I.) podle jejího azimutu. Že článek bude zcela ignorantní k archeoastronomické metodě, kterou jsme zde před lety dali dohromady, jsem čekal. Ale autorův humorný výrok, že kostel byl založen v roce 1029 proto, že svátek sv. Petra a Pavla tehdy připadl na neděli, mne již chladným nenechal. Myšlenku, že k založení kostelů docházelo v neděli, vůbec nic nenaznačuje a uvedená shoda je tzv. Slunečním kruhem, opakujícím se po 28 letech.

Sobota 10. září 2016 (Jan Cinert): Stránku jsem uložil a komentář přidal na závěr článku na mém webu.

Pondělí 25. července 2016 (Jan Cinert): Taková zajímavost - náhodou jsem si všiml, že na "Levné knihkupectví" je moje kniha nyní devátým nejprodávanějším titulem. To by mě nikdy nenapadlo, tedy pokud tam někdo omylem neposunul desetinou čárku, čímž z 0,5 výtisku vzniklo 5 výtisků. :-) Škoda, že s tak hezkým úspěchem po osmi rocích nemám už nic společného, neboť již před lety jsem jim prodal zbytek nákladu za pár korun.

Sobota 9. července 2016 (ZH): Pro zajímavost: tohle je poblíž Moravských Toplic ;).

Středa 6. července 2016 (ZH): Při návštěvě Carnuta jsem narazil na tuto rotundu.

Čtvrtek 2. června 2016 (ZH): Jan Cinert: ZNAYMVM

Čtvrtek 12. května 2016 (Jan Cinert): Objevil se příšerně napsaný článek z něhož ale vyplývá, že se něco nenápadně děje kolem výzkumu prvních Přemyslovců. Pro jistotu upřesním, že podle "hradních expertů" je v článku nazýván Boleslavem I. kníže Bořivoj a Boleslavem II. je ve skutečnosti kníže Oldřich.

Pondělí 2. května 2016 (J. Čihák): ZH: Bude to Dubový pahorek.

Pondělí 2. května 2016 (ZH): Znáte Homoli v Chuchli - viz?

Sobota 30. dubna 2016 (ZH): viz

Sobota 30. dubna 2016 (J. Čihák): Polohu Slunce pod horizontem lze určit z krepuskulárních paprsků. Lze určit i polohu prvního paprsku, pokud je nad horizontem pás oblačnosti. Na odkázaných fotografiích je horizont zakrytý lesem, takže není vidět, kudy horizont prochází.

Pátek 29. dubna 2016 (Franta): Nebo pozorování probíhalo delší dobu a výsledný azimut byl v případě nejasné oblohy odhadnut - extrapolován ze získaných údajů. Viz kostel na hradišti Znojmo

Pondělí 25. dubna 2016 (J. Čihák): Cinert: Nevím, jestli se pro vyměřování osy kostelů používal nějaký jednoduchý neznámý fígl. Pro zajímavost a inspiraci si přečtěte článek o neobvyklých slunečních hodinách využívajících polarizované světlo, viz.

Neděle 17. dubna 2016 (ZH): Kdyby někdo chtěl zkontrolovat Horizons, tak tady je protokol.

Neděle 17. dubna 2016 (ZH): Jen na co jsem narazil viz, nemusím dodávat, že údaje často hrubě nesouhlasí, ale třeba tam ně+jaká inspirace je.

Neděle 17. dubna 2016 (Franta): Já si jen nejsem moc jist tou pěticípostí u Sešat. Obvykle má paprsků více, tahle ta jich má 8. Nebo sedm? Podle toho zobrazení by snad i mohli s faraonem vytyčovat provoúhlý trojúhelník, pokud by tedy to lano, které je znázorněné mezi dvěma, řekněme kůly, které zarážejí do země, šlo ještě natáhnout tak aby vytvořilo druhou odvěsnu a přeponu. nebo by museli použít druhou smyčku lana v délce zbývající odvěsna+přepona.

Neděle 17. dubna 2016 (Franta): http://ssd.jpl.nasa.gov/?horizons_tutorial

Sobota 16. dubna 2016 (J. Čihák): Analema - odhady azimutů východu a západu Slunce.

Úterý 12. dubna 2016 (Franta): V článku píší o experimentu, kdy měla být poloha Slunce při celkově zatažené obloze určena s chybou do 1%

Úterý 12. dubna 2016 (Franta): A depolarizer as a possible precise sunstone for Viking navigation by polarized skylight

Neděle 10. dubna 2016 (ZH): Stále jsem nic podrobnějšího nenašel o Andělském kameni v kapli Božího hrobu v rotundě Anastasis v Jeruzalémě, ten zdobný kvádr je zřejmě jen podstavec pro zbytek kamene, který by měl být zlomkem rozebraného kamene, který zakrýval vchod do Ježíšova hrobu – viz takovýhle. Andělský kámen.

Neděle 10. dubna 2016 (Franta): Slyšeli jste o slunečním kameni? Měla to být navigační pomůcka Vikingů. Jednalo se o krystal, který dokáže polarizovat sluneční světlo např. islandský křišťál

Úterý 5. dubna 2016 (J. Čihák): Další nízká mohyla Der Heiligenbuck.

Úterý 5. dubna 2016 (J. Čihák): Zaujala mě mohyla nedaleko Villingenu, viz Wikipedia. Mohyla je nízká s mírným svahem. Nevím, jak by takový násyp vyznačil Jüttner, zejména kdyby násyp byl poškozený a tím zploštělý. Možná by vyznačil jen okraj a tím by vznikl dojem, že se jednalo o nízký plochý násyp.

Čtvrtek 24. března 2016 (J. Čihák): Tady jsem našel další skutečnosti.

Čtvrtek 24. března 2016 (J. Čihák): Plán Prahy z roku 1841

Čtvrtek 24. března 2016 (J. Čihák): V hlinišťatech se prováděla povrchová těžba hlíny. Ale pochybuji o tom, že by kopali v přesném kruhu. Název Hliniště může mít i jiné významy. Např. v Pamětní knize obce Vepřek je psáno, že V hlinišťatech jsou zvány některé pozemky pro svou žlutou půdu. Na stránce o Nuselském údolí se píše: oblast hlinišťat (hliněné domky).

Středa 23. března 2016 (ZH): Na Šemberovi (1831) je pěkně vidět ta usedlost Bučánka, ale nic takového tam není viz.

Středa 23. března 2016 (J. Čihák): A tady je to taky.

Středa 23. března 2016 (J. Čihák): Verze 1 a 2

Úterý 8. března 2016 (ZH): Dík. Egyptské pyramidy jsou hodně suspektní, britské útvary taky. Ještě se to říká o třech pyramidách Teotihuacánu.

Úterý 8. března 2016 (Jan Cinert): Je to už dlouho, co se tady probírala podobnost Orionova pásu s rozmístěním egyptských pyramid a ještě s dalším, tuším snad rondely v Anglii? Už si to moc nepamatuji, jen že jsem k takovým věcem byl skeptický. Zde v "Velkomoravské pohřebiště ve Znojmě-Hradišti" je něco podobného na obr. 7 na str. 5. Jedná se o kultovní jámy na pohřebišti, které nebylo odkryto celé. Takže může být jen náhoda, že byly odkryty jen tyto jámy a náhodou vytváří podobný obrazec. No ale, celý život je jen náhoda ...:-)

Úterý 23. února 2016 (Jan Cinert): Zase potápěči hledali pilíř Juditina mostu. To je jistě přínosné, ale ta bezbřehá naivita, že by se v tom místě mohly také nalézt pozůstatky dřevěného mostu, mě nikdy nepřestane překvapovat. I když se nebude přihlížet k tomu, že jsem již před lety doložil, že takový most nikdy neexistoval, tak by přece musel být jinde, než byl Juditin most. Dřevěný most by se musel nadále používat i během výstavby mostu Juditina a až po jeho dokončení by se dřevěný most jako nepotřebný odstranil.

Sobota 13. února 2016 (Jiří Jindřich): ŠPITÁL BOHUSLAVŮV

Pátek 12. února 2016 (Franta): Jan Cinert: - jestli dobře chápu toto: 1 Samuelova 17.kapitola :

Pátek 12. února 2016 (Franta): Jan Cinert: - jestli dobře chápu toto: 1 Samuelova 17.kapitola :

Čtvrtek 11. února 2016 (Jan Cinert): Měl jsem půjčenou dobrou knížku "O srdnatém střelci Andrejovi a jiné pohádky", která je vhodná pro bádání a doporučuji přečíst nebo zakoupit, byť to jsou pohádky národů Sovětského svazu a vydané za bolševika. Je tam i varianta našeho Plaváčka nazvaná tuším O kupci Markovi. Trochu jinak je izde. Zajímavé je, že "Plaváček" byl poslán "k Vševědovi" po 16 letech, což jsou dva Venušiny cykly. Také je zajímavé, že velká ryba spolkla 12 lodí, takže uspala 12 lunací. To je pořád ten problém, že hrdina překonal již Venušin cyklus a pak vykonává půlroční pouť do zimního podsvětí, jako by byl teprve hérojem letní poloviny roku. Možná ze stejného důvodu ono přidání pěti kamenů do Davidovy mošničky. Nebo se jedná o pozůstatek původního sdělení, že časový héroj zase začíná od začátku? To by bylo v mýtech a pohádkách neobvyklé.

Čtvrtek 11. února 2016 (Franta): Tento popis je vzhledem k číslům 20,40,70 docela inspirující.Venuše v dolní konjunkci je Venuše u Slunce, "tj. u Boha?". Září na ranní obloze, blíží se Slunci a pak zmizí v září vycházejícího Slunce, pak se objeví záři zapadajícího Slunce. Kolem dolní konjunkce vykonává retrográdní pohyb, ,který trvá 40 dnů

Čtvrtek 11. února 2016 (Franta): Astronomický popis pozorování Venuše

Čtvrtek 4. února 2016 (Jan Cinert): Delší čas mi ležel na stole problém s čísly 70, 72 atd. Po nějakém množství bezesných nocí a mnohém propadání beznaději, se snad podařilo záležitost vyřešit. Zde. Níže jsem v mezifázi psal, že číslo 42 by mělo být 42 roků, překračujících 40 roků. Nakonec se ukázalo, že to tak není. Omlouvám se.

Středa 27. ledna 2016 (Jan Cinert): Tady je obrázek se stejným schématem. Tedy pokud bude ostatním fungovat.

Středa 27. ledna 2016 (Jan Cinert): Ale to ještě není všechno. Rok trvá přesně 365,25 dne, za Venušin cyklus už to dělá 8 čtvrtin dne, takže celkem 2 dny. Kam se poděly ty dva dny do přesného počtu 2922 dní ve Venušině cyklu? Uschly!!! Přemysl přece ještě zarazil otku do země, ta začala zázračně obrůstat třemi výhonky. Dva z nich uschly a stejně jako jako u zmizených volů je tím vyjádřeno, že se ještě musí připočítat chybějící 2 dny. Proč se píše o výhoncích? Protože to jsou prsty dlaně 20denního vola/člověka. Latinsky je dlaň palma, podle tvaru listů palmy žumary (bájné Chyméry). V Bibli dva výhonky nejsou, zapoměli snad na ně? Ne, prostě psali v době před zavedením Juliánského kalendáře s přiznáním té čtvrtiny dne.

Středa 27. ledna 2016 (Franta): Mt 1.18-23

Středa 27. ledna 2016 (Franta): "Josef vida znaky mateřství u své manželky" - tedy se zdá, že zvěstování Josefovi proběhlo s jistým časovým odstupem od zvěstování Panně Marii - takže asi i okolo letního slunovratu.

Úterý 26. ledna 2016 (Franta): Byl jsem v sobotu ve Valdštejnské jízdárně na výstavě Bez hranic.

Úterý 26. ledna 2016 (Franta):
Oltářní obraz z Jeníkova

Pondělí 18. ledna 2016 (Franta): Poutou mýtus

Neděle 17. ledna 2016 (Jan Cinert): Po shrabání sněhu doporučuji shlédnout zde.

Úterý 5. ledna 2016 (Jan Cinert): Provětral jsem trochu Azora a nové výsledky jsem dal až na konec článku v Dodatku, aby se novinky nemusely hledat. Někde jsem narazil na známá omezení metody, ale u kostelů v Magdeburku mi udělalo velkou radost, jak výsledky pěkně vychází.

Úterý 5. ledna 2016 (Jan Cinert): Před delším časem jsem si všiml, že potřebný odkaz na měsíční fáze "http://eclipse.gsfc.nasa.gov/phase/phasecat.html" je nepřístupný. Myslel jsem si, že se jedná o přestavbu stránek, ale je to tak už hodne dlouho. Jediné, kam jsem se tam dostal, je http://eclipse.gsfc.nasa.gov/LEcat5/LE-1999--1900.html, a v tom se nevyznám. Chybí tedy nyní jednoduchý přehled fází Měsíce a já musím pracně v Azoru manuálně hledat rok po roku. Nevěděl by někdo řešení?

Pondělí 9. listopadu 2015 (ZH): Tady se píše "unikátní památka určená pro shromažďování zvěře zvaná rondel", jinde "lovecký rondel".

Pondělí 9. listopadu 2015 (ZH): CO, topo 5.

Pondělí 9. listopadu 2015 (J. Čihák): PDF

Středa 28. října 2015 (ZH): Zapomněl jsem, že existuje legenda k Císařským otiskům.

Středa 28. října 2015 (ZH): No dal jsem se poddat, poslal jsem dotaz autorovi stránek o historii Běchovic. Třeba tohle je docela půvabné.

Úterý 27. října 2015 (ZH): Tady je podrobná mapa z r. 1964, místní název V panenkách. To modré na nových mapách je zřejmě moderní zavodňování polí.

Úterý 27. října 2015 (Jan Cinert): Zajímavý úlovek. Osobně zatím názor nemám. Ta následná parcelace je důležitá, ale obvodová rýha je nějak úzká na příkop. Že by jen palisádový žlábek rondelu? Ten by se ale tak hodně nedochoval. Tady je ještě něco vidět.

Pondělí 26. října 2015 (Franta): Bitva u Štěrbohol ?

Pondělí 26. října 2015 (Franta): Já mám zase tohle

Pondělí 26. října 2015 (Franta): Možná pozůstatek nějakého polního opevnění. Viz třeba tento text?

Pondělí 26. října 2015 (ZH): Nenapadá vás, co je tohle? Je to i na Císařských otiscích: viz

Pátek 16. října 2015 (Franta): Koukal jsem ještě do článku o Marzebille a je tam i věta:

Čtvrtek 15. října 2015 (Jan Cinert): Přeci jen jsem našel text níže zmíněné albánské pohádky na str. 132 (O zazděné ženě). Upozorňuji dále na půvabnou variantu našeho Otesánka na str. 114 (Mujiho síla), kde je zkrocení nikoliv babkou s motykou, ale tím, že víly už nedaly Mujimu dále sát ze svých prsou. Dokonce jsou tam i první tři lunace po zimním slunovratu v podobě prvních tří kapek mléka.

Úterý 15. září 2015 (Franta): Jan Cinert: A co ta babička s motyčkou? Krušné hory mají přízrak, který se jmenuje Marzebila, má podobu dívky, která má na levé ruce rytířskou rukavici. Tou "ozbrojenou" rukou připomínají jednoruké rovnodennostní heroe. Co Vy na to?

Pondělí 20. července 2015 (Jan Cinert): Zvláštní, navíc exponované umístění v tympanu nad hlavním vchodem. Jednoduchost dnešní podoby naznačuje, že reliéf by už nemusel být zcela zachovaný,viz.

Pondělí 20. července 2015 (Franta): Zajímavý křesťanský symbol

Neděle 19. července 2015 (ZH): Znáte archivnimapy.cuzk.cz?

Sobota 18. července 2015 (Jan Cinert): ZH: Kladete otázku, jak se mýty přenášely. Jak se ale mohla navíc přenášet vyobrazení nejen ze země do země, ale i v čase. Porovnejte Ptáka s blíženci vlevo na románském reliefu v Itálii a totéž z doby měděné (eneolit) v Iráku - obr. asi v jedné třetině textu.

Sobota 18. července 2015 (Jan Cinert): Podle tohoto je odchylka kat. mapy na Znojemsku +6,61°. Před 30 lety by se použití kompasu nedalo vyloučit, ale mně to všude zatím vycházelo tak, že se jedná o zakreslení do kat. mapy.

Sobota 18. července 2015 (ZH): Ale mimochodem, v oblasti Těšetic je odchylka katastrálních map jen 2.5°. Nelze vyloučit, že se směr určoval kompasem, v r. 2012 byla v těch místech magnetická deklinace +3.58, v r. 1988 cca +1.35°. Nic z toho ovšem tu odchylku -14° nevysvětluje. (viz)

Pátek 17. července 2015 (Jan Cinert): Vykopávky se zaměřují velmi pečlivě, problém je vložení plánku do mapy. Asi se hlavně jedná o tradiční problém výuky. Důraz je kladen na formální dokonalost práce, zde aby výkres měl růžici a měřítko. Přemýšlení a znalost správného směru růžice už pro získání jedničky nejsou směrodatné. Zde je taková práce, o které jsem níže psal, že natočení bylo dvakrát a navíc o dva stupně (Obr. 1). Jenže ke všemu na druhou stranu, což jsem bezmyšlenkovitě převzal u sesazování obrázků obou rondelů.

Pátek 17. července 2015 (ZH): Nikdy nepochopím, proč začátkem 19. století dopustili, aby krom centra Rakouska-Uherska nesměřovaly souřadnicové systémy k severu, navíc je to všude jinak (viz). Přitom Jüttnerův plán Prahy z r. 1811 je podle zemských souřadnic, tedy poledníky směřují k sever. Mimochodem jsou tam poledníky počítány ne od Greenwiche, ale od nejzápadnějšího ostrova Evropy.

Čtvrtek 16. července 2015 (Jan Cinert): Šedé čmouhy jsou sondy archeologického výzkumu a jsou součástí Tab. IV. v oné disertaci. Barevná mapa je letecký snímek z let 1999-2000. To sesazení byla také docela fuška, protože bylo málo, co by obrázky spojovalo. Navíc nesedí vždy uváděná metráž a ortofoto je trochu rozmázlé, asi aby pasovalo na kat. mapu.

Čtvrtek 16. července 2015 (ZH): Už nějakou dobu mám pocit, že puntík do té vrstevnicové mapy jsem nezakreslil správně, že tedy rondel nebyl na onom výběžku, ale jihovýchodně od něj na stráni. Ale nepodařilo se mi nasadit ony nákresy z disertačky na žádnou mapu, abych to měl opravdu přesně, vám se to podařilo. Ty šedé čáry přes rondel je asi bývalý skleník, ale co je to za mapu, kde je přesně zakreslen? (Správný bod)

Čtvrtek 16. července 2015 (Jan Cinert): Mýlil jsem se, že ruzyňský rondel je zakreslen podle skutečného severu. Opět je to zákres do kat. mapy. Složil jsem různé obrázky dohromady a vyznačil skutečný sever.

Čtvrtek 16. července 2015 (Jan Cinert): U Těšovického rondelu se stejná chyba stala základem ulítlé teorie Z. Webera, že vytyčování se odehrávalo v noci podle tehdejší "severní hvězdy". Tím se vysvětlovala ona nesrovnalost. Zatím pracovní náčrtek je tady. Je to opět složené z různých zdrojů, včetně poslední studentské práce. V té si autoři byli vědomi odklonu kat. mapy, ale pootočení učinili z pilnosti dvakrát a pro jistotu ještě přidali dva stupně.:-)

Středa 15. července 2015 (ZH): Tady je dokument ČT z r. 2006, kde je pár pohledů, které můžou rondel lokalizovat, ta bílá plochá skladištní budova je ona dnes nejjižnější.

Středa 15. července 2015 (Franta): Odpad v kruhu: výpovědní potenciál artefaktů z rondelu v Praze-Ruzyni Trvalý odkaz na tuto stránku: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/110308/

Úterý 14. července 2015 (ZH): Dal jsem si práci, abych nalezl, kde přesně byl ruzyňský rondel, nebylo to jednoduché, ale tady, co je ten červený puntík. Na nových mapy.cz jsou z obou stran cosi jako potůčky.

Pondělí 13. července 2015 (ZH): Rondel v Ruzyni je v ďolíku u potoka, takže tam odpadá obzorová archeoastronomie, na této fotce ostatně jakýsi přivaděč vidím, dodnes je tím směrem pramen potůčku, podle mapy.

Pondělí 13. července 2015 (ZH): Mimochodem na novém mapovém podkladu mapy.cz je vidět odkrytá zemina v oblasti rotundy na Pohansku, plus na tomto pdf je nákres (samozřejmě s chybnou střelkou k severu, o 6°), výsledek je, že azimut osy rotundy mi vyšel 38°.

Neděle 12. července 2015 (ZH): Něco o rondelech.

Neděle 12. července 2015 (ZH): Obrázek na serveru je, proč to vázlo, nevím. Catal Huyuk

Neděle 12. července 2015 (Franta): Video nabízející vysvětlení, co má Sešat na hlavě

Neděle 12. července 2015 (Franta): Archeoastronomické památky na Moravě. Rostislav Rajchl.

Úterý 7. července 2015 (Jan Cinert): Hlavně jsem raději ověřil orientaci. Je to skutečný "přesný" východ-západ, jen z toho co je k dispozici se úplná přesnost ověřit nedá. Stavba je zde. Publikované obrázky jsou vzhůru nohama, takže "chodba" směřuje k západu. Jenže vzhledem k převýšení západního obzoru dochází k odchylce paprsků Slunce, zatímco u východu Slunce nikoliv (uloženo na Azoru). Pokud je stavba skutečně orientována na 90°, tak byla koncipována na východ Slunce. Na východní straně bylo i ono zhuštění sloupů.

Pondělí 6. července 2015 (Franta): Já myslím, že sloupy tvoří jednu stavu, viz viz obrázek. Píše se, že je stavba 4m široká a 20 metrů dlouhá.

Pondělí 6. července 2015 (Jan Cinert): Nevím s tím zatměním Měsíce. Co když je sloupů jen sedm v řadách a poslední dva jsou součástí relativně samostatné stavby? Pak by se mohlo jednat o sledování výšek Slunce a Měsíce v pohledu na jih, když tam má být zároveň hlavní směr na rovnodennostní bod na východě. Nebo jen symbolické vyjádření čísla sedm. Hlavně se nejspíše jedná o linii slunečních paprsků v dlouhé chodbě za rovnodenností. Doufejme, že se opravdu jedná o skutečný sever a ne katastrální mapy. Jak se to snadno poplete je vidět v pláncích vyšehradského kostela zde.

Neděle 5. července 2015 (Franta): Hanácký Stonehenge

Pátek 26. června 2015 (ZH): Luopan podle anglické Wikipedie ukazuje k jižnímu magnetickému pólu. Jeho azimut se dost podstatně mění, ale zrovna v Číně je odchylka od směru k zemskému pólu dost stabilně kolem 0° (nevím jak před tisícem či dvěma let), viz gif z Wikipedie, pokud ho chcete znova spustit, tak aspoň ve Windows a Firefoxu Ctrl-F5.

Pondělí 15. června 2015 (ZH): Ani u Římanů mi to není moc jasné, nicméně asi věděli proč to dělají, jednalo se o vojenské tábory, stavěné při tažení na jednu noc (i stálé). Můžu jen spekulovat, předpokládám, že měli tolik vojáků, aby mohla čtvrtina z nich ubránit jednu bránu, nepřítel by asi neútočil ze čtyř stran, ale z jedné, takhle se mohli taky vyrojit naráz všichni. Ale bitvám, zejm. v té době, nerozumím, nicméně jsou popsány tady.

Pondělí 15. června 2015 (ZH): Jak to neodborník redaktor splácal, je celkem jedno, tady je o vikingských kruhových pevnostech, tahle v jejich výčtu zřejmě ještě chybí.

Neděle 14. června 2015 (ZH): Kruhová pevnost?

Čtvrtek 4. června 2015 (ZH): Římský most v Cordobě, postavenzý kolem r. 50, byl opakovaně poničen a rekonstruován, ale druhý a třetí oblouk zleva jsou původní. Je dost široký (9 m) a vysoký.

Sobota 9. května 2015 (ZH): Pozdrav ze Znojma: 1, 2, 3, 4. Kdysi jsme si nebyli jisti konfigurací terénu, už jsem zapomněl, o co tehdy šlo. Skála byla odstraněna kolem dokola, zejména od severu byla odstřelena, teď je kolem trochu násep. Pláň je jen mírně nakloněna, od náměstíčka je odhadem původní pata snad jen metr a půl níže.

Středa 6. května 2015 (ZH): Viz zde.

Středa 6. května 2015 (Jan Cinert): Odpočítat skutečný sever se dá podle natočení rovnoběžek a poledníků v kat. mapě.

Úterý 5. května 2015 (ZH): Tady si lze poslechnout vyprávění dr. Dragouna o nalezení jednoho pilíře, vypadá to, jako by rošt byl jen položen na dno (?).

Pondělí 4. května 2015 (J. Čihák): Našel jsem článek k poslednímu diskutovanému tématu, viz.

Pondělí 4. května 2015 (ZH): Tady je zakreslení pílířů v Pinkasově domě, vypadá to superpřesně, ovšem byla odkryta jen část a bůhví, jak to vypadalo. Ostatně je rozdíl mezi základy pilířů a pilíři samotnými, ve velikosti bych problém neviděl, spíš v rozteči.

Pátek 1. května 2015 (ZH): Trošku jsem si pohrál viz, protože jsem nikde kloudný plán nenašel. Je složen z Císařských otisků jako podklad, nákresů pilířů Juditina mostu z r. 1784 (snížení hladiny kvůli rekonstrukci Karlova mostu po povodni), nového zaměření pilířů v Pinkasově domě a Dragounova nákresu, za jehož přesnost neručím.

Čtvrtek 30. dubna 2015 (ZH): Tady píšou, že řezenští archeologové se domnívají o svém mostu, že většina těch oblouků nebyly přímo oblouky, ale že stály vyzděné pilíře a přes ně byla dřevěná konstrukce.

Čtvrtek 30. dubna 2015 (ZH): Tady je originální text česky i latinsky (str. 408-9), zní to, jako by opravdu most byl postaven za tři roky, kdyby byl jen za tři roky dokončen, jak kdosi tvrdí, asi by tam nebylo, že žádný z knížat... vymysliti ani začíti nemohl.

Úterý 28. dubna 2015 (ZH): Tady a tady je ten oblouk vidět, zeď prý v hotýlku, nevím, jestli oblouk taky, někdy jsou lidi ochotní, někdy ne...

Úterý 28. dubna 2015 (Jan Cinert): Asi jsem to posledně nenapsal dost výstižně. Myslel jsem hloubku zaniklého ramena, přes které vedl most pro povozy vjíždějící po dalších pár metrech do brány opevnění. Jako byly mosty třeba v Mikulčicích. Pěší a mezci mohli jít přímo od brodu cestou do jižní hradní brány. Rozdíl v náročnosti mezi stavbou baziliky a mostu bych viděl asi tak, jako mezi chůzí po zemi s vylezením na strom a plaváním ve vodě s potápěním. :-)

Úterý 28. dubna 2015 (ZH): Pěkný most zmíněný prvně 1270 – Bad Säckingen.

Úterý 28. dubna 2015 (ZH): 4.5 metru, to by musely být místo mezků žirafy ;). Svého času jsem vypočítal, že průměrný průtok vztažený na šířku řeky je stejný ve Vltavě a v Dunajci, kde vedla brodem turistická stezka. Pokud byl brod dobře udržovaný, tak tam mohlo být tak půl metru vody. Jak vypadala Vltava v r. 1892 – viz, asi za suchého léta.

Pondělí 27. dubna 2015 (ZH): Otto. Zdá se, že za Přemysla Otakara II. vznil ten loket, jenž je dosud na Novomětské radnici, a byl zřejmě vypočítán násobením menších měr (4 zrna ječmene = prst, 4 prsty = dlaň, 10 prstů = píď, 3 pídě = loket). Název loket pro tuto míru byl asi převzat ze staršího lokte, který mohl být podstatně kratší, ale že byl název zaběhnutý, tak přetrval.

Pondělí 27. dubna 2015 (Jan Cinert): Trochu teď odbočím. Probírali jsme tu hypotetické umístění románského reliéfu na hradní Bílé věži, obdobně, jako je tomu na Juditině věži. Zakreslení je nyní vloženo ke konci článku o prvním pražském mostu v Exkurs II. - Románský reliéf na Juditině věži.

Sobota 25. dubna 2015 (ZH): Když už zmiňujete římský kalendář a první leden, tak přispěju se svou troškou, dopsal jsem to někdy teď na Vánoce.

Sobota 25. dubna 2015 (Franta): 2920 - 2880 = 40 a tedy k textu, z odkazu, který uváděl ZH

Sobota 25. dubna 2015 (Franta): ZH: z uvedeného odkazu

Sobota 25. dubna 2015 (ZH): Ještě jeden odkaz. Dlouho jsem dřív nechápal tu pětilistou růži (mochnu?), protože jsem si neuvědomil, že je to z geocentrického hlediska.

Pátek 24. dubna 2015 (Franta): Obrázek se znázorněním cyklu Venuše

Čtvrtek 23. dubna 2015 (ZH): Heliakální východ Venuše je trochu problematický okamžik, tady něco je, ale ještě jsem to nečetl, jen tak přelít...

Středa 22. dubna 2015 (Franta): Pentagram Venuše

Středa 22. dubna 2015 (Franta): Aldebaran bulletin

Pondělí 20. dubna 2015 (ZH): Hezký článek je v Ottovi, kde píšou, že vidět pouhým okem srpek Venuše lze v průhledném obzduší v Chile a Persii, ovšem to bylo před sto lety.

Pátek 17. dubna 2015 (J. Čihák): O pravěkém pozorování osmiletého cyklu Venuše už jste diskutovali, viz.

Úterý 27. ledna 2015 (ZH): Mezi podlahou knihkupectví a přízemím věže (která má mimochodem jen jeden sklep, ne dva nad sebou, jak tvrdil správce) není schod, jen nakloněná rovina, takže podlaha věže je o 20-25cm níže než knihkupectví. Je-li podlaha věže 190.78, pak tedy podlaha knihkupectví 191, plus 1,75 k chodníku u vchodu, plus 4 m k spodnímu okraji reliéfu (odměřeno na fasádě domu). Tedy 196.75. To je 8 metrů. To je o metr až metr a půl níže, než jste spočítal vy, takže je větší naděje, že by váš hradní reliéf nebyl překryt stropem ;).

Úterý 27. ledna 2015 (ZH): Okopíroval jsem z Google.maps inkriminované místo – viz, vypadá to, že váš reliéf, pokud by byl 9 metrů vysoko, vychází do podlahy mezi 1. a 2. patrem ;). Vycházím z toho, že dveře nad schody mají standardní výšku 2 metry (můžou mít víc), a že věž je zachována do výšky 17 metrů a sahá zřejmě po okap.

Úterý 27. ledna 2015 (ZH): A ještě detail z Podrobného průvodce: viz. Zdá se, že zdivo je v nejvyšší chodbě obnažené.

Neděle 25. ledna 2015 (ZH): Upozorňuju na aplikaci mapa zátopových oblastí, kde sice nefunguje 2002, ale zato jsou tam podrobné vrstevnice po 1 metru.

Neděle 25. ledna 2015 (Jan Cinert): Tady se píše, že původní podlaha přízemí věže a i terénu byla na 188,4 m. Dnes má být vrácena na "minulou úroveň", ale není mi jasné, zda se jedná o úroveň původní. V článku se také píše, že přizemím věže je míněna klenutá místnost, kde se konají přednášky a jde se tam z knihkupectví.

Sobota 24. ledna 2015 (ZH): Tohle znáte? PS, znáte...

Sobota 24. ledna 2015 (ZH): Dokument Josip Plečnik na Pražském hradě, je tam i o uvedených prostorách...

Pátek 23. ledna 2015 (ZH): Ještě jsme tuším nehovořili o možnosti, že by šlo o třeba "bratrovu vodu", bratr, Bruder, anglicky brother, zkráceně bra, latinsky frater, řecky phráter, protoIE.

Pátek 23. ledna 2015 (ZH): Mimochodem, delší dobu je ve vyhledávači tohoto fóra možnost vyhledat odkazy, udělal jsem teď i možnost zobrazit obrázky, na které zde bylo odkazováno, ale je to náročné na operační paměť počítače, protože některé jsou obrovské, tak je to na vlastní nebezpečí (počítač to může zahltit). Když zobrazíte hledat URL a zaměníte v adrese písmena URL za IMG, tak se na to dostanete, nechci na to dávat přímý odkaz. Taky tam vyskočí dialog pro zadání hesla, protože jeden z pěti set obrázků se zřejmě mezitím octnul pod heslem... Ten dialog zrušte.

Pátek 23. ledna 2015 (Jan Cinert): Když jsem před časem řešil první pražský most, tak jsem došel k závěru, že románské opevnění Malé Strany spadá již do doby Soběslava I. a tím by i románský reliéf na Juditině věži měl mít souvislost s tímto panovníkem. Nic dalšího jsem k tomu neměl, tak jsem to neřešil. Teď jsem se náhodou seznámil s rigirozní prací L. Polanského a už je to trochu jinak. V článku na webu jsem o tom přidal Exkurz II. v závěru.

Čtvrtek 15. ledna 2015 (Jan Cinert): Tak opět došlo na to, že řešení mytologie je běh na dlouhou trať. Nějaký čas jsem jsem měl podezření, že mnou uváděná teze, že protivníkem jupiterského boha je prvotní bůh počasí, který je stínem zoomorfikovaným do podoby hada, nebude přesný. Při porovnání světové mytologie vychází jiný výsledek. Nepřátelským hadem, ohrožujícím vládu hodného boha je měsíční čas, který se rozchází s časem solárním. Předělal jsem v tomto smyslu kapitolu "Vývoj prvotního boha počasí" v článku Bůh Cernunnos a kultovní vozík ze Strettwegu.

Úterý 6. ledna 2015 (Franta): Nut v jeskyni Plavců a šelem

Úterý 6. ledna 2015 (ZH): A co se týče planet, to už jsem tady psal, ale pro kohosi jsem to přepsal sem: Charvátové pohyb.

Pondělí 5. ledna 2015 (Franta): A tady je něco o Nut a zrození Slunce o zimním slunovratu v souhvězdí Labutě

Pondělí 5. ledna 2015 (Franta): Jan Čihák: tady je něco o sfinze a drakovi

Pondělí 5. ledna 2015 (J. Čihák): Rozdíl je ale v tom, že Drak se kolem severního pólu ekliptiky otáčí a ostatní souhvězdí severní oblohy pól obíhají, viz obrázek. Hvězda Thuban před 4800 lety ukazovala sever a to mohlo být považováno za počátek precesního cyklu.

Čtvrtek 18. prosince 2014 (ZH): Jo a bingo: tady je applet pro vlastní pohyb hvězd Velké medvědice, musím přiznat, že Jan měl zdá se pravdu, a jsou tam i další anatomické prvky.

Čtvrtek 18. prosince 2014 (ZH): Tady dole by měly být programy pro Win, Mac i Lin.

Úterý 16. prosince 2014 (ZH): viz

Úterý 16. prosince 2014 (Franta): Jan Cinert: Kráva s teletem. Rozpoznat zda jde o krávu nebo býka je problém. Větší tvor má na hlavě mezi rohy značku a menší tvor je "potomek" ve smyslu našich diskusí?

Čtvrtek 11. prosince 2014 (ZH): Jako novopečený uživatel Facebooku musím dát LIKE půvabu vaší disputace, pánové ;-).

Čtvrtek 11. prosince 2014 (Franta): Nízký a vysoký měsíc - viz Měsíc (II.) - pohyb po obloze

Čtvrtek 11. prosince 2014 (J. Čihák): Nové rondely, viz zprávy.

Pondělí 8. prosince 2014 (ZH): Jan Cinert: s rohama je to složitější: viz.

Pondělí 8. prosince 2014 (Franta): Viz třeba také medvěd v pohádce bratří Grimů Sněženka a Růženka

Sobota 6. prosince 2014 (J. Čihák): Býk se třemi rohy je skutečná anomálie, viz. Určitě se takové anomálie vyskytovaly už ve starověku.

Sobota 6. prosince 2014 (Franta): Možná by některé "značky" na čele mohly mít souvislost s tzv. třetím okem

Pátek 5. prosince 2014 (Franta): Ottův slovník naučný soudí, že lysinka měla být čtverhranná

Pátek 5. prosince 2014 (Franta): Ureus by měla být kobra, jakého hada má na hlavě býk Apis nevím, ale o ureu jsem zatím slyšel jen v souvislosti s královskou korunou. No a králové tam měli vedle kobry ještě supí hlavu, tedy supici, tedy ptáka - jako Tarvos Trigaranus :-)

Pátek 5. prosince 2014 (J. Čihák): Staroegyptský býk Hapi (Apis) má jen dva rohy, ale pozoruhodná je posvátná kobra mezi nimi. Může vyjadřovat rovnodennosti?

Pátek 5. prosince 2014 (J. Čihák): U Štúrova byla nalezena soška býčka s trojúhelníkovou značkou na hlavě jako má Hapi a býček z Býčí skály.

Čtvrtek 4. prosince 2014 (J. Čihák): Pamatuji si, že už jsme tady diskutovali o jednorožcích, kteří opravdu existují, ikdyž jsou to vzácné případy genetických poruch. Tady se píše, že kozy mohou mít až osm rohů, ale jedná se o zděděnou genetickou vzácnost.

Středa 3. prosince 2014 (Franta): Ta postava je v podobné pozici na kotli ještě tady a tady.Jen bych řekl, že na dně kotle leží na zádech. Na ostatních dvou robrazení působí dojmem, že spí.

Středa 3. prosince 2014 (Jan Čihák): Chameleon byl v Africe posvátným zvířetem, ten třírohý možná ještě více, viz Chamaeleo trioceros jacksonii.

Úterý 2. prosince 2014 (Franta): Jan Cinert: napadlo mě, že když to má být býček, potomek, že by asi neměl mít rohy. U u býka z gundestrupského kotle si rohy nevybavuji, ale jak vidno i ten je měl, nasazovací. A na čele má také značku.

Úterý 2. prosince 2014 (Franta): Jan Cinert: oni ti jeřábi na zádech stojí jen dva, třetí stojí na hlavě, mezi rohy. V knize Encyklopedie keltské mytologie (Jitka Vlčková) je uváděn i trojrohý býk a je tam myslím i vyobrazení sošky. Takže ten třetí roh je v pozici jarní rovnodennosti - pokud jsou tedy oba krajní rohy slunovratové. Podobně by mohl fungovat i ten třetí jeřáb - tedy třetí měsíc, a to rovnodennostní. Takže by to do teorie zapadat mohlo. Býček z Býčí skály má na čele zdobení, které mělo být železné a pokud lze věřit nákresu, je to trojúhelník, který jako šipka ukazuje směr mezi oběma rohy. Zbylé dva pozůstatky po zdobení má na zádech

Čtvrtek 20. listopadu 2014 (Jan Cinert): Nevěděl by někdo jak stáhnout katastrální mapu Nitry? Mně to nejde a nepodařilo se ani kamarádovi, ani synovi. Potřeboval bych v rozsahu starého města jako podklad pro vlastní obrázek hradiska Nitra do knihy.

Pondělí 17. listopadu 2014 (Jan Cinert): Takové základní mýty pochází ještě z dob před zatlačením Finů na sever. V komentáři překladatele J. Holečka se např. uvádí, že v Kalevale je zmíněn vepř, který byl ve Finsku neznámý. Zkoušel jste toto? Na notebooku se mi to načítalo hrozně pomalu, ale na compu za tři minuty.

Neděle 28. září 2014 (ZH): JČ: A ještě vrstevnicová mapa Bulovky z r. 1910, kde ještě je západní skalisko, zatímco východní je už odtěženo, viz. Skála tedy měla přes 264 m.n.m, nynější skála s rozhlednou má nyní 258 m, měla 261. Každopádně to bylo skvělé místo pro ev. hradiště, takže souhlasím s vašimi byvšími úvahami.

Neděle 28. září 2014 (ZH): Bragh-ahwa – Věčná řeka ;).

Neděle 28. září 2014 (ZH): Ještě jeden pohled.

Neděle 28. září 2014 (ZH): Nejvyšší místo Bílé skály je skalka asi 50 m západně od plicního pavilonu, cca 10 m vysoká, je na ní mimochodem rozhlednička (vyhlídková plošina se zábradlím, samozřejmě zchátralá a obrostlá stromy, původně vypadala takhle). Skalka je na západní straně odtěžená lůmkem, který zřejmě není starý. Skála byla odtěžena i hlavně na východní straně, aby udělala místo pavilonu (viz), přičemž hlavní dvě skaliska byla jižně pavilonu, oddělena roklí, kterou dnes vede zásobovací cesta do sklepa pavilonu. Řekl bych, že na onom obrázku je již skála z obou stran uříznutá, proto má tak strmé okraje.

Pátek 26. září 2014 (ZH): Ještě jeden.

Pátek 26. září 2014 (ZH): Tady je to z druhé strany, tady je totéž s z podobné doby.

Středa 24. září 2014 (ZH): Ovšem tady nic takového není...

Středa 24. září 2014 (J. Čihák): ZH: Tady je vidět skalní výchoz na vrcholu Bulovky (vlevo nahoře). Vrchol byl tehdy holý. Z fotografie není patrné, jestli měl výchoz stolový tvar.

Úterý 23. září 2014 (ZH): Ještě z Libně: tady je série starých fotek, na některýcj je vidět konfigurace buloveckého kopce, ale moc mně to jasné není.

Pondělí 22. září 2014 (ZH): Ověřil jsem to i na jedné uz fotek tady, jsou tam i jiné, které vás asi budou víc zajímat. A ještě jeden.

Neděle 21. září 2014 (ZH): Zato mám jiné dilema: viz (pokud se to nezobrazí, pak veduty.bach.cz, hledat Libeň, je to třetí že čtyř odkazů).

Sobota 20. září 2014 (J. Čihák): Našel jsem zmínku, že Pulkava nejspíše přesunul pověsti vztahující se ke Klimentku na Vyšehrad.

Čtvrtek 18. září 2014 (J. Čihák): Kopec s altánem asi bude tohle, ale přehnaně nakreslené.

Středa 17. září 2014 (J. Čihák): ZH: ?

Úterý 16. září 2014 (ZH): JČ: odkud myslíte, že je tohle kreslené? Podle směru (petřínský Vavřinec nad Mikulášem) snad z Ládví, ale ta stavba vpředu vypadá jako Šilboch, který je ale o dost dál.

Pondělí 15. září 2014 (ZH): Jan Čihák: Bulovka před 200 lety: viz.

Pondělí 15. září 2014 (Jan Cinert): Bylo by to neštěstí archeoastronomické datování, kdyby byl kostel přesně podle světových stran. Podobný problém je u rotundy sv. Kříže na Starém Městě. Stejná závislost na svátku sv. Kříže by tu ovšem byla. Narozdíl od kostela v Sázavě, kde je od oka azimut asi 76,5°, tedy závislost na svátku Zvěstování nebo Nanebevzetí P. M.

Pondělí 15. září 2014 (ZH): Tady je rozhovor s dr. Varadzinem (viz – to druhé video), potěšilo mě, že ač se všude hovoří o jeho objevu století, přeci jen tam zmínil, že stavba byla objevena už před půl stoletím. Opravdu šlo o to, že cíleně našli východní apsidu a to je důkaz, že stavba byla větší.

Pondělí 15. září 2014 (ZH): viz. PS – chyba, mapa je natočena o 7° v souladu s katastrálními.

Pondělí 15. září 2014 (Jan Cinert): ZH: Viz obrázek stanoviště fotografa u třetího obrázku v posledním odkazu. Světle modře je ústřední zeď obrázku náležející románské bazilice sv. Vavřince, na níž je cihlový pilíř. Jedná se o prvotní nález ze šedesátých let zakrytý stříškou.

Pátek 12. září 2014 (ZH): Nicméně, chápe někdo, co je to za útvary s kameny na posledním obrázku zde? Nezdají se odpovídat nákresům.

Středa 10. září 2014 (Jan Cinert): Když byla kolem kostela ta mediální smršť, tak mi kamarád hned ten den žertem napsal, jestli o tom už něco píšu. Vzpomněl jsem si na jednu svojí zmínku před třemi roky. Dlouhodobě s tímto kostelem problém nemám. Po založení pražského biskupství byla Boleslavova rotunda (sv. Víta) obsazena biskupem a staroslověnští duchovní jí museli opustit. Odejít mohli vlastně jen na nově vznikající Vyšehrad. Ve Vyšehradu vidím staroslověnskou opozici vůči latinskému biskupství na Hradě.

Úterý 9. září 2014 (ZH): Tady je zas jiná malůvka. Nezdá se mi, že by se obrázky baziliky nějak extra podobaly fotkám.

Úterý 9. září 2014 (Franta): Tady je další článek o Vyšehradu. Je ze včerejška, ale zmizel v webu s odkazem na nějakou chybu v něm.

Neděle 7. září 2014 (ZH): z prvních zpráv jsem byl trochu rozpačitý, pak jsem narazil na podrobnější zprávu s nákresem a srovnal se starším.

Pondělí 28. července 2014 (ZH): Tohle znáte (pohanský idol z Kouřimi)?

Čtvrtek 10. července 2014 (ZH): Někdo se snaži interpretovat rozložení mohyl jako obraz hvězdné oblohy, no nevím. Tady jsem zkopíroval z OSM poněkud přehlednější nákres, celé je to na jakési nevysoké náhorní plošině v mírně kopcovitém terénu, celá je tím zaplněna. Těžko říct, jestli je rozložen náhodné, nebo nějak rozvržené, zatím jsem se o tom nic nedočetl.

Středa 9. července 2014 (ZH): Ještě k pravěkým kruhům: tohle, asi 2 km západně od Stonehenge jsem neznal. 600 metrů severně jsou další tři v podobě Orionova pásu, ale v okolí je kruhů spousta (na OSM ve větším přiblížení jsou označeny). 26 km přesně severně je Silbury hill, a edle něj obří aveburský rondel, to spíš pro orientaci. Jinak jsem v okruhu 4 km kolem Stonehenge našel 103 kruhů (označených na OS Maps, viz).

Úterý 8. července 2014 (Jan Cinert): Je také Sedm darů Ducha svatého. Silně připomínají Múzy, či Vědmy nebo Sudičky. Ty původně byly tři, jako je počet viditelných fází Měsíce, pak sedm, jako je počet letních začatých lunací a později devět. Vybavilo se mi, že jsem kdysi četl, že Duch svatý byl původně ženské podstaty. Považoval jsem to za přehnaný feminismus, patrně autorky, a celé to pustil z hlavy, takže si nepamatuji, na jakém základě to bylo tvrzeno. Nakonec se ukazuje, že na tom asi něco bude. Tkže "ta podivnost", tedy Duch svatý, je záhadný právě kvůli svému předělání, které původní podstatu zcela zahalilo.

Sobota 5. července 2014 (Franta): Viz...

Sobota 5. července 2014 (Franta): Takže seslání Svatého Duchu spíše připomíná plamínky, které nepálí při seslání Svatého ohně v Jeruzalémě, než přílet holubice. A také to vysvětluje ta žlutá zakončení paprsků na hlavách apoštolů, jsou to zjevně ty plamínky.

Sobota 5. července 2014 (ZH): Jak jsem se dočetl, skrze dotyčné otvory svatého ducha byly do chrámu pouštěny holubice a házeny okvětní lístky růží. Tady je holubice po tyrolsku.

Sobota 5. července 2014 (ZH):
Udělal jsem si trošku jasno v té symbolice (viz), oheň je symbolem kvůli hořícímu keři, Slunce s tím zřejmě nemá co dělat.

Pátek 4. července 2014 (Franta): Jan Cinert: myslel jsem reálné otvory ve stropu kostela, které jsou na stránce vyobrazeny. Jistě jen symbolické

Čtvrtek 3. července 2014 (Franta): Klenba představuje nebeskou oblohu, viz toto zobrazení. Na anglické stránce na Wikipedii věnované Letnicím jsou zobrazené i otvory v klenbě. Už první odkazovaný obrázek velmi intenzivně připomíná známou scénu s Achnatonem a slunečními paprsky. Viz třeba taky tento výjev. Jen Achnatonovi, zdá se, žehná paprsků 19, křesťanských paprsků je 12 (13)protože Duch Svatý sestoupil na každého z apoštolů.

Středa 2. července 2014 (ZH): Před časem jsem napsal tento odkaz. (Nepolemizuju, jen doplňuju.)

Středa 2. července 2014 (ZH): Franta: přiznávám, že se v současné liturgické praxi nevyznám, byť se do toho, jako nekřtěnec, montuju... Nevím jestli lumen Christi je totéž jako světlo z Ducha svatého (viz).

Pátek 27. června 2014 (ZH): Ježíš říká: „Já jsem světlo světa. ...".

Úterý 24. června 2014 (ZH): Řekl bych, že u kostelů nebylo nic jen tak, viz. Zejména rotundy byly stavěny k poctě svatých, a bylo tam záhodno , aby měl svatý kontakt s Bohem, tedy Sluncem.

Pondělí 23. června 2014 (ZH): Ještě názorně - viz. Je to dva dny před slunovratem, tedy o slunovratu je Slunce ve věži o metr a půl výš, tedy opravdu ve středu horní lucerny.

Pátek 20. června 2014 (J. Čihák): Byl jsem zvědavý, jak opravdu Slunce zapadá za Svatovítskou katedrálu. V úterý chybělo do slunovratu 0,08°, obloha vypadala slibně a tak jsem se vydal na Karlův most fotografovat. Podmínky ale nebyly dobré. Slunce svítilo přes cirrovitá oblaka. Vypadalo jako rozmazaná koule. Situaci navíc zhoršovala nižší oblačnost. Přesto bylo pozorování velmi zajímavé. Měl jsem dojem, že Slunce zapadá nad Hradem třikrát. Foto 1, 2, 3.

Pátek 20. června 2014 (J. Čihák): Včera k večeru byla téměř čistá obloha a proto jsem se vydal znovu fotografovat. Ale před západem se na obzoru objevily mraky. Přesto jsem viděl pozoruhodný úkaz. Slunce zapadlo nad střechou katedrály, pak vyšlo nad Vítovými ostatky a bylo jasné, že nad nimi také zapadne. Bohužel další pozorování zmařil mrak. Je to tak, Slunce o slunovratu zapadá nad Svatovítskou katedrálou dvakrát. Foto 1, 2, 3.

Čtvrtek 19. června 2014 (J. Čihák): V článku o Brně je pozoruhodný trojúhelník. V jeho vrcholech jsou chrámy sv.Petra, sv.Jakuba a Nanebevzetí Panny Marie. Odvěsny jsou v poměru 2:3. Další rovnoramenný trojúhelník je také pozoruhodný.

Úterý 17. června 2014 (ZH): V lodžii jsou pěkné fotky od p. Pravoslava Prokeše, neuměle jsem mobilem vyfotil jeden z panelů: viz.

Úterý 17. června 2014 (ZH): Západ nad Zebínem tam tuším nebyl, jen u Veliše viz. Podotýkám, že pohled je ze vrat dvora, špičatá věž je věž opevnění, dnes s vyhlídkovým ochozem, tehdy snad byla nižší a střechu neměla. Valdštejnův barokní kostel je cca pod slunečním diskem. Veliš je na té reprodukci poněkud mlhavý, vrchol spíše vpravo nad věží.

Úterý 17. června 2014 (ZH): Jsou tam docela dobré fotky východů/západů Slunce nad průsekem, nad Zebínem a nad Velišem. Odchylka průseku od slunovratového směru je dána tím, že Slunce vychází nad lesem v průseku viz. Jinak jsem to ale moc nezkoumal, začínám si uvědomovat, že Slunce o zimním slunovratu zapadá na stejné ose, kde opačným směrem o letním slunovratu vychází atd., což jsem si snad dřív ani neuvědomil.

Pátek 13. června 2014 (Jan Čihák): Tak tohle mě nadchlo. Slunce svítí skrze okna Staroměstské mostecké věže. Je škoda, že autor neuvádí datum.

Středa 11. června 2014 (J. Čihák): Pozorování slunovratového západu za katedrálou je stará záležitost. Kdoví, co si o tom mysleli naši předci. Úkaz byl zvěčněn na poštovních známkách 1 a 2.

Středa 11. června 2014 (ZH): Abych to ještě zrelativizoval, přidávám Sadelera - viz, tam by ev. místo na pilíř bylo. Komu z nich to asi nevyšlo? Ouden-Allen je ovšem vesměs precisní, dotyčný oblouk je ovšm nižší a užší, naopak u Sadelera širší než ostatní. Taky docházelo k reonstrukcím po povodních.

Středa 11. června 2014 (ZH): Tady je výřez z Ouden-Allena, žádný pilíř se zhlavím tam nebyl - viz,

Středa 11. června 2014 (ZH): pro srovnání here.com.

Úterý 10. června 2014 (ZH): Konešně jsem objevil, na stránkách Lidovek, celý mapový list Samuela Globice z Bučiny 1660 - viz.

Pondělí 9. června 2014 (ZH): Jan Čihák: k naší dnešní diskusi - výšku střechy jsem spočítal na 52 metrů, nádvoří má 257 m.n.m., tedy střecha 309 m.n.m, lucerna pár metrů navíc, takže to asi v Azoru ponechám stejně, mimochodem, tady je srovnání Víta před dostavbou a po (fotka je trochu zešikma).

Pondělí 9. června 2014 (J. Čihák): Včera dne 8.června 2014 jsem pozoroval západ Slunce skrze bránu Staroměstské mostecké věže. Foto 1, 2, 3. Slunce zapadlo přibližně za centrální vížkou Svatovítské katedrály. Obloha byla jasná. Slunce ostře svítilo až do posledních paprsků. Bez filtru nebylo možné pořídit uspokojivé fotografie. Teprve na závěr, když Slunce bylo částečně zapadlé za centrální vížkou, jsem udělal použitelný snímek. Přitom jsem myslel na to, že z ochozu Staroměstské mostecké věže bude západ vypadat jinak, že Slunce bude zapadat nad ostatky sv.Víta. Celé sluneční divadlo může pozorovat jeden člověk. Nejprve pozoruje z brány věže západ Slunce za centrální vížkou. Potom vystoupí na ochoz věže a znovu uvidí Slunce nad střechou katedrály, avšak tentokrát jak zapadá nad ostatky sv.Víta.

Pátek 6. června 2014 (ZH): Tady jsou nějaké informace, mj. že kdosi chodil fotit jev 7 let a počasí na to bylo jen jednou...

Středa 4. června 2014 (Jan Cinert): Trocha nezbytné mytologie. Orion by měl patřit mezi héroe podzimní rovnodennosti vládnoucí během zimní poloviny roku. Mrkněte na poslední obrázek v mém článku Bohé Arés, Mars, Tyr a další. Král Shapur má na hlavě a ramenou tři bambule, jako jsou hvězdy Orionova pásu. Jestli i další měchy připevněné na jeho koni můžou mít nějakou souvislost s hvězdami nevím.

Úterý 3. června 2014 (Franta): A tady píšou něco o půlnoci a zimním slunovratu. Orion je známý tím, že je to zimní noční souhvězdí, takže by heliakální východ měl smysl. Ovšem východ do "noci". Tedy východ Orionu při soumraku večer?

Pondělí 2. června 2014 (ZH): Zase jsem si trochu pohrál, s heliakálním východem Alnilamu (prostřední hvězda Orionova pásu), viz.

Pondělí 2. června 2014 (Franta): A tady píšou o kamenném chodníku spojující kruhy Hurlers

Pondělí 2. června 2014 (Franta): Triple Circles/Henges in the UK:

Pondělí 2. června 2014 (ZH): Hodně informací o Thornborough Henges lze najít tady. Je tam zakreslen i Cursus, který dnes není vidět.

Neděle 1. června 2014 (ZH): Trochu jsem si pohrál, tady je mapa (old-maps.co.uk) z r. 1856 (takže to není novodobé falsum ;)), tady srovnání s Orionem -4000 (pás byl trochu víc přímý než dnes). Mimochodem, nepochopil jsem, co je to ten cursus.

Sobota 31. května 2014 (ZH): Znáte Thornborough Henges? Ověřil jsem, že jsou ještě přesněji uspořádány jako hvězdy Orionova pásu než egyptské pyramidy, kupodivu i ve stejném směru, resp. zrcadlově.

Čtvrtek 29. května 2014 (ZH): Je to ovšem pozoruhodné místo, v plochém údolí říčky, okolo nic takového není, jen na druhé straně říčky hřeben nad údolím. Kopeček není sopečný, ale z usazených hornin. Kopec se jmenuje Hrádek už na I. voj. mapování z 2. poloviny 18. st. kde je na vrcholu stavba, na mapě obce z r. 1727 3D kaple sv. Jiří. Tuhle stránku a pododkaz asi znáte.

Sobota 24. května 2014 (Jan Cinert): Jak Zavřel, tak i Sláma AR 42 je uložen na známém místě. Cosi tajemného ohledně genetiky je zde. "Jeden člověk" mi asi před rokem písemně naznačil, že by se snad nějaká naděje výhledově mohla objevit a že se uvidí.

Čtvrtek 22. května 2014 (ZH): No, ono je to jakž takž vysvětleno v kap. 18.

Čtvrtek 22. května 2014 (ZH): V daném případě jde spíš o relativní hodnoty. Mimochodem na vrstevnicové mapě ze zdá být hladina Vltavy u Karlova mostu 183 metrů.

Čtvrtek 22. května 2014 (ZH): Před čase jsem sepsal poznámky k baltskému vyrovnání - viz, koho to zajímá.

Středa 21. května 2014 (ZH): Tady (jistě to znáte) je názorný profil v úrovni Mánesova mostu, podloží 175.6, původní dno 180, původní hladina 181.7, dnešní dno 183.2, dnešní hladina 184.9 m.n.m. Píšu si to tady jako poznámku pro sebe...

Úterý 20. května 2014 (J. Čihák): ZH: Pomocí georadaru je možné nedestruktivně zjistit, jestli je mohyla přírodní, umělá, zda je uvnitř skála nebo hrobka. Viz ukázky 1 a 2.

Pondělí 19. května 2014 (J. Čihák): Našel jsem další pozoruhodné Homolky. Jedna je v okresu Mělník, viz. Druhá je vypreparovaný sopouch u Bečova, viz.

Pondělí 19. května 2014 (ZH): Myslím, že jsem se ještě nezmínil o vrchu Homole nad Velkou Chuchlí (viz), která má nepřírodně kuželový tvar, ovšem nahoře je skalnatá, nezkoumal jsem to ale důkladněji. Uvažuju, že to bylo do toho tvaru přitesáno.

Sobota 17. května 2014 (ZH): O Libomyšli jsem se zmínil před časem viz, tehdy jsem usoudil, že je to přírodní kopec, možná na základě tohoto průzkumu.

Pátek 16. května 2014 (ZH): Pro potřeby AA jsem dal na web dvě panoramata Č. středohoří: Hory, Říp.

Čtvrtek 15. května 2014 (Jan Cinert): V pondělí 19. 5. je v Juditině věži přednáška J. Čihákové o raně středověkých cestách na Malé Straně. Nálezy byly publikovány postupně, a tak bude zajímavý celkový souhrn a interpretace. Měl bych mít v té době cestu do centra, tak počítám, že tam zajdu.

Pondělí 12. května 2014 (ZH): Jirka Marounek mě v mailu upozornil na tvrz ve Zvoli, což je týž útvar, který jsem podezíral z mohylovitosti.

Neděle 11. května 2014 (ZH): Jan Cinert: zmátla mě tato stránka, sám jsem taky nic nenašel, ani v UP Moravy a Slezska, web je zaprasen onou vinárnou.

Sobota 10. května 2014 (Jan Cinert): O skutečné rotundě v Mikulově nic nevím. Snad se jedná o toto.

Čtvrtek 8. května 2014 (ZH): Další "mohyla" u Holyně (Hollin).

Čtvrtek 8. května 2014 (ZH): Existovala mimochodem v dobách Českého knížectví župa Osecká mezi potokem Stativnicí (Únětický potok) a Mží. Tady tvrdí, že sídlo bylo poblíž kopce Oseka (Havlín). Mátlo by mě ovšem, že pokud byla župa mezi Stativnicí a Mží, sídlo by bylo vně župy.

Středa 7. května 2014 (Jan Cinert): Kruhový útvar u Zvole je zajímavý. Já bych také něco přidal viz. Jeví se to jako ideální, ale jen podle map. Chtělo by to prozkoumat na místě.

Středa 7. května 2014 (ZH): Náhodou jsem nedaleko objevil, zejm. na I. voj. mapování, kruhový útvar, který nevím, co znamená, připomíná mohylu v Lichocevsi. Je na severním okraji Zvole (Svoll). Nemyslím, že by to mělo něco společného s Kosmou, jen že by se to hodilo do sbírky mohyl. Známý útvar Zvolská homole je kus dál nad řekou, útes s hrádkem, moc homoli nepřipomínající.

Pondělí 5. května 2014 (ZH): Byl jsem na výletě na Cukráku a zaujal mě výrazný pahorek na samém vrcholu, těsně vedle vysílače. Napřed jsem si říkal, zda nejde o haldu ze zeminy, vykopané při hluobení základu věže, ale stejný hrbol jsem našel i na II. voj. mapování, v Císařských otiscích je přesně na dotyčném místě napsáno Kopanina, ale kresbu terénu tyto mapy neobsahují. Je to homole připomínající ony údajné mohyly v Rudné, Lichocevsi ap., inu, typická Kazina mohyla ;). Les by pochopitelně tehdy vytěžený. Při hledání informací jsem ale narazil na stránku Cukrák, která není bez zajívamosti.

Čtvrtek 1. května 2014 (Jan Cinert): Nenápadně možná začíná docela velké dobrodružství, které může ovlivnit i dataci legendy tzv. Kristiána.

Čtvrtek 1. května 2014 (Jan Cinert): Kniha E. Vlčka Nejstarší Přemyslovci ... se dá stáhnout v Pdf z ulozto.cz. Je to obtížně dostupná kniha, dá se jen objednat k nahlédnutí do studovny NK. Bylo vydáno jen 800 výtisků a kvůli náročnosti vytištění a malému počtu případných zájemců se nedá očekávat druhé vydání. Proto doporučuji stažení, neboť ta možnost "krádeže" nemusí být do nekonečna.

Úterý 29. dubna 2014 (Jan Cinert): Zajímavě udělané nové stránky archeologického ústavu www.heritage-route.eu. Uváděný výklad je mi již hodně vzdálen, tam je to v tak stručném podání celkem pochopitelné, ale je to hezky udělané s kvalitními obrázky.

Neděle 6. dubna 2014 (Franta): A Mácha napsal Mág a to není ještě ani 200 let.

Středa 26. března 2014 (ZH): Velké kameny jsou z pískovce, zatímco těch 30+15 (viz) z vulkanické horniny, která je prý pro jižní Anglii cizí. Jde o rhyolit, nevím, nakolik je to podobný znělci, mám jakýsi pocit, že znělec zní proto, že se odlučuje v deskách.

Úterý 25. března 2014 (ZH): Stonehenge - pěkný nápad.

Pondělí 24. března 2014 (ZH): Juditina věž - viz.

Čtvrtek 6. března 2014 (Jan Cinert): Jestli jsem to správně pochopil, tak se jedná o Emanuela Šimka. Takže s odstupem času u něho napsané již nelze zcela přejímat.

Čtvrtek 6. března 2014 (J. Čihák): Letem jsem přečetl článek o názvu Boiohaemum. O Fraganeu a Slavníkovcích se píše v pozn. na str. 17.

Pátek 28. února 2014 (J. Čihák): Tady je příklad, ale výhledu od vizíru brání porosty.

Čtvrtek 27. února 2014 (J. Čihák): Na Kněžívce jsem nalezl výchoz, který je z jedné části šedý a z druhé bílý. Výskyt světle šedého a bělavého buližníku není v Praze a okolí ojedinělý. Foto 1, 2, 3.

Čtvrtek 27. února 2014 (J. Čihák): Suk zjevně vznikl až při těžbě kamene na štěrk. Tvoří ho soudržný kámen a tak těžili zvětralý materiál kolem něho. Horní část suku byla původně výchozem, který mohl sloužit jako slunovratový vizír. Foto 1, 2, 3, 4, 5.

Úterý 25. února 2014 (ZH): Tady píšou "V době, kdy jméno Praha příslušelo pouze sídlu přemyslovských panovníků - Pražskému hradu, bylo nazváno Pražským Městem (Civitas Pragensis). Po vzniku dalších pražských měst ve 13. a 14.století obdrželo stejně jako tyto mladší části aglomerace rozlišující přívlastek; začalo se nazývat Větším a postupem doby stále častěji Starým Městem pražským."

Úterý 25. února 2014 (J. Čihák): Chihuahua

Úterý 25. února 2014 (J. Čihák): Aguascalientes

Pondělí 24. února 2014 (ZH): Ono to není tak jednoduché, já jsem v latině o krůček pokročilejší, ale ablativ jsem nikdy pořádně nepochopil, je to tvar, na který nejsme v češtině zvyklí, a tak se překládá nějakým jiným tvarem, který však přesně nevyjadřuje původní záměr. Zeť je odborník na antickou latinu, se středověkou mi pomáhá neochotně, protože nezná dobové zvyklosti.

Středa 19. února 2014 (ZH): 1, 2.

Středa 12. února 2014 (ZH): Obdobný blok byl prý vykopán a vztyčen vedle onoho chaberského (viz), což se může různě vykládat, nebyl jsem tam v poslední době. Ta slunovratová linie je dost mlhavá, Ládví je převýšeno, oblé, kde tam kdysi byl nějaký výrazný skalní suk, nikdo neví, bylo to odtěženo. Chaberský menhir je prý vysoký 3 metry (?), to by byl ještě 143 cm pod zemí.

Středa 12. února 2014 (J. Čihák): Menhir v Chabrech docela beru. Tvar na to má a byl od něho vidět slunovratový východ nad vrcholem Ládví. Kamenu u Horoměřic bych přidělil otazník. Ládví od něho vidět není, na to si pamatuji, viz foto. Musel jsem jít na vyvýšeninu. Dnes výhled navíc zakrývají nové domy.

Úterý 11. února 2014 (J. Čihák): Cinert: Před více jak 10 lety jsem prošel cestu z Horoměřic až na Kozí hřbety. Překvapilo mě, že od menhiru není vidět krajina na východ. Bránila tomu vyvýšenina v poli vzdálená asi 100 m, profil 1 a 2. Udivilo mě, že menhir nebyl umístěn tak, aby od něho bylo vidět do všech stran. Pak jsem si pomyslil, že kolem možná byly neprůhledné lesy nebo houštiny a tak na tom nezáleželo.

Pondělí 10. února 2014 (Jan Cinert): Probírali jsme tu obětování býka. Něco jsem o tom napsal. Je tam přesunuta i havraňská pověst s upraveným výkladem. Mytologie je prostě nekonečná detektivka se spoustou mrtvol a možných motivů. :-)

Pondělí 10. února 2014 (J. Čihák): Cinert: Jeden podezřelý kámen už jsem našel v lednu. Je z téměř bílého buližníku, asi metr vysoký a zahrocený, foto 1 a 2.

Pátek 7. února 2014 (Jan Cinert): Snad se mi v novém článku podařilo napravit záležitost s rovnodennostními bohy. Dal jsem si tam do pořádku i jednorožce, takže snad jsem tím napravil i své nepřesnosti zde dříve uváděné.

Pátek 7. února 2014 (ZH): Zde je psáno, jak je to nyní s vodou v Brusnici.

Čtvrtek 6. února 2014 (J. Čihák): Náhon nemusel začínat ve vodní nádrži. Někdy stačilo udělat v korytě potoka malý jez, foto.

Úterý 4. února 2014 (J. Čihák): Cinert: S tím souhlasím. Problém je však v tom, že často nemáme jistotu, jestli se opravdu jedná o menhir. Kdysi jsem šel přes kopec zvaný Boží skála. Když jsem odcházel, neměl jsem jasno, zda je to suk nebo možný menhir.

Pondělí 3. února 2014 (ZH): Rudolf Šimek: V knize Josefa Svátka Ze staré Prahy to zřejmě není, byla to jiná kniha z té doby. Ale tady o tom je pojednání.

Pondělí 3. února 2014 (J. Čihák): Pravděpodobná svatyně na kopci Horychová.

Úterý 28. ledna 2014 (Jan Cinert): Ještě něco přidáno ohledně číslovek v článku o znojemské rotundě na konci po obrázku pyxidy z Klačan.

Úterý 28. ledna 2014 (Franta): A ještě tady. Je to prý na počest Thora Heyerdala.

Úterý 28. ledna 2014 (Jan Cinert): Tak to je hodně drtivé. Je vidět, že Franta má asi lepší internet.:-) Při vší snaze jsem na to nenarazil. Stejně drtivý je i poslední obrázek zde. Zkusil jsem ještě napsat P. Pavlovi, jestli něco ví o původu kamene.

Úterý 28. ledna 2014 (Franta): A co toto

Úterý 28. ledna 2014 (Jan Cinert): Já bohužel musím nyní nadšení poněkud zchladit. Na Císařských otiscích se určitě jedná o kaňky. Je to katastrální mapa, nezobrazoval se na ní terén, a tudíž už vůbec ne jednotlivé kameny. Na leteckém snímku z roku 1999-2000 není kámen jednoznačně vidět, nebo je hodně zarostlý křovím. Podobně na starších snímcích není jednoznačně vidět, byť by to mohlo být nižší kvalitou snímku.

Pondělí 27. ledna 2014 (ZH): Řekl bych, že na stejném místě je černý puntík na Císařských otiscích, nevychází to úplně přesně při prolnutí se současnou mapou, ale vzhledem k mezím polí ano. Takové puntíky jsou ovšem v okolí ještě dva, třetí je dole v lomu, možná jsou to jen kaňky...

Pondělí 27. ledna 2014 (Jan Cinert): Radostná zpráva, J. Slouka se byl podívat v Šárce. Viz.

Pondělí 27. ledna 2014 (ZH): Zajímavější je podle mě mohyla objekt č. 9, dále pak ukradená stéla. Kdoví, jestli toto (stéla) nebylo původní "lože" a po jeho odvezení se to nějakým omylem nepřesunulo na dotyčný kámen ve svahu, když to někdo marně hledal...

Pondělí 27. ledna 2014 (ZH): Narazil jsem na protokol o archeologickém výzkumu Budče - viz.

Neděle 26. ledna 2014 (Jan Cinert): Ty odkazy jsem už četl a právě proto mi není poloha jasná. Tady je fotka.

Neděle 26. ledna 2014 (Franta): 50.19493N, 14.25226E

Neděle 26. ledna 2014 (Franta): 50.19782N, 14.25216E

Neděle 26. ledna 2014 (Jan Cinert): Podařilo se mi najít obrázek náramně se hodící k Frantovým grafům přílivů a odlivů v článku o Cernunnovi. Tak jsem ho pod ně přidal. V závěru článku jsou teď navíc obrázky s hadem Apopem, na kterého jsme tu také narazili. Myslím, že jsou docela poučné.

Neděle 26. ledna 2014 (Jan Cinert): Také se mi podařilo konečně najít smysl číslovek 22 synů a 15 dcer bájného krále Sáma, ačkoliv ve výsledku, jako obvykle, je to zcela jednoduché. Také dost poučné z hlediska důležitosti porovnávání číslovek v mýtech. Je to v kapitole "Co k tomu měl Záviš Kalandra?". Zde.

Středa 22. ledna 2014 (J. Čihák): PP Kuchyňka u Brázdimi. Zaujaly mě zejména obrázky 4 a 6. Světle šedý buližník se podobá horninám na hradišti v Šárce.

Úterý 21. ledna 2014 (J. Čihák): Kdoví, jak je to s tím trilitem. Třeba někde leží skupina podlouhlých kamenů a někoho napadlo, že by se z nich dalo něco postavit. Na Červeném vrchu jsem viděl skupinu kamenů, viz foto, ale nepřipadala mi nijak zajímavá. Tak jsem ji vyfotil jenom z dálky a šel dál. Při troše fantazie můžeme ve skupině kamenů spatřovat zborcený nebo pobořený dolmen, podobný třeba Kbílskému.

Pondělí 20. ledna 2014 (Franta): A znáte Kněžívku? To je označováno jako "buližníkový suk". Podle Geowebu je buližník šedý až černý silicit. Otázka je, co myšleno šedou barvou?

Pondělí 20. ledna 2014 (J. Čihák): Cinert: Myslím, že skalisko nemá v linii letního slunovratu význam. Tento bílý kámen, sice menší, ale podobný tomu na plošině, mohl původně stát na okraji plošiny. Nyní leží na svahu vedle skaliska.

Pondělí 20. ledna 2014 (J. Čihák): Včera jsem si udělal čas a vydal se na cestu přes Červený vrch až na šáreckou akropoli. Kolem byla spousta rozeklaných skal a pod nimi suťová pole, kde jsem viděl pěkné jehlany a menhiry, které zřejmě nikdo nikdy nepoužil. Bohužel jakékoli stopy po trilitu jsem nezahlédl. Na konci cesty jsem vyfotografoval přírodní bránu a představoval si, jak na ní leží kamenný překlad.

Pondělí 20. ledna 2014 (J. Čihák): Nedalo mi to a znovu jsem prohlížel sporný kámen ze všech stran, ale nic nového jsem nezjistil. Potom jsem začal pátrat v přivráceném svahu akropole. Zanedlouho se dostavil úspěch. Uviděl jsem výchoz pokrytý tmavým povlakem. Jeho vyčnívající části mě upoutaly bělavým zbarvením. Zjevně se nejedná o křemen, který se v buližníku někdy vyskytuje ve větším množství. Celý výchoz je stejnorodý a vykazuje velkou podobnost s kamenem. Takže můj závěr zní, že kámen nebyl odnikud dovezen ani vytažen na hradiště z údolí, ale stáhli ho na plošinu ze svahu akropole. Fotografie výchozu 1, 2, 3, 4, 5.

Sobota 18. ledna 2014 (ZH): Mám námitku, křemencová vrstva není jižně od akropole, ale severo-východně, a je v oblasti pole východně od našeho kamene, řekněme, že vrstva začíná 30 metrů od kamene. Viz.

Sobota 18. ledna 2014 (J. Čihák): Popis lokality: Jedná se o dinasové křemence u obce Podbořany, v nadloží kaolinických jílů. Dle Kopeckého a Vachtla (1953) se jedná o křemence mosteckého typu ve tvaru přerušovaného horizontu. Zbytky nižší polohy křemencového horizontu se zachovaly v podobě sluňáků (kamenného stáda) u obce Vrbičky. V úpatí Dubové hory jsou nápadné volně položené balvany křemence. Jde o denudované zbytky z křemencové lavice. Dále tento významný výskyt pokračuje na jih do oblasti Žluticka. Relikty přokřemenělého horizontu můžeme také nalézt v okolí Měcholupska u obce Žatec. Bez povšimnutí nezůstavájí kamenné bloky sluňáků značných rozměrů na návrší Rovina u Kounova.

Pátek 17. ledna 2014 (J. Čihák): Kámen nemusí být z blízkého okolí. Zajímavá lokalita je Písečný vrch, spojnice 56 km, azimut 131°. Kdyby kámen usilovně přesouvali už od jara, pak by ho do zimy mohli mít na hradišti.

Pátek 17. ledna 2014 (J. Čihák): Cinert: Buližník bývá protkaný bílými křemennými žilkami, obrázek. Nemohu však najít žádné informace, že by existoval bílý odbarvený buližník. Dokázal to J. Zavřel chem. rozborem nebo se jedná o domněnku?

Pátek 17. ledna 2014 (J. Čihák): Našel jsem stránku o lezení po šáreckých skalách, autor a kontakt dole. Autor možná zná odpověď na vaše doporučení: „Perspektivnější asi bude nalézt místo, kde se v Šárce mohl tento kus (šárecký kámen) odlomit.“

Čtvrtek 16. ledna 2014 (Franta): Je ten kámen v Šárce toto?

Čtvrtek 16. ledna 2014 (Jan Cinert): Tím jak v Šárce hojně vystupují buližníky, jsem měl pocit, že je zde geoterén jednodušší, nežli tomu tak ve skutečnosti je. Na této mapě je to vidět. Sytě zelené plochy (č. 624) jsou tufy obsahující železo. Takže výchoz se železnou rudou na Červeném vrchu je trochu jižněji, než jsem odhadem zakreslil na minulé mapce. Tato hornina také vystupuje na povrch před východním svahem akropole a na předhradí. Severně od akropole je křemenec (světle zeleně č. 83).

Středa 15. ledna 2014 (Jan Cinert): Franta: Podle některých fotek p. Minarčíka bych se vsadil, že se jedná o buližník, podle jiných si tak jistý nejsem. Zejména jsou tam zajímavé železité pecky a žilky. Z tohoto jsem vytáhl: ... s podzemním dobýváním železných rud se můžeme setkat na kutišti na Červeném vrchu v boční rokličce pod tramvajovou smyčkou na Evropské třídě. Ústí štoly je zařícené, ale železné rudy se zde dají sbírat nejenom na odvalech, ale i na přirozeném výchozu v polní cestě asi 40 m vých. od hrany rokle. Jestli jsem smysl uvedeného textu správně pochopil, tak by to mělo být asi tady. Z auta jsem tam dosud nevystoupil, takže to nemohu teď posoudit. Čili tím křemenec je pořád ve hře a v docela logické vzdálenosti.

Středa 15. ledna 2014 (Franta): Menhir v Šárce

Středa 15. ledna 2014 (J. Čihák): Je to možné, že jsme zapomněli na Bílou skálu, kde jsme nedávno fotili slunovrat? Tvoří ji bělavé a žlutavé řevnické křemence a křemenné pískovce. Jestli to počasí umožní, udělám tam nějaké snímky, zatím viz www.geology.cz.

Úterý 14. ledna 2014 (J. Čihák): Šárecký kámen nebude zdaleka. V Motolském údolí je výchoz s vrstvou bílého křemence. Foto 1, 2, 3, 4.

Pondělí 13. ledna 2014 (J. Čihák): ... a ještě jsem našel bílý křemenec.

Pondělí 13. ledna 2014 (J. Čihák): Cinert: Určování hornin podle vzhledu může být klamné. Šárecký kámen se podobá bílému křemenci i bílému mramoru. Rozhodující je chemická analýza hornin.

Sobota 11. ledna 2014 (Franta): Pročítal jsem si Měsíc (II.) - pohyb po obloze

Sobota 11. ledna 2014 (Franta): V sekci Praktická pozorování jsou tabulky s mezními azimuty a nejbližší období velkého a malého lunovratu. Dále je tam i odkaz na excelovský soubor Efemeridy Měsíce 2006-2025

Sobota 11. ledna 2014 (J. Čihák): Dnes jsem obhlížel svahy akropole. Našel jsem další zajímavý kámen, asi metrový buližníkový jehlan. Pod svahy akropole jsou suťová pole. Je tam spousta kamenů, které mají zajímavé tvary. Podněcují fantazii, ale pravděpodobně tam leží od svého odtržení od skal. Jeden štíhlý mě zaujal více, foto.

Sobota 11. ledna 2014 (Jan Cinert): Tady jsou obrázky skaliska před sto lety s kulisou kostelíka, když se tu hrálo divadlo. Zde je odhad stanoviště fotografa posledního autochromu.

Pátek 10. ledna 2014 (Franta): lunovraty.xls

Pátek 10. ledna 2014 (Jan Cinert): Fakt je, že kámen je na hranici mezi parcelami viz. Jenže proč by se kámen umístil na hranici, která je stejně vyznačena remízkem? Tento remízek se myslím nezkoumal a je zakreslován jako případně možný val malého předhradí. Jenže to může být také jen zarostlé kamení odstraněné z polí. Zatím to těžko posoudit. Co když naopak podle kamene byla stanovena parcelace?

Pátek 10. ledna 2014 (Jan Cinert): Tak J. Čihák opět pilně zapracoval. Na poledním snímku je východní strana akropole zakryta stromy, ale podle půdorysného vynesení viz je skutečně Slunce nad skalními výchozy východní hrany. I nové detailní snímky kamene mají významnou výpovědní hodnotu. Pro buližník jsou příznačné staré pukliny, do kterých se zanesly jemné spraše, které dlouhodobě kámen obarví. Zároveň se buližník štípe jen po těchto puklinách, takže kámen má dlouho okrové až červené zbarvení po těch spraších, co byly v oněch puklinách. Z toho jsou pozůstatkem okrová místa na nových snímcích. Jinak je kámen vzásadě vybělen ze všech stran, takže by takto vztyčen měl být již hodně dlouho, nebo ho tajně chodí čistit a polévat kyselinou nějaký nadšenec, aby nás zmátl. Porovnání vidíme na snímcích těch druhých kamenů, dlouhodobě ve stínu severního svahu akropole. Na prvním z nich, kde není lišejník, je patrné ještě zbarvení do červena.

Pátek 10. ledna 2014 (Jan Cinert): Franta: Mě osobně tento projek sympatický moc není. Myslím, že jsme tu na něj již narazili a dával jsem odkaz na výstižné posouzení na livinghistory od diskutujícího Rába. Jestli by takový projekt zamrzl, byl bych radši. Spíše bych tam viděl uskutečnění archeologického výzkumu, zřízení informačních tabulek a nějaké malé expozice z trvanlivých materiálů pod širým nebem.

Pátek 10. ledna 2014 (Franta): Nevíte někdo jak se to má s tímto projektem?

Pátek 10. ledna 2014 (Franta): Slovanské hradiště Šárka

Pátek 10. ledna 2014 (J. Čihák): Akropole od tramvaje, plošina (kámen uprostřed), polední pozorování.

Pátek 10. ledna 2014 (J. Čihák): Kámen je na fotografii špatně vidět. Fotil jsem ho po západu Slunce, proti byla zářivá obloha. Snímek je tmavý a barvy zkreslené. Přivrácená strana je navíc potažena hnědožlutou vrstvou. Podle mého laického názoru se jedná o křemenec z letenského souvrství. Nové foto 1 (z druhé strany), 2, 3, 4.

Středa 8. ledna 2014 (Jan Cinert): Nedalo mi to a juknul jsem na "sousední menhir" v Horoměřicích. Také je od něj obzor za letního slunovratu až v Krkonoších. Navíc je zajímavé, že za rovnodenností vychází Slunce na jižním svahu Ládví. To znamená, že za jarní rovnodennosti by mělo dojít k zajímavému efektu. V následujících dnech by se Slunce při východech mělo posouvat severním směrem po svahu kopce nahoru. Že by nějaký vtípek, jako by se snažili vyjádřit, že nyní bude dráha Slunce stoupat výše? Naopak ve dnech před podzimní rovnodenností by se Slunce kulilo dolů. Další námět pro praktické ověření. Mapa.

Středa 8. ledna 2014 (J. Čihák): Měl jsem zpoždění, pak jsem letěl přes celé hradiště, na místo se dostavil na poslední chvíli a začal spěšně fotit bez příprav. Moc se mi nedařilo, ale vybral jsem sérii povedenějších fotek, které výjev dokumentují. Foto 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7.

Středa 8. ledna 2014 (J. Čihák): Zklamáním byla letní linie. V jejím směru terén stoupá a skalisko zakrývá. To však může znamenat, že kámen nestojí na původním místě. ZH má asi pravdu, že by měl být více zabořen do země.

Úterý 7. ledna 2014 (Jan Cinert): S tím trilitem Kozou je to nějaké složitější. V onom přehledu je i mapa, kde je vyznačena Šárecká ulice na Dívčích hradech. Takže spíše záměna Šárčiny ulice s Šárkou. Ale i v případě Dívčích hradů je to nejasné. Kdyby se to nezobrazilo, tak zde kliknout na AA.

Úterý 7. ledna 2014 (Jan Cinert): Zapoměl jsem odkazy: mapa a profil. Teď jsem si ještě na mapě všiml, že linie vede západní částí dnešních Nebušic, kde bylo nalezeno neolitické či eneolitické sídliště.

Pondělí 6. ledna 2014 (J. Čihák): Kámen mohl mít astronomický význam, docela tomu věřím. Připomíná jehlan, je špičatý, vcelku nepravidelný, trochu neforemný, ale má jednu trojúhelníkovou plochu, skoro rovnostrannou. Když se před ní postaví pozorovatel, kouká na severovýchod. Ve směru slunovratové linie se nachází skalisko. Na fotografii je však vidět, že výhledu brání porosty.

Pondělí 6. ledna 2014 (Franta): z článku Měsíc (II.) - pohyb po obloze

Sobota 4. ledna 2014 (J. Čihák): Východy a západy Slunce se začaly posouvat k severu. Zatím to dělá cca 1° a tak jsem chtěl zjistit, jak vypadá slunovratový západ za šárecké akropole. Dnes už to není možné, protože horizont zakrývají paneláky. Dobrý výhled je na Hvězdu, sv. Víta a Ládví.

Sobota 28. prosince 2013 (J. Čihák): Teď jsem našel nádhernou originální fotografii, kterou bych nazval Krepuskulární paprsky nad Pražským hradem. PF 2014

Pátek 27. prosince 2013 (J. Čihák): PF 2014

Pondělí 23. prosince 2013 (J. Čihák): 21.12.2013, západ Slunce z vyhlídky na Korábu, foto 1, 2, 3, 4. V dobách pohanských Slunce zapadalo asi o 30 m napravo. Když se dívám na vrstevnice v této části Petřína, spatřuji tam podobnost s Jánským vrškem (Ohnivcem) v Krušných horách.

Pondělí 23. prosince 2013 (J. Čihák): 23.12.2013, foto 1, 2, 3, 4.

Středa 18. prosince 2013 (J. Čihák): Včera bylo stále příznivé počasí a proto jsem se znovu vydal na Bulovku. Mým cílem však nebylo pohodlné stanoviště, kde jsem fotil v pondělí. Vylezl jsem na vrchol Bílé skály, odkud je rovněž dobrý výhled na Prahu. Souřadnice přibližně 50°6'54.158"N, 14°27'24.045"E. Výška foťáku asi 260 m. Foto 1, 2, 3, 4. Pohled na vrchol Bílé skály od Vltavy.

Úterý 17. prosince 2013 (ZH): Nojo, já jsem to opravil tak, jak říkáte, ale zapomněl uložit... Obzor bude možná o metr a půl nižší, protože na Vavřinci je, pokud si vzpomínám nivelační cedule, asi tak vysoko nad zemí. Výška foťáku by mohla být 253 m. Tak to jdu uložit.

Pondělí 16. prosince 2013 (ZH): Zadal jsem případ do uložených stránek v Azoru, viz, vyšlo mi, že na mapě naměřený azimut je -128.43°, východ (západ) Slunce (první při východu, resp. poslední paprsek při západu) je 16.12.2013 dle Azoru (-)128.44°, a to v 8:03:22 h (15:56:38). Exif data snímku (viz) ukazují 15:51:30, což je trochu zklamání, doufám je foťák dobře nastaven. Petřín je převýšen o 100 metrů.

Pondělí 16. prosince 2013 (J. Čihák): Slunovrat se blíží, počasí nebylo a zřejmě ani nebude příznivé a tak jsem dnes využil krátkodobé zlepšení. Vydal jsem se na Bílou skálu vyfotografovat západ Slunce nad Petřínem. Foto 1 2 3

Pondělí 9. prosince 2013 (J. Čihák): Encyklopedia Mythica: Perun, Perkons, Perkunas.

Neděle 8. prosince 2013 (ZH): Na stránce envis v kapitole Stará koryta Vltavy píší o jakémsi zaniklém korytě na Huberově plánu z r. 1769, které prý vedlo "od mostu Svatopluka Čecha ke Schwaigerovu náměstí a Bubenči, kde pod kostelem sv. Gotharda býval rybník, jímající prameny z báze význačné zvodně starého koryta (viz též Záruba, 1948)." Napadá někoho, o co by mohlo jít? Na plánu ani prospektu nic takového není, oblast tam ani není zaznamenána, pokud nejde o jiný materiál, který neznám. Připadá mi to jako úplný nesmysl, maximálně by mohlo ev. rameno odbočovat někde za kostelem sv. Klimenta Bubenskou třídou.

Neděle 1. prosince 2013 (ZH): Jiný pohled na rotundu v Mantově, volnou kopii jeruzalémské rotundy, obě se budovaly kolem r. 1040, v době Šebířovy přestavby rotundy sv. Víta - viz Google. Zajímaly mě lizény apsidy. Apsida mantovské rotundy je docela pozoruhodná, není mi jasné, zda to byl původní záměr, nebo je apsida starší a loď doplněna. Lze předpokládat, že uvnitř rotundy byla i edikula Božího hrobu. Interiér, 2, 3, 4.

Čtvrtek 28. listopadu 2013 (ZH): Máme vyfocený východní vnitřní prstenec, nevidím pravidelný oblouk, který je kreslený na všech schématech. Navíc mi přijde hrozně tenký, jakoby to byly kvádříky vnitřního líce a výplň a vnější líc vnitřního prstence nebyly zachovány. Máte představu, jak to tedy je? Možná jsem úplně mimo, ale těm Hilbertovým půdorysům se to nezdá vůbec odpovídat, leda by to sami zbořili. Dal bych přednost tomu, kdyby Hilbert nekreslil svou představu, ale skutečnost.

Pondělí 25. listopadu 2013 (Jan Cinert): Zkusil jsem se podívat na azimuty podle plánu dlažeb K. Hilberta. Jako základ jsem vzal jižní a severní stěnu gotické kaple a přisoudil jí azimut 69,6° podle osy katedrály (modře). Románské zdivo I. i II. fáze (zeleně a červeně) se trochu liší od os krypt. To mne moc netrápí, protože se zde jedná o krátké úseky zdiv a navíc v prostoru, ve kterém se II. fáze vyrovnávala s pozůstatky fáze I. Nezakrývám, že je pro mne podstatné, aby azimut Bořivojovy rotundy a tím i datování nadále vycházely. To se skutečně po vynesení apsid rotund skutečně stalo. Čárkovaně jsou vkresleny směry a vnitřní prstenec z Hilbertovy černobílé interpretace (čárkovaně). Tam je ovšem levý dolní roh obrázku posunut do prava a toto zkreslení se projevuje i na oněch liniích.

Pondělí 25. listopadu 2013 (Jan Cinert): Náhodou jsem narazil na soubor s azimuty řeckých chrámů na Sicílii. Orientace jsou stejné jako u předrománských kostelů, včetně dvou výjímek. Oponuje se tam mírou pravděpodobnosti proti teorii, že orientace chrámů byla určena podle bonity půdy. Pěkné ukázky, jak se dá pracně a sofistikovaně mířit vedle.

Sobota 23. listopadu 2013 (ZH): Už jsme tu mluvili o davelském Ostrově? Mapy.cz, stara-vltava.cz. Prý byl založen 999, zničen za husitských válek. Pro mě je zajímavé, že žádný z dnešních pražských ostrovů nebyl podobně využit, jak to bylo se staroměstskými ostrovy, tedy rameny Vltavy uvnitř dnešního města, je otázka.

Čtvrtek 14. listopadu 2013 (ZH): PS: všechny ty košířské kopce včetně Pavího vrchu jsou z téhož materiálu 542, vždycky, když tudy jedu, každý kopec mi tam připadá jako vhodný pro hradiště... Když ještě na Pavím vrchu byl jakýsi park, byl tam na kopci i rybníček, tedy původně asi pramen na kopci, resp. těsně pod "akropolí".

Čtvrtek 14. listopadu 2013 (Jan Cinert): takto.

Čtvrtek 14. listopadu 2013 (ZH): Zřejmě při cestě do Jižní barány stál kostelík sv. Ondřeje viz, zřejmě rotunda, píše o něm Ekert, v 19. století tam prý ještě bylo prostranství, které k němu příslušelo.

Čtvrtek 14. listopadu 2013 (ZH): Dělá mi problém představa hradního trerénu dle AA, tak jsem si udělal takový modýlek.

Středa 13. listopadu 2013 (J. Čihák): ZH: Profesionálové používali deskové fotoaparáty, příklad. Kvalita se nedala obejít. Desky se v astrofotografii používaly ještě v 90. letech.

Středa 13. listopadu 2013 (ZH): Ten terén je zajímavá otázka, ještě jsme myslím nediskutovali Svatováclavskou studánku. Bohužel nevím, v jaké hloubce byla nalezena a zda je to původní pramen, je teda umístěna dost divně, JMK k tomu říkala, že dvorní geologové říkají, že podzemní průsaky jsou nevyhpytatelné, takže to mohlo být na protilehlé straně od sklonu hradního hřbetu (tj. sklon od západu k východu).

Úterý 12. listopadu 2013 (ZH): Jan Čihák: pěkné kousky, vypadá to na nějaké amatérské foťáky na svitkový film, který měl také různé rozměry. Josef Sudek.

Úterý 12. listopadu 2013 (ZH): Jan Cinert - k nepublikované diskusi: Jak jsem měl příležitost podívat se pod III. nádvoří, překvapilo mě, jak byla rokle hluboká (viz), i když zpětně si dokonalou představu udělat neumím. Z nynějšího nádvoří k podlaze katedrály je to dnes snad 70 cm nahoru, spodní úroveň základu vnějšího oblouku apsidy je necelé dva metry pod dlažbou katedrály, tedy řekněme 130 cm pod povrchem III. nádvoří. Jak koukám na zmíněnou fotku chodby k Bartoloměji, chodba byla docela hluboko. Ale chtěl jsem tím říct, že možná spodní odskok základu či podezdívky vnějšího oblouku byl přímo na skále, vždyť se to tam prudce svažovalo do strže, proč by tam mělo být 60 cm hlíny...

Úterý 12. listopadu 2013 (J. Čihák): Oblíbené byly Kodaky, na ukázku jsem letmo našel modely z roku 1905 a 1916.

Pondělí 11. listopadu 2013 (Jan Cinert): Jednotlivé dlažby jsem zatím neřešil. Původně jsem si myslel, že jednotlivé vrstvy jsou právě tou různorodostí v orientacích. Podle fotek to ale spíš vypadá, že jsou ve stejné úrovni. Musím to tedy ještě prostudovat. Mimochodem, jak dokážete dostat se do NK - Kramerius? Mě to vždy hlásí, že musím být na počítači v knihovně. Takže se nemohu dostat na Svatováclavský sborník. Viz.

Neděle 10. listopadu 2013 (ZH): Doplnil jsem do nákresu baziliky ještě nějaké čáry - viz. Jižní arkáda ambitu mně kdysi v podzemí vyšla ještě o stupeň víc, tedy řekněme 13.4°. Mocker na svém nákresu severozápadního nároží ambitu má cca 4.5° oproti katedrále, tedy 15°, ale nemusí to být přesné a ambit nemusel být čtvercový. Je to zajímavé v souvislosti s osami rotund.

Sobota 9. listopadu 2013 (ZH): Pohrál jsem si ještě viz, připouštím tedy, že to je zakreslené správně. Dal jsem pozor, aby nejbližší rohy hrobu a nejvzdálenější pravý roh nejvzdálenější pravé dlaždice seděly, pravá obruba hrobu je sice trochu šejdrem, ale na své manipuulace s fotkou se taky úplně spolehnout nemůžu. Tak se Hilbertovi omlouvám...

Sobota 9. listopadu 2013 (ZH): Ta údajně šikmá zeď transeptu - o tom uhnutí kvůli Mořici jsem už kdesi četl. Nicméně za prvé je mezi Mořicem a zdí transeptu poměrně slušná mezera, na těch moderních nákresech je to blbě, hlavně však to třeba vůbec uhnuté není - viz. Ovšem, jak víme, pokud je tento náčrt fotokopií, nikoli xerokopií, tak to může být zkreslené, nehledě na pomuchlaný papír.

Sobota 9. listopadu 2013 (ZH): Teďka jsem si dal fakt záležet: viz.

Sobota 9. listopadu 2013 (Jan Cinert): Zapomněl jsem obrázek.viz

Sobota 9. listopadu 2013 (ZH): Trochu jsem srovnal ty fotky viz: viz, to už vypadá věrohodněji.

Pátek 8. listopadu 2013 (J. Čihák): Našel jsem ilustrační foto, na kterém lze snadno určit různé zkreslení úhlů v různých místech obrázku. Vy to však máte těžší, neboť pracujete s fragmenty a musíte počítat i se skutečnými mechanickými deformacemi.

Pátek 8. listopadu 2013 (ZH): Severní a jižní pohled na hrobku dávají tak rozdílné výsledky, že prozatím vše, co jsem o úhlech napsal, dementuju... viz.

Pátek 8. listopadu 2013 (Jan Cinert): V Podlahovi je na Obr. 17 podle mě vidět "pošinutí k jihovýchodu" spodní části hrobu. viz

Čtvrtek 7. listopadu 2013 (ZH): Jan Čihák: včera v tomto příspěvku jsem psal, že jsem krom předešlé opravy náklonu foťáku provedl i korekci cushion (pincushion) distorze. Jan Cinert pravda stále používá neupravenou fotku, ta má zas tu výhodu, že jsou tam spáry na gotických dlaždicích zřetelnější, při redistorzích fotky se ztrácí kvalita obrazu.

Čtvrtek 7. listopadu 2013 (J. Čihák): ZH: Když jde o velkou přesnost, tak je problém třeba s náklonem fotografie a dalšími zkresleními, viz článek. Nevíte, jaké vlastnosti měly použité objektivy.

Čtvrtek 7. listopadu 2013 (ZH): No a na té fotce 1 jsem vypočetl úhel (hrob x dlaždice), a vyšel mi 4.23°. (Naměřil jsem na obrysu hrobu (269 x 108 cm) odchylku os - 19.9 cm.) Na nejpřesnějším Hilbertově náčrtu v SvV.sborníku je odklon osy 4.25°. Samozřejmě ten milimetr a setina stupně vypadá úsměvně, ale jsou to výsledky mezivýpočtů a výpočtu, tak jak to vyšlo bez nějakého záměru.

Čtvrtek 7. listopadu 2013 (ZH): Tak ještě dva kousky: 1, 2.

Čtvrtek 7. listopadu 2013 (Jan Cinert): Zkusil jsem vložit nějaké své čáry do prvního čistého obrázku. Se svrchní, snad pískovcovou dlažbou, je to těžké s viditelností spár. Přesto mi snad vychází malé "pošinutí k jihovýchodu" obruby hrobu, oproti dlažbě. Strakatá dlažba vychází s odchylkami, přesto je její orientace více k severu, stejně jako zbytek severní stěny románského hrobu. Zajímavé je, že se od orientace hrobu odchyluje až dlažba vzdálenější od hrobu.Viz.

Středa 6. listopadu 2013 (ZH): Ještě jsem tedy zkusil odstranit cushion-distorsion, čímž se linie sbíhají na stejný horizont. Je to podle mě jediná možnost, protože podlahy jsou jistě vodorovné. A lépe jsem dle vašeho upozornění zakreslil linie olámaných okrajů hrobu - viz.

Středa 6. listopadu 2013 (ZH): Ještě jsem tam dal snímky bez čar, viz, 2, já ty katedrální dlaždice vidím jinak, Podle čeho jste se řídil, jsou hrubě odlámané kusy, já tam ale vidím zřetelné, no spíš nezřetelné, spáry. Dokladem se zdá být druhý obrázek, kde i dle vaší korekce vychází raně gotické dlaždice i zeď katedrály cca do stejného úběžníku.

Středa 6. listopadu 2013 (Jan Cinert): Obr. 1: Drobné odchylky gotického hrobu (modrá) způsobuje, že spojujete zřejmě rohy obruby, ale ta je na západě skosená a na východě nikoliv. Gotickou dlažbu (zelená), bych tedy viděl úplně jinak, byť mi to od oka také nevychází na horizont. Doplnil jsem linii lomového zdiva hrobu, který jsme dříve diskutovali jako nejspíše pocházející z románského Václavova hrobu (červená). Je vidět, že má stejnou orientaci jako románská (raně gotická) dlažba, byť ta není úplně přesně položená. Dále je zde vidět, že není pravda, co jsme předtím probrali, a sice že čárkovaný obraz v plánu dlažeb se týká vršku hrobu (mensy). Je to naopak skutečná jáma hrobu. Proč to tak je, je samostatná otázka.

Středa 6. listopadu 2013 (Jan Cinert): Obr. 2: Zde je asi nejpozoruhodnější odchylka vnějšího zdiva baziliky (fialová) od dlažby a románského hrobu (červená). Zdá se to odpovídat rozdílu mezi orientací krypt, tedy že hrob odpovídá I. fázi baziliky 62,5° a podle něj byla položena dlažba, zatímco vnější zdivo náleží II. fázi 59,1°. Dříve jsme tu podle plánu dlažeb došli k tomu, že románský hrob by ale měl mít azimut až II. fáze.

Středa 6. listopadu 2013 (ZH): A ještě jeden: viz.

Úterý 5. listopadu 2013 (ZH): Studoval jsem dlaždice na různých fotkách, co jsou k dispozici, a získal intuitivní pocit, že nejsou orientovány s bazilikou, ale s katedrálou. Tak jsem zkusil vykreslit perspektivu, viz. Usoudil jsem, že čtverce mozaikové dlažby nejsou tak křivé, jak je malováno. Ale hlavně, zatímco hrobka z r. 1348 je osou pošinuta k jihovýchodu ;), tak dlaždice baziliky a katedrály míří do cca stejné vertikály. Připouštím, že jsem v tom laik a budu rád za korekci.

Úterý 5. listopadu 2013 (ZH): Uvědomil jsem si, že originální snímek je distortovaný kvůli tomu, že jde o pohled dolů, podlaha v pozadí není vodorovná atd., pokusil jsem se to narovnat (viz), úběžníky jsou obdobně umístěné, hlavně však dlažba je rovná. Podotýkám, že jsem jen vyrovnával linie okrajů fotky, jak je běžné při úpravě fotek architektury, nezasahoval jsem do vnitřku fotky.

Úterý 5. listopadu 2013 (ZH): Ověřit se to nedá, jestli to chápu dobře. Dnes lze nahlédnout do vnitřku vnitřního prstence na jižní straně hrobu, a na horní straně přilehlého vnitřního prstence zřejmě dnes dlaždice nejsou. Tady je výřez fotky, kde snad zbytek dlaždic je, vypadá ale rovnoběžný s deskou hrobky, resp. jejím spodním okrajem, snad o pár cm níž, tedy vlastně v úrovni dlažby baziliky, jak vyplývá i z Hilbertova řezu. Fotka je ze Sv-V. sborníku, bohužel jde zřejmě o hlubotisk a nedají se získat větší podrobnosti, protože se dostaneme na rastr.

Neděle 3. listopadu 2013 (ZH): Tady ale nejde o míry, ale o odhad osy prstenců, přičemž ze zevního se zachovalo jen jedno rameno a zdivo vnitřního je tuším dost nepravidelné. Ten Hilbertův náčrtek s kótami, i kdyby byl čitelný, bohužel zaměřuje jen roh jednoho ramene vnitřního prstence, ale ne druhého, myslím, že by se z toho osa upřesnit nedala. Nejprůkaznější je myslím dlažba jižně od hrobu, no a koukněte na odklon: viz.

Pátek 1. listopadu 2013 (ZH): Kdybych se sebou polemizoval, namítl bych, že určit vrchol kruhu je nesmysl. Teď jsem si uvědomil, že jsem určil střed kruhu - viz, takže takto to odpovídá více Hilbertovi, omlouvám se. Ten "vrchol" jsem odhadl podle své představy o dispozici struktur v podzemí.

Čtvrtek 31. října 2013 (ZH): Zkoušel jsem to porovnat s AA (když jsem si kdysi dělal plánek, podle kterého mi osa jižní apsidy mířila do vrcholu oblouku severní apsidy, AA ještě nebyl na světě), výsledek je zde (podotýkám, že zelená přímka překrývá Hilbertovu osu, červená je vedle ní). Když jsem tehdy v podzemí odhadoval vrchol oblouku apsidy, vyšlo mi, že je nějakých 12-15 cm západně od toho zubu, kde přechází loďka severní apsidy baziliky do oblouku. I dle AA to tedy vychází.

Středa 30. října 2013 (ZH): čehosi většího (na fotce vlevo). Frolík píše, že pískovcové kvádry jsou posazeny na nepravidelný lomový pískovcový základ. Ovšem ony jsou podle mě v levé části do něho zanořeny, tedy buď byl prostor pro obezdění do toho úvaru vysekán, nebo to bylo přizděno. Nebo (jak jsem psal minule) ten "násyp" byl z malty se zanořenými kameny a tohle je jeho zbytek.

Středa 30. října 2013 (ZH): Tady je detail fotky, podobné, na kterou jste odkazoval. Dělá mi potíže určit, co je "násyp z činnosti XI. stol." a co podezdívka hrobky.

Čtvrtek 24. října 2013 (J. Čihák): Vyfotografoval jsem polostepní vegetaci na návrší vedle Velké skály. Ty křoviny s travinami jsou zjevně neprostupné. Tento porost se místy asi šířil dále. Kdoví, čím se sv.Václav musel prosekávat na Proseku. Legenda vypráví, že pak ještě musel projít bažinami. Myslím, že jeho cesta vedla mezi Ďáblicemi a Čakovicemi. Foto

Čtvrtek 24. října 2013 (TEST): Zámka

Úterý 22. října 2013 (J. Čihák): Tady je naznačeno zcela obyčejné řešení. Asymetrii slunečního kotouče mohou způsobovat okraje mraků.

Pondělí 21. října 2013 (J. Čihák): Vkládání fotek selhalo. Takže postaru Foto 1 a 2.

Neděle 20. října 2013 (ZH): V tomhle archeologickém oboru kritický člověk stěží dosáhne nějaké vnitřní satisfakce, tak jsem ráno aspoň zdokonalil vkládání fotek, v programování je kritériem úspěchu, že to funguje. Tak doufám, že s tím nebude problém ;). Práh.

Neděle 20. října 2013 (ZH): Víte něco o hrobu, který je z uprostřed krypty sv. Kosmy a Damiána viz? Maříková ho má vyfocený zevnitř, ale ne okomentovaný. Zajímavé je, že není souběžný s bazilikou (např. s původní dlažbou, s novodobou ano). Je cca o půl metru hlouběji než K1, ale kdo ví, co se s ním při stavbě krypty dělo.

Sobota 19. října 2013 (ZH): Ještě jsou zajímavé struktury zevní strany severní apsidy 1, 2, ale neumím z toho dedukovat...

Sobota 19. října 2013 (ZH): Pak je tam podivná věc, zdivo apsidy rotundy přechází do velkého okrouhlého oblouku, jak ve Frolíkovi popisuje Hilbert. Ovšem tak, že apsida taktak překračuje oblouk (Frolík 4/24), tedy není klasickou rotundovou apsidou. Já jsem si toho zdiva všiml na fotce apsidy shora a když jsem ho rozvinul, vyšla mi ta velká rotunda na mém nákresu (budu ho muset někdy předělat). Pokud by to opravdu byla zeď velké rotundy (ala Zadar nebo Mantova (1046), pak by ten výklenek právě obkružoval důležitý hrob. Na té dvojici fotek shora v Maříkové je ještě jedna struktura, takový kamenný práh vlevo dole na prví fotce, co to může být? Viz.

Sobota 19. října 2013 (Jan Cinert): Románské období je již mimo můj zorný úhel. Takže nemohu s jistotou tvrdit, že románská úroveň podlahy v kapli náleží I. fázi baziliky. Ta je totiž vyšší než podlaha baziliky II. fáze. Je to také vidět na porovnání výšek kamenného základu apsidy severní lodě baziliky a základů severní apsidy rotundy. Zde je základ podlahy ve stejné úrovni jako základ apsidy rotundy. Pak by měl být hrob vytvořen již v I. fázi baziliky. Tím byl přenesen rovnou z lodi rotundy.Zde.

Sobota 19. října 2013 (Jan Cinert): Ještě jednou viditelná odchylka.

Pátek 18. října 2013 (ZH): Kdyby to bylo tak, nebylo by šťastnějšího člověka, než jsem já ;). Kvůli tomuto.

Čtvrtek 17. října 2013 (ZH): Tak jsem si vzpomněl: zkouška.

Čtvrtek 17. října 2013 (ZH): Stať byla původně otištěna tady 1911.

Středa 16. října 2013 (ZH): Instruktivní je tahle fotka. Jestli to dobře chápu, je to Karlem zbudovaný první Václavův hrob, tedy z r. 1348, tj. ten, o kterém mluvíme. Dlaždice naznačují orientaci baziliky. Zatímco osa západní krypty má dle Hilberta azimut 59.1°, východní krypta by měla mít 62°, tedy snad dotyčná dlažba také tolik. Bohužel pospíchám, tak teď myšlenku nedokončím...

Středa 16. října 2013 (J. Čihák): Jan Cinert: Nejen Malou Stranu nelze oddělovat od Hradu. Na Starém Městě archeologové našli kostry dvou žen, které se možná znaly s Bořivojem nebo se sv.Václavem.

Úterý 15. října 2013 (ZH): Chiese circolari Medievali.

Úterý 15. října 2013 (ZH): Přesunul bych se zase kousek výš do Svatováclavské kaple, jak jsem se zmínil soukromě, snažím se tam zorientovat a udělat 3D model. Tento text jsem sice kdysi přelít, ale teď jsem tam objevil několik zajímavostí. Za prvé A. Podlaha (na nějž nedám dopustit, protože má na historika opravdu brilantní myšlení ;)) se zmiňuje, že "že osa jeho (tj. předgotického hrobu Václavova) jest poněkud pošinuta k jihovýchodu, z čehož lze souditi, že vestavěn byl v osu bývalého románského zdiva", pořád jsem nikde nemohl najít, jak byl ten původní hrob orientován, zdá se tedy, že shodně s hroby K1 a K2 a s osou vnitřní apsidy, gotický hrob je shodný s osou katedrály. Poněkud mě to mrzí ohledně té mé staroboleslavské linie... Jestli teda dobře rozumím, co je to pošinutí k jihovýchodu.

Úterý 15. října 2013 (ZH):
Zajímavá rotunda v Mantově - viz, 18 m v průměru dle Google Maps, založena 1046.

Úterý 15. října 2013 (Jan Cinert): Zde (ty odkazy přímo na PDF mi nejdou) je bakalářská práce J. Matyáška kopajícího na Pražském hradě. Je sice ve výkladu poplatný oficiálnímu výkladu, ale zcela na konci práce jsou přesně zakreslené nálezy cest.

Neděle 13. října 2013 (ZH): Na MUK jsou další mapy, možná jsem tu už odkaz dával.

Neděle 13. října 2013 (Jan Cinert): Text podle Himyarího jsem také nikde nenašel. Podle P. Charváta str. 169 by mohly být texty v Nazmi. Ale autor své výklady trochu motá, takže není jisté, co vlastně odkazem na knihu myslí.

Neděle 13. října 2013 (Jan Cinert): Našel jsem jen toto. Na str. 100 začíná text al-Masúdího s částečně překonaným výkladem názvů lidů (kmenů).

Sobota 12. října 2013 (ZH): Další mapky 1757 s cestami (gasset.cz), 1590 (1609) Wikipedie, 1657, 1635 (raremaps.com).

Sobota 12. října 2013 (Jan Cinert): Náhodou jsem narazil na přístupný Archeologický atlas Pražského hradu I. Zde.

Pátek 11. října 2013 (Franta): Některé staré stezky

Pátek 11. října 2013 (ZH): To samé píšou tady, ale také to nedává smysl v kontextu s těmi dalšími mílemi, a bůhví, jestli to překladatel účelově nezkreslil, resp. to nepřizpůsobil své představě. Kdo to přeložil a z jakého zdroje, nevíte? Ten německý překlad je z Al Bakriho, existuje ještě přepis Al Hímjarího.

Pátek 11. října 2013 (ZH): A ještě lahůdka -Fra' Mauro 1459 - viz.

Pátek 11. října 2013 (ZH): Narazil jsem na krásnou Etzlaubovu mapu (1500) - viz.

Čtvrtek 10. října 2013 (Jan Cinert): 65 arabských mílí po 1,925 km je 125,125 km. Mě vyšlo, že pěšky je cesta z Wurzu na konec lesa, kde začíná "marast" 118,2 km dlouhá. To bych považoval za poměrně přesné.

Čtvrtek 10. října 2013 (ZH): Seznam mílí: viz.

Čtvrtek 10. října 2013 (ZH): Text Ibrahima vč. pasáží netýkajících se Čech, lze tam dobře odečíst délkové relace na celé cestě z Magdeburgu do Prahy - viz. Z Wurzenu je to na kraj lesa 25 mílí, přes les 40 mílí a 2 míle dřevěným mostem přes marast, ten je ovšem v rámci lesa. Hned za lesem je Praha. Čili z Wurzenu do Prahy je to 25+40 = 65 mílí, dnes je to autem 240 km. Takže by míle byla 3.7 km, to na kraj lesa a lesem by proporcionálně mohlo odpovídat. Ovšem na cestě jsou marasty v Mostecké pánvi, v Poohří, Polabí, Povltaví, které by zabíraly dvě pětiny cesty. Tedy musel Ibrahim jít oklikou, aby byla bažina jen na 1/32 cesty, aby překročil Ohři, bůhví kudy vlastně šel, zkoušel jsem to pěšky na reliefní mapě (Bronto). Pokud by opravdu šel delší cestou, pak by mohlo jít o jednu z mílí španělských a portugalských, které mají přes 5 km.

Čtvrtek 10. října 2013 (Jan Cinert): Jinak Gnewa (*Genwa, Genewa) začíná být docela zajímavá: Geneva \ge-ne-va\ as a girl's name is of Old French origin, and the meaning of Geneva is "juniper tree". May refer to the Swiss city or refer to the juniper tree, whose old Dutch name was "genever", hence "gin", which is flavored with juniper berries.

Čtvrtek 10. října 2013 (Jan Cinert): Arabská míle byla v 9. století dlouhá 1995 nebo 1925 m. Řekněme, že cestování po stezce bylo asi o čtvrtinu delší než je vzdálenost vzdušnou čárou. Potom vychází šířka hvozdu asi 60 km a cesta podle močálu k mostu asi 3 km. To by skutečně odpovídalo přechodu přes Krušné hory až ke Komořanskému jezeru, pak cestě východně od něj k mostu přes Bílinu u Hněvína.

Středa 9. října 2013 (Jan Cinert): Když jsem u té nedůvěry, tak mne zaujalo tvrzení v odkazované disertaci, že ve Widukindovi se píše k roku 936 o další výpravě Sasů do Čech (str. 32), o které jsem dosud nevěděl. Zde se sice o výpravě píše (kap. IV.), ale vůbec nic o Čechách! Rovněž mi není jasné, kde autor vzal: „fixit gradum ad Ponten Gnevin iuxta fluvium Belinam", což uvádí jako navazující na vymyšlenou zmíněnou zprávu o výpravě do Čech.

Středa 9. října 2013 (Jan Cinert): Má nedůvěra vychází z možnosti jiného překladu: ..A od toho lesa až k mostu dřevěnému močálem asi dvě míle, od konce lesa a přes ten most přijdeme do města Bragy. Zde. Mně se více líbí překlad udávající 40 mil délky hvozdu a 2 míle dalšího úseku k mostu a pak že se pokračuje do Prahy. To vyhovuje zápisům cestovatele. Tipnul bych si, že v raném středověku byly používána římská míle (1483 m), nebo nepříliš délkově vzdálená. Někde jsem o této záležitosti četl polemiku mezi archeology s výsledkem, že nemůže být míněn most v Praze, jak se někdy uvádí. Teď to ale nemohu najít.

Středa 9. října 2013 (Franta): Mělo se jednat o solnou stezku , konkrétně o úsek mezi Prahou a Halle. Z Komořanského jezera, které se rozprostíralo mezi Mostem a Chomutovem už měly zbývat jen poslední zbytky někde pod Jezeřím (Ervěnice - Seestadtl) a mezi Mostem a Litvínovem měla být bažinatá oblast, kterou protékala Bílina.

Středa 9. října 2013 (ZH): Bakalářská monografie o jezeře.

Středa 9. října 2013 (ZH): Nejsem povolaný o tom polemizovat, když se o to Franta dlouhodobě a zblízka zajímá. Tohle jsem našel ve fóru. Že by uprostřed bažin a jezer mohlo být hradiště a na kopcích byly jen strážní objekty, není tak špatný nápad, nebylo to jen u Pobaltských Slovanů, ale třeba i v Mikulčicích. Ostatně to mohlo být každou generaci jinak.

Úterý 8. října 2013 (ZH): Všechny výskyty !"Pragis! jsou zřejmě z tohoto zdroje, jde o přepis z archivních originálů, po zkušenostech z Kosmovy kroniky bych si tipnul, že Prag.is mohli přepsat buď jako Pragensis, nebo jako Pragis, podle toho, jak byly vzděláni v paleografii, originál ovšem nemáme.

Pondělí 7. října 2013 (ZH): Řešení je, že Pragis je zkratka Pragensis (pražský), tj. v daném případě pražské datum. Že se takové spojení používalo, viz zde k roku 1361.

Pondělí 7. října 2013 (J. Čihák): O podivném plurálu, viz Naše řeč.

Čtvrtek 19. září 2013 (Franta): Je orientačně, návrat Slunce k minor standstill limit (zimní nejjižnější východ Měsíce) na této stránce a podle Azora trvá přibližně 70 dní

Středa 18. září 2013 (ZH): Text jsem abstrahoval od nesouvisejících složitostí, ty byly tady, už tak je to asi těžko srozumitelné.

Středa 18. září 2013 (Jan Cinert): Takhle to vychází zajímavě, ale dle tohoto to bylo složitější. Logika skutečně velí, že 1. 1. by mělo původně připadnout buď na zimní slunovrat nebo jarní rovnodennost.

Středa 18. září 2013 (ZH): Co se prvního ledna týče, doporučuji provést recenzi tohoto článku, který jsem někdy v létě vylepšil, ale ještě není dotažený.

Středa 18. září 2013 (Franta): 21.12.2014 v 23:03 UT je slunovrat, 22.12.2014 v 1:36 UT je podle NASA fáze Měsíce označovaná jako New Moon. To by tedy měl být začátek nového devatenáctiletého cyklu. Prakticky by měl být asi posunutý o dobu, kdy je poprvé spatřen úzký srpek..To znamená hledat New moon jeden den před slunovratem. To by bylo asi v roce 2006: 20.12 14:09 UT - New Moon a 22.12. 0:22 UT slunovrat.

Úterý 17. září 2013 (Franta): Podle tohoto textu by se asi "rok vysokého" či rok "nízkého" měsíce poznat dal.

Úterý 17. září 2013 (Franta): Astronomická orientácia rondelov lengyelskej kultúry

Pondělí 16. září 2013 (Franta): http://karlovsky.info/archeoastro/bucany.html

Neděle 15. září 2013 (Franta): Pak vznikne třeba takové vyprávění, které je vyšperkované podrobnými detaily jako je odkazovaný příběh na Wikipedii.

Čtvrtek 12. září 2013 (Franta): Jan Cinert: Myslíte tohle?

Čtvrtek 12. září 2013 (Franta): Jednoruký zabíjí jednorohého

Čtvrtek 12. září 2013 (Franta): Je to z článku, kde píšou, že:

Čtvrtek 12. září 2013 (Franta): A ještě odkaz z anglické Wikipedie na téma "jednorožec"

Středa 11. září 2013 (Franta): Panna Maria a jednorožec

Středa 11. září 2013 (Franta): Četl jsem kdysi lékařské zdůvodnění, které vysvětlovalo proč byl Kristus na kříži bodnut do srdce z pravé strany, když přitom každý ví, že srdce je vlevo. Vysvětlovalo se to tak, že pokud je probodnuta levá srdeční síň, srdce s tímto zraněním může po jistou dobu pracovat dál. Poškození pravé srdeční síně vede prý k okamžitému kolapsu organismu. Proto tedy byli vojáci cvičeni k zasazování bodnách ran do srdeční oblasti zprava. Proto tedy rána vedená do "pravého boku".

Středa 11. září 2013 (J. Čihák): Xenofanés z Kolofonu již v 6. stol. př.n.l. kritizoval, že lidé dávají bohům nejen lidské vlastnosti, ale dokonce je zobrazují jako sebe samé. Odmítal takový způsob zobrazování bohů a spatřoval v něm neúctu k bohům.

Úterý 10. září 2013 (Jan Cinert): Řekové tehdy byli ovlivněni egyptským zobrazováním z profilu. Ovšem tím pádem by také měli i býky zachycovat se dvěma rohy, jako Egypťané. Terakotová soška je podle "klasického" vyprávění o únosu Europy. V něm se hromovládný Zeus, tedy bůh typu Jupiter, proměnil v býka slunovratových bodů na obzoru. Ovšem z celého býka byl důležitý jen jeho pravý roh, za který se držela Europa a tím je vyjádřen princip héroia jarní rovnodennosti, který kráčí doleva, tedy k pravému rohu býčí hlavy. Malba na váze to zachycuje jiným způsobem. Je tu jednorožec, zoomorfikace přímo héroia jarní rovnodennosti a za něj se drží Europa. Zde je pozdější vyobrazení ze středověkého bestiáře. Na něm je Jednorožec u Letní bohyně o podzimní rovnodennosti zabíjen ozrojeným, tedy zastíněným héroiem podzimní rovnodennosti.

Úterý 10. září 2013 (ZH): Nerad vám do toho rejpu, ale v černofigurovém stylu maleb na keramice byly postavy zobrazeny téměř vždy z profilu, teprve v červenofigurovém z an face nebo tříčtvrtinového pohledu. Terakotová soška ze stejného období.

Úterý 10. září 2013 (Jan Cinert): Musím trochu korigovat své dřívější vyjádření, že nebyly výjevy s býčími rohy v zákrytu. Vycházel jsem jen z egyptských a mezopotámských vyobrazení. Ovšem zde se jistě jedná o Jednorožce, byť je ztotožněn s býkem, ve kterého se proměnil Zeus při únosu Europy. Zde je vidět, jak vyobrazení na váze vysvětluje podstatu, zatímco epické "držela se ho při únosu za pravý roh" naše poznání zatemňuje.

Pátek 6. září 2013 (J. Čihák): Jednorožec jako živočišný druh neexistuje, avšak vzácně se narodí zmutovaný jedinec, viz článek a fota. Je jisté, že zmutovaní jednorožci budili pozornost už v pravěku a byly jim přisuzovány nějaké zvláštní vlastnosti. Opravdoví jednorožci se stali podnětem k vytváření všelijakých fantasmagorických představ a mýtů.

Pátek 6. září 2013 (ZH): Listoval jsem v ohromující knize o starověké Persii od H. Stierlina viz (při troše šikovnosti lze najít i celou stránku, kterou jsem sem kvůli autorským právům nedal), je tam dvanácticentimetrová ozdůbka z 5. st. př.n.l. Sice je to jen z jednoho pohledu, ale zdá se, že okřídlení kozorožci mají jen jeden roh, ale je to tím, že jde vlastně o reliéf, kde pozadím je plocha, kam se položí (možná se tato umělecká forma, častá v klenotnictví, nějak jmenuje, ale nevím jak). Každopádně, to má zřejmě jen jeden roh a přitom je jasné, že jsou míněny dva rohy a dvě uši (kdyby neexistoval bájný jednorožec).

Čtvrtek 5. září 2013 (ZH): Zajímavý server myty.info. Tohle (12 nebeských těles) by nás taky mělo zajímat.

Čtvrtek 5. září 2013 (Franta): Inanna - Ištar s chvarénou

Čtvrtek 5. září 2013 (Franta): Šamaš mezi dvěma kopci

Čtvrtek 5. září 2013 (Franta): Co třeba toto.... Vím, že existuje pravděpodobně starší vyobrazení výjevu se Šamašem mezi dvěma horami (shamash twin peaks) a nemohu si opustit odkaz na tu výše uvedenou stránku. I když možná popis na stránce je diskutabilní, zdá se, že by ten námi diskutovaný výjev mohl být rozvedený nějaký starší motiv, který už byl tehdy pochopen jinak než byl jeho původní význam. Třeba se dá najít, že postava s lukem a lvem je Gilgameš. A pták, že je Anzu

Čtvrtek 5. září 2013 (Jan Cinert): Přece jen je vyobrazení s rohy v zákrytu. Zajímavé je, že zde Lev napadá Jednorožce. Jako by rovnodennostní Jednorožec byl bodem mezi souhvězdími Býka a Lva, což odpovídá stavu ve 3. tis. př. n. l. Je to stále složité. :-(

Čtvrtek 5. září 2013 (J. Čihák): Spory o jednorožce, wiki.

Čtvrtek 5. září 2013 (J. Čihák): anomálie 1 2 3

Čtvrtek 5. září 2013 (ZH): Přírodopis jednorožce ;). Jestli jsem to dobře pochopil, hovoří tam v tom smyslu, že dvojrozměrné zobrazení dotyčného tvora (pod nohou Enkiho) z profilu, kdy je vidět jen jeden roh ze dvou, bylo jedním kořenů středověké představy o jednorožci.

Středa 4. září 2013 (ZH): tento tvor nevypadá jako býk, jak je psáno, atributem Enkiho je ryba a koza, později Capricornus, tedy mýtická kreatura, mořská koza, půl ryba, půl rohatá koza (či spíš kozel, předpokládám), viz.

Středa 4. září 2013 (Franta): Zdá se, že Inanna má v ruce něco rostlinného charakteru

Středa 4. září 2013 (Franta): Jan Cinert: Co je ten tvor pod nohou Enkiho, který je označen červeným kotoučkem?

Středa 4. září 2013 (ZH): Díval jsem se na Alcyone (nejjasnější hvězda Plejád) v Heliacu, opravdu mizí asi na 37 dní na souřadnicích 30°, 30° v r. -2000 a 32 dní v r. 2000. Na zem. šířce 41° (Řím) je to 45 a 37 dní.

Středa 4. září 2013 (Franta): Akadský pečetní váleček - výjev kde je naznačena souvislost: pták - býk

Středa 4. září 2013 (Franta): A také:

Středa 4. září 2013 (Franta): to skrývání se za SLunce bude nejspíš souviset s heliakálním východem nebo západem Plejád. Viz např.článek Na rozhraní dne a noci, kde se píše:

Pondělí 2. září 2013 (J. Čihák): Význam 40 dnů

Pondělí 2. září 2013 (J. Čihák): Venušiny cykly

Čtvrtek 29. srpna 2013 (ZH): Schování se Plejád za Slunce na 40 dnů bylo prý v Babylonii sdruženo s deštěm, slotou a nebezpečím (viz). Ovšem tomu astronomickému ani mythologickému mechanismu moc nerozumím nebo jsem si to špatně přeložil. Chápu, že souhvězdí bylo schováno 40 dní za Sluncem, ale jak to pozorovali, když za slunečního svitu není vidět na nebi z hvězd prakticky nic, kór za sloty, nechápu.

Pátek 23. srpna 2013 (Jan Cinert): Provozovatel oněch stránek Dýmající zrcadlo Zdeněk Patrik, skutečným jménem Zdeněk Šmitmajer má pod nicky Klinkenberg a Xara několik příspěvků v diskuzi na mém webu (např. 2 Velká Morava). Nejsem si tedy jist, zda je to důvěryhodný zdroj. :-)

Pátek 23. srpna 2013 (Franta): Krok - Soroka

Pátek 23. srpna 2013 (J. Čihák): 40 ve Starém a Novém zákoně.

Pátek 23. srpna 2013 (Franta): Merať

Pátek 23. srpna 2013 (Franta): Viz Sorokáč

Čtvrtek 22. srpna 2013 (Franta): A také, že Čirikavové a Mescalerové říkali kojotovi “mai”, Jedni Navajové “ma'ii”, jiní Navajové “hashke” (že by husky znamenalo pes?), Komančové “ktseena” nebo “kawosa”, Paiutové: “etza'a” nebo “itsa'”, Čerokijové “wa ya ha” a Sioxové “mica” or “maca”. Také se dá najít fotka čirikavského stopaře Žlutého kojota, který se ale jmenuje Ba-keitz-ogie.

Úterý 20. srpna 2013 (Jan Cinert): Abych se trochu dovzdělal, pročetl jsem si něco z Mýty a skutečnost: V odborné literatuře se uvádí datum heliaktického východu Síria v Egyptě 16.7. až 19.7. (pro období 3500 př.n.l. či 2800 př.n.l. a místo pozorování v Heliopolis či Memphis). Jedná se však o údaje platné pro starý Juliánský kalendář. Po přepočtu na náš Gregoriánský kalendář vychází prvý východ Síria zhruba na den 19.06. (s rozptylem několika dní). Podle R. Bauvala docházelo v Egyptě okolo r. 3300 př.n.l. k heliaktickému východu Síria 21.06., tedy ve dni letního slunovratu.

Pondělí 19. srpna 2013 (J. Čihák): Mimochodem, našel jsem jednu římskou slunečnici z 1.století. Nebylo by náhodou v reliéfu zakódováno nějaké zvláštní číslo?

Neděle 18. srpna 2013 (ZH): Trochu jsem se zabýval Zimním šestiúhelníkem kvůli disku z Nebry, ale žádné historické údaje jsem opravdu nenašel. To neznamená, že by si takového útvaru pravěcí lidé nevšimli, nakonec ani nemuseli znát klasická souhvězdí. Viz.

Sobota 17. srpna 2013 (ZH): Vycházel jsem tuším z tohoto. Malý pes je Canis minor.

Sobota 17. srpna 2013 (ZH): Tady je psáno: "This is certainly the role attributed to Anubis and his star Sirius by the ancient Egyptians, who revered the star Sirius under several other names as well, including Sothis, Sothi, Sept, Sepet, Sopdet, Sot, and Sed." To je ale nad mé možnosti...

Sobota 17. srpna 2013 (Franta): Oprava, obrázek je to tento

Sobota 17. srpna 2013 (Franta): Minochodem, v německém heslu na Wikipedii jsou i zobrazeny hieroglyfické nápisy představující zápis ména Sírius, a je tam i jeden, kde je vyobrazení připomínající koutouč mezi kravskými rohy

Pátek 16. srpna 2013 (ZH): Narazil jsem na asterismus Zimní šestiúhelník (kruh) viz a Zimní trojúhelník, ale nenašel jsem jak staré toto označení je.

Čtvrtek 15. srpna 2013 (Jan Cinert): Kolik vlastně těch (proto)indoevropských národů bylo, když někteří používali slovo tanec a jiní chóros? :-) Filologové by odpověděli, že tanec je severskou "inovací", ve skutečnosti se jedná o archičtější tvar T-An-ec, související s D-An (den). Kolik bylo vlastně (Pra)Slovanů, když západní a jižní Slované používají pes, zatímco východní sabáka? Prý je pes všeslovanskou (!) inovací z indoevropského *ḱu̯on-! Malé dítě by řeklo, že je to pitomost, protože takový tvar může dát jedině kůň, nikoliv pes a že "indoevropští" Slované nemohli všichni najednou zapomenout původní *ḱu̯on- a vymyslet si psa/pesa. Má to obojí různý původ, pes z osa a kůň (i lat. canis - pes) z turkického kun (Slunce). Kůň je obvyklou zoomorfikací síly způsobující pohyb Slunce.

Čtvrtek 15. srpna 2013 (ZH): Krom výkladu v bylotojinak (ale zapomněl jsem, kde je název Čáša doložen, knihu mi stále nevrátili), je cosi o Češích i tady.

Čtvrtek 15. srpna 2013 (Jan Cinert): Takový vtípek. Náhodou jsem narazil na výklad původu Čech z "četa", tedy armáda. Nejen, že je to z mnoha důvodů nepřijatelné, ale nevzpomínám si ani, že by nějaký filolog takový výklad zastával.

Čtvrtek 15. srpna 2013 (ZH): Díval jsem se do českých slovníků na oře a horu, do anglického ethymologického na horse, dále χορός a ὥρα (píše se to mimochodem dost různě, jen jedno písmenko je stejné).

Středa 14. srpna 2013 (ZH): Etymologie χορός.

Středa 14. srpna 2013 (ZH): Se studem musím přiznat, že po 11-letém "studiu" okupačního jazyka jsem v tom komentáři rozuměl snad jen slovu kalchózniki ;). Nicméně je to z pěti šesti oblastí, celkem to odpovídá popisu v Ottově slovníku (viz), tak tam snad cosi autentického bude.

Středa 14. srpna 2013 (ZH): Tuhle jsem se zmiňoval o chorovodu (viz) a Krásné hůrce, kdesi na Rusi byl zvyk, že o při tomto svátku táhli kolem vsi pluh.

Úterý 13. srpna 2013 (J. Čihák): Zde píšou, že se v Polsku objevují toponyma Swiaty Gaj. Jádro slovanského posvátného háje nejspíše tvořily prastaré duby. A hned mě napadlo slovo pragaj.

Úterý 13. srpna 2013 (ZH): Jan Čihák svého času napsal tohle. Sice jsem v Kristiánově legendě nic takového nenašel, zato jsem si připomněl "Posléze ranou morovou jsouce sužováni na jakousi hadačku se podle pověsti obrátili o nadějnou radu a prorockou odpověď. Dostavše ji založili hrad a dali mu jméno Praha." Tedy motivem bylo uniknout z infekčního prostředí. Nejlíp za řeku, dodávám ;).

Pondělí 12. srpna 2013 (ZH): Je to tam trochu zmatečné, protože jde spíš o překlad Zorya, nicméně s národností autorů o velký pokrok nejde... Cosi podobného ale je na str. 61 Váňova Světa slovanských bohů a démonů. Tam je ale Zora zmíněna jen okrajově, ne v pantheonu bohů.

Pondělí 12. srpna 2013 (ZH):

Lucus je v překladu posvátný háj (viz).

Pondělí 12. srpna 2013 (J. Čihák): Nevíme, jestli praha a brana byly synonyma. Přesto bude dobré upozornit na slovanskou bohyni Zoru, která strážila nebeskou bránu. Hinduistická bohyně Ušas plnila stejnou úlohu. Otevírala bránu pro sluneční vůz, který řídil její bratr bůh Súrja. Nejen Janus a svatý Petr byli strážci nebeské brány, každá kultura měla svého.

Sobota 10. srpna 2013 (J. Čihák): Brány, dveře a prahy bývaly důležité už pro Římany, jinak by v mytologii neměli boha bran Januse.

Sobota 10. srpna 2013 (Jan Cinert): Ještě se dá pracovat s tímto. Někdy je více příkladů při překladu do angličtiny místo do češtiny. Limen domus je tam překládáno jako práh domu, ale když se člověk zamyslí nad smyslem citace, tak je možné, že nemusí být vždy míněn práh a dům tak, jak si jej představujeme dnes my a dříve i Kosmas. Mohlo se jednat o ustálené vyjádření rozhraní mezi dvěma prostory, prostředími. To by odpovídalo bodu rovnodenností.

Sobota 10. srpna 2013 (ZH): Jan Čihák sem už svého času dával odkaz.

Sobota 10. srpna 2013 (ZH): Mimochodem jsem narazil na Bertholzovo vydání v elektronické podobě, kde lze vyhledávat (viz), skenovaná verze je, jak známo, tady.

Čtvrtek 8. srpna 2013 (ZH): Kosmova kronika - budyšínský originál.

Čtvrtek 8. srpna 2013 (ZH): Co se týče slova malleus, znamená kladivo, pokud sekeru, tak jen porážecí. Tesařská sekera je ascia, jiné druhy viz.

Čtvrtek 8. srpna 2013 (Franta): Vezměme to z jiné strany. K roku 1511 je datován reliéf nad vstupní bránou zámku v Pardubicích. Je tam zobrazen ústřední motiv rodové pověsti Perštejnů, kterak Vojtěch vede zubra. Vojtěch má sekeru, zobrazené stromy jsou zčásti osekané. V koruně sedí pták, který Vojtěchovi dokonce prý radil, jak na zubra.

Čtvrtek 8. srpna 2013 (Franta): O 1500 let je starší relief, kde Esus osekává strom. Hned na druhém výjevu, který pravděpodobně s výjevem Esa úzce souvisí je býk v lese a nechybí tam ani ptáci. Můžeme jen spekulovat proč Esus osekává strom, ale proč by takovým způsobem osekával větve na stromech, jak je to vyobrazeno na pardubickém reliéfu, uhlíř.

Pondělí 5. srpna 2013 (ZH): Mimochodem silva je též háj, takže větu "invenietis hominem in media silva limen domus operantem" bych navrhl přeložit jako: najdete člověka, který ve středu (posvátného) háje zhotovuje bránu do soudního dvora (dvůr ten měl dvě brány (v) a obě strany, které přišly k soudu, se musely sehnout, aby si byly před soudem rovny). ;)

Pátek 26. července 2013 (J. Čihák): Ledva, zastarale ledvy, ledvý čin.

Středa 24. července 2013 (Franta): J.Čihák: Já bych se asi šel podívat do Profousových Místní jména v Čechách a podíval se, co se píše v okolních podobně znějících heslech. Když jste zmínil Ledvice,které jsou blízko Duchcova, tak vznik jména Duchcov se vykládá od Tokczaw (zmínka 1240) a má to znamenat něco jako zamokřené místo, podobně odvozené jméno prý mají Doksy. Takže už zde zmíněné "lada" - lada, ledina (přeneseně neúrodné místo), by docela do krajiny, kde asi díky stékající vodě z blízkých Krušných hor asi mohlo být močálů dostatek, docela pasovalo. Viz třeba taky Bohyňská lada.

Sobota 20. července 2013 (J. Čihák): Hypotetický název Ledví a název obce Ledvice (1209) mohou mít podobný význam. Možná by něco napadlo Frantu.

Středa 17. července 2013 (ZH): Aprílová věda - jak se historie po 100 letech opakuje, je tam vysmíváno jako Ládví od hleděti, tak Praha od prahů - kopců nad Vltavou ;).

Středa 17. července 2013 (J. Čihák): Lad znamená pořádek. Není Ládví místo, kde se stráží pořádek? Ví se tam o ladu či neladu v okolní krajině. Samozřejmě jsou to jenom hrátky se slovíčky.

Sobota 13. července 2013 (ZH): Jan Čihák: udělali jsme si s rodinou výlet na Bořeň, českou Devils tower, úžasné, tady je panoráma Krušných hor. Připíchl jsem doleva pro orientaci Hněvín, kopec s věží na prvním výrazném vrcholku hor zleva (kousek vpravo nad Hněvínem) by měla být Jedlová, kousek vpravo se rýsuje v masivu Jánský vrch a o další kousek vpravo doleji v masivu lze tušit Jezeří, bohužel se při úpravě fotky skoro ztratilo.

Sobota 13. července 2013 (ZH): V anglické Wikipedii o tom cosi píšou, samo sebou ne o Ládví...

Pátek 12. července 2013 (J. Čihák): Tady se píše, že z Hornojizerského krajiště zachycoval ohňové signály Kozákov, předával je na Mužský vrch u Mnichova Hradiště a odtud je přebíralo Ládví nad Prahou. Zřejmě to mají ověřeno, takže Ládví nebylo bezvýznamné a na vrcholu asi byly nějaké stavby. Podle jednoho výkladu název Ládví vznikl z Hledví (hleděti a věděti, pozorovatelna). Viz také diskuze 22.-23.ledna 2010.

Středa 10. července 2013 (J. Čihák): Refrakce moc nepomůže, sem dosaďte 17510 m.

Středa 10. července 2013 (J. Čihák): U hradiště Královice jsem vyfotil Strahov, Petřínskou rozhlednu, Žižkovskou věž a další objekty na vzdáleném obzoru. Ovšem profil z GPS Visualizer přinesl zklamání. Stačí si představit středověký prales na 2 km vzdáleném návrší a Petřín snížit o zakřivení zemského povrchu, cca 24 m.

Středa 3. července 2013 (ZH): Jestli bylo navzájem vidět ze slovanských hradišť na ostatní mě vždycky zajímalo, tady je pohled z akropole Šárky na Hrad, je to trochu sporné kvůli zástavbě, taky hraje úlohu umístění startu a cíle pohledu.

Středa 3. července 2013 (Franta): To, že Libuše věštila ze Šárky se tu už probíralo. Když jste zmínil místní pověst (tedy Kosmas ji literárně zpracoval), říká Vám nebo někomu z ostatních pánů, jak moc je reálná tato pověst? Tím reálná myslím to, jestli je to opravdu doložená místní pověst. Zkoušel jsem hledat nějaký další zdroj, ale tehdy jsem nic nenašel. Odkaz, který tam mám uveden na civilizace.mysteria.cz, blokuje AVAST! jako stránku se škodlivým kódem.

Středa 3. července 2013 (ZH): Fotka, o které psal Jan Čihák (je upravena pro získání vyššho kontrastu, byla víc do oranžova) - Oblík, Milá, Srdov a Brník.

Pátek 28. června 2013 (J. Čihák): Níže je chyba, odečetl jsem jiný údaj. Oprava: 309,51˚ poslední paprsek. Takže je to Kamenec 814 m. Slunce v období kolem slunovratu zapadá za Novoveskou vrchovinou.

Čtvrtek 27. června 2013 (J. Čihák): Jsem si skoro jistý,že Slunce zapadlo při pohledu od Ládví za druhým kopcem zprava. Je ten první Loučná?

Středa 26. června 2013 (J. Čihák): Tady je z vrchu Bořeň vyfotografován horizont, který se podobá tomu na fotografii od Ládví.

Středa 26. června 2013 (ZH): OK, fotky z loňska jsou tady: 1, 2, 3.

Úterý 25. června 2013 (ZH): Tady je klíč.

Pondělí 24. června 2013 (Franta): Psal jsem, že se "rudý kotouč nekonal". Bylo to asi následovně. Jak už jsem byl z toho mžourání do zapadajícího Slunce poloslepý, stál jsem zády ke Slunci před fotoaparátem na stativu a pozoroval svůj stín, který jsem vrhal. Poslední pořízená fotka, kdy Slunce ještě oslňovalo je vidět na obr. 1 Pak jsem se zase otočil a po chvíli koukám, že stín zmizel, tak jsem udělal obr.2. Mezi pořízením obrázku 1 a 2 uplynulo 38 sekund (podle času pořízení fotografií).

Pondělí 24. června 2013 (ZH): Tady je fotka Jana Čiháka se šipkou, kde zapadlo Slunce. Je složena ze dvou menších.

Čtvrtek 20. června 2013 (ZH): Zas z levohradeckého soudku. Tomáš Pešina z Čechorodu popsal údajně (zemřel r. 1680), že součástí kostela byla loď rotundy. Znám řadu takových kostelů, namátkou Karlík, Kostelec u Křížku, Želkovice, Vrapice, kde je rotunda využita jako presbytář kostela, pak řadu základů zbořených rotund uvnitř kostela, které se na jeho půdorysu neprojevily (Prosek, Vavřinec v Anně, Václav na Malé Straně atd.). V publikaci o LH je posloupná řada rekonstrukcí půdorysů kostela s rotundou (např. zde), neumím si ale představit, jak by byla loď rotundy do kostela zavzata. Jak to tedy bylo, nevypadal kostel v té době ještě úplně jinak?

Středa 19. června 2013 (J. Čihák): Pro zajímavost se podívejte na starobylý festival Daimonji v Japonsku. Takové ohně jsou vidět hodně zdaleka, pokud však přeje počasí, viz Wiki a kyoto.travel.

Úterý 18. června 2013 (J. Čihák): Franta: Část Krušných hor jsem vyfotil od úpatí Ládví už loni 9. července, viz odkaz v příspěvku. Snímek byl pořízen při západu Slunce, které prosvítilo opar a tím odhalilo obrys hor. Fotografování během letošního slunovratu asi nebude možné. Je horko, vlhko a opar umožňuje dohled na pár kilometrů.

Úterý 18. června 2013 (ZH): Půdorysy kostelíka jsou na několika stránkách, zřejmě přefocené z mikulčického archoparku nebo odkud, a zkreslené jsou tak i non-orto snímkem. Nicméně presbytář je opravdu nakřivo. Našel jsem dvojče - kostel sv. Juraja, kde píšou, že je presbytérium v tvare nepravidelného lichobežníka. Pokud to byl úmysl, proč asi, s Měsícem se mi to tedy nezdá. Že by uctívali Velký vůz? ;) Spíš si to ale po nedávných zkušenostech ze Svatováclavské kaple představuju tak, že dobová církevní či světská autorita vytýčila od oka obrysy s předpokladem, že to stavaři upřesní, ti se však neodvážili posvěcený půdorys změnit.

Úterý 18. června 2013 (ZH): V Mikulčicích mě zaujaly velkomoravské dubové dlabanky, (viz obecné pojednání). Samosebou předpokládám, že se pirogami hemžila i Praga ;). Nicméně mikulčické vodní hradiště se rozkládalo na dvou hlavních ostrovech, nic tam tuším nepřesahuje výšku dva metry nad hladinou řeky, myslím jsem tu kdysi naznačil, zda pražské ostrovy nemohly být takto využívány. No, Kampa, křížovnická komenda, ostatně celé Staré Město byly ostrovy. Tak co když prapůvodní Praha bylo vodní hradiště podobné Staré Boleslavi a dalším polabským labským centrům?

Úterý 18. června 2013 (Jan Cinert): Per - ga = Perunovy gatě se sem klidně mohli dát, byť je pravda, že by asi neprošly. :-) Je také Perugia v Itálii.

Pondělí 17. června 2013 (Franta): Perga je prý hebrejské jméno a znamená "velmi pozemská"

Pondělí 17. června 2013 (J. Čihák): Měl jsem ještě v záloze Perunovy kalhoty, ale to by tady neprošlo. Asi příliš nezaujme ani řecké město Perga. Zajímavější je včelí pyl perga používaný k léčení.

Pondělí 17. června 2013 (ZH): Dávám zde takový test: zde je pohled z jihu, zde kámen s okolím. Přiznám se, že jsem sám neuspěl, ač mám v paměti, kde to asi je...

Pondělí 17. června 2013 (ZH): Takhle vypadala kaple před reknstrukcí.

Neděle 16. června 2013 (ZH): Přiznám se, že jsem myslel teď i minule, že jde o Jánský vršek na Hradčanech ;). Nicméně z Petřína bez rozhledny je Jánský vrch v Krušných horách vidět s odřenýma ušima a Středohoří vůbec (viz), třeba zaškrtnout curved Earth a refraction.

Neděle 16. června 2013 (Franta): Jan Cinert: O Jánském vrchu se zámkem ve Slezsku vím, odkazy na něj Google uvádí na prvních místech. Já ale myslím tento Janský vrch1, který je nedaleko zámku Jezeří V Krušných horách.

Neděle 16. června 2013 (Franta): 2

Neděle 16. června 2013 (ZH): Udělal jsem si exkurzi na velkomoravská hradiště a do Kopčan, překvapilo mě, že kámen s dotyčnými obrazci je velmi úzký, sotva palec, a obrazce jsou centimetrové, jakoby hřebíkem vyryté, ale nevím, jestli je tak jednoduché do opuky rýt. Dochovaly se pod omítkou. Místní stavbyvedoucí (kostel je stále rekonstruován) říkal, že jde prý o předchůdce hlaholice, což je jistě nesmysl. Je tam ještě další rozrytý kámen, vlevo od vchodu, bohužel ho prý v zimě vandalové poničili. 1, 2.

Neděle 9. června 2013 (ZH): Setkali jsme se s Janem Cinertem včera na přednášce dr. Tomkové v Levém Hradci, ptal jsem se tam, odkud brali opuku, prý z nejbližšího naleziště v Horoměřicích, což je ovšem hodně daleko, přes rokli potoka atd., kdy by byli schopni o takto těžit a dopravovat? Tak jsem kouknul do geologické mapy a jediná opuka v širokém okolí je právě na obou částech hradiště (viz). Což je pozoruhodné, když si všímáme potenciálního stavebního materiálu i u jiných hradišť.

Pátek 31. května 2013 (J. Čihák): V Klementinu nalezli další středověké pohřebiště, viz denik.cz. Zatím to vypadá, že pohřebiště pokračovalo dále na sever. Tím roste pravděpodobnost, že v prostoru Révového nádvoří býval nějaký kostelík, sv.Martin nebo jiný, neznámý...

Pátek 31. května 2013 (J. Čihák): Franta: Kristus mohl vystoupit na nebesa už rovnou z kříže, ale před Hospodina vystoupil až za 40 dní, viz sedm nebes.

Čtvrtek 30. května 2013 (Franta): viz:

Čtvrtek 30. května 2013 (Jan Cinert): Tak jsme zase u té nešťastné - šťastné sedmičky. Já mám na Vánoce pod stromeček připravený tento obrázek. Dřív na jeho klidné rozpoznání nebude čas. Je tam 7 jakýchsi vos. Přitom vosa je z (V)Osa stejně jako Esus. Podobně včela je z (V)Čela, tedy Kel(a), takže Kel, jako jeden rovnodennostní roh uprostřed, na ose. Stejně je čelo uprostřed mezi ušima. V chetitském mýtu to byla včela, která byla vyslána, aby probudila spícího boha Telepinu, slunečné letní období. Takže hmyz byl také zástupným vyjádřením jarní rovnodennosti. Je to celé výzva, která se jednou musí vyřešit.

Středa 29. května 2013 (ZH): Cosi jsem psal tady. Ale vůbec egyptské mytologii nerozumím, jak známo.

Středa 29. května 2013 (Franta): Obrázek se nepovedl. Tedy ještě jednou.

Středa 29. května 2013 (Franta): Thovtovými společnicemi bylo sedm Promluv (zobrazovány byly se sokolími hlavami) a bohyně psaní a počítání Sešat.

Středa 29. května 2013 (Franta): Viz obrázek

Úterý 28. května 2013 (Franta): Jak si myslím, že nic nevím, mám pocit, že pěticípá hvěda v hieroglyfech, a tedy v egyptském pojetí je Sopdet, tedy Sirius. Jako nejjasnější hvězda naší oblohy je obvykle označována Venuše, protože to není hvězda, je další kandidát na nejjasnější hvězdu hvězda Sirius. Jak chápali Egypťané Venuši, nevím.

Úterý 28. května 2013 (Franta): K odkazu na soubor s matematickými znalostmi Egypťanů, existuje kniha: Moudrost svitků boha Thovta, kde má být egyptologické shrnutí egyptské vzdělanosti, tedy i stať o astronomii.

Pondělí 27. května 2013 (Franta): Merchet

Neděle 26. května 2013 (Jan Cinert): Takový nadhoz z jiného soudku. Řešili jsme bohyni Sešat s hvězdou nad hlavou, často pěticípou. Tady je něco k staré matematice. Není teď čas, tak jsem to jen prolétl. Ale napadlo mne, že Sešat by původně mohla být Venuše s pěti oběhy během osmi solárních roků. Při "napínání provazu" by byla již pěti díly přepony pýthagorejského trojúhelníka, kterým se vytyčil pravý úhel. Souhvězdí Ursa major by byl obecný pojem pro čtverec (obdélník), protože je to jediný takový přírodní útvar. S nocí a oblohou by pak vytyčování nemělo nic společného a byl by to jen novodobý výklad z nepochopení. Odpadá tím to nepochopitelné vytyčování za noci a podle hvězd. Víme, že jiné výklady o směřování ke hvězdám (rondely) nejsou průkazné, či přímo selhávají. (Nevirtuální str. 125-129.)

Sobota 25. května 2013 (J. Čihák): ...a tady je původní článek.

Sobota 25. května 2013 (J. Čihák): Ze zahraničních zdrojů jsem zjistil, že archeologové nález nazývají kónickou konstrukcí z čedičových balvanů, viz detail. Stejné balvany se dodnes vyskytují na různých místech pobřeží jezera, foto 1 a 2.

Pátek 24. května 2013 (J. Čihák): Mohlo by se jednat o umělý ostrůvek, který patřil k dávnému městu Bet Yerah (Khirbet Kerak), ovšem hladina Galilejského jezera by musela být delší dobu nižší. V teplejších obdobích řeka Jordán vysychala. Podle badatelů dokonce před 120000 lety úplně vyschlo Mrtvé moře.

Čtvrtek 23. května 2013 (Franta): Nan Madol

Středa 22. května 2013 (Franta): Prostřední ze tří inspirujících článku věnovaných k orientaci na Deneb

Úterý 21. května 2013 (J. Čihák): Máme rádi záhady. Že by podvodní rondel?

Středa 15. května 2013 (J. Čihák): Znáte kamenické značky z gotické části katedrály sv.Víta?

Sobota 11. května 2013 (J. Čihák): “Existuje jev označovaný jako tektonický creep, který se projevuje velmi pomalým posunem podél zlomové linie, ale tento posun není provázen zemětřesnými projevy.“

Pátek 10. května 2013 (J. Čihák): Na stránkách Geocaching jsou mapy s pražským zlomem. Jestli je podrobná mapa dobře odborně podložená, pak je opravdu sporné, zda rotunda sv.Kříže leží nad okrajem jižní desky. O vzájemném posouvání obou desek by mohly svědčit i pražské hradby.

Úterý 7. května 2013 (J. Čihák): Václav také neměl celkem nic společného s Jeruzalémem, ale co když linie opravdu vycházela z jeho hrobu? Pokud chci stále věřit té přesnosti, pak zbývá jediná možnost, že tady došlo k horizontálnímu posunu desek podél pražského zlomu. Nejprve jsem to myslel jako vtip, ale pak jsem našel článek na www.kpufo.

Úterý 7. května 2013 (ZH): Co se týče azimutu jižní části ambitu, vycházel jsem jednak ze starších nákresů Hilbertových aj., ale i podle dlaždic v předsálích Královské hrobky a jejich odklonu od zdí základů katedrály ap., nicméně na desetinu stupně přesné to pochopitelně není. Tady na obr. 1/7 je Mockerův náčrtek severozápadního nároží ambitu vůči vnějším zdem katedrály, je to ale od ruky a z distancí se nedá přesný odklon vydedukovat, nicméně to vychází asi na 74°.

Sobota 4. května 2013 (J. Čihák): Nevěděl jsem si rady, jak se vrátit zpátky ku Hradu. Pomohla mi jedna mapka z Wiki. Tato linie připomíná pražskou Václav-Kříž-Longin. Je škoda, že linie na Jávě nemíří někam do Indie, třeba do Rádžgiru, kde byly uloženy Buddhovy ostatky. Pak by se podobala linii vedoucí z Prahy do Jeruzaléma.

Pondělí 22. dubna 2013 (J. Čihák): Tady je také podobný kříž. Snad to vyjadřuje čtyři pravdy, které ústí do osmidílné stezky. Ovšem zde je samotný kříž, navíc liliový. Druhý jsem zatím nenašel. Symbol se nejspíše odchyluje a proto by mohl skrývat nějaké poselství.

Pondělí 22. dubna 2013 (ZH): Já tomuhle nerozumím, ale budhhistické učení je rozsáhlé a propracované, třeba dharmačakra a odkazy kolem.

Sobota 20. dubna 2013 (J. Čihák): Našel jsem další informace k Berossovu číslu.

Pátek 19. dubna 2013 (J. Čihák): Co má Buddha společného s liliovým křížem v kruhu? Buddhovo učení symbolizuje toto kolo.

Pátek 19. dubna 2013 (J. Čihák): Jeleni, kolo a Buddha, Photo 3-02.

Čtvrtek 18. dubna 2013 (Jan Cinert): Grafy s přílivy v článku o Cernunnovi, které vytvořil Franta byly v textu příliš vyčnívající, tak jsem je vymazal ... Ne, dělám si legraci, naopak z téhož důvodu jsem za ně přidal něco ze starého Egypta. Snad zájemci, mající snahu vybřednout z balastu dosud uplatňovaných mytologických výkladů, budou mít tímto snadnější pozici.

Středa 17. dubna 2013 (ZH): Vidím, že jsem objevil Ameriku, a nejhorší je, že jsem to před časem četl jak u vás, tak na MM.

Středa 17. dubna 2013 (ZH): Cyril a Metoděj přišli z Byzance, kde se od r. cca 691 používal byzantský letopočet začínající 1. září 5509 BC (viz).

Úterý 16. dubna 2013 (ZH): Dočetl jsem do konce ono Ottovo pojednání o chronologii. Zaujalo mě, že k určování Velikonoc sloužil kruh sluneční, který začínal v roce devátém př. Kr. a kruh měsíční (rok 1 před Kr.), počítání přes (neexistující) nulu mohlo přinášet chyby.

Úterý 16. dubna 2013 (ZH): Epakty (viz) měly více verzí.

Úterý 16. dubna 2013 (ZH): Belzeub, co vypadá, že utek ze Strettwegu...

Úterý 16. dubna 2013 (ZH): Za doby Dionysia Exigua se počítal letopočet od počátku vlády křesťanům nepřátelského císaře Diocleciana, proto zavedl kalendář od inkarnace Krista. A koreloval to zřejmě s letopočtem ab urbae condita, což by měl být rok 754, který by měl odpovídat roku 1 AD. Jenže prý není jisté, zda D.E. myslel rokem početí Krista rok 1 BC, nebo rok 1 AD - viz.

Úterý 16. dubna 2013 (J. Čihák): 30. únor

Úterý 16. dubna 2013 (J. Čihák): I Microsoft dělá chyby.

Neděle 14. dubna 2013 (ZH): Ještě přidám obrázek s tím in sccta, které je intepretováno jako in secunda (asi scda). Bertholz, který to tak má, vycházel taky z Budyšínského rukopisu, čili z dotyčného obrázku.

Neděle 14. dubna 2013 (ZH): Uvědomil jsem si etymologii slovanských názvů dnů - pondělí = po neděli, úterý = druhý den po neděli, čtvrtek = čtvrtý den. Je to tak už ve staroslověnštině viz.

Neděle 14. dubna 2013 (ZH): Ještě dva odkazy: 1, 2.

Sobota 13. dubna 2013 (ZH): Asi jsem sem včera nedal odkaz na Easter Controversy (viz).

Sobota 13. dubna 2013 (ZH): Včera jsem na nějaké tabulky narazil, ale ani jsem nezkusil se v nich vyznat. ..

Sobota 13. dubna 2013 (ZH): Další odkaz na Kosmovu kroniku, kde je dole na stránce komentář k dotyčnému datu.

Sobota 13. dubna 2013 (ZH): Jiná verze BB, kde jsou další kroniky.

Pátek 12. dubna 2013 (ZH): Tady je Palackého přepracované pojednání o staročeském kalendáři. Před tím to bylo bůhví jak.

Pátek 12. dubna 2013 (ZH): Díval jsem se do budyšínského vydání Kosmovy kroniky a do Bertholzova vydání 1929 (viz). Tam jsou data zaznamenána jinak, např. spálení kláštera sv. Víta, Václava, Vojtěcha (nepíše se tam o kostele) uváději Bertholz:

Čtvrtek 11. dubna 2013 (ZH): Když už jsme u těch analogií: dle Otty založil Spytihněv II. asi 4 roky před pražskou bazilikou baziliku v Litomyšli (viz) - jsou tam dva obrázky s půdorysy.

Středa 10. dubna 2013 (ZH): Musím říct, že jsem ty Němce podcenil. Tady je seznam 12 románských kostelů v Kolíně, všechny stojí, ač byly jistě nálety zničeny, 9 z nich má přesně nebo jen trochu nepřesně 90°, jen Severin má 75°, Pantaleon 118.5°, Kunibert 109°.

Středa 10. dubna 2013 (ZH): Útvar, o kterém mluvím, je na straně 26 dole (zde), nejedná se o dodnes zachované zdivo apsidy rotundy. Samozřejmě si uvědomuju, že je čirá spekulace, že jde o zdivo atd. Spíš to bude jen nějaká fáze odkopání zeminy, protože zdivo apsidy baziliky v dnešní podobě je dotyčným útvarem nenarušeno. Tak tohle beru zatím zpět...

Středa 10. dubna 2013 (ZH): O západní orientaci v Kolíně píšou tady.

Středa 3. dubna 2013 (ZH): Jen odkaz na křesťanské symboly: o.

Středa 3. dubna 2013 (ZH): Nicméně, jestli se nemýlím, tak Z. Ministr dostal od Kanceláře Pr. hradu grant na výzkum orientace tamních kostelů, když zjistil, že ten vídeňan (o) to má chybně. V Ministrově článku (o) je jmenována prof. Maria Firneis (o), která se zabývá orientacemi kostelů zejm. v Rakousku, ovšem podílela se i na onom opravdu chybném odečtení pražských kostelů... Nicméně se zdá, že na akademické půdě se tím badatelé zabývají, asi ne u nás.

Úterý 2. dubna 2013 (ZH): Ten křížek je zajímavý, taková finta mě nenapadla. Tohle (1487) asi není určeno k vrhání čtvercového a trojúhelného prasátka, že...

Úterý 2. dubna 2013 (J. Čihák): Sluneční paprsek v byzantské kapli z Myry mi připomíná výjev v kapli na Petříně. Stále nemáme fotografii, jak stropním okénkem v prvním patře pronikají polední paprsky. Počasí zatím bylo nepříznivé, ale kolem poledne někdy svítilo Slunce dírami v mracích. Tak nevím, jestli ZH ulovil nějaké foto.

Sobota 30. března 2013 (J. Čihák): Chronologie a kalendář. Stránky N.A.Baera jsou rozsáhlé a jejich prostudování zabere mnoho času. Při zběžné prohlídce jsem našel tabulku, ze které je vidět, že rozhodnutí 1. nikajského koncilu nebylo striktně dodržováno. Nelze vyloučit, že se to týkalo i data jarní rovnodennosti.

Pátek 29. března 2013 (ZH): Jan Čihák: k vaší otázce - Nikajský koncil r. 325 určil jako pevný den pro vždy pro výpočet Velikonoc 21. březen jakožto jarní rovnodennost. Je to dobře vysvětleno na stránkách našeho dobře známého Bédi, doporučuji stránky projet zevrubněji. Bylo však moderními prostředky vypočítáno, že v době Nikajského kongresu byla rovnodennost 20.3.

Čtvrtek 28. března 2013 (ZH): Tady píšou, že Plinius starší určil zimní slunovrat na 25. prosince kolem r. +70.

Čtvrtek 28. března 2013 (ZH): Tady se domnívají, že již Caesar při své reformě přidal právě tolik dnů mezi listopad a prosinec, aby se 25. prosinec vrátil na předpokládaný tradiční den slunovratu.

Čtvrtek 28. března 2013 (ZH): Sol invictus a Brumalia - Satrunalie končily Brumaliemi (z brevissiums - nejkratší (den)), resp. Sol-natalis Sol Invictus a slunovrat byl 25. prosince. Nikde jsem nenašel, od kdy se Brumalie slavily, ale zřejmě to bylo v době, kdy byl slunovrat 25.12., tedy kolem přelomu našeho letopočtu. Asi se to tak petrifikovalo, i když se po staletích slunovrat posunul.

Čtvrtek 28. března 2013 (ZH): Ještě jeden odkaz - Nový rok v Českém království: (viz). Zdá se, že slunovrat 25.12. byl nějak zvlášť zakořeněn, ač v dotyčné době byl již dávno dřív.

Čtvrtek 28. března 2013 (ZH): Mimochodem, stati ve Wikipedii o vědecky nepozchybnitelném roce Ježíšova narození v r. 1 jsou okopírovány ze zprávy Rádia Vatikán (viz).

Čtvrtek 28. března 2013 (ZH): Ještě odkaz, kde je tabulka, kdy která země přijala gregoriánskou reformu a kdy začátek roku k 1. lednu, vesměs přijali nejdřív 1. leden a pak greg. kalendář, s výjimkou Holandska, kde to bylo o rok opačně (pokud snad nepoužívali florentský způsob, pak by to mohlo být zároveň).

Středa 27. března 2013 (ZH): To je dobrá poznámka, nevěděl jsem to. Nastudoval jsem to teď v Ottovi a na jiné Wiki.

Středa 27. března 2013 (ZH):
Tady zase píšou " Považovat 1. leden za počátek roku se udrželo až do pozdního středověku, a to navzdory odporu římskokatolické církve. Pak byl tento zvyk (usus) na krátký čas potlačen, ale již na sklonku středověku se znova objevuje a od počátku 17. století se začal všeobecně prosazovat. V Čechách se stal 1. leden počátkem roku nejprve v pražské kanceláři arcibiskupské (od roku 1366) a teprve od 1. poloviny 16. století se prosadil obecněji." Nevím, jestli je to dost logické.

Středa 27. března 2013 (J. Čihák): V datovacím systému, který zavedl roku 525 Dionysius Exiguus, byl počátek roku situován na 25. březen, svátek Zvěstování. Tento systém byl používán ve středověku v mnoha částech Evropy. “Římská rovnodennost“ roku 800 připadla na náš 29. březen a Slunce vycházelo v azimutu 84°. Roku 1200 to bylo našeho 1. dubna, azimut 82°.

Pondělí 25. března 2013 (ZH): Ještě k té věži v Yorku: napadlo by vás měřit křivost zdí kompasem? Zkusil jsem najít věž na ortomapě Yorku z r. 2007 - viz, na nějakou nápadnou vrtuli to nevypadá.

Pondělí 25. března 2013 (J. Čihák): Ian Hinton prozkoumal 1747 venkovských středověkých kostelů z 13 hrabství v Anglii a Walesu. Loni vydal knihu The Alignment and Location of Medieval Rural Churches.

Neděle 24. března 2013 (ZH): Teď jsem se pokusil k tomu něco dohledat, tady uvádějí, že věž je nejstarší částí kostela, spodní část věže (do patra se zvony) pochází z přednormanské éry, tedy před r. 1066, jsou v ní druhotně použity kameny mj. z nedalekých římských ruin, též z ér přecházejících normanské invazi, tedy anglosaské a vikingské.

Sobota 23. března 2013 (ZH): Napadlo mi ty britské azimuty porovnat s reliéfní mapou, zda to nějak souvisí s konfigurací terénu (viz), co mě při tom překvapilo, že jsem musel Google mapu natočit o tři stupně, aby to jakž takž sedlo. Kopce jsou tam tak 250 m vysoké, v kopcovité krajině je to snad poněkud víc rozházené.

Sobota 23. března 2013 (Jan Cinert): Podle doporučených mapových podklad ZH, jsem zpřesnil azimut baziliky na Děvíně a výsledek je zajímavý.

Sobota 23. března 2013 (J. Čihák): Martinsloch

Sobota 23. března 2013 (J. Čihák): Názory jsou z webových článků a diskuzí (adresy jsem bohužel neuložil). Někdy se opírají o mnoho pozorování v rozsáhlé oblasti a podrobná vyhodnocování. Hodně se tím zabývalo několik badatelů v Anglii. Závěry jsou všeobecně takové, že zatím nevíme nebo se znovu objevují již známé spekulace. Badatelé nejsou schopni určit z odchylek v orientaci nějaké pravidlo. Proto si mnoho z nich myslí, že byl určen východ nebo spíše 70-80° a odchylky jsou následek ledabylého přístupu k vytyčení osy kostela. Jiní badatelé logicky dospívají k úvaze, že kostely byly zakládány na jaře a osa byla vytyčena k vycházejícímu Slunci (Kristu) v den vyměřovacího rituálu.

Sobota 23. března 2013 (ZH): Vzpomněl jsem si na Frantův příspěvek: viz, v prvopočátcích byl vchod na východě a jen kněz se modlil k východu. Tipnul bych si, že přejali zvyk z antických chrámů, či je přímo využívali. Viz taky diskuse o Parthénonu.

Pátek 22. března 2013 (ZH): Narazil jsem na nějaké půldorysy. O tom chrámku jsem nic nenašel.

Pátek 22. března 2013 (ZH): Asi jsem to přehnal s tou vzdáleností obzoru z výšky dva metry, utkvěla mi cifra z nějakého příkladu, kde byla jiná výška pozorovatelny. Takže je to kolem 5 km, bez refrakce méně, s refrakcí více, rozdíl asi půl km. Nejlépe to testovat na onom Path Profileru, kde lze měnit výšky pozorovatelny, cíle, zakřivení Země a refrakci.

Středa 20. března 2013 (J. Čihák): Orientace hrobů vůči světovým stranám v 9. až 11. stol. na Moravě. Cílem této práce je na vybraných pohřebištích zjistit, co nejvíce ovlivnilo jejich orientaci.

Středa 20. března 2013 (ZH): Jinak zkuste mapové podklady v Zaniklých kostelích, ArcGis v civilizovaných obalstech zobrazuje v podstatě katastárlní síť, tam, kkde nemá data, tak lze použít MQO nebo OSM. Myslím je to přesnější než letecké mapy, které bývají zkreslené nonorto úhlem.

Sobota 16. března 2013 (ZH): Uložil jsem nově Havraň - Líska s povětrnostními hodnotami dle observatoře v Kadani, na Wunderground jsou přehledně stanice, které mají zpracovány, a lze tam dohledat data pro kterýkoliv den od vzniku stanice.

Čtvrtek 14. března 2013 (ZH): Onen odkaz, který je zajímavý, ale za validnost neručím, je tady, ještě na tohle jsem narazil.

Čtvrtek 14. března 2013 (ZH): Odkaz na názorný model geoidu - viz.

Čtvrtek 14. března 2013 (J. Čihák): Cihlové gotické katedrály: Hradec Králové, Brno, Roskilde, Ulm, Albi, Mnichov.

Středa 13. března 2013 (J. Čihák): Na www.revuekamen.cz je článek o povaze a původu kamenů v gotické části katedrály sv.Víta.

Středa 13. března 2013 (J. Čihák): Opus caementum. Pozoruhodné je, že po 2 tisíciletích bylo v nalezených historických maltách a prefabrikátech změřeno 30 – 40 MPa.

Úterý 12. března 2013 (ZH): Chlubil jsem se, že se mi podařilo doplnit ty časy do Azoru, ale samozřejmě jsem pak našel chyby, tak jsem proklel všechny vzorce z internetu a přece jen se ponořil do Meeuse, Astronomical Algorithms. Tady jsou křivky z výpisu Azoru, které znázorňují průběh časů východu Slunce během roku dle pravého místního slunečního času (modře) a dle CET (červeně), je tam vidět vliv časové rovnice; CET je s atmosférou, PMČ bez.

Pondělí 11. března 2013 (ZH): 91.9 je tam taky. Jak jsem tu psal včera, Google Maps ap. používají sice elipsoidní model Země, ale pro měření používají sférický model, což mě vždycky štvalo. Tak jsem používal GCC, až včera se mi podařilo získat algoritmus pro měření na elipsoidu a integrovat ho do Azoru. Čili pokud jste naměřil v Google Earth ap. 91.9, je to chybně a Azor to napravil, ale je tam i ten nepřesný výsledek ;). Aspoň uvnitř Azoru je to tak. Snad budete souhlasit.

Pondělí 11. března 2013 (ZH): Baltské vyrovnání - i v tom udělal bolševik bordel, že jsme museli převzít nivelaci z ruského Petrohradu vzdáleného 1500 km. Tam je teda mimochodem výška geoidu 16 m.

Pondělí 11. března 2013 (ZH): PS - jinak znovu doporučuji to zadávat do Azoru z té Gmapy, když se v ní pak stiskne tlačítko °A, tak je to v Azoru předvyplněné.

Pondělí 11. března 2013 (ZH): Při tom jsem narazil na problematiku geoidu (v anglické a české Wikipedii), kde jsou odkazy: mapa

Pondělí 11. března 2013 (ZH): a výpočet, které uvádějí výšku geoidu oproti elipsoidu v určitém bodu na zemském povrchu, rozdíly jsou +-100m, pro mě nečekané rozložené. Ale, jestli tomu dobře rozumím, pro geodetické účely to nemá význam, protože tam jde o hmotnosti, ne tvary.

Neděle 10. března 2013 (ZH): Narazil jsem na mnou zapomenutou stránku, kterou tu v předazorovském období zanesl Franta, je tam vzorec k výpočtu terestrické refrakce, tak jsem ho použil do Azoru, který stále trpěl problémem v tomto směru. Je tam zajímavý údaj o obligátním rozdílu refrakčního koeficientu mezi polednem a východem/západem Slunce, koeficienty mají jiné hodnoty, než jsme zvyklí, což není podstatné. Myslím, že je ale ve vzorci chyba, když se k absolutní nule přičítá, místo odčítá teplota ve °C. Teď tedy Azor dává rozumné hodnoty i na vzdálenost Ládví-Krkonoše.

Čtvrtek 7. března 2013 (ZH): Svazky Sedláčkova díla Hrady, zámky... jsou dle dobových okresů, na západ od tehdejšího města Prahy šlo o Rakovnicko, na východ o Kouřimsko (mapka), tak bych odhadl, že autor hesla ve Wikipedii zpracoval pouze Kouřimsko.

Čtvrtek 7. března 2013 (ZH): V ZK jsem doplnil odkazy na staré veduty a mapy, kdybyste o něčem ještě věděli, bylo by to dobré, hlavně schází celkový Huberův prospekt, nemůžu ho sehnat ani v papírové formě, jen v Bečkové Zaniklé Praze jsou v každém díle nějaké úseky.

Pondělí 4. března 2013 (J. Čihák): Kdyby na to byl čas, dalo by se najít v Praze a okolí mnoho zaniklých památek. Tak alespoň jeden tip na výlet. Lhota, zaniklá ves s kostelem sv.Václava. Zbytky tvrze Litožnice, patřila k ní zaniklá vesnice s kostelem sv.Gotharda.

Neděle 3. března 2013 (Franta): Toto je asi kvalitnější odkaz Je tam i 7 dílů:

Neděle 3. března 2013 (Franta): I. díl a II.díl

Sobota 2. března 2013 (J. Čihák): Lužická cesta prý vedla kolem suchdolské tvrze, údolím Únětického potoka a kolem únětické tvrze. Tady měla být odbočka na Levý Hradec.

Pátek 1. března 2013 (ZH): Se zmínkou o reliefu jste přišel právě včas, protože, jak jsem se hrabal v programování Google map, konečně se mi podařilo najít způsob, jak integrovat do Gmapy barevnou reliéfní mapu. Bohužel z principu má jen malé rozlišení, resp. autor podkladu Hans Braxmeier větší neumožňuje.

Čtvrtek 28. února 2013 (J. Čihák): Zaniklé vesnice na území Prahy, seznam také nebude úplný.

Čtvrtek 28. února 2013 (J. Čihák): To nevím. Kniha Hrady, zámky a tvrze na území velké Prahy představuje téměř sto dvacet hradů, zámků a tvrzí vystavěných v průběhu 13. až 20. století. Podle anotace má obsahovat dochovaná i zaniklá sídla. Na Wikipedii je uvedeno 14 tvrzí na Praze 10, tady 18 tvrzí.

Středa 27. února 2013 (J. Čihák): Když se tak dívám na seznam zaniklých tvrzí v Praze, tak mě napadá, že už gotická Praha měla docela husté satelitní osídlení, které bylo předzvěstí Velké Prahy z roku 1922.

Úterý 26. února 2013 (ZH): Sadelerův pr. ve výborném rozlišení: (viz).

Sobota 23. února 2013 (ZH): Našel jsem krásnou variantu Pasovských na Malé Straně (viz), a teprve z toho kvalitního obrázku jsem pochopil, jaké jsem tu kázal bludy, domnívaje se, že jde o druhou stranu řeky...

Sobota 23. února 2013 (ZH): Protože zaniklé kostely na Mapy.cz nemohly být dobře technicky vyřešené, trochu jsem si pohrál s Google Maps API, viz.

Sobota 23. února 2013 (J. Čihák): ZH: Záhada nemusí být neřešitelná, Jan Cinert má nejspíše pravdu. Na www.praha1.cz se píše, že když byl hradební příkop naplněn vodou, stával se ze Starého Města uzavřený ostrov.

Sobota 23. února 2013 (J. Čihák): Na hvezdy.astro.cz je článek o sedmičce a Plejádách ve starověké Mezopotámii. Jsou tam také zmínky o vztazích mezi Měsícem, přílivem a dalšími cykly.

Čtvrtek 21. února 2013 (Franta): Podle Mabinogi je prvorozený Dylan, druhé dítě bylo okamžitě sebráno (asi tak rychle, že ho nikdo neviděl) a schováno do truhly. Posléze bylo podle pláče objeveno, rychle rostl, neměl jméno. To mu dala jeho matka, které dělal boty. To lleu má znamenat podle odkazovaného "malý", A Lleu Llaw Gyffes - LLeu obratná ruka.

Čtvrtek 21. února 2013 (J. Čihák): Pýtheás sledoval měsíční fáze v souvislosti s přílivem a odlivem. Další byl zřejmě Pausaniás.

Úterý 19. února 2013 (ZH): Kdysi jste tu uvedl odkaz na Huberovu mapu a furt jsem to nemohl najít, teď jsem (asi jinou verzi) našel tady. Našel jsem doma i Huberův prospekt, tam jsou kostely sv. Valentina, Marie na Louži, Linharta či Benedikta jako na dlani. Ač to vypadá velmi precisně, nelze se na to úplně spolehnout, na mapě je například chybně vzájemná poloha Šimona a Judy proti Kříži Většímu.

Úterý 19. února 2013 (ZH): V mapce je t.č. 31 zaniklých kostelů staré Prahy. Kdybste si ještě na nějaké vzpomněli, nebo měli připomínky, tak to prosím sdělte. Odkaz.

Pondělí 18. února 2013 (J. Čihák): Tak nevím, dříve jsem získal trochu jiné informace. V Ottovi se píše, že kostel byl přímo v areálu Klementina, které bylo rozděleno uličkami. Ale jestli máte pravdu, tak bude brzy trojúhelníku konec.

Pondělí 18. února 2013 (ZH): Jan Čihák: nevím, jestli nezapadly ty statě z Eckerta, tady

Pondělí 18. února 2013 (ZH): K Ostrovu pod Mostem pražským: Listoval jsem v Ekertovi, píše, že ještě v minulém (tj. 18.) století byl pod Karlovým mostem ostrůvek, a na něm stála kaplička sv. Jana Nep., kterou i s ostrůvkem povodeň r. 1785 úplně zničila a odnesla. Na Oudenově panoramatu jakýsi nicotný ostrůvek je, ale křížek nad ním patří asi k mostu. Chybí tam zato Křížovnický ostrov, jak jej známe ze současnosti i jiných panoramat.

Neděle 17. února 2013 (Franta): Ve svém článku Bůh Cernunnos a kultovní vozík ze Strettwegu píšete, že:

Neděle 17. února 2013 (Franta): Podle článku Slapové jevy

Neděle 17. února 2013 (ZH): Jan Čihák: podívejte se na str. 386 a 387 (Posvátná místa král. hl. města Prahy), kde je o kostelu sv. Martina Menšího a o jiné kapli sv. Eligia a jejím umístění v místě pozdějšího zimního refektáře Klementina. Tady je další zmínka. Nevím ovšem, kde je zimní refektář. Nynější kaple sv. Eligia je skutečně tam, kde jsme mysleli, mezi 5. a 9. pilířem v Platnéřské od Vltavy, kaple tam ovšem byla již v době psaní dotyčných textů, kdyby původní kaple byla na místě nynější, autor by to tak jednoduše napsal.

Sobota 16. února 2013 (ZH): Zakreslil jsem do mapy některé zaniklé kostely (viz), s vykřičníkem jsou dle Cís. otisků či Jüttnerova plánu či dle spolehlivých nákresů, s křížkem dle Schematické rekonstrukce MS z r. 1953.

Sobota 16. února 2013 (ZH): Tady jsou méně známé věže gotického opevnění.

Pátek 15. února 2013 (ZH): Možná jsem kostelík objevil na onom prospektu z r. 1611 (viz), a to pod levým spodním okrajem onoho pravého horního rámce s nadpisem. Odpovídalo by to cca umístění dle Píšy. Je to asi jedna z těch tří věží na Holarově prospektu, vlevo od střechy Mostecké věže, jsou vidět i na Sadelerovi.

Pátek 15. února 2013 (ZH): Z prvé se omlouvám, nebyl jsem asi v kondici - jednak jsem se v jednom z příspěvků přepsal a napsal Michal místo Martin, jednak jsem spletl světové strany a chybně opravil, kde Eligius leží vůči pozdější barokní kapli. Přesné znění v Um. Památkách (1996): "Podobně jako u jiných jesuitských staveb v Čechách nebylo při novostavbě využito staršího zdiva, zachovaly se pouze fragmenty ve vých. křídle a v části severního křídla (základy got. kostelíku sv. Elegia)." Odpovídá tomu tento nákres od Vl. Píši (1965) - viz, tj. tady.

Pátek 15. února 2013 (Jan Cinert): Zadal jsem termín špatně, správně je "Archeologický výzkum v Praze v letech...". Záznamy končí myslím rokem 2008, zpracovával to Z. Dragoun, ale nějak nemá v tomto nástupce. Něco je k tomu v Archeologický potenciál Klementina. Mně nějak ty odkazy na Pdf nejdou. :-)

Středa 13. února 2013 (ZH): A ještě hrere.com, viz. A Globic z B. 1660 (MKM), viz.

Středa 13. února 2013 (ZH): Ještě k tomu přidám Hubera, co už tu jednou byl, viz.

Středa 13. února 2013 (ZH): Na Hollarově prospektu (viz) je možná kostelík vidět.

Středa 13. února 2013 (ZH): Baráky na Křížovnickém ostrově, viz můj předchozí příspěvek, jsou pozoruhodné, protože rytina je datována 1611, ale na Sadelerově prospektu z r. 1606 (viz) to není a na onom Hollarově (1636) taky ne. Přitom ta rytina, o jejímž původu nic nevím. Vlastně datum na ní se váže k události (vpád Pasovských), takže bůhví, z jakého roku reálie jsou, vypadá to jinak dost věrně.

Úterý 12. února 2013 (ZH): Koukal jsem znovu na panoráma z r. 1611, srovnané s pohledem here.com, tam tedy moc kostelů nevidím. Zato jsem si všiml baráků v místě Křížovnického ostrova, nemůže to být Ostrov pod Mostem pražským?

Úterý 12. února 2013 (J. Čihák): Klementinum, idnes.cz, tyden.cz.

Sobota 9. února 2013 (J. Čihák): Imbolc byl zasvěcen bohyni Brigid a proto uvažuji o tom, že měla svatyně na Ersu i na Ládví. Podle jednoho výkladu je Ládví pojmenováno od bohyně Lady, které pohané na kopci obětovali dary. Podobnost mezi Brigid a Ladou lze hledat přes Děvanu.

Středa 6. února 2013 (J. Čihák): Býk není jenom na havraňském kostele, vzpomněl jsem si na reliéf, o kterém už jsme tady diskutovali. Zajímavé je, že v Novém zákoně se o býcích mluví jen vyjíměčně.

Úterý 5. února 2013 (Jan Cinert): Tak ještě ty odkazy: tady a prý.

Úterý 5. února 2013 (J. Čihák): Jan Cinert: Jelen byl posvátným zvířetem už od pravěku, to vím a znovu uvádím odkaz, kde bojovníci útočí na jelena, aby ochránili prchajícího býka, ale je to jenom moje představa.

Pondělí 4. února 2013 (ZH): JC: Začíná to být dost nepřehledné ;). Tady je cosi o nálezech ze starší doby od Frolíka. Na Hradčanech nálezy z laténského období atd. Ale dám s tím chvíli pokoj.

Pondělí 4. února 2013 (ZH): Já zas o Hradu. Starší publikace zatvrzele uvažují o spodní části návrší (okolí Starého purkrabství, dokonce Svatováclavské vinici) jako o jádru původního hradiště, ač pro to nejsou pořádné doklady, třeba Fiala. Nicméně dle Arch. atlasu bylo návrší rozděleno příčnou roklí v oblasti dnešní Zlaté brány, ostatně v dnes běžně nepřístupném Archeologickém muzeu pod III. nádvořím je navážka v rokli z části odstraněna a lze si tam udělat představu. Mimochodem Královský palác je za roklí.

Neděle 3. února 2013 (Franta): Podle toho, co formuloval J. Cinert na svém webu, bych já viděl vysvělení výjevu s Cenunnem z kotle z Gundestrupu následovně.

Neděle 3. února 2013 (ZH): Pár set metrů severně od lichoceveské mohyly (při silnici Kamýk-Noutonice) byla r. 1932 objevena největší hrobka příslušníka nobility z doby stěhování národů v Čechách (viz). Byla podzemní, zda nad ní kdy stála mohyla, se zřejmě neví, přesné umístění jsem nenašel. Za poznámku stojí tvrzení v článku, že hroby velmožů byly často mimo pohřebiště.

Sobota 2. února 2013 (ZH): Tak jsem si udělal výlet, viděl místo, kde byla lichoceveská mohyla, prozkoumal Erš, Krliš, dále přílepský Kamýk (je úžasný), Číčovický kamýk, Stehelčeveská homolka aj.

Sobota 2. února 2013 (J. Čihák): K poslednímu tématu o nejasných počátcích Přemyslovců bude na Vyšehradě přednáška.

Sobota 2. února 2013 (J. Čihák): Býk a jelen z Çatalhöyük.

Pátek 1. února 2013 (Jan Cinert): Konečně jsem dodělal článek o Cernonnovi a Strettwegském vozíku. Jako obvykle, to co mělo trvat týden, trvalo skoro měsíc. Ale vyplatilo se. Konečně jsem si vyřešil dlouho odkládaný rozpor u splývání pojmů Bůh počasí (bůh ZO) a Bůh jarní rovnodennosti. U keltských bohů s tím měli problém již staří Římané. Jak je u revizních výzkumů zvykem, došel jsem k posunutým závěrům a výkladům, ale alespoň už k tomu nebudu vykládat nějaké nepřesnosti, jak se stalo i v této diskuzi. V článku jsou ještě nějaké překlepy a zapoměl jsem i něco doplnit, ale nedočkaví :-) už to mohou číst.

Čtvrtek 31. ledna 2013 (ZH): Já jsem si toho všiml, když jsem kdysi psal tenhle odstavec, zpochybnil jsem to, už ani nevím proč. Myslím, že Jan Cinert vypsal dostupné podklady, něco bylo na moraviamagna.cz, něco myslím na znojemskarotunda.cz, koukám, že po přestávce je ten server zase funkční.

Čtvrtek 31. ledna 2013 (J. Čihák): Podle Kosmovy kroniky byl Bořivoj Přemyslovec, ale Kosmas ho prý přikrášlil na přání pražské kapituly. 9. století bylo zřejmě plné politických a náboženských zmatků. O původu Bořivoje také mohu jen velmi těžko diskutovat.

Čtvrtek 31. ledna 2013 (ZH): Svého času jsem takto zažertoval o Pra-myslovi.

Pondělí 28. ledna 2013 (J. Čihák): Vyšehrad je mimo hru. Archeologové jsou dnes velmi opatrní a počátky jeho slovanského osídlení datují až na počátek 11. století. První přemyslovské denáry (kolem roku 955) dokazují, že název Praga existoval už před Vyšehradem. Výzkum Vyšehradu však není u konce, viz arup.cas.cz, a tak může ještě dojít k časovému posunu, ale pochybuji, že bude velký. S 9. stoletím už vůbec nepočítám.

Sobota 26. ledna 2013 (ZH): Přiznám se, že s duálem mám problém, dokonce jsem tady psal svého času nějaké bludy, jak teď vidím. Teď jsem našel aspoň něco.

Pátek 25. ledna 2013 (ZH): Mimochodem jsem znovu narazil na Vokabulář, na který jsem zapomněl a zdárně se rozrůstá.

Čtvrtek 24. ledna 2013 (J. Čihák): ZH: Mohyly - fotografie a GPS: Ers, Krliš, Chýnov, Čestmír. Tursko je opravdu lákavá oblast k jarním výpravám.

Čtvrtek 24. ledna 2013 (ZH): Sám jsem měl podobný nápad v r. 2010, Jan Čihák pak dodal o rok později toto. Asi to zapadlo mezi desítkami jiných nápadů, ale možná by to stálo o další zamyšlení.

Úterý 22. ledna 2013 (ZH): Existuje i dioptra, která je zajímavá tím, že zaměřovacím zařízením byla např. trubička (nebo hledí-muška), čímž narážím na ta vyobrazení domnělého starověkého dalekohledu, jež jsme tu probírali před čtvrt rokem.

Úterý 22. ledna 2013 (ZH): Včera jsem studoval kvadranty, sextanty a oktanty, taky jsem kvitoval, že jste svého času uvažoval o postavení Měsíce k určení zeměpisné polohy, a ona se zeměpisná délka (přesně řečeno referenční čas) opravdu určovala podle poloh planet a Měsíce, než byly chronometry. Byly na to tabulky, ty ale až v novověku. Určení polohy bylo doslova životně důležité pro námořníky, ti vzhledem k problémům s určením longitudy se plavili pokud možno po rovnoběžkách, aby se mohli vrátit zpátky. Našel jsem taky Jaipurskou observatoř, která prý musela být podobná bagdádskému kvadrantu (viz).

Úterý 22. ledna 2013 (J. Čihák): Dívám se na kvadrant Tycha Braha a přemýšlím, jak asi vypadaly středověké obří přístroje. Určitě byly jednoduché, ale důmyslné. Astronomové měli též potřebu měřit co nejpřesněji vodorovné úhly a čas.

Pondělí 21. ledna 2013 (J. Čihák): ZH: Klementinum

Sobota 19. ledna 2013 (Franta): Ten arabský astroláb s průměrem 35 m, to myslíte třeba toto?

Sobota 19. ledna 2013 (J. Čihák): Tady jsou dva kruhy se soustřednými kružniceni. Spletl se kameník nebo to znamená 9 x 8 = 72 let?

Pátek 18. ledna 2013 (ZH): Náhodně jsem narazil na stránku o kříži, která by nás mohla zajímat, je tam ovšem mnoho keců a málo faktů...

Pátek 18. ledna 2013 (Franta): Tady je kruh rozdělený ležatým křížem jako hieroglyf

Úterý 15. ledna 2013 (ZH): Zeptám se, ale moc se mi to nezdá. 1, 2.

Sobota 12. ledna 2013 (ZH): Göbekli Tepe je úžasné téma, nejstarší fáze je prý 11 tisíc let stará (BP - before present), tedy 9000 let BC. Což bylo ještě v doznívající době ledové (graf je v BP). Ledovec dosahoval nejdál někam do Čech, ale je vůbec možné, že něco takového bylo v té době, na náhorní planině ve výšce 775 m, poměrně daleko od Eufraru a Tigridu, několik km od zdrojů vody atd.? Možná tam tehdy bylo podnebí jako třeba dneska u nás na Vysočině, ale nějakou mapu rekonstrukce podnebí mimo ledovec jsem nenašel. Vypadá to jako nějaký chrámový komplex.

Sobota 12. ledna 2013 (Jan Cinert): Göbekli Tepe je velmi zajímavá lokalita, která jistě přinese další poznatky. Zde je serioznější povídání, které jsem ale ještě nestudoval. Jenom jsem si všiml podle Google Earth, že od největšího chrámu je na východ severnější na azimutu 317,5° - nejsevernější západ Měsíce, a ten jižnější na asi 220° - nejjižnější západ Měsíce.

Sobota 12. ledna 2013 (J. Čihák): Tady je něco ke staré diskuzi o rondelech.

Sobota 12. ledna 2013 (Jan Cinert): Tady je něco, co by mohlo souviset s diskutovaným zapalováním posvátného ohně: Fig. 7 - 10. V mitraismu souvisel lev s planetou Jupiter...

Pátek 11. ledna 2013 (J. Čihák): Tento reliéf také vyzývá k pokusu něco spočítat.

Čtvrtek 10. ledna 2013 (ZH): Ráno jsem dával ještě odkaz na další kaluklátor, příspěvek zmizel, to občas můj hostitelský server udělá... Je od -4712 do +3500 a vztahuje se k místnímu časovému pásmu, chceme-li.

Čtvrtek 10. ledna 2013 (ZH): Jinak data vč. úplňků až do r. -6000 vypisuje SkyViewCafe.com (které ovšem nemáte k dispozici). Namátkou zjišťuji, že se v r. -4224 úplňky liší o den od vámi uvedeného kalkulátoru, může to být způsobeno tím, že jeden z kalkulátorů používá aproximaci nezohledňující necirkularitu měsíční dráhy, jak píšou ve Wiki. Pro r. -1999 je shodný výpočet NASA Moon Phases a SkyVC, zatímco Lunar Perigee Calc. se o den liší. Nicméně posledně jmenovaný slouží k výpočtu perigea a apogea, tedy by se dalo předpokládat, že necirkularitu zohledňuje i při výpočtu úplňku, ale nevím.

Čtvrtek 10. ledna 2013 (Jan Cinert): Zde se dají nalézt fáze Měsíce až do roku -4224, což Azor ani Horizons tak daleko neumí.

Úterý 8. ledna 2013 (ZH): Zajímavá je existence Super-Moon, tj. tj. shoda úplňku (ev. novu) a perigea, kdy je Měsíc o 14% větší a 30% jasnější než když je úplněk v apogeu. Slunce, Země a Měsíc jsou v jedné řadě a mj. se v novu sčítají větší přítežlivosti, praktický efekt je však prý vcelku zanedbatelný.

Úterý 8. ledna 2013 (Franta): Tady je 25 800 let lépe vysvětleno.

Pondělí 7. ledna 2013 (J. Čihák): Poselství kříže z Hendaye je skryto ve 4 šesticípých hvězdách a Slunci, foto kříže.

Čtvrtek 3. ledna 2013 (Franta): Jan Cinert: K jižnímu azimutu Měsíce - viz nízký a vysoký Měsíc

Čtvrtek 3. ledna 2013 (ZH): Další podobnou mohylu, s kostelem sv. Bartoloměje, jsem "objevil" v Mochově (u Čelákovic). Že jde o mohylu, tvrdil Krolmus a je to uvedeno i v této zajímavé prezentaci. Na geologické mapě se složení neliší od okolí.

Čtvrtek 3. ledna 2013 (ZH): Jdu spát, tak jsem vám ještě otiskl mé nastavení - viz.

Středa 2. ledna 2013 (ZH): Jan Čihák: svého času jsem narazil na seznam 17 nejprominentnějších teorií, kdy začal mayský kalendář, je to tady, rozpětí je skoro tisíc let ;). Ale jinak jsem ten článek podrobněji nečetl a nic o tom nevím, jen jsem to měl jako argument pro koncem světa vystrašené ovečky.

Středa 2. ledna 2013 (ZH): Je třeba zvolit odkaz web-interface, tj. toto. Pak se vždycky u každé položky zmáčkne [change] a vyplní či zatrhne se potřebné, zpravidla ovšem se pak objeví červená hláška, že je to vyplněné blbě ;). To se pak člověk musí vrátit a opravovat to, až to sedne. Nicméně nastavení zůstává, i pro další použití třeba jiný den, pokud v prohlížeči nejsou zakázány cookies. Mám pocit, že zrovna Měsíc v seznamu není, takže se napíše Moon a pak zvolí Moon[Luna], tedy nikoli barycentrum.

Úterý 1. ledna 2013 (ZH): Nicméně ta práce I. Chrvátové (1, 2, jiný autor) mi přijde fundovaná. I jiné hvězdy s oběžnicemi vykazují výkyvy barycentra. Ten chaotický pohyb je v pracích znázorněn, zas tolik se neliší od onoho pravidelného a dovedu si představit, že na to mají vliv ostatní planety.

Úterý 1. ledna 2013 (Franta): Jan Cinert: Data jsou z HORIZONS Systems, odkud je možné získat data o poloze sledovaného tělesa. Výstup výpočtu je nějak omezem (myslím, že 9999 řádků). Je ale možné získat pro každý den údaje o východu, kulminaci a západu - tím se data zredukují asi na 21000 položek za 19 let.

Úterý 1. ledna 2013 (ZH): Level Elevation Map - nejen pro povodně, ale i pro rozhledy ;).

Úterý 1. ledna 2013 (Franta): Azimuty východu Měsíce za úplňku za období leden 2006 - prosinec 2026. Je tam zobrazeno 260 azimutů východu měsíce za úplňku - to jsou ty čtverečky na spojnici, která vyjadřuje trend toho, jak se azimuty mění.

Úterý 1. ledna 2013 (ZH): Mimochodem, se zájmem jsem prošel publikaci Jiřího Svobody Utajené dějiny podnebí, tady je článek, kde je něco z knihy uvedeno, nevím, jestli to znáte.

Úterý 1. ledna 2013 (ZH): Vychází z práce Ivanky Charvátové (osel.cz), která se zabývala pohybem Slunce kolem těžiště sluneční soustavy. Slunce se může od těžiště odchýlit až o 2.2 průměru kotouče na každou stranu, tj. 2x 3 miliony km (v prvním článku mají chybu ve dvou řádech). Přičemž vzdálenost Země od Slunce je 150 milionů km, celková výchylka Slunce od těžiště je tedy 1/25 vzdálenosti od Země.

Pondělí 31. prosince 2012 (ZH): Je divné, že to dřív šlo. Jejich server využívá plugin (zásuvný modul) Zoomify, možná by se na daném odkazu dalo otestovat, zda to funguje, je tam na titulní stránce ortomapa Paříže. Pokud plugin není nainstalovaný nebo je zastaralý, zpravidla vyskočí nějaká hláška, že se má nainstalovat nebo povolit. S Macem ale nemám zkušenosti.

P.S. spíš tam zkuste zeleného VW, ony jsou tam prezentované různé technologie, tohle (naše old mapy) je flashová. A možná Zoomify-flash není speciální plugin, ale používá obecný plugin Flash.

Pondělí 31. prosince 2012 (ZH): Zato se mi nezobrazují mé oblíbené Císařské otisky v oblasti Prahy, viz, kde se daly prolínat s moderní mapou.

Pondělí 31. prosince 2012 (Franta): viz obrázek

Neděle 30. prosince 2012 (Jan Cinert): J. Čihák sem dal odkaz na reliéf románského kostela sv. Ondřeje ve Valdebárcena. S reliéfem si nyní neumím poradit, ale s kostelem je spojován letopočet založení 1089. Jak je na internetu obvyklé, je to ve skutečnosti rok vysvěcení kostela. Tak jsem provětral Azora a tady je výsledek zkopírovaný z mého článku:

Neděle 30. prosince 2012 (Jan Cinert): Relief v opatství sv. Benedikta na Loiře bude celý původní. Výjev s býkem je, podle mne, náhradní kopie a výjev s "blíženci" je ještě původní. Proto je rámeček přerušený.

Sobota 29. prosince 2012 (Franta): ZH: na N50.21470 E14.29271, tedy někde mezi Řípem a Lichocevsí bylo hradiště

Pátek 28. prosince 2012 (Franta): obr 1

Pátek 28. prosince 2012 (Franta): obr 2

Pátek 28. prosince 2012 (J. Čihák): Reliéfy v Zaru, Lině, Unciti, Villaviciose.

Pátek 28. prosince 2012 (J. Čihák): Kostel sv.Prokopa v Záboří nad Labem, viz foto kryprogramu na románské hlavici.

Čtvrtek 27. prosince 2012 (ZH): Jan Čihák: narazil jsem i na zmínku o Ládví a z čeho prý pocházejí jámy - viz.

Čtvrtek 27. prosince 2012 (ZH): Na tomto místě stála do roku asi 1887 tzv. Žižkova mohyla neboli Homolka u Lichocevsi, údajně 19 metrů vysoká a 55 m v průměru (dle Krolmuse, tj. 90/3.14 sáhů a 10 sáhů), třístupňová, byla rozvezena na pole velkostatku v podobě černé hlíny, nic po ní nezbylo. Pěkně je vidět na Císařských otiscích.

Úterý 25. prosince 2012 (ZH): Mluvili jsme tu o mohylách, náhodně jsem narazil na Homoli v Rudné-Dušníkách (viz). Kaple ze 13. st. i předchozí barokní kostel se bortily a byly strženy, nynější 100 let starý kostel je též staticky narušený, dle práce studenta statiky kvůli tomu, že je údajně postaven na uměle navršeném kopci.

Neděle 23. prosince 2012 (Franta): Relief působí jako složený ze dvou kusů, které, zdá se, že k sobě nepatřily - viz rámeček kolem scény s lovenými zvířaty

Neděle 23. prosince 2012 (Jan Cinert): tak jak je známe z velkomoravských Mikulčic, mohlo by se jednat o pozůstatky dřevěné konstrukce. Z tohoto.

Sobota 22. prosince 2012 (Jan Cinert): První odkaz mi kupodivu připomíná souboj blíženců Gilgameše a Enkida s "nebeským býkem", kterého seslala Innana, což je Venuše, tedy svastika s osmi body po obvodu. Ta je na reliéfu přítomna hned zleva. To, že blíženci Světlo-Stín jsou vyjádřením denní časové jednotky, je vyjádřeno "třemi psy", kteří zde představují denního "třetího" boha ZO. Takže jsou zde, jak již bylo diskutováno, vlastně Kašpar, Melichar a Baltazar. V opatství sv. Benedikta na Loiře jsou další podnětné reliéfy, bohužel ty jsou nejvíce poškozené. Tento je ale zřetelný. Je na něm "jednorohý" lučišník zabíjející "jelena se zlatými parohy" a dále jsou blíženci "Smolíček a Pacholíček". O tom jsem uvedl svůj výklad ohledně Strettwegského kočáru. Je to nějaká varianta mýtu, podobná vítězství Olega nad Oskoldem a Tirem v Nestorově Letopisu ruském, přičemž přítomní dva psi útočící na jelena jsou již aktualizací, aby to vypadalo jako lovecká scéna. Bude to třeba ještě více probrat.

Sobota 22. prosince 2012 (J. Čihák): (6x13+6x25):4=57 ???

Sobota 22. prosince 2012 (J. Čihák): X a X ve čtverci

Sobota 22. prosince 2012 (J. Čihák): Matematické poselství? Čísla 6, 6, 13, 25 a 16:4.

Pondělí 17. prosince 2012 (Jan Cinert): List papyru to být nemůže, protože to není charakteristické vyjádření ani ve zkratce. Také ibis v jedné fázi letu by "kloboučkem" neměl být, protože ta jedna pro něj není dostatečně charakteristická.

Pondělí 17. prosince 2012 (ZH): Dvě kobry jsou zajímavé. Mně napadl ibis v letu, v tom vašem materiálu je o dvou sokolích pérech (tak to ně některých vyobrazeních vypadá).

Pondělí 17. prosince 2012 (Franta): A taky je tam Sešat, která má na hlavě paprsků 9, dokonce má být z Deir el-Bahari, kde je vyobrazení se sedmi prvky - tedy z jednoho místa a jedné doby - 18 dynastie

Pondělí 17. prosince 2012 (Franta): Leopardí kůže, do které je Sešat oblečena skutečně symbolizuje hvězdnou oblohu.Viz třeba tyto obrázky.

Sobota 15. prosince 2012 (Franta): Vyobrazení osmicípé hvězdy, pak existují "Quarter days" a také cross-quarter days

Středa 12. prosince 2012 (J. Čihák): “Šachovnici“ na zdi kostela ve Vivildu, která se nápadně liší od ostatních, jsem popsal lepším způsobem, včerejší rovnice byla poněkud uspěchaná. Dolní řada má doplňující nebo samostatný smysl, ale nic mě nenapadá.

Úterý 11. prosince 2012 (J. Čihák): Tady by se mohlo též skrývat nějaké matematické poselství, článek.

Pondělí 10. prosince 2012 (ZH): Tady se tvrdí, že obrazce jsou původní velkomoravské, jak to prokázali, nevím.

Pondělí 10. prosince 2012 (ZH): Tady je lepší fotka. Udělal jsem si hru na schovávanou, ale takovou sestavu kamenů jsem na jižní stěně apsidy nenašel, leda by byla úplně při zemi, kam není na fotkách vidět.

Pondělí 10. prosince 2012 (ZH): Ale vážněji, našel jsem hlavu lva či hlavu jezevce se třemi kříži jako heraldický štít - např. tady cca uprostřed stránky. Taky to zase můžou být značky kameníků, jako na té zdi u Krušovic..

Pondělí 10. prosince 2012 (ZH): Zkusil jsem "hledání podobných obrázků" v Google, ale pro ten prostřední piktogram to našlo spoustu obálek, je to tedy neuměle otevření obálka, a v tom pravém obrázku jde zřejmě o chemický vzorec :).

Pondělí 10. prosince 2012 (J. Čihák): Jan Cinert: Pokud budeme předpokládat, že X s obloučkem je zkratka řeckého tvaru slova Kristus, potom X ve čtverci může být zkratka XT nebo TX. Řecký výraz pro čtverec začíná T. Další grafický znak může být piktogramem Krista krále vykupitele. Vzhledem k nekvalitnímu provedení rytiny si myslím, že se jedná o středověké graffiti, které na zeď kostela vyryl nějaký řeckokatolický kacíř.

Sobota 8. prosince 2012 (J. Čihák): Nad písmenem X je nejspíše oblouček. Může se jednat o suspenzi slova Christos nebo Christi, viz článek Zkratky ve středověkých textech. Domnívám se, že byl používán oblouček vydutý nahoru, tedy nejedná se o okrouhlý háček.

Čtvrtek 6. prosince 2012 (J. Čihák): Znak IV byl zkratkou pro jméno boha Jupitera (psáno IVPPITER) a proto se čtyřka zapisovala ve tvaru IIII i IV, viz wiki. Také v kabale je planetě přisouzeno číslo 4.

Neděle 2. prosince 2012 (ZH): Před rokem jsem tu zmínil tyhle dva cykly a ještě třetí cyklus Sarosův (chaldejský) - 18.03 let, který je jedním z cyklů zatmění.

Neděle 2. prosince 2012 (ZH): V runovém 19-tiletém kalendáři prý cyklus závisel na prvním úplňku po zimním slunovratu.

Sobota 1. prosince 2012 (Franta:): Viz třeba:

Sobota 1. prosince 2012 (ZH): Jan Čihák: zajímal jste se o vrch Vítkov, byl jsem se tam tuhle podívat, je tam nejvyšší kóta, kde je takový velký hrbol snad čtyři pět metrů vysoký, zřejmě částečně odkopaný při planýrování hřbetu při stavbě památníku. Nevím, co to bylo, mohla by to nakonec být i halda zbylá po planýrování, ale spíš jde o zbytek skalního suku (mohyla to asi nebude ;)). Vrcholek byl zřejmě původně o pár metrů jižněji, před odkopáním.

Sobota 1. prosince 2012 (ZH): Co je na tom zajímavé, že je to přesně východním směrem od sv. Víta, viz, tedy tam vychází Slunce o rovnodennosti.

Čtvrtek 29. listopadu 2012 (ZH): Mohyly u Krakova (jsou dvě prastaré a dvě z moderní doby) připomínají Silbury Hill, Großmugl a řadu dalších v Evropě (1, 2), u nás je cosi u Chotouně. Hradišť je všude jak naseto, ale podobné mohyly u nás nejsou dochovány.

Čtvrtek 29. listopadu 2012 (J. Čihák): Jan Cinert: Možná si jenom myslíte, že na kameni někdo něco zkoušel, viz mince 1 a 2.

Čtvrtek 29. listopadu 2012 (J. Čihák): X by mohlo znamenat Christos, ale Kristův monogram to není. Ozdoby 1, 2, 3, 4, 5.

Středa 28. listopadu 2012 (J. Čihák): Jan Cinert: Tolik ondřejských křížů na jedné zdi se hned tak nevidí. Zřídka kdy se používají jako náboženský symbol.

Středa 28. listopadu 2012 (ZH): Víte něco o Krakově a Wandině mohyle (mapa), které jsou postaveny v azimutu směřujícím k východu Slunce 30.4.? (1, 2) Dost žárlím, že kolem sesterské Prahy takové zdá se nejsou, krom té Kaziny z Kosmy.

Úterý 27. listopadu 2012 (Jan Cinert): Nechci rušit, ale probírali jsme výtvarné zpracování Jupiterovy hvězdy. Dosud jsem nevěděl, že se našla i v Mikulčicích. Prý by měla být součástí kostela, to jistě, ale případně i jako spolie - druhotně použitý kámen z římské stavby.

Úterý 27. listopadu 2012 (Jan Cinert): Může mít rytina na kameni z apsidy kostelíka v Kopčanech matematické poselství? Já myslím, že ano a věděl bych i řešení. Jenže rytina není tak dochována, aby se to dalo obhajovat.

Úterý 27. listopadu 2012 (ZH): Já samozřejmě myslel zdánlivý zpětný pohyb Marsu na nebi vůči stálicím, smyčku Mars udělá asi za měsíc (viz). Běžný člověk si toho nevšimne, ale kdo plánovitě pozoroval na nebi oběžnice, musel z toho být překvapený.

Úterý 27. listopadu 2012 (J. Čihák): K tomuto vysvětlení mě inspiroval Filoláos: Země se pohybuje kolem mystického centrálního ohně, nemůžeme jej vidět, neboť Země je od něj odvrácena (obydlenou stranou), vrhá však světlo na Slunce.

Sobota 24. listopadu 2012 (ZH): Tady je zajímavá animace, která názorně ukazuje, proč se Měsíc oproti planetám pohybuje, tak jak se pohybuje. Tedy např. předbíhá vnější planety, zatímco vnitřní chvíli předbíhá, chvíli jde proti nim.

Sobota 24. listopadu 2012 (J. Čihák): Na YouTube jsem našel zajímavou animaci konjunkce Venuše-Jupiter a pak se k nim přidá Měsíc. Animace ukazuje, jak se tělesa opravdu pohybují. Na videích 1 a 2 vzniká nesprávný dojem, že planety předbíhají Měsíc, protože záznam trval jen několik hodin. V pravěku a starověku byla tato iluze považována za skutečnost.

Pátek 23. listopadu 2012 (J. Čihák): V uvedeném případě se konjunkce druhý den hodně liší a předbíhání planety je během zrychleného záznamu o mnoho znatelnější. Takže to vyplivnutí Jupiteru Měsícem uznávám.

Pátek 23. listopadu 2012 (J. Čihák): Na tomto videu je vidět, že planeta předbíhá Měsíc. Při běžném pozorování si to neuvědomujeme. Konjunkce se zdá po několika hodinách téměř stejná.

Úterý 20. listopadu 2012 (J. Čihák): Tady je další článek o sledování úzkého srpku Měsíce. Teď jsem si uvědomil, že video s mraky je zrychlené a proto nemohou vyvolat dojem otáčení. Zatím zřejmě nikdo nenatočil video, na kterém by se srpek skutečně otáčel, jako v těch steláriích.

Úterý 20. listopadu 2012 (J. Čihák): To, čemu říkáme překlápění srpku, mrkání Měsíce, mysticky hadí oruh nebo obíhání hada, jsem nikde nenašel a věřte tomu, že jsem hledání věnoval několik hodin. Proto jsem uvažoval o chybě. Zdánlivé otáčení srpku mohou způsobovat mraky, viz YouTube 1 a 2.

Pondělí 19. listopadu 2012 (ZH): To mluvíte o čem - chyba v algoritmu? Jestli v těch steláriích, tak to je nesmysl, nějaké chyby a vědomé kapacitní nepřesnosti jsou v tom od jirkyj, ale ve Stellariu jistě ne. Důkaz je třeba tady, srovnejte skutečný snímek. Co je na snímku záhadného?

Neděle 18. listopadu 2012 (ZH): S tím mrkajícím Měsícem lze dělat různé hrátky, např. vyplivnutí Jupiteru Měsícem těsně po východu Měsíce nad obzor (Stellarium). Víc by se mi líbilo, kdyby to probíhalo opačně, určitě dochází i k tomu a dalším podobným jevům.

Pátek 16. listopadu 2012 (J. Čihák): Pozorování vzácných nadoblačných blesků, 1. a 2. díl.

Pátek 16. listopadu 2012 (J.Čihák): Hon na úzký měsíční srpek. Pozoruhodný je snímek téměř ležatého srpku, který byl pořízen ve Stockholmu 5.března 2011. Tady je vždy dostupná užitečná aplikace.

Úterý 13. listopadu 2012 (Jan Cinert): V pektorálu je jistě kotouč Měsíce ve sluneční bárce. To jsme tehdy probrali. Nejasné zůstalo, zda podobné na hlavě Thovta je totéž. Následně mi došlo o co jde, ale diskuze již byla o jiném. Červený kotouč je obecně světlo a černý srpek pod ním je obecně stín. Thovt je tím denním bohem ZO s denními blíženci světlo-stín, čili denní symboly denního času jsou spojeny do jedné personifikace. Thovt byl Starořeky přirovnán k jejich Hermovi, takže nemůže mít nic společného s Měsícem, jak se tvrdí. Jestliže má Chunsu na hlavě totéž co Thovt, tak je tím samým pod jiným jménem a rovněž nemůže mít nic společného s Měsícem. Pan Verner bude jistě schopným archeologem, ale mytologický výklad bych od něj nepřebíral. Zde bojuje proti nesmyslům o starém Egyptě a při tom tvrdí, že dříve Egypťané zabíjeli své faraony po 30 letech, když nedoložili svoji fyzickou sílu (!).

Pondělí 12. listopadu 2012 (Franta): Na Wikipedii píšou, že:

Pondělí 12. listopadu 2012 (J. Čihák): V nalezených zdrojích se píše o zvětšení předmětů, tedy o příčném zvětšení Z = y'/y = a'/a = 1,5 až 2.

Neděle 11. listopadu 2012 (ZH): Abych uvedl na správnou míru peruánského hvězdáře, v tomto článku je více řezeb v kameni, člověk na pterodaktylu, dvojitý by-pass srdce atd., v nějaké vesničce blízko naleziště (kameny byly obnaženy rozvodněnou řekou) byli zastiženi lidé, vyrábějící podobné předměty zřejmě jako suvenýry, ač měly trochu jiný charakter. Radionuklidovou metodu nešlo použít, protože na kamenech nebyl organický materiál. Zřejmě tedy nejde o předkolumbovské obrázky.

Neděle 11. listopadu 2012 (ZH): Tak ještě peruánský hvězdář (stáří neuvedeno), a starořecký Hecataeus, který prý napsal, že starověcí Britové měli zařízení, které přiblížilo Měsíc, že na něm byly vidět hory a skály, a je tam cosi o “Dyrch Haul Kibddar”, správně zřejmě Drych, což má být kovový reflektor ozařující kruhové prostranství (Stonehenge), co je to DHK nevím, píše se Artušovi a DHK, přičemž všechna tři slova jsou velšská chlapecká jména, ale možná to souvisí se Třemi tajemstvími ostrova Británie. Napsal jsem to sem jen po úplnost, je to nějaké zmatené.

Sobota 10. listopadu 2012 (ZH): Jistý Robert Temple napsal knihu Crystal Sun, kde je na obálce tento tento obrázek - střep z vázy z 5. století BC nalezený nedaleko athénské Akropole. Snažil se dokázat, že jde o dalekohled. Že je do oblouku, je zřejmě způsobeno zakřivením vázy. Vypadá to poměrně lákavě, přemýšlím, co jiného by to mohlo být, prý píšťala, ale ta se strká spíš do úst.

Pátek 9. listopadu 2012 (ZH): Moc jsem to nehledal, ale našel jsem zato pojednání o teleskopech mj. z Galileovy doby, měly planokonvexní objektiv s ohniskovou vzdáleností kolem 2 metrů a planokonkávní okulár s o. vzdáleností 5 cm, šířka objektivu byla 1,25-2,5 cm, čočky byly plné malých bublinek a nazelenalé, zvětšení 15-20x, jinde jsem četl 30x. Dalekohledem byla kvůli malému zornému úhlu vidět jen čtvrtina Měsíce.

Čtvrtek 8. listopadu 2012 (ZH): Nedávno jste dával odkaz na čočky v heraklionském muzeu, to nejsou ony? Tady jsou ve větším rozlišení. Akorát, když jich je tolik, vypadá to spíš na ozdobu, než na optické prvky.

Čtvrtek 8. listopadu 2012 (J. Čihák): Natural clear quartz crystal has good transparency. Ukázková fotografie to dokládá, avšak musíme se dívat přes rovnoběžné plochy. Z toho usuzuji, že pohled do dálky přes dvě spojky je také možný.

Středa 7. listopadu 2012 (ZH): Vypadá to, že s teleskopem z očí predátorů jsem vás nepřesvědčil, pak je tu jednoduchý hand made reflektor. Na Machu Picchu je vodní zrcadlo používané prý k pozorování planet a hvězd (babička měla úplně stejné pítko pro ptáky). Když jsem totiž dnes vyšel z práce, viděl jsem v louži sice ne Měsíc, bylo zataženo, ale lucernu. Bohužel nemůžu přijít na to, jak udělat konkávní louži, kdyby se točilo mísou, asi by to nebylo moc přesné.

Středa 7. listopadu 2012 (ZH): Zaujal mě tento zvyk indických žen pozorovat noční nebe skrze řešeto. Těžko říct, co bylo původním významem takové činnosti, připomnělo mi to credit card lens, která zvětšuje jakýmsi umným rozbrázděním plochy.

Středa 7. listopadu 2012 (J. Čihák): Přírodní křišťál má různou čistotu. Pro příklad uvádím zakalený brazilský a čistý madagaskarský. Dále průzračný kámen a koule, které připomínají soudobé sklo. Krystal, na kterém je vidět nestejná čistota. Je známý také mléčný křišťál.

Úterý 6. listopadu 2012 (ZH): Koukal jsem na netu na ty pravěké dalekohledy, o té nimrudské čočce autor předpokládá, že byla v dalekohledu z toho důvodu, že Asyřané zobrazovali Saturn s hady okolo, tj. se znázorněním prstenců. oponenti ovšem říkají, že hadi jsou tam zobrazováni skoro všude a že čočka nebyla tak kvalitní, aby byla použitelná pro tento účel. Saturn t.č. vidět není, je blízko Slunce, ale prstence by rozhodně v 7xtriedru vidět nebyly, podle Stlellaria odhaduju, že by to chtělo tak 80-tinásobné zvětšení, a to opravdu nelze předpokládat. Tady se však píše, že Babyloňané r. 747 BC na hliněných tabulkách popsali 4 měsíce Jupiteru a 7 měsíců Saturnu.Je tam taky jakýsi obrázek, který má prý znázorňovat astronoma hledícího přes čočku. Jinak ta trubička s zřítelnice lze vykládat různě, překlad je asi obtížný, třeba i jako brýle.

Úterý 6. listopadu 2012 (J. Čihák): Křišťálové čočky, muzeum Heraklion.

Úterý 6. listopadu 2012 (J. Čihák): ZH: Stále přetrvává názor, že dalekohled ovlivnil astronomii až v novověku, přestože už staří Asyřané, Peršané, Egypťané a Arabové znali zvětšovací skla. Byl Kepler opravdu první, kdo se díval na hvězdy pomocí dvou spojných čoček? O tom silně pochybuji. Starověcí učenci byli určitě zvědaví, co uvidí přes dvě lupy. Dnes ráno jsem to zkoušel také. Stál jsem u okna a po chvíli experimentování jsem si přiblížil větvičku s listy. Ovšem obraz byl ostrý jenom u středu, směrem ven se rozmazával a listy tvořily radiální čmouhy. Přesto jsem viděl několik listů ostře a to mě utvrzuje v přesvědčení, že těch 7 hvězd na disku z Nebry jsou hvězdokupa M 44.

Pondělí 5. listopadu 2012 (ZH): A co tohle z Al Khanoumu, 2. st. př.n.l., viz. Prý bohyně Kybelé v kočáře a Hélios.

Pondělí 5. listopadu 2012 (ZH): Nicméně, což třeba sefirot, o němž jsme tu nedávno mluvili?

Pondělí 5. listopadu 2012 (ZH): Ještě existuje deset prstů a penis, bohužel vyhledávače jsou poplatné novodobým tabu a dostal jsem se zas jen na Sheela-na gig... Strettwegský kočár, který jsme tu myslím kupodivu neprobrali, mě v tomto směru zklamal, protože tam nikdo nemá prsty. Nakonec to ale může být deset prstů a cokoli, co nesouvisí s tělem, třeba flétna.

Pondělí 5. listopadu 2012 (J. Čihák): Teď jsem našel v jednom povídání o sedmičce tuto větu: “U Irkutska se našly ozdoby z mamutího klu, na nichž pravěký umělec vyřezával ornament pokaždé ze sedmi zářezů.“ Že by počítali opakovaně do sedmi? Tady je zajímavé čtení o bederním sponovém závěsu ze samých sedmiček.

Pondělí 5. listopadu 2012 (J. Čihák): ZH: Raději se v úvahách vrátím k M 44 – Jesličky nebo Včelí roj, celková jasnost 3,1-3,9 mag, hvězdná velikost centrální hvězdy 5,3 mag. Přes hvězdokupu prochází Mars, viz foto Mars v Jesličkách.

Neděle 4. listopadu 2012 (ZH): Jan Čihák: snažím se vás přesvědčit, že uvedené objekty jsou moc malé. M13 je na třetině mezi éta a dzéta Herkula, je mnohem menší než ony a i než spousta dalších hvězd v té oblasti, pouhým okem je vidět asi jen za mimořádných podmínek, na rozdíl od zmíněných okolních hvězd.

Neděle 4. listopadu 2012 (J. Čihák): ZH: Nabývám přesvědčení, že skupina 7 hvězd na disku z Nebry znázorňuje jasnou kulovou hvězdokupu, např. M 13, která je vidět pouhým okem. V jádře hvězdokupy je velká hustota hvězd, což může dělat dojem, že jedna velká hvězda je obklopena menšími.

Neděle 4. listopadu 2012 (Franta): Gundestrup - výjev ze zaplétáním copů

Neděle 4. listopadu 2012 (ZH): S tím Schwabeovým cyklem jsem to myslel vážně, tedy ne tak úplně souvislost s jedenáctipaparskovým kolem, ale že to pro uctívače Slunce mohl být opravdu významný cyklus. Sice skvrny "objevil" Galileo s dalekohledem a cyklus Schwabe 1843, ale jsou vidět v oné aktivní části cyklu i prostým okem při západu a východu viz a "v čínských kronikách se objevují záznamy o pozorování skvrn pouhým okem od roku 28 před n.l." (v).

Sobota 3. listopadu 2012 (Jan Cinert): Jak tak koukám na kolo jezdce z Obernburgu, tak tady se nemusí jednat o triskele, ale osobité vyjádření šesti paprsků, kde tři mezilehlá pole byla vyplněna a tři zůstala prázdná. Navíc se zaoblení cípů liší od ostatních vyobrazení. Tady je zřejmě starší a jednodušší obdoba se zřetelnými šesti cípy.

Sobota 3. listopadu 2012 (ZH): Hvězdokupa Jesličky "je velmi snadno viditelná i prostýma očima jako poměrně velká mlhavá skvrna eliptického tvaru, protažená severojižním směrem. Za velmi dobrých pozorovacích podmínek se tato skvrna jeví „zrnitá". (Hvězdnou oblohou).

Sobota 3. listopadu 2012 (ZH): "Galileo byl první, kdo správně definoval tento „mlhovinový“ objekt, když napsal: „Mlhovina zvaná Jesličky (Praesepe), není pouze jedna hvězda, nýbrž shluk více než čtyřiceti malých hvězd.“" (viz, kde je ale i řecká pověst, která se k tomu váže.

Sobota 3. listopadu 2012 (J. Čihák): Jesličky vyfotografované 135 mm objektivem. Jesličky s Měsícem.

Sobota 3. listopadu 2012 (ZH): Podle Stellaria je ovšem struktura Jesliček skoro neviditelná, tedy nejsou o moc menší hvězdokupou než Plejády, ale jednotlivé hvězdy jsou malinké, viz.

Sobota 3. listopadu 2012 (Franta): Když jsme u těch pletenců, obrázek, na který jsem posledně odkázal má ty copy docela zajímavě řešené. Z hlavy vycházejí na každé straně čtyři (4+4), ale na koncích jsou už jen tři (3+3). Že by přechod z čísla 8 na číslo 6?

Sobota 3. listopadu 2012 (J. Čihák): Skupina hvězd na disku nemusí být Plejády. Podívejte se na výraznou hvězdokupu M 44 – Jesličky, která je dobře viditelná pouhým okem. Celá, střed.

Sobota 3. listopadu 2012 (Franta): Na ptáka jsem se ptal proto, že se jeden vyskytuje na kotli z Gundestrupu a Branwen poslala vzkaz Branovi také pomocí nějakého malého ptáka.

Sobota 3. listopadu 2012 (ZH): Našel jsem Taranise se třemi, čtyřmi, šesti, osmi paprsky v kole, Jovovo kolo s jedenácti paprsky z Hadriánovy zdi (to mně připadá zvlášť zajímavé, protože tam ten počet opravdu vypadá jako záměr). Obecně se Taranisovo kolo považuje za symbol Slunce, v německé Wikipedii stojí: "Die Deutung des Rades ist nicht eindeutig. Neben dem Rad als Sonnensymbol wurden auch schon Interpretationen als Mondzeichen, jahreszeitliches Symbol, Symbol der Zeit oder Weltordnung, oder gar als Kugelblitz vorgeschlagen." Různost počtu paprsků svědčí proti té teorii o Jupiterovi, na dvanáct paprsků v kole jsem nenarazil, leda by byly ve zlomeném/zakrytém kole na gundestrupském kotli.

Pátek 2. listopadu 2012 (Jan Cinert): Tady je oltář Taranise v Böckingenu a Taranis je obdoba Jupitera a slovanského Peruna. Jiný příklad, tentokrát se týká římského Jupitera.

Pátek 2. listopadu 2012 (Jan Cinert): Pro počty pletenců na copech je asi směrodatný tento příklad. Provaz je kolem sloupu ovinutý 4x a žebřík má 6 příček.

Pátek 2. listopadu 2012 (Jan Cinert): O ptákovi.

Pátek 2. listopadu 2012 (J. Čihák): Nejprve jsem si myslel, že je to rok, kdy Meton navrhl devatenáctiletý cyklus, ale pak jsem našel číslo 432000 na vašich stránkách v článku o znojemské rotundě. Vaše řešení je hned vedle. Tady je neupravená fotografie. Zaujala mě tato prázdná mřížka na kameni, trochu to přípomíná kámen z Hradu.

Čtvrtek 1. listopadu 2012 (Jan Cinert): Chtěl jsem upozornit na moiskýprsten, který jsem použil v knize. Pak jsem si všiml, že na něj upozorňuje i pán v odkazu "kontakt" J. Čiháka. Tak ještě přidávám obdobu, tentokrát se šesticípím Jupiterem místo kotouče. Jedná se o tu vlnovku oddělující oblohu od výjevu s postavami, která připomíná "bárku" na disku.

Čtvrtek 1. listopadu 2012 (Jan Cinert): Jako náhradní bonbónek jsem narazil na jedno z vyobrazení Sheela-na-gig na závěrečném klenáku oblouku. Nebudu sem zatím řešení dávat, abych nechal radost z případného luštění ostatním.

Čtvrtek 1. listopadu 2012 (ZH): Jan Čihák: pražský pentagram zasazený do trojúhelníku je ovšem značně mlhavý, proto jsem to taky moc neprosazoval. Jeho součástí jsou sice pěkné linie - jeruzalémská, ta od sv.Petra k Vyšehradu a hlavně ta rovnoběžková mezi Mosteckou věží a Prašnou branou, spojuje tři opevněná místa a most, ale chybí mu hlava - na předmostí Čechova mostu zřejmě nic nebylo, a jedna noha je v řece, taky jedna příčka, která k tomu tvaru naváděla, vznikla až před sto lety (Pařížská třída).

Středa 31. října 2012 (J. Čihák): Další interpretace 1, 2, 3. Články jsem zatím nečetl.

Středa 31. října 2012 (J. Čihák): 1/ Tady jsou také kruhy. Schéma orloje? 2/ Zajímavý obrázek, kontakt s autorem.

Středa 31. října 2012 (ZH): Jen tak pro pobavení, když je Jan C. čtenářem Dänikena ;). Co když je to Slunce/Úplněk zeměkoulí? viz.

Středa 31. října 2012 (ZH): Důležitý je ovšem vlastní pohyb hvězd. Zkusil jsem dát vedle sebe snímky Plejád (Stellarium) z období -5500, -1700 a +2012 let, liší se, ale sedmičku nevysvětlují, leda by šlo o ten hexagon plus vedle stojící dvoj/trojhvězdu, která k němu počtem nepatří. A taky že jo, ta dvojhvězda je složena z Atlanta a Pleione, což byli rodiče sedmi sester - Plejád.

Úterý 30. října 2012 (Franta): Dvojhvězda v oji Velkého vozu je Alcor - Mizar. Pak je tedy schémátko, které uvádí Mizar jako hvězdu vedle dvojhvězdy poněkud nepřesné. Existuje přísloví: "Alcor jsi viděl, ale nevidíš Měsíc v úplňku", které by mohlo poukazovat na to, že existence Alcoru a Mizaru těsně u sebe byla známá - zkoušela se tím prý u Arabů ostrost zraku.

Úterý 30. října 2012 (Franta): Head of Orion, která obsahuje tu dvojhvězdu na druhé stránce - by tedy měla být mezi hvězdami Betelgueze a Bellatrix - jsou tam, ale tři malé hvězdy - největší je Meissa, :-( žádná dvojhvězda.

Úterý 30. října 2012 (ZH): Jen to tu poznamenávám, zatím jsem to nečetl.

Pondělí 29. října 2012 (J. Čihák): Franta: Na disku bylo původně 33 hvězd. 2 tvoří zákrytovou dvojhvězdu (krajní vlevo) a proto jich vidíme 32. Z toho 3 se vezou na bárce a 7 tvoří hvězdokupu. Pomocí početních úkonů dostaneme zajímavá čísla.

Neděle 28. října 2012 (ZH): To jsem zase málo informovaný, originální podoba disku je takováto.

Neděle 28. října 2012 (ZH): Tady vysvětlují v první části význam disku tak, že vždy při takové konstelaci se má přidat třináctý lunární měsíc do kalendáře.

Neděle 28. října 2012 (ZH): Teda je fakt, že domnělé Slunce vypadá spíš jako Měsíc v úplňku (viz), když se disk správně natočí. Nedovedu posoudit, zda kresba na něm je patina, nebo původní záměr. Každopádně Slunce moc na hvězdné nebe nepatří, leda při onom úplném zatmění.

Neděle 28. října 2012 (ZH): Když jsem zadal v Googlu moon and stars, jsou tam desítky (moderních) obrázků, ba valná většina, kdy jsou hvězdy před temnou částí Měsíce, i rádoby věrné zobrazení (viz). Ani jsem nenabyl pocit, že by se někdo snažil zobrazit nějaká souhvězdí ap.

Neděle 28. října 2012 (ZH): Nicméně jsem na astronomickém webu narazil na pohádku o vlku a sedmi kůzlátkách, plus výčet hvězd, které může Měsíc sežrat (viz).

Sobota 27. října 2012 (ZH): Ovšem našel jsem tuto hypotézu, že výjev má znázorňovat zatmění Slunce 16.4.1699 př.n.l. (-1698), a opravdu to tak nějak vypadalo Slunce bylo ve znamení Býka, Plejády kousek nad Sluncem, ty ostatní hvězd jsou ovšem spekulace (pravda že ty tři planety tak opravdu stály) a Měsíc byl pochopitelně v novu a nemohl mít srpek, zatmění bylo patrně jen částečné, takže hvězdy asi vidět nebyly.

Sobota 27. října 2012 (ZH): Ovšem namalovat stylizovaně Slunce, Měsíc a hvězdy asi napadlo v historii i současnosti kdekoho, a je otázka, zda měl nějakou astronomicko-astrologickou či jinak konkrétně symbolickou představu, nebo jen náhodně vyplnil zbylý prostor hvězdami.

Sobota 27. října 2012 (ZH): Co se týče podmořského města, zní to dost fantasticky, že by 600 m pod mořem byly takto zachované architektonické struktury, zdá se, že nejsem sám, kdo má pochybnosti, viz Wiki, kde jsou i souřadnice, když si je člověk najde na G-mapě, je místo v hloubce přes 1300 metrů, je o tom více materiálu na Youtube, ale jediný přesvědčivý obrázek je jakýsi mlhavý pyramidovitý útvar v sonaru, pak je tam i komplexní pohled na tři pyramidy, který však vypadá jako fotomontáž. Je to záležitost stará 8 let a zdá se, že to nikdo věrohodný nepotvrdil. Pobřeží je prý dobře zmapováno kvůli hledání ropných nalezišť.

Sobota 27. října 2012 (Franta): k číslu 7

Úterý 23. října 2012 (ZH): No, nevím, jestli proto, že jsou ruce větší než prsty, je tohle praktičtější, já bych si tedy počet máchnutí nepamatoval ;). Připomíná to ostatně více jedničkovou soustavu.

Pondělí 22. října 2012 (ZH): Pro zajímavost: seskupení sedmi "planet" 1962. V Oceánii bylo zatmění Slunce. Staly se takové, nebo ještě lepší seskupení v historii? Tabulka pětičetných planetárních seskupení.

Pondělí 22. října 2012 (ZH): Svého času jsme tu diskutovali o symbolech skrytých v letohrádku Hvězda, pokud by došlo k recidivě, pak je zajímavá tato stránka.

Pondělí 22. října 2012 (ZH): Knihu stvoření lze přečíst za pár minut, je tam např. "Deset dokonalých čísel. Jich měrou jest desítka, jsou však neobmezená. Jest rozměr počátku a rozměr konce, rozměr dobra a rozměr zla, rozměr výšky a rozměr hloubky, rozměr východu a rozměr západu, rozměr severu a rozměr jihu, a jeden jediný Pán, Bůh, věrný král panuje nade vším ve svém svatém příbytku ve věčnosti.", nebo "Sedm dvojitých (písmen): B, G, D, K, P, R, T (souvztažných se sedmi mezníky těchto šesti směrů): nahoře, dole, východně, západně, severně a jižně, a palác svatyně, jenž všechny nese, uprostřed.",nebo "Toť oněch sedm hvězd ve vesmíru: Saturn, Jupiter, Mars, Slunce, Venuše, Merkur, Měsíc, toť oněch sedm dní v roce, sedm dní,v týdnu, sedm bran v těle: Dvě oči, dvě uši, dvě chřípě a ústa."

Neděle 21. října 2012 (ZH): Ovšem těch sedm entit je obvykle součástí sefirotu, který má entit deset, resp. 11. Asi dneska dopoledne nestihnu nastudovat Knihu stvoření aj. ;), tak toho už nechám...

Sobota 20. října 2012 (J. Čihák): Indiáni kmene Yuki a původní Mexičané Pame používali osmičkovou soustavu, protože počítali mezery mezi prsty a nikoliv prsty samotné.

Sobota 20. října 2012 (ZH): Tady (v druhém vysvětlení) píšou, že Davidova hvězda sestává ze sedmi oddílů (Chesed (Kindness), Gevurah (Severity), Tiferet (Harmony), Netzach (Perseverance), Hod (Splendor), Yesod (Foundation) and Malchut (Royalty), tj., pokud správně překládám, laskavost, kritičnost, harmonie, vytrvalost, vznešenost, vznik a majestát), přičemž Ÿesod je v centru, všechny ostatní v něm mají kořeny a vznikají z něj. Tedy tam jde o oddíly a nikdo nemůže popřít, že je jich sedm a ten ústřední má jistě extra význam.

Sobota 20. října 2012 (ZH): Mimochodem jsem si vzpomněl na sgrafita na Míčovně v Královské zahradě, pořád jsem se nedokopal zjistit, co byla původně ta dvě socialistická.

Sobota 20. října 2012 (ZH): To vaše násobení je pro mě těžko pochopitelné, jako pro vás představa zadních čar prostorového objektu. Prostě v každé době byli lidi s hudebním sluchem a bez, barvocitní a barvoslepí atd., pár desítek tisíc let se potenciální schopnosti lidí nezměnily. Když se já podívám na diamant, spinel, nebo si to jen představím, automaticky mi napadne propojit i ty zbylé rohy. Kdo si to přestavit neumí, může si koupit za $59 tohle ;).

Sobota 20. října 2012 (ZH): Že tak vznikla Davidova hvězda, pochopitelně tvrdit nemůžu, ale připadá mi to jako zajímavá myšlenka a rozumné vysvětlení mimořádného významu čísla 7. V Davidově hvězdě ovšem ústřední bod nebývá, někdy nějaký symbol nebo nápis, našel jsem mimochodem (viz) zmínku, že šest bodů Davidovy hvězdy symbolizuje Boží moc nad šesti směry (sever, jih, východ, západ, nahoru, dolů). Pak by ovšem nejspíš v centru byl ten Bůh...

Středa 17. října 2012 (ZH): Už opravdu poslední, podzemní komora je hrubě vytesána do skalního podkladu (viz).

Středa 17. října 2012 (ZH): Mimochodem - dokonce diamant krystalizuje mj. jako osmistěn.

Středa 17. října 2012 (ZH): Podzemní komora má dno v hloubce asi 39 m, pokud je tento náčrt správný. Nevím, zda se dá zjistit, je-li komora v masivní skále nebo je obezděna.

Středa 17. října 2012 (ZH): Ještě jsem zapomněl odkaz na to, co prý řekl Mgr. Kelly (viz druhou stránku aj.) Viz.

Středa 17. října 2012 (ZH): Pokud by někdo řekl kreslířovi, aby namaloval rovnostranný jehlan (pyramidu), kreslíř by mohl buď namalovat nižší než rovnostranný trojúhelník, nebo rovnoramenný pravoúhlý, nebo dvakrát přeškrtnutý čtverec. Pokud by měl namalovat krychli, byl by to čtverec, obdélník nebo šestiúhelník. Pokud osmistěn, byl by to kosočtverec, čtverec nebo šestiúhelník. Pokud by to chtěl odlišit od ostatních jmenovaných těles, zároveň zachytit všechny rohy, bude to onen šestiúhelník. Krom nativních indiánů těch sedm směrů bylo i u taoistů (viz). Nechápu pořád, co je obtížného na prostorové představě osmistěnu jakožto šestiúhelníku v dvourozměrném zobrazení. Ani, co je divného na představě univerzálního směru Sem, opozičního proti všem jednotlivým ostatním směrům, Centrum je symbolizováno např. jako duše nebo Bůh.

Úterý 16. října 2012 (ZH): Tady je uvedeno, že 230.25-230.39 m odpovídá původní šířce pyramidy, 227.29 současné. (Jak změřili na setinu stopy či metru původní šířku, mi tedy jasné není.) Výšky uvádějí obdobně jako všichni.

Úterý 16. října 2012 (ZH): No, našel jsem ještě fotku od K. Josta www.jostimages.com, z tohoto pohledu by čtyřstěn z rovnostranných trojúhelníků měl mít stěny v úhlu 45°, což celkem vychází, zdá se to být záměrem, i když tam mírná nepřesnost je (ne úplně přesné stanoviště, zkreslení objektivu, perspektiva či co). A pokud platí, že byly všechny tři velké pyramidy v Gíze původně se stejným sklonem (viz minulý nákres, tak by mohlo jít o ona ideální tělesa.

Pondělí 15. října 2012 (ZH): Ještě jsem uvažoval, zda ony křivé stěny nejsou jen soudkovité zkreslení širokoúhlého objektivu, je to možné. Našel jsem na veteranstoday.com tuto fotku a nanesl na ni tři přesně rovnoběžné přímky, ono to vypadá, že jsou, resp. byly, stěny rovnoběžné, a ta zadní Velká pyramida má opravdu lehce zakřivenou hranu. Upřímně řečeno, jistotu jsem nezískal.

Pondělí 15. října 2012 (J. Čihák): Pyramidová základna a plášť mají dohromady 8 hran a 16 úhlů (4+3+3+3+3). 16=2 na čtvrtou. Tím však nechci tvrdit, že to souvisí s hexadecimální číselnou soustavou. Myslím si, že “vnitřní“ neboli magická hodnota čísla 16 je 1+6=7. U pyramid byla asi nejdůležitější špička, viz pyramidion.

Pondělí 15. října 2012 (ZH): Přemýšlel jsem nad těmi rozměry Velké pyramidy, tady je tabulka s poměry výšky a základy, pozoruhodné je, že vedlejší druhá velká pyramida splňuje onen rovnostranný tvar, a řada dalších z jiného místa a období taky.

Pondělí 15. října 2012 (ZH): Nicméně jsem nabyl dojmu - a někde se to i píše, že stěny Velké pyramidy jsou konvexní (někde se píše konkávní, to je asi ale překlep). Konkrétně si myslím, že horní část pyramidy je sesedlá či erodovaná, původně měla zřejmě také plášť, který se celý oddrolil a mohl s sebou vzít i nějaké obvodové kameny, nevím. Anebo je to nějaká stavební finta, aby choulostivý apex byl tlustší. Viz.

Neděle 14. října 2012 (ZH): Pokud by to tak bylo, byl by to opravdu jehlan z rovnostranných trojúhelníků a výška by byla oněch 163 metrů. Tady si s těmi to věcmi nějaký stopař vyhrál (je to ovšem ve stopách, anglicky a dlouhé, tak jsem to prozatím odložil). Jak to amatérsky ověřit nevím, na fotkách to zkresluje perspektiva.

Sobota 13. října 2012 (ZH): Opravdu jste skeptik. Já na to nepotřeboval počítačovou animaci, dovedl jsem si to představit v duchu, jen pro názornost jsem tam dal obrázek a animaci. Pokud je má vloha mimořádná, pak dřív stačilo stisknout dvakrát prsty kuličku z hlíny, aby se získal octaeder (věřte nebo ne, dělal jsem to v dětství stokrát), nebo najít krystal např. kupritu a zkrátka se na ně podívat. Nicméně platónská tělesa byla známa ve starověku a byla považována za znázornění čtyř základních živlů ap., stejně jako hexagram.

Pátek 12. října 2012 (ZH): Octaeder-hexagram (Youtube), 2.

Pátek 12. října 2012 (ZH): Uvažoval jsem ještě o něčem světoborném, vlastně světostavném, v čem by dominovala sedmička, zaujalo mě sedm směrů - dopředu, dozadu, doleva, doprava, nahoru, dolů a centrum (či totéž se světovými stranami). Vychází z toho hexagram? Takhle to pojímají indiáni, snad Ojibwové 1,2.

Čtvrtek 11. října 2012 (J. Čihák): Číslo 7, www.ptejteseknihovny.cz.

Čtvrtek 11. října 2012 (J. Čihák): Skrytá symbolika Poslední večeře, foto, článek.

Úterý 9. října 2012 (ZH): PS: jo zapomněl jsem odkaz na jeden z numerologických významů čísla sedm.

Pondělí 8. října 2012 (ZH): Svaté číslo, viz první příspěvek v diskusi.

Pondělí 8. října 2012 (J. Čihák): Podobné výjevy z Polska, 1, 2, 3, 4. Přesto pochybuji, že hvězdy na tympanonu z Millstattu jsou přídavkem, protože s Kristem nesouvisí. Pět hvězd může symbolizovat pět Kristových ran. Většina teologů rozeznává v Evangeliu podle Matouše pět rozsáhlých promluv Ježíše. V Bibli se dočteme, že Ježíš nasytil pěti chleby zástup (Mk 6,55), David měl pět kamenů v mošně, když šel proti Goliášovi (1Sam 17,40) a v podobenství se mluví o pěti hřivnách (Mt 25,14).

Pondělí 8. října 2012 (ZH): Jan Čihák: K naší dnešní debatě - umístění rotundy sv. Václava.

Sobota 6. října 2012 (ZH): A propos, Slunce tam nemá 30 paprsků, ale 45 ;), viz Frantův odkaz nebo bedlivé prohlédnutí fotky na Wiki.

Sobota 6. října 2012 (ZH): Franta: zdánlivé průměry planet.

Úterý 2. října 2012 (Franta): Octaeteris

Úterý 2. října 2012 (Franta): Metonic cycle

Úterý 2. října 2012 (ZH): Dík za zdroj inspirací, o Bérossově čísle jsem neměl potuchy, dozvěděl jsem se, že by mohlo být výsledkem dělení 432000 číslem 5, tj. celková doba vlády 10 babylónských králů dělená pětiletými lustry (=86400), tak by byla průměrný vláda krále 8640 let.

Úterý 2. října 2012 (ZH): Fasold vyslovil hypotézu, která je trochu hůře pochopitelná, tak jsem si ji vysvětlil tak, že vláda krále byla původně zaznamenaná v sarosech, které mají cca 18 let, takže by král vládl třeba dva sárosy, tj. 36*365=13140 dní, přičemž den byl omylem přepsán jako rok. Ještě tam operuje s rokem o 300 dnech a proměnlivou dobou sárosu 10-20 let (?).

Neděle 30. září 2012 (Franta): A také, že sluneční záři zformovanou do jeleních parohů najdeme na Týnském chrámu v Praze, kde je zase společně se srpkem Měsíce.

Neděle 30. září 2012 (Franta): Co znamená výzdoba pod reliefem je otázka (dotaz na astrologická znamení od J. Čiháka), na první pohled je však patrná vlnovka, která by mohla představovat dráhu Měsíce - lze odečíst číslo osm, což by mohlo představovat Octaeteris - osmici z Metonova cyklu s 99 lunacemi. Vlnovku s 19 vlnkami lze nalézt na kamenech v irských komorových hrobech a soudí se o ní, že by mohla představovat zpodobnění měsíčního cyklu.

Sobota 29. září 2012 (J. Čihák): Franta: Reliéf z Millstattu může představovat třeba počítadlo nějakých cyklů (nebo alespoň jeho princip), což by mohlo souviset s východy Slunce, fázemi Měsíce a orientací kostelů, ale je to jenom můj spontánní dojem. Slunce má 2x15=30 paprsků a hvězdy pod Měsícem 3x(2x5)=30 a 2x(2x4)=16 paprsků. Pět hvězd se opravdu podobá souhvězdí Kassiopea, které má podobu roztaženého písmene "M", ikdyž se většinou uvádí písmeno “W“. “M“ může znamenat Marie.

Sobota 29. září 2012 (J. Čihák): Na stránce UREL je přehled vývoje výpočetní techniky, zajímavý je např. výpočetní stroj B.Pascala.

Pátek 28. září 2012 (ZH): Jak jsem se dočetl, takový kalendář začal být používán ve východní církvi od roku 691 a jeho užívání přetrvalo v tzv. pravoslavných denominacích i v době po Velkém schismatu až do roku 1728. Dle Wikiny 1. ledna 1700 Rusko zavádí juliánský kalendář a západní křesťanský letopočet (do té doby užívalo letopočet byzantský - od stvoření světa).

Pátek 28. září 2012 (ZH): Odhlédnu od debaty o a-a datování, zaujalo mě to datování v 1. staroslověnské legendě - "Zabit pak byl kníže Václav léta 6337, indikce 2., kruhu slunečního 3., (luny) a měsíce září 28. (dne)." (zdroj). Nemám k jejich komentáři vč. pododkazů co dodat, nic jsem o tom dosud nevěděl. Nicméně tam epakty uplatněny nejsou. Tomu citátu z Třeštíka moc nerozumím, jako skoro všemu od něj, neoznačovaly epakty spíše rok, než datum?

Čtvrtek 27. září 2012 (J. Čihák): Malba z Millstattu také budí pozornost, detail. Vypadá to, jakoby Kristus seděl na ekliptice, dole je zeměkoule rozdělená rovníkem a poledníkem...

Čtvrtek 27. září 2012 (J. Čihák): Tohle je zajímavé, zbývá jen připomenout, že v roce 340 nařídil císař Konstantin II., syn Konstantina Velikého, aby kdokoli, kdo se astrologií zabývá, byl potrestán smrtí.

Čtvrtek 27. září 2012 (J. Čihák): J. Cinert: Tu otázku jsem očekával, ale žádný nápad k tomu nemám. Benedikt XVI. v promluvě připomenul, že svátek Povýšení svatého Kříže byl poprvé slaven na Východě roku 335 těsně po posvěcení baziliky Zmrtvýchvstání. Z toho usuzuji, že 14. září roku 335 byl při slavnosti posvěcen chrám BH a v něm vyvýšen svatý kříž, dále viz Wiki. Ten den bylo Slunce uprostřed souhvězdí Panny, ale jak už jsem naznačil, je to sporné. Nevíme, co tehdy považovali za hranice souhvězdí a kde si mohli představovat střed. Jisté však je, že Slunce ten den procházelo souhvězdím Panny.

Čtvrtek 27. září 2012 (Jan Cinert): Z. H.: Součástí datumů zaznamenaných historických událostí byla epakta (počet dní od novoluní) a Velikonoce jsou závislé na prvním jarním úplňku. Čtvrtky Měsíce se, pokud vím, neuplatňovaly. To přesně koresponduje s používáním novoluní a úplňku při archeoastronomickém datování.

Čtvrtek 27. září 2012 (Jan Cinert): Vyobrazení Krista společně se Sluncem a Měsícem jako v Millstattu není výjimečné. Zjevně se jedná o odkaz na výpočet dne Ježíšova ukřižování podle lunárně-solárního cyklu.

Středa 26. září 2012 (Franta): Klagenfurt

Středa 26. září 2012 (Franta): Millstatt

Středa 26. září 2012 (ZH): Kosmas používá k označení času jednak, jako dnes, den v měsíci, jednak třeba "když slunce dlelo w dewáté části Wáhy", ale nenašel jsem nikde zmínku o měsíčních fázích (na této stránce lze v textu vyhledávat).

Neděle 23. září 2012 (ZH): Teorií o symbolice dvojramenného kříže je více, každopádně je spojen s východním obřadem a cyrilometodějskou misí.

Pátek 21. září 2012 (J. Čihák): Základní kámen levohradecké rotundy nemá vytesán rok položení. Asi to nebývalo zvykem. Není mi však jasný důvod, proč se to tehdy nedělalo. Očekával bych, že u důležitých sakrálních staveb bývalo v kameni zaznamenáno alespoň jméno zakladatele a datum založení.

Pátek 21. září 2012 (ZH): Nejlepší postup je najít nejdřív spojnici na GmapaZH a stisknout tlačítko A° - přejde se do Azoru, kde se data automaticky vyplní, pak to ev. upravit, potvrdit horní i spodní část a uložit. Sám mám nejčastěji problém, že v kolonce Cíl v Azoru zapomenu zatrhnout Azimut, takže to cifry směr a vzdálenost považuje za souřadnice, je problém to zabezpečit, protože někdo může teoreticky zadat souřadnice 50,15.

Čtvrtek 20. září 2012 (Jan Cinert): Nevím jestli to je tím, že A°zor je v rekonstrukci, nebo jsem slepý, ale nejde uložit stránku s dómem ve Špýru.

Pondělí 17. září 2012 (Jan Cinert): J. Čihák: Datum založení katedrály ve Speyeru, které jste převzal, je příznačné pro (českou) Wikipedii. Zde se píše, že kostel byl založen nejspíše v roce 1025 a rok 1027 je výpočet konkurečního archeoastronoma E. Reidingera. Kostel s azimutem 93,56°(dle GE), případně 93,81°(geograficky dle E. Reidingera) byl skutečně založen 24. 9. 925 v den novoluní následujícím po svátku Povýšení sv. Kříže. Byť je kostel zasvěcen P. Marii a sv. Štěpánu, byl stavěn pro opatství sv. Jana, proto vytyčení za "mužského" novoluní.

Pondělí 17. září 2012 (Jan Cinert): Ve třetím odkazu německé Wikipedie je v Pdf pojednání E. Reidingera o Špýrské katedrále a také má své stránky.

Neděle 16. září 2012 (ZH): Jan Cinert: plánek Betléma viz, 2, obr.

Čtvrtek 13. září 2012 (ZH): Říkal jsem si sice, že se nebudu darmo rozčilovat nad takovými heretiky ;), ale co se týče toho azimutu, tak viz, vyšlo mi to tak i na GE.

Úterý 11. září 2012 (J. Čihák): Samozřejmě můžeme jen spekulovat o tom, jak astrologové mohli ovlivňovat dogmatiky středověké katolické církve a co obsahovaly hermetické církevní nauky. Základní informace o astrologii sepsal ve svém díle benediktinský mnich Beda Ctihodný (8.stol.).

Pondělí 10. září 2012 (J. Čihák): Jan Cinert: V Královicích jsem byl loni. Zaujala mě východní část opevnění, kde je dodnes patrný val s příkopem. Na www.stredovek.com jsou fotografie.

Pondělí 10. září 2012 (J. Čihák): ZH: Na Wikipedii se píše, že “podle západní astrologie je Slunce ve znamení Panny od 23. srpna do 22. září. Řada astrologů a historiků také věří, že Panna má jistou souvislost s katolickou církví a průběhem křížových výprav.“

Neděle 9. září 2012 (Jan Cinert): Probíhá výzkum hradiště v Královicích: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/195146-predmesti-prahy-ukryvalo-zapomenute-premyslovske-hradiste/.

Sobota 8. září 2012 (ZH): Myslím, že první vlaštovkou v tomto směru je práce Rakušana Koeberla, který usoudil, že sv. Vít a sv. Jiří na Pražském hradě jsou orientovány podle azimutu východu Slunce na svátky těchto světců, kdysi jsem práci někde našel, myslím že hledal paralely k orientaci vídeňského sv. Štěpána, který míří k azimutu o svátku sv. Štěpána, který je ovšem zároveň cca v ose zimního slunovratu i svátku Narození páně. Pak s jeho výpočty polemizoval Z. Ministr a Miloš Weber. Oba mimochodem používají azimuty měřené od jihu místo od severu, k tomu bych řekl, že od severu měří azimuty geodeti a dnes i astronomové, kteří dřív měřili od jihu.

Sobota 8. září 2012 (ZH): A nejnovější je hypotéza Jana Cinerta, ke které jsem v tomto fóru psal námitky.

Čtvrtek 6. září 2012 (J. Čihák): Tři slunce: Česká Třebová, Mariánské Lázně, Praha-Barrandov.

Úterý 4. září 2012 (J. Čihák): ... a ještě jedna ukázka, animace z ledna 2009, u horní stanice lanovky na Sněžku.

Úterý 4. září 2012 (J. Čihák): Halové jevy určitě ovlivnily víru v nadpřirozeno. Přesvědčivé je např. video “ducha sestupujícího do údolí“ na stránce ukazy.astro.cz. Výskyt halových jevů je častý, ale musíme vzít v úvahu, že ve statistických tabulkách jsou uvedena hlášení mnoha pozorovatelů, kteří žijí daleko od sebe. Šaman a jeho lid tyto úkazy pozorovali z malého území a tak pro ně byly vzácnější. Výskyt halových jevů je samozřejmě menší v Africe než na severu Evropy, takže třeba pro Egypťany mohly být vzácným znamením bohů.

Úterý 4. září 2012 (J. Čihák): Nedávno jsem v mracích vyfotil barevné parhelium (s duhově zbarvenou skvrnou). Úkaz vzniká v ledových krystalcích, které se vyskytují v jemných řasových oblacích ve výškách nad 6 km. Šestiboké krystalky způsobují lom světla a jeho rozklad na barevné složky. Vidět je červená-oranžová-žlutá. Na Wikipedii jsem našel podobnou fotografii, ale mě se to podařilo barevnější, asi díky Auto HDR. Náhodné pozorování mě znovu přivádí k otázce: Jakým způsobem vzácné úkazy na obloze (zázraky na nebi) ovlivňovaly myšlení mystiků? Takové úvahy také patří do archeoastronomie.

Pondělí 27. srpna 2012 (J. Čihák): ...a tady je dokonce obrázek, litografie.

Pondělí 27. srpna 2012 (J. Čihák): Konečně jsem našel realistickou mapu povodně z roku 1845.

Čtvrtek 23. srpna 2012 (J. Čihák): Ten, kdo načmáral srovnávací povodňové mapy, by se měl podívat na Kampu.

Středa 22. srpna 2012 (J. Čihák): Diplomová práce, povodeň 1845, strana 19, pdf.

Úterý 21. srpna 2012 (ZH): PS co říkáte mapce Srovnání povodní 1845-2002 zde, kde voda prý sahala až k Nemocnici pod Petřínem?

Pátek 17. srpna 2012 (ZH): Vyhledal jsem zdroj, měli bychom ho uvádět: www.starapraha.cz.

Středa 15. srpna 2012 (J. Čihák): Nálezy ve Střešovicích.

Pondělí 13. srpna 2012 (ZH): Tohle jsem neznal, zajímavé.

Pondělí 13. srpna 2012 (J. Čihák): 2/ Měsíc je výše na obloze, v atmosféře je velké množství prachu z výbuchu sopky nebo z lesního požáru, foto.

Pondělí 13. srpna 2012 (ZH): Jen do šuplíku: Slovanské pohanství dnes

Středa 8. srpna 2012 (ZH): Co se týče Bavorského geografa, diskutovali jsme o tom před časem, trvalo by mi, abych se do toho zase dostal. Zpochybnění, že se jedná o území kolem dnešní Prahy není z mé hlavy (viz), důvodem je také, že kmen má 40 obcí (Beheimare 15), že je řazen úplně jinde než Beheimare, někde mezi polskými kmeny. Ten název je podivný, vypadá jako latinský gramatický tvar ablativ, přičemž nominativ nelze snadno odhadnout. Ve výčtu BG jsou vesměs uváděny názvy kmenů, ne měst.

Pondělí 6. srpna 2012 (ZH): To je asi naivní, s prahem, mimochodem jsem nenašel restauraci u Pavlánů. V témže zdroji je též "Starý název Petřína byl prý Peregův vrch, podle démona Perega", což by měl být zřejmě Perun. Kde k tomu přišli, netuším. O Peregovi (viničním rychtářovi) je pojednáno tady, nejspíš to ale pochází z maďarštiny.

Pondělí 6. srpna 2012 (J. Čihák): Prahy na hoře Vottovaara (Karelská oblast Ruska) jsou podle odhadu staré 2000 let. O jejich kultovním významu se vedou dohady.

Pátek 3. srpna 2012 (J. Čihák): Tohle je pěkný příklad - bulharská skalní svatyně Tatul se schody.

Středa 1. srpna 2012 (J. Čihák): Když jsem uviděl několik obrázků rotačního sesuvu jako např. tento, tak mě napadlo, že pod Petřínem mohly být dvoje praga. Sesuv na Dorset Coast má dokonce patery praha.

Úterý 31. července 2012 (J. Čihák): Obrazce na mapy.cz nejsou zcela jasné, ale také je nelze zcela přehlédnout. Mohly by to být dva rondely nebo nějaké opevněné sídlo. Rád bych znal názor odborníků z brněnského Archeologického ústavu.

Úterý 31. července 2012 (J. Čihák): Fotografie vrstev v lomu na Zlatém kopci. Nálezy se našly v hloubce 6 m.

Úterý 31. července 2012 (J. Čihák): V Brně také mají svůj “Zlatý kopec“, viz Wikipedie.

Pondělí 30. července 2012 (ZH): Koukal jsem na stránku o Přezleticích (viz), kterou jistě znáte, zajímavá je ta rekonstrukce místa s vysokými skalisky i info z Wiki, že tam před 90 lety otevřeli lom. Zajímalo by mě, kolik takových zaniklých skalisek, která dominovala krajině, všude bylo.

Sobota 28. července 2012 (J. Čihák): Jsem zvědavý, co při stavbě okruhu najdou archeologové. Nedaleko je Zlatý kopec, kde se už prováděl rozsáhlý výzkum. Bylo tam sídliště, které je dodnes patrné na leteckém snímku, viz vegetační příznaky v dozrávajícím obilí.

Čtvrtek 26. července 2012 (ZH): Jan Čihák: k našemu rozhovoru - v mapy.cz jsou nové turistické mapy, je tam zakreslena i trasa Pražského okruhu (viz). Nejde přes Aronku, ale těsně kolem, na onom nákresu byla dálnice neúměrně široká a zdánlivě překrývala i Áronku.

Čtvrtek 12. července 2012 (ZH): Když se fotka trochu upraví, je vidět i obrys Středohoří pod Krušnými horami, jestli zase nekecám...

Čtvrtek 12. července 2012 (ZH): Omlouvám se, ale nejsem schopný identifikovat nic, než vodojem v Klecanech, v azimutu 319.24 . Ta špičatá hora je někde v oblasti Komáří hůrky, ta ovšem podobně vypadá při pohledu z pánve, ale jsou za ní vyšší hory, které se uplatní při pohledu z dálky, ale žádná se mi nezdá tolik dominovat. Každopádně neumím podrobněji určit polohu zapadajícího Slunce, je to někde nad Jezeřím. (Leda by to byl jiný vodojem a hora byla Bouřňák.)

Pondělí 9. července 2012 (J. Čihák): Nyní jsem bez Internetu a nemám moc času diskutovat. Před pár týdny jsem našel foto Krkonoš z vrchu Tábor. Obrys se dost podobá našim fotografiím z Prahy.

Pátek 6. července 2012 (ZH): Braha na Waldseemüllerově mapě 1507. Je tam mimochodem i Missna, tedy Míšeň, která se "germanisch-slawisch" nazývala Misenaha a v Neuhochdeutsch Meisenbach.

Čtvrtek 5. července 2012 (ZH): Fotka T.Novotného z rozhledny Žalý (1019+18m), srovnání s fotkou od Ládví (315m). Chci tím dokumentovat, že při pohledu na Ládví se na hřebeny Krkonoš jakoby díváme z větší výšky, než ze Žalého. Není to, pravda, úplně stejný úhel na mapě.

Středa 4. července 2012 (ZH): Vypadá to, že východ Slunce nad korunkou Krkonoš (tím míním tu oblast od malého Šišáku ke Sněžce) už letos nezažijeme, naposled by Slunce vycházelo 10.7. nad Sněžkou, ale do 12.7. má být přeháňkovitě a i když by mohla být některá rána s čistou oblohou, tlak nevystoupá nad 1015 hPa (viz), při té krásné viditelnosti bylo dle místního měření 1026 (viz též izobary v Evropě 23.6.) a při nějakých našich minulých pozorováních tuším 1037 ap.

Úterý 3. července 2012 (ZH): Tak jsem zatím aspoň vylepšil ten obrázek. K tomu je ještě třeba si uvědomit, že refrakce zdánlivě narovná tu zakřivenou plochu mezi námi a horami, takže tzv. pravý obzor se posune dál (ve výšce stanoviště 315 m.n.m je pravý obzor (0 m.n.m) bez započtení refrakce vzdálen 63 km). Zároveň se hory za pravým obzorem kvůli refrakci i zdánlivě zvednou vůči astronomickému obzoru, zkrátka se z vypouklé roviny stane až dutá (doufám si to představuju správně).

Úterý 3. července 2012 (J. Čihák): Sporadicky nacházím údaj, že astronomická refrakce může dosáhnout 48', což je o trochu vyšší, než průměrná hodnota v odkazovaném článku. Zde je vidět, že ho zatím přečetlo pramálo lidí.

Pondělí 2. července 2012 (ZH): Franta: Ále, trošku jsem si s tím ještě hrál a pak poplet adresy. Patří k tomu ještě křivky.

Pondělí 2. července 2012 (ZH): Měl by to řešit jednoduchý vzorec (1.5.33) zde, kdybych ovšem uměl spočítat indexy lomu (to je zase tady ke konci stránky, ale do toho se asi nepustím. Pro naše potřeby by místo indexů lomu stačily teploty nahoře a dole, resp. hodnota teplotního gradientu.

Pondělí 2. července 2012 (J. Čihák): Článek Variability in the Astronomical Refraction of the Rising and Setting Sun.

Neděle 1. července 2012 (ZH): Udělal jsem si ještě jeden sendvič, abych pochopil ty obzory. Nakonec se mi to, myslím, podařilo. Jsem zvědavej, co na to Franta.

Neděle 1. července 2012 (ZH): Aspoň jednu dobrou zprávu - na fotce Jana Čiháka je v daný čas Slunce, co se azimutu týče, tam, kde má být - viz.

Sobota 30. června 2012 (ZH): Abych si to vyžehlil, tak jsem aspoň udělal takovou mřížku, je to označené stupni z pohledu z vašeho stanoviště, tedy z toho soklu deset metrů nad křížem a je to v eliptickém modelu WGS84, tedy se to neshoduje s Google mapami, které používají sférický model pro výpočet azimutu (ale WGS model pro mapový podklad).

Sobota 30. června 2012 (J. Čihák): Mimochodem, nechcete se zúčastnit soutěže o první ranní paprsek?

Pátek 29. června 2012 (ZH): Meteorologická stanice Ďáblice, Portášky (1050 m.n.m), mapa stanic 1, 2.

Pátek 29. června 2012 (J. Čihák): ...a tady máme dokonce údaje ze stanice na Sněžce.

Pátek 29. června 2012 (J. Čihák): Tady se dají zjistit ranní teploty v Krkonoších. Mám doma venkovní teploměr, ale moc se mu věřit nedá.

Čtvrtek 28. června 2012 (ZH): Fotka, o které mluví Jan Čihák. (Podle EXIF 4:55:11 SELČ. Můj první paprsek byl z 4:55:05, o 5-10 vteřin opožděný a z místa o 15 m nižšího.)

Čtvrtek 28. června 2012 (ZH): Franta: co říkáte takovémuto výstupu?

Středa 27. června 2012 (Franta): Horizons včetně refrakce

Středa 27. června 2012 (Franta): Horizons bez refrakce

Středa 27. června 2012 (ZH): Franta: kdysi jste sem dal odkaz na tento applet.

Středa 27. června 2012 (ZH): Tj. Azor spočítal převýšení skutečného proti ideálnímu obzoru 0.61° (Ládví - úbočí Luční hory). Applet pro takovou hodnotu ukázal poměr 1.123 (13°, tlak 1024), zploštění kotouče na fotce je taky takové (vyšlo mi 1.121).

Středa 27. června 2012 (ZH): Odkaz - Simulace atmosférických jevů.

Úterý 26. června 2012 (ZH): Uhelná vrstva byla ve výšce 286 m.n.m, mezi Nebozízkem a Hladovou zdí. Je vidět i na geologické mapě (317). Pod ní až k úpatí Petřína je kreslena železná ruda (548). Je možné, že tyto horniny byly i na severnějších částech stráně, ale byly odtěženy, resp. zpracovány po jejich sesuvu. Při úpatí Petřína byla nalezena při záchranných výzkumech spousta pecí na zpracování rudy. Nevím, jestli je obvyklé, aby uhlí a ruda se nalézaly takto pohromadě, jestli ne, tak byla Praha výjimečná a ta etymologie od pražit (rudu) je důvodná, tehdy se pražením ani nemusel myslet jeden z technologických stupňů, ale celé zpracování.

Úterý 26. června 2012 (J. Čihák): Letní inverze

Úterý 26. června 2012 (J. Čihák): Nízká inverzní oblačnost

Úterý 26. června 2012 (J. Čihák): S tím focením nejsme sami: “Nezapomenutelným zážitkem může být pozorování východu slunce nad Sněžkou, či přímo z ní. Nezřídka se tam za krásného počasí sejde i kolem padesáti diváků.“ Jedno foto, serie.

Úterý 26. června 2012 (J. Čihák): Východ Slunce nad inverzí (Sněžka). Takže jsem nevyfotil klam, ale opravdové mraky pod Krkonošemi.

Pondělí 25. června 2012 (ZH): Když už jsem se tím zabýval, hodil jsem to do Gonia, takže ve zdrojáku se to dá zkontrolovat.

Neděle 24. června 2012 (ZH): I selským rozumem se myslím dá odhadnout na té fotce východu Slunce, že reálný obzor (hřeben Krkonoš) je cca o výšku slunečního kotouče nad rovinou pozorovatelny, když víme, jak jsou vysoké ty hřbítky mezi (viz, tenhle profil jde přes Trosky). Tudíž by nad ideálním obzorem Slunce vycházelo o cca půl stupně altitudy níže, o stupeň severněji a čtyři minuty dříve. Tím reálným obzorem míním bod na něm, kde Slunce právě je.

Sobota 23. června 2012 (ZH): Panoráma Krkonoš z Ládví

Sobota 23. června 2012 (ZH): Ále, vzbudil jsem se náhodou ve čtyři, jasné nebe, kdy to zase bude, tady je fotka zpod ďáblické hvězdárny (Ládví) - viz, 23.6.2012 ve 4:58:56 hod. To špičaté vlevo je Malý Šišák, to vpravo Sněžka. Krkonoše jsou dobře vidět prostým okem, i nepříliš bystrým, je i zřetelné, že Sněžka je nejvyšší. Trosky jsou přímo pod tímto zcela vyšlým Sluncem. Ale i na fotce před východem, kde jsou kontury dobře vidět, lze Trosky jen vytušit jako tmavší tečku na fotce, když člověk ví, kde hledat. Jinými slovy prakticky vidět nejsou, na rozdíl třeba od Bezdězu, který krajině dominuje.

Pátek 22. června 2012 (ZH): Abychom se zase vrátili k věci, stále nemůžu přijít na to, k čemu mohlo sloužit čtvercové a trojúhelníkové okénko v JKBH, přičemž na místě toho našeho petřínského je tam okénko gotického tvaru. Nenapadá někoho vzdělanějšího něco?

Pátek 22. června 2012 (J. Čihák): A co třeba nekvalitní čočky u levných fotoaparátů? Snímek nemusí být ostrý, ikdyž AF pracuje bezvadně. Vady čoček.

Pátek 22. června 2012 (J. Čihák): Nepochybujte, píší to o dodávaných zrcadlovkách na stránkách Nikon spol. s r.o.

Pátek 22. června 2012 (J. Čihák): Obrazovky těch 16 Mpx nemají. Když chci vidět fotku celou, stejně ji vidím pouze v rozlišení 1024x768 . Kompresi JPEG ovlivnit nemohu. Komprese zhorší ostrost okrajů a kontrast. Když se k tomu ještě přidá popletený AF, tak je výsledná kvalita opravdu nízká.

Čtvrtek 21. června 2012 (J. Čihák): Bazilika sv.Prokopa v Třebíči, románská krypta. Z fotografie vzniká dojem, že okno je tam proto, aby v určitou dobu vnikaly do krypty sluneční paprsky, ale asi je to jenom náhoda.

Středa 20. června 2012 (ZH): Hrobka v Jeruzalémě je skutečně šikmo, www.360tr.com, na Petříně ne.

Středa 20. června 2012 (J. Čihák): Tady se píše: “Ze severu ji osvětluje sdružené okno a z jihu jedno okénko obdélného tvaru. Obě okna jsou zasazena v hluboké špaletě se záklenkem. Severní zdí v úrovni výše popsaného okna prostupoval zdivem lichoběžně obdélný okenní otvor, dnes částečně zazděný.“ Otvor tedy ztratil význam.

Středa 20. června 2012 (J. Čihák): O šikmá okénka mají zájem také polní vandalové, tady se píše: “Často jsou v blízkosti agrosymbolů tzv. kaple Božího hrobu, jejichž šikmá okénka směřují k agrosymbolům."

Středa 20. června 2012 (ZH): Tady se snaží vysvětlit význam oken v kaplích BH, že jedno směřuje k nejbližšímu kostelu, druhé prý k prehistorickému pohřebišti.

Středa 20. června 2012 (ZH): Tady pojednání o Svatém ohni ve srozumitelném jazyce, už mi ta ruština leze krkem... Nicméně na Pravenci jsem se dočetl, že nad Svatým hrobem ve 12. století vztyčili kupoli s otvorem pro Svatý oheň Velké soboty, s cimboriem se 6 sloupky, možná zdvojenými, jelikož byla po okulem rotundy. Kupole byla ozdobena stříbrnými pozlacenými plastikami a stříbrnou sochou Krista v nadživotní velikosti, jestli jsem to správně přeložil. Na Petříně stropní otvor v komoře osvětluje kristovu lavici (viz), nikoliv však zřejmě přímými slunečními paprsky, brání tomu jak kopule, tak nedostatečná altituda Slunce v našich šířkách. Je pravda, že na onom obrázku vniká Duch svatý skrze cimborium, jakoby na slunečním paprsku.

Úterý 19. června 2012 (ZH): Okénka v kapličce v r. 1487 - k čemu asi byla? (Na stránce pravenc.ru.)

Úterý 19. června 2012 (ZH):
Tady je další popis obřadu Svatého ohně a taky rytina jeruzalémské kapličky z r. 1681, kde kamenný kvádr vypadal ještě jako na Petříně. Ale v té době měl být Andělský kámen již rozbit a z větší části rozkraden, tak co pak ten kvádr je?

Úterý 19. června 2012 (J. Čihák): Miškovice: nová kniha, arch. nálezy, pravěké hroby.

Úterý 19. června 2012 (ZH): Stojí zato přečíst si ruskou wikistať o Božím hrobě, viz a téměř vyčerpávající popis obřadu Svatého ohně - viz.

Úterý 19. června 2012 (ZH): Tady je půdorys chrámu z r. cca 1330, a tady kresba z r. 1681, obé ze stránky custodia.org. Kaple u Slaného byla vysvěcena 1665 a ta jeruzalémská je, na rozdíl od dnešní podoby, stejná.

Pondělí 18. června 2012 (ZH): Myslím, že neprávem opomíjíte tu geologickou mapu. Vaše místo, kde občasně neroste obilí, je přesně v místě toho východního podzemního skaliska (silicity). Jak na to geologové přišli a zda porucha porostu souvisí s jejich činností, nevím. Čtvrté místo ze čtveřice skalisek taky vypadá na některých ortofotosnímcích divně, hlavně 1996 a nové mapy.cz, kde je podobné i místo uprostřed oněch čtyř. Myslím, že kdyby se prosadilo, že Korunka byla magická soustava čtyř skalisek s pátým uprostřed, každého by to zaujalo ;). Kór, kdyby to byla společně s rondely soustava obdobná jako severně od Stonehenge (Silbury Hill, West Kennet Long Barrow a Avebury ;).

Pondělí 18. června 2012 (ZH): Bohužel to úplně s jistotou nevím, ale kámen na Petříně bude nejspíš jen soklem pro Andělský kámen, viz 1 a 2 - ten mramorový kvádr s rytými nápisy zpevněný kramlemi bude zřejmě tím pravým kamenem. Z hlediska světelných paprsků na Petříně je to ale asi irrelevantní, protože škvíra okna je svislá. Svíce jsou umisťovány na přední okraj kamene, ovšem osa okna míří půl metru před kámen, tam by snad mohl být paškál?

Sobota 16. června 2012 (J. Čihák): V článku o lokalitách pleistocénních slínů, kapitola Miškovice, se píše, že Aronka a Korunka jsou návrší. Terén je mírně zvlněný, z map se tedy moc nevyčte, lepší je obhlídka přímo na místě. Myslím, že návrší jsou tři, viz také mapky zde.

Sobota 16. června 2012 (ZH): Pak je ještě Cykloatlas, ten je možná o poznání podrob nější, nevím, jak to dělá, a mapy Cenia, které se zdají nadějné, ovšem nějak blbnou, doufám dočasně, mapový podklad tam při měření furt mizí.

Pátek 15. června 2012 (ZH): Haranau b. (Harunova skála, ulice K Hárunce (Hárunka=Korunka?). Mimochodem přímo přes Hárunku má vést pražský okruh, tak je předposlední šance tam něco vyzkoumat, poslední budou nejspíš mít archeologové při záchranném výzkumu.

Pátek 15. června 2012 (ZH): Podle geologické mapy i mapky tady i dle serveru Maruschka se mi zdálo, že Korunka je název celého návrší, zatímco Aronka a Zabitý kopec její součásti. Na Maruschce je kilometr severovýchodně návrší zvané Na skále, pokud je nápis dobře umístěný, tak je vidět, že na poli po ní žádné známky nejsou, ale možná název patří k některým z lesíků.

Pátek 15. června 2012 (ZH): Zajímavý server s výškovými profily, spíš než pro naše účely je dobrý pro cyklisty a turisty. Trochu moc složitý, ale dá se tam nastavit všechno možné, když to člověk zkouší. Sám jsem si před tím udělal jednoduchého Brontosaura.

Čtvrtek 14. června 2012 (ZH): PS: Taky tohle je inspirující.

Čtvrtek 14. června 2012 (ZH): Geologická mapa lokality Korunka možná vysvětluje i název, byly tam patrně na návrší 4 skaliska v kruhu.

Pátek 8. června 2012 (J. Čihák): Zajímavé je, že se ta skvrna objevuje na ortofotomapách až od roku 1988, viz mpp.praha.eu.

Pátek 8. června 2012 (J. Čihák): Na všech fotomapách poznáme vrchol návrší Korunka podle skvrny. Jedná se o půdní a vegetační příznak, který znamená, že se tam pod povrchem něco skrývá. Na historické mapě je vyznačen lom na návrší Aronka.

Středa 6. června 2012 (J. Čihák): Na Strahově byly prováděny velké terénní úpravy v letech 1925-26. Byli tam archeologové? Tady se píše, že v roce 1919 lomy koupilo od strahovských premonstrátů hlavní město Praha . To je pak 1.8.1925 poskytlo státu ke zřízení Strahovského stadionu. Úprava terénu pro tento účel byla prováděna od srpna 1925 do dubna 1926, přičemž jen v prostoru bývalých lomů bylo přemístěno 310 tisíc m³ zeminy. V letech 1931-36 pak byl v prostoru sletiště vybudován rozsáhlý Masarykův stadion. Dochovala se panoramatická fotografie celého opuštěného areálu před úpravami pro sletiště v časopisu Český svět z 27.8.1925.

Úterý 5. června 2012 (J. Čihák): ZH: Znovu jsem se pokoušel najít ten článek o Strahovském stadionu, kde byla popsána rekonstrukce v tehdejší politické situaci. Vypadá to, že na Internetu už není. V tomto filmu nejspíš nic nebude.

Úterý 5. června 2012 (ZH): Vodovody pro Hrad jsem se hodně zabýval (viz), 6 ze 7 přívodních štol Královského vodovodu dodnes existuje, jsou ale o několik pater níž, než dům pana Jágra. Nicméně ještě dříve vyhloubil studnař Winkler na Andělce studnu pro Zámecký vodovod a nenapadlo mi dávat ji do souvislosti s onou velkou štolou, možné by to i bylo.

Pondělí 4. června 2012 (J. Čihák): ZH: Už několikrát jsem marně hledal ty informace o Strahově a také náčrt s geol. vrty do hradčanského návrší. O jeho geol. profilu je asi známo více, než se všeobecně ví. Šťouralové říkají, že by divné bylo, aby odsud nevedla na Hrad tajná chodba. Kryt pod III. nádvořím je známý. Víte také o této díře?

Sobota 2. června 2012 (ZH): No, a pak je ještě jedna věc. To stropní okénko začíná ve výšce 285 cm, a škvíra je vidět od země vzdálené po podlaze 308 cm, což dává altitudu 42.78° (o centimetr výš nebo níž už škvíra vidět není, na té první fotce škvíra vidět není). Ale vzhledem k tomu, že škvíra je dlouhá, má Slunce příležitost skrze ni svítit nejen 27.3. v poledne, ale i ve dnech následujících - před polednem a po poledni, a to cca do 20.4., kdy je ve stejné výšce v 9:45 SEČ, a navíc v azimutu 132°, taky samozřejmě ve 14:15. Nad soklem pronikne paprsek ve výšce 184 cm od země, nad předním okrajem kamene ve výšce 149 cm, sokl je vysoký 35 cm, pokud tam byl podobný útvar (Andělský kámen) jako v Jeruzalémě se svícemi, tak by to odpovídalo.

Sobota 2. června 2012 (J. Čihák): Mimochodem, zajímalo by mě, jestli tady byli také archeologové, ale jak už jsem psal, předpokládaná knovízská sluneční svatyně mohla být o kousek dále na Korunce.

Sobota 2. června 2012 (ZH): Prospekt der Mulden-Brücke z r. 1735, viz, je tam mj. pěkně vidět Svatojánský vršek.

Pátek 1. června 2012 (Jan Cinert): Přesto chytnu celou ruku když je nabízený prst :-). Nevím jestli kronikář Widukind častěji používal 1. os m. č. jako ve známém odstavci o podmanění Boleslavova bratra v roce 929 (I. kniha, kap. XXXV - ...de quo quaedam mirabilia predicantur, quae quia non proba[51]mus, silentio tegi iudicamus.). Vlastně pokud ano, tak především v úvodech všech knih, takže nemám na mysli prostudování celé kroniky, tak troufalý zase nejsem :-). Widukind.

Čtvrtek 31. května 2012 (ZH): Ještě kvalitní výřez z Hubera viz, chvíli se mi zdá, že u Kampy byl ještě ostrůvek, chvíli že ne, nemůžu najít ten ortoplán ze stejné doby, na který upozornil Jan Cinert.

Čtvrtek 31. května 2012 (J. Čihák): Čočka je určitě velký vynález, ale nelze opomíjet ani zrcadla. Malé zrcadlo může posloužit jako kapesní zapalovač. “Mozaikové“ zrcadlo taví kov. Archimédova zrcadla – mýtus nebo skutečnost?

Čtvrtek 31. května 2012 (ZH): Ještě lahůdka: KBH 1831.

Středa 30. května 2012 (ZH): Nicméně takto se zapalovala hranice určená k zapálení paškálu. Jestli však v kapličce kopírovali onen jeruzalémský Holy fire, kdy se patriarchovi samočinně zapálí svíce či co, tak mohl paprsek zapálit (v Praze) skrze čočku přímo svíci. Jak jsem tu psal, jeruzalémský obřad je popisován od 4. století a od v r. 1106 zdokumentován. Tehdy ruský igumen Daniil též popsal, že z chrámu sestupuje modré záření na edikulu, kde patriarcha očekává svatý oheň. Dodnes tam jediným nezazděným okénkem paprsek proniká, otázka je, zda to někdy bylo zařízeno tak, aby stropním průduchem se dostal dovnitř - a pak se na to třeba zapomnělo a srabsky čarovali s fosforem. Dvakrát už tu byl tento odkaz na holubici se svatozáří (=Sv. Duch), která v paprsku slítá do edikuly.

Středa 30. května 2012 (J. Čihák): Našel jsem pár informací o historii čoček, kde se také píše o čočkách a zrcadlech používaných k zapalování, odkaz 1 a 2.

Úterý 29. května 2012 (ZH): No a komplikace ;): "Pozdě v sobotu pak, za soumraku na první den po sobotě, se přišla Marie z Magdaly a ta druhá Marie na hrob podívati." plus komentář (viz). Nicméně všude je svítání atd., v řeckém originále επιφωσκουση (epiphoskouse). Starořecká slova jsou prý často zároveň svými opozity a je třeba vycházet z kontextu, někdo tedy soudil, že soumrak blízko konce sabatu je večer, někdo ráno, ovšem "Pozdě v sobotu pak, za soumraku na první den po sobotě" by spíš odpovídalo večeru, kdy začínala neděle. Otázka je, nakolik vycházela ostatní evangelia z tohoto a jak rozuměli kontextu. Nicméně je to akademická úvaha, jistě všichni uvažovali o rozbřesku.

Úterý 29. května 2012 (ZH): Taky jsem se ptal, co mohlo stát mezi Andělským kamenem a dveřmi, když právě tam dopadají všechny paprsky, no přece prý paškál - viz třeba tady.

Úterý 29. května 2012 (ZH): Ale je to ještě asi jinak, jednou jsem tu naznačil, že ten kvádr v kapličce je jen sokl, a taky jo, viz 1, 2. Vypadá to tedy, že paprsky dopadaly na ty svíce, přičemž můžeme spekulovat, zda tam byla nějaká snadno zápalná látka, která by svíce rozžehla.

Úterý 29. května 2012 (Franta): Matouš:

Úterý 29. května 2012 (Franta): Lukáš:

Pondělí 28. května 2012 (ZH): Ještě k Jana Čiháka výběžku z Petřína - Hollarův prospekt je kreslený z tohoto místa (nyní zbytek kruhového bazénu v lobkovickém anglickém parku), ta romantická zřícenina na něm je na plošině s Vrchlického pomníkem. Čeho je to zřícenina, nevím, na viniční usedlost je to trochu moc na severní straně.

Pondělí 28. května 2012 (ZH): Tady je text o polední modlitbě viz, jejím hlavním symbolem je, že v poledne byl Ježíš přibit na kříž.

Neděle 27. května 2012 (ZH): Ještě z jednoho ilustrativního odkazu jsem pak ráno čerpal, kde stojí "Kristus vstal z mrtvých za svítání "prvního dne v týdnu", neboli "prvního dne po sobotě" (sobota byla podle židovského kalendáře posledním dnem týdne)." a "Tato oslava se prvních křesťanských dobách konala celou noc a končila teprve společným stolováním za rozbřesku, když se "noc rozjasnila zmrtvýchvstáním našeho Pána". Podle evangelia přišly ženy ke hrobu, "když uplynula sobota a začínal první den týdne" (Mt 28,1)."

Neděle 27. května 2012 (Franta): Pražský hrad - vigílie začala letos v 20:30

Neděle 27. května 2012 (ZH): Aha, se začátkem vigilií se různě manipulovalo, v 7. století ve 13.-14 hodin, ve 12. století v 11-12h, od 16. století v devět a od 60. let 20. století opět večer, jestli to dobře chápu (viz).

Pátek 25. května 2012 (ZH): J. Čihák: našel jsem ve svém archivu názornou fotku s altánovým výběžkem, viz. Pro badatelské účely ;).

Pátek 25. května 2012 (ZH): Dotyčná rytina, co se týče kopců, karikaturou není, proto jsem to sem dal, (viz fotka od Strahovského kláštera (upravená jako perokresba).

Pátek 25. května 2012 (ZH): V Čechách se myslím vulgární latina nepoužívala 1, 2. Ve slovnících je urbs velké město, oppidum malé, civitas obec, společenství.

Čtvrtek 24. května 2012 (ZH): Ještě pro Jana Čiháka, četl jsem si v Palackého Stručných dějinách Prahy, na obálce mé edice je Šemberova veduta z r. 1831, kde je krásně vidět, jak vypadal dřív Vítkov, viz.

Čtvrtek 24. května 2012 (J. Čihák): Tady se píše, že pojem podhradí je chápán jako neopevněné osídlení pod hradem, které většinou bývá na hrad provozně vázané. Takže pro někoho to mohlo být suburbium, avšak Malá Strana nebyla neopevněná a proto byla pro jiné urbs nebo civitas (včetně Hradu).

Úterý 22. května 2012 (ZH): Přidám ještě jeden odkaz - Příběh o dobytí Prahy. Jak jsem psal - Kosmas pod urbs rozumí dnešní Hrad, tedy in media urbe znamená uprostřed hradu, Kosmas sice nemusel vědět, kde kdo troubil, ale popsal Žiži, které jistě znal.

Úterý 22. května 2012 (ZH): O jižní bráně jste možná četl i tady :). O jižní věži je psáno i výše a níže na stránce, je tam však chyba, jižní věž na Würzburgské vedutě není ta původní románská, ale z doby Václava IV. - viz.

Úterý 22. května 2012 (J. Čihák): Cinert: Žiži na jižním úbočí – to je zajímavé a myslím, že i možné. Kdysi jsem četl (už si nepamatuji zdroj), že cesta k jižní bráně vedla skalní rozsedlinou. Tady se dost píše o jižní bráně.

Úterý 22. května 2012 (ZH): Odkazy na pár vedut, kde je oblast Jánského vršku: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7.

Pondělí 21. května 2012 (ZH): Našel jsem doma svoji starou fotku Hradčan z Lobkovické zahrady, která má podobný úhel jako Sadelerův prospekt, tak jsem dal do srovnání tu, abych nekrad... Orientačním bodem je strážní domek na konci Zámeckých schodů, Schw. palác a Arcibiskupský palác.

Pondělí 21. května 2012 (ZH): Skála byla na místě nynější vyhlídkové terasy, viz, dost daleko od Salmovského paláce. Ulice Jánský vršek vede přímo na ni. Ulice Jánská vede kolem býv. kostela sv. Jana. Podle vrstevnicové mapy ležel kostel v plynulém svahu, základy jsou zřejmě ve výšce základů nynější budovy, nic nenasvědčuje, že by tam nějaká extra vyvýšenina byla. Ulice Jánský vršek je v kopci nad kostelem, ke kostelu nesměřuje.

Pondělí 21. května 2012 (J. Čihák): Jestli se dobře koukám, tak u Daliborky jsou skalní výchozy, nejspíše břidlicové.

Pondělí 21. května 2012 (J. Čihák): V Bubenči další nové nálezy. "Praha je opravdu stará."

Neděle 20. května 2012 (ZH): Omlouvám se, musím opravit svá tvrzení o umístění Svatojánského vršku, zmátlo mě, že jsem měl výřez Sadelerova prospektu uříznutý, že nebyl vidět Schw. palác. Tady ten palác je, nevšímejte si kontextu na Wikipedii, kaple PME v době prospektu ještě nestála a byla jinde (asi právě v místě vršku). Dotyčná romantická skála se tedy vypínalo skutečně v místě nad ulicí Jánský vršek a je pěkně vidět, jak rozdělovala dva příkopy před vstupem do Hradu. Pokud je má představivost zase nedostatečná, tak mě opravte ;).

Sobota 19. května 2012 (ZH): Nelenil jsem, udělal procházku po Praze, kaple Božího hrobu na Zbořeneci je zde.

Sobota 19. května 2012 (ZH): Mimochodem, znáte kapli BH na Zbořenci? Umístění.

Sobota 19. května 2012 (J. Čihák): Některé informace je nutné přijímat opatrně. Při opravách v letech 1968–1971 tam zedníci okna určitě neprobourali. Na pohlednici z roku 1899 jsou vidět na levé straně obě okna. Jiný případ je kaple Božího hrobu ve Voticích. Má na pravé straně okénko, avšak na starších vyobrazeních 1 a 2 tam žádný otvor není.

Pátek 18. května 2012 (ZH): Jan Čihák: nečetl jste toto? (Já ne.)

Pátek 18. května 2012 (ZH): Tady je povídání o staré Malé Straně, vyplývá z toho, že Jánský vršek je opravdu za Stahovskou branou, tedy tou v Nerudově ulici, tedy ten pod Schwarzenbergským palácem. Trochu jsem si pohrál: viz (zdroj Wiki a Nokia Ovi mapy), Schw. palác i ty oblouky pod ním již tehdy stály. Jiný vršek tam není. Ten s americkým glorioletem to být nemůže. Co asi na místě pavilonu bylo původně, je to docela strategické místo? Na onom Hollarově prospektu hrb je, ale bez nějaké stavby. Hollarův prospekt je malován z místa nad dnešní restaurací Petřínské terasy.
P.S. Později jsem umístění Jánského vršku upravil - na místo pod vyhlídkovou terasou na konci Zámeckých schodů.

Čtvrtek 17. května 2012 (ZH): Tady, 2, 0 (Všem Čechům posvátný vrch Petřín s kostelem svatého Vavřince) je zajímavá monografie o Petříně, je nutno oddělit zrna od plev v historické části, ale je tam psáno i o tehdejší podobě kaple Božího hrobu, o hrbolu vystupujícím z Petřína se Schönbornskou zahradou atd. (Už to tu jednou bylo.)

Středa 16. května 2012 (ZH): Zajímavé, co je na tom kopci za zvláštní útvar na vedutě Schedel 1493. Vypadá to něco mezi palmou a totemem, ale nejspíš to bude stylizovaný stromový porost. I když - ostatní stromy vypadají středoevropsky.

Středa 16. května 2012 (J. Čihák): Ulice Ke Hradu - závěrečný úsek Královské cesty.

Úterý 15. května 2012 (ZH): Posvátná místa kr. hl. m. Prahy - úryvek je o kostelích, o kterých jsme tu mluvili. Tvrdí se tam mj., že kostel sv. Jana byl na Jánském kopci, ale nejspíš je míněno, že na jeho úpatí, protože podle vrstevnicové mapy v jeho místě ani náznak kopce není a základy kostela byly vykopány v dnešním domě.

Úterý 15. května 2012 (ZH): To je pěkné, dal jsem to do Azoru, spojnice obou Jánských vršků opravdu jde pár metrů od klobuckého menhiru (byť moc nevěřím, že je to opravdu pravěký menhir). Problém je, že Jánský vršek není na Petříně, ale - podle mě - to byla skála přiléhající k Hradčanskému náměstí - co je Schwarzenberský palác. Z té není přes pláně u Horoměřic v daném směru vidět. Z Petřína jo, ale ten byl zasvěcen sv. Vavřinci, tuším.

Úterý 15. května 2012 (ZH): Když už jsem u osvěty, znáte kostel sv. Prokopa na Malé Straně? 2.

Pondělí 14. května 2012 (ZH): Rotunda na Pankráci, viz. Má mimochodem přesně východní orientaci.

Pondělí 14. května 2012 (ZH): Jediný pořádný vršek v okolí byla skála přímo nad oním zaniklým kostelem sv. Jana, která byla odtěžena pro ulici Ke Hradu, která vznikla r. 1663, viz Sadeler. Bůhví, co na ní stálo původně a prapůvodně.

Sobota 12. května 2012 (J. Čihák): Na Internetu je spousta fotografií zodiakálního světla, ale zjevně jsou přeexponované a různě upravované. Skutečnosti se snad blíží tato fotografie. Autor snímku udává: The Zodiacal Light in spring. Bradworthy. 5th April 2007. Canon 10D. 82 sec exposure at 400 ISO.

Sobota 12. května 2012 (ZH): Mimochodem, stránka znojemskarotunda.com, jejíž hlavní obsah byl asi diskutabilní, obsahovala však seznam rotund v Čechách a okolí, zanikla (nevím jestli dočasně (nezaplacena faktura providerovi), nebo nafurt). Dovolil jsem si převzít seznam na tyto stránky (viz), jinak lze nejen tyto stránky bez obrázků najít např. na http://web.archive.org.

Sobota 12. května 2012 (ZH): Mimochodem, znáte tuhle rotundu? Přesné umístění by mělo být zde.

Pátek 11. května 2012 (Jan Cinert): Zapadal by do nějaké linie tento kostel? Je známo, že jsem k liniím mezi kostely skeptický. :-)

Pátek 11. května 2012 (J. Čihák): Mimochodem, v archeoastronomii se zpravidla hledají souvislosti se Sluncem, s Měsícem a někdy i s planetami a hvězdami. Opomíjené je zvířetníkové světlo (zodiakální s.), animace, obrázek.

Pondělí 7. května 2012 (J. Čihák): 66˚ a Beltine - to je pohanská záležitost, ale našel jsem přinejmenším zajímavé informace o Kristově monogramu. Úhly 90˚-23,5˚=66,5˚ a 90˚+23,5˚=113,5˚ mohly mít význam i pro křesťany.

Sobota 5. května 2012 (J. Čihák): ZH: Oheň z ledu? Nevěřil jsem tomu, ale s trochou černého prachu to dokáže každý, viz YouTube.

Čtvrtek 3. května 2012 (ZH): Burning glass - píše se tam i o zapalování svatých ohňů v chrámech.

Čtvrtek 3. května 2012 (Jan Cinert): Nevím jestli znáte tohle.

Čtvrtek 3. května 2012 (J. Čihák): Rozdělat oheň pomocí vhodné lupy je snadné. Když je možné takto zapálit ztrouchnivělé dřevo, potom musí začít plápolat i paškál z včelího vosku.

Středa 2. května 2012 (ZH): Paškál stojí nedaleko oltáře, možná tedy tam měl mířit paprsek, eventuálně soustředěný lupou (podezříval zde před časem soustavu skel v monstranci).

Středa 2. května 2012 (ZH): Kopule chrámu Božího hrobu má věnec 24 oblouků, ve čtyřech patrech nad sebou. Druhá řada od shora má oblouky zazděné, pouze v jednom je okno, menší než oblouk (viz). Tím proniká paprsek Slunce. Jde o druhé okno od osy kaple, mělo by být v azimutu 230°, pokud zaoblená část kapličky míří přibližně k západu v azimutu 260°, jak jsem spočítal. Uvedená fotka má čas 2009:08:06 07:26:40, což je ale divné, ba opačné. Tak z toho nejsem moudrý.

Úterý 1. května 2012 (Jan Cinert): Zde je článek o orientaci kostela na Pohansku, předchozího dvorce a pohřbů koní. Autoři se bohužel dopustili chyby na niž zde často upozorňuje Z. Homola. Domnívali se, že astronomický sever je svislice na mapových listech, a tak jim vyšlo, že orientace zmíněných útvarů je podle azimutu Slunce za letního slunovratu. Smutné je, že teorie postavená na této chybě byla publikována i v zahraničí. Správný azimut je 45° a protože odchylka mapových listů je u Břeclavi +6°, vyšlo jim 51°. Když se opraví tato chyba na Abb. 3, tak jsou oba pohřby koní (ty malé kaňky na konci čar ve směru JZ a SZ) přesně umístěné na principu kruhu děleném po 45°, čili na principu svastiky. Protože kůň je zoomorfikací síly způsobující pohyb Slunce, jsou koňskými pohřby vyjádřeny poslední čtvrtka dne a první čtvrtka noci. Nejedná se tedy o orientaci podle slunovratu, jak chybně vyšlo autorům.

Úterý 1. května 2012 (ZH): Ještě k tomu poledni či dvěma hodinám, co tohle. Možná hra světel byla složitější. Jelikož těch kaplí je po Evropě spousta, třeba v některé oblasti obřad přetrvává.

Jak je udělaný tento paprsek, 2. 3? Do sbírky: Evropa.

Pondělí 30. dubna 2012 (ZH): Velikonoční slavnosti světla jsou součástí velikonoční vigilie, pod těmito klíčovými slovy lze vyhledat řadu odkazů s popisem liturgie. Jak napsal J. Čihák, o Bílé sobotě se zapaluje oheň, nepochopil jsem, nebo je to různé, jak se paškál (velikonoční svíce) zapaluje, v uvedeném odkazu píšou "Velikonoční svíce se zapaluje při velikonoční vigilii, která probíhá v noci, od ohně v blízkosti kostela. ", v Čihákově odkazu, že křesáním či lupou se zapaluje přímo paškál, od něj pak ostatní světla i pak posvěcená hranice.

Pondělí 30. dubna 2012 (ZH):
V Jeruzalémě při ortodoxním obřadu v kapli Božího hrobu začíná zázrak Svatého světla v sobotu ve 14 hodin (viz).

Pondělí 30. dubna 2012 (ZH): Tady je o tom taky.

Pátek 27. dubna 2012 (J. Čihák): ...a tady je video.

Pátek 27. dubna 2012 (J. Čihák): Katedrála La Seu, foto, více 1 a 2.

Pátek 27. dubna 2012 (J. Čihák): Další fotografie 1, 2. Tady sluneční paprsky dopadají na podlahu kněžiště. Neméně zajímavé je symetrické oslunění okrajů oltáře ve Svatováclavské kapli, foto.

Čtvrtek 26. dubna 2012 (J. Čihák): Světelný úkaz u sv.Víta.

Středa 25. dubna 2012 (J. Čihák): Takových "slunečních" oken jako je na Petříně bude u nás více, viz Jan Cinert, Astrální prvky v rotundě. Loni to Franta originálně nazval "azimutové okno".

Pondělí 23. dubna 2012 (ZH): Fotky Jana Čiháka:
Paprsek na Andělském kameni v kapli na Petříně dnes v 9:35 letního času (8:35 pravého místního slunečního času (dvě minuty Prahy od 15. poledníku jsou shodou okolností kompenzovány dvěma minutami časové rovnice). Prvně na kámen paprsek dopadl 9:12, kámen (jeho vršek) pak opustil 9:57. Pozítří je nejzazší den výskytu Velikonoc (ty byly letos přesně ve střední den výskytu 8.4.). Před 6 dny opustil paprsek kámen v 9:47, ostatní nelze určit.

Pátek 20. dubna 2012 (J. Čihák): Okno zárověň míří k východu Slunce o zimním slunovratu, avšak se slunovratem ani s Vánocemi orientace okna nesouvisí, neboť tímto směrem jsou překážky. Přesto je pro nás aktuální i tento článek. Dopis sv.Bonifáce se přímo týká Velikonoc.

Čtvrtek 19. dubna 2012 (J. Čihák): Slunce svítí otvorem ve zdi i šikmo, takže asi to bylo takhle.

Čtvrtek 19. dubna 2012 (ZH): Nechápu potom, proč azimut 128.76° odpovídá pro den, kdy jste to fotil (17.4.) o hodinu pozdější době, 10:32 SELČ - viz.

Čtvrtek 19. dubna 2012 (ZH): Všechno je relativní, pochvaloval jsem, jak přesně jsme změřili úhel štěrbiny, ovšem, jak jsem psal v říjnu, vypočítal jsem azimut štěrbinového okna na 129°. Dělal jsem to tak, že jsem úhel pohledem odhadl zblízka a postupně se vzdaloval, aby v linii vždycky byl nějaký směrový kámen, až jsem se dostal do prostoru druhé kaple, aby se to dalo odečíst na ortofotomapě (viz, kam také přidám vaše fotky). Tomuto azimutu pro 17.4. ovšem odpovídá čas 9:33 CET (10:33 letního času). Máte ve foťáku nastaven letní, nebo zimní čas?

Čtvrtek 19. dubna 2012 (ZH):
Proč paprsek dopadá na přední okraj kamene a ne doprostřed? Koukal jsem na kámen v Jeruzalémě, nic na něm umístěno v současné době není, jen má ozdobný rantl kolem dokola. Musím někdy zajít na mši, abych viděl ceremoniál, kam se na oltářní mensu pokládá monstrance. Pokud mělo Slunce posvítit na hostii v monstranci, je třeba přidat ještě pár decimetrů k výšce kamene.

Středa 18. dubna 2012 (ZH): P.S. Tady je popis (viz)

Středa 18. dubna 2012 (ZH): V tom Klementinu je zajímavé, že Slunce vytváří svůj obraz, což podle mě musí být způsobeno jevem camera obscura, viz odkaz, který už tu byl. Na fotkách z Klementina není moc jasné, jak štěrbina vypadá, obraz se tam vytváří. Z venku to vypadá relativně podobně jako na Petříně, zevnitř je z půlky vidět jakési kulaté okénko. Ale to se mi zdá moc velké, aby na krátkou vzdálenost obraz vytvořilo. Mohl být takovýto jev i v kapli na Petříně?

Středa 18. dubna 2012 (J. Čihák): “Unikátní štěrbinové sluneční klementinské hodiny jsou zřízeny na Astronomické věži. Štěrbinou ve zdi věže, orientované přesně k jihu, proniká na podlahu místnosti sluneční paprsek. Když paprsek splyne s poledníkovou značkou na podlaze, je přesné poledne. V dřívějších časech přesně v tento okamžik dával pomocník na věži signál praporkem a dělostřelci výstřelem z prostoru dnešní Kramářovy vily oznamovali Pražanům, že je čas zasednout k talířům.“

Středa 18. dubna 2012 (ZH): Odkaz na dopad světelného paprsku v kapli Božího hrobu na Petříně (foto J. Čihák) viz.

Středa 11. dubna 2012 (ZH): Pochopil jsem dobře, že WDR je obecné označení pro řešení problému zobrazení kontrastních scén, zatímco HDR je jedna z jeho možností? Jiná je třeba ten fujický SuperCCD SR

Středa 11. dubna 2012 (J. Čihák): To jsem přehlédl. Vývoj se opravdu žene kupředu, viz youtube.com.

Úterý 10. dubna 2012 (ZH): Všimněte si, že váš odkaz je 12 let starý. Tady je graf pro NEX-5N, ukazuje rozsah cca 9.5 EV, ale křivka je na ose y uříznutá, takže by pokračovala ještě dál. Můj údaj pochází z tohoto zdroje. Vývoj čipů jde hrozně rychle kupředu.

Úterý 10. dubna 2012 (ZH): Váš nový údaj o lidském oku mi připadá realističtější, Pentax se tomu tedy skoro přiblížil. Tady píšou, že lidské oko má 10-14 EV. Pozoruhodné je, že LCD obrazovka má rozsah 9.5 EV, fotografie 5 EV (jestli jsem to dobře pochopil).

Úterý 10. dubna 2012 (J. Čihák): Mám pochybnost, že opravdu máte těch 12,5 EV, viz odkaz z článku.

Sobota 7. dubna 2012 (ZH): Dík, že jste otevřel tohle téma, ač se digitální fotografií dlouhodobě zabývám, brácha je profesionál atd., o kvalitě snímačů v tomto ohledu jsem nepřemýšlel. Dynamický rozsah se ve specifikacích přístrojů neuvádí, stěží se dá najít na internetu (jedinou srovnávací tabulku jsem našel tady. U novějších přístrojů jsou srovnávací grafy na D-preview, testy tam ale dělají jen u lepších foťáků.

Sobota 31. března 2012 (J. Čihák): Našel jsem neobvyklou definici. Dokumentační fotografie je určena pouze pro hyppocampus a neokortex a snaží se je nakrmit co nejvíce a nejlépe. Proto je při venkovním focení asi nejlepší zatažená obloha. Je-li třeba, digitál snadno snímek prosvětlí bez přepalů (už při nulové korekci) a hlavně nejsou stíny, což je myslím důležité u odborné fotografie. Z tohoto snímku sice vyzařuje letní pohoda na Pražském hradu, ale s těmi stíny to pro nás není dobré.

Úterý 27. března 2012 (ZH): Nevím, kolik bylo v Egyptě jezer, ale i Nil je zpravidla modrý, viz. I když nevím, jak to bylo před stavbou Asuánské přehrady a při povodních, při nich asi hnědý byl.

Úterý 27. března 2012 (ZH): Reportáž z Kuku (Výrov, Třeskonice): tabulová hora 509 m.n.m. (o 17 m nižší než Rovina), na temeni zvlněné lichoběžníkové pole 250 x 250 m, část je zoraná, velmi kamenitá, šutry se zdají být opukou a křemencem, rozlámané technikou na kusy zvící chodidla, větší kameny jsou při okrajích, nebo shozené do příkopu. Do 60. let 20. století byla cesta rozdělující tabuli na 1 a 2 třetiny snad opukovým valem, buldozery prý zplanýrovaly i jihozápadní část vnějšího valu, který prý lemoval planinu, měl snad opukovou líc. Pod obvodovým srázem je ještě předvalí, v "parkánu" jsou svalené ty šutry, velké průměrně jako hlava, snad křemencové. Při východní straně pláně jsou dvě prohlubně cca 7 m hluboké, jedna oválná, jedna kulatá, snad opukové lomy (nebo nádrže?). Při nejvyšším bodu je ocelová konstrukce vysílače, i od jeho paty je prakticky kruhový rozhled. Nálezy pozdně halštatské a též raně středověké. Pohled od jihozápadu, Výrov vpravo, vlevo kopec nad Nečemicemi, v reálu podstatně nižší.

Pondělí 26. března 2012 (ZH): Téma je zpracováno tady;).

Pondělí 26. března 2012 (ZH): Všimli jste si v těchto dnech Večernice, Měsíce a Jupiteru? Fotka je pohříchu z ruky na ISO 6400 a Jupiter už mizel za obzor, tak tam není. To vpravo je Stelarium.

Pondělí 26. března 2012 (J. Čihák): Voda je bezbarvá a to byl odjakživa problém. Asi se s tím vypořádali podle toho, co v ní viděli. Když se na hladině odráží modrá obloha, pak voda vypadá modře, foto 1 a 2.

Pátek 23. března 2012 (J. Čihák): Při úplném zatmění je Měsíc načervenalý nebo naoranžovělý, viz astro.cz. Někdy má nádech do ruda nebo do hněda. Úkaz je způsoben zemskou atmosférou. Sluneční záření se v atmosféře zakřiví, modrá složka se rozptýlí a na povrch Měsíce proto dopadne převážně červená část spektra. V naší době barvu ovlivňuje také smog v atmosféře.

Čtvrtek 22. března 2012 (J. Čihák): A co třeba částečné zatmění Slunce? Měsíc se sveze na sluneční bárce, viz fotky.

Čtvrtek 22. března 2012 (J. Čihák): Článek a foto.

Čtvrtek 22. března 2012 (Franta): Na stránkách, které jsem odkazoval pracovně: 12 a 19 je popis materiálů, které byly použity k výrobě:

Středa 21. března 2012 (Franta): A tady je ještě jeden Tutanchamonův pektorál

Středa 21. března 2012 (Franta): Měsíc spolu se Sluncem plují v bárce

Středa 21. března 2012 (J. Čihák): Náhrdelník s pektorálem ve formě měsíční bárky, Egyptské muzeum v Káhiře.

Sobota 17. března 2012 (J. Čihák): Vraťme se zase zpátky do Prahy, třeba k pruhu světla v kapli na Petříně. Ve Francii mají něco podobného, foto, článek.

Pátek 16. března 2012 (J. Čihák): Tady je Háthor (chrám v Dendeře) v podobě krávy. Rohy je možné vysvětlit laicky tak, jakoby měla na hlavě půlměsíc, který se chystá zakrýt hvězdu Sirius.

Pátek 16. března 2012 (J. Čihák): Několikrát jsem se setkal s vyobrazením a nevěděl si rady, jestli jsou to býčí rohy nebo ležatý srpek Měsíce. Tady je to jasné, zleva Thoth a Hathor.

Čtvrtek 15. března 2012 (J. Čihák): Sín

Čtvrtek 15. března 2012 (J. Čihák): J.Cinert: Možná jste se setkal s touto ikonografií: Thovt nebo Anup v antickém pojetí.

Čtvrtek 15. března 2012 (J. Čihák): Není to “naše" ani druhé okno.

Čtvrtek 15. března 2012 (J. Čihák): Ta teorie není přesvědčivá, opírá se o výpočet doby zákrytu, kdy mince platila. Konjukce nebo zákryty hvězd či planet Měsícem bych znázornil jinak. Inspirující je římská mince na této stránce.

Úterý 13. března 2012 (J. Čihák): Zákryt Jupitera Měsícem byl možná ve starověku důležitý, viz článek a mohl souviset s betlémskou hvězdou, druhý článek.

Úterý 13. března 2012 (J. Čihák): Našel jsem fotografie zákrytu Venuše Měsícem pořízené roku 2007 za denního světla. Obě tělesa byla natolik jasná, že úkaz byl pozorovatelný pouhým okem. Noční sledování zákrytů planet je snadnější a proto nemohly uniknout pozornosti už v pravěku. O kultovním významu těchto úkazů se asi dá jenom spekulovat.

Pondělí 12. března 2012 (J. Čihák): Správně se tomu říká zákryty. Zákryt planety Jupiter Měsícem.

Sobota 10. března 2012 (ZH): Mimochodem, na onom skyviewcafe.com lze snadno vyhledat spodní či horní konjunkce např. Venuše se Sluncem, jen se mačká šipka a naskakuje jedna za druhou, tedy i jen přiblížení, nejen dokonalá konjunkce. Když se krokuje po minutách, hodinách či dnech kolem konjunkce, lze vidět dráhu Venuše, zdá se mi obtížné předpovědět konjunkci byť jen den před tím. Další věc je, aby ke konjunkci došlo právě při východu či západu Slunce, jako třeba tady.

Pátek 9. března 2012 (J. Čihák): Loni se na Slunci objevila řada velkých skvrn. Několikrát jsem je viděl brzy po východu Slunce. Pozorování bylo možné pomocí dalekohledu i pouhým okem. Podobně vyhlíží přechody planet přes sluneční kotouč. Pokud je Slunce nízko nad obzorem, úkaz můžeme pozorovat bez filtru, viz přechod Venuše 6.6.2012. Přechody se vyskytují pravidelně, ale je otázka, jestli to dávné kultury věděly a cykly používaly pro kult a datování.

Čtvrtek 8. března 2012 (ZH): Pro mě je z online planetárií nejšikovnější skyviewcafe.com. Dá se tam výborně krokovat ve různých časových jednotkách, označí se číslice v datu či čase a šipečkami se mění.

Středa 7. března 2012 (ZH): O 40 dnech. Ještě jsem narazil na Glossary of Astronomical Cycles.

Středa 7. března 2012 (Jan Cinert): Čtyřicetiletý cyklus konjukce Venuše s Měsícem vypadal nadějně, ale je to zase jen internetový blábol. Původní zdroj o čtyřiceti letech nic neuvádí. Zkusil jsem manuálně na Azoru ověřit konjukce Mě + V ve 13:00 16. 5. 2010 (viz původní zdroj) a 17:05 18. 6. 2007 podle tohoto. Je to tak a konjukce v těchto letech nastala po třech rocích.

Úterý 6. března 2012 (ZH): Podle toho diagramu, viz, dochází ke konjunkci Venuše a Merkuru (vnitřní planety) nesčetněkrát, samozřejmě jen jednou za 8 let ve stejné konstelaci s hvězdami. Takže by to zas nic extra nebylo. Otázka je, kdy je ta konjunkce pozorovatelná prostým okem vzhledem k blízkosti Merkuru u Slunce, sám Merkur je vidět jen zřídka. Nevím moc, jak to zjistit, metodou pokus omyl v našich planetáriích asi ne.

Pondělí 5. března 2012 (ZH): Psal jsem přece, že jde o konjunkci, i když si tím nejsem jist na 100% - anglický termín je realigns (překryje), viz, navíc jsem to neověřoval.

Pondělí 5. března 2012 (ZH): Tady je zase o 40-letém cyklu, kdy dochází k zatmění Venuše Měsícem.

Neděle 4. března 2012 (ZH): No, ještě bych opravil, že elongace Venuše od Slunce jsou až kolem 47°(viz), ne jak jsem se domníval. Tedy Venuše může vycházet o osminu obzoru jinde než Slunce.

Neděle 4. března 2012 (ZH): Pánové, vy máte výhodu, že je pro vás ten diagram názorný, mně právě nikdy jasný nebyl. Ty tlustší smyčky je tedy dráha Venuše, ty tenčí snad Merkur? Slunce je tam kde? To kolečko uprostřed? Ten kruh 36 ďubek s 12 nečitelnými nápisy je obzor Země se souhvězdími zvěrokruhu? Pokud to tak je, proč je dráha Venuše tak pravidelná, když čas od času dojde k úplné konjunkci Slunce s Venuší, jejíž periodu ovšem taky zcela nechápu (viz), nicméně je z našeho pohledu zajímavá, že se po dlouhém odstupu opakuje dvakrát za 8 let, celková perioda je 283 let.

Sobota 3. března 2012 (Franta): Astronomický a astrologický záznam pohybu Venuše je snad názorně představen tady

Sobota 3. března 2012 (J. Čihák): Tento týden jsem přečetl řadu článků k tématu, které tu znovu otevřel J.Cinert. Všichni si v podstatě kladou otázku, jakým postupem byl stanoven počátek našeho letopočtu a k jakým chybám přitom došlo. Jedni se pokoušejí uplatňovat astronomické výpočty, neboť věří, že kolem počátku letopočtu byl viděn zvláštní astronomický úkaz (jeho hvězda) a jiní se zase znaží rekonstruovat způsob, kterým k datu narození dospěl Dionysius Exiguus, viz Dionysiův výpočet. Je pravděpodobné, že betlémská hvězda byla myšlena jako zázrak, který se lišil od všech ostatních úkazů na obloze. Proto je asi správnější zkoumat údaje, které patrně používal Dionysius.

Pátek 2. března 2012 (J. Čihák): Věřím, že se stále dá nacházet něco nového, třeba tento úkaz viditelný pouhým okem také mohl být onou betlémskou hvězdou.

Pátek 2. března 2012 (J. Čihák): Při pohledu na videozáznam bolidu, který prolétl 4.dubna 2010 nad středozápadem USA, mě napadlo, že úkaz zvaný betlémská hvězda mohl trvat jen chvíli a relativně mohl ukazovat odněkud někam.

Pátek 2. března 2012 (Jan Cinert): Něco k tomu je také tady, i když vysvětlení, že čtyřicítka nahradila "mnoho" až po rozšíření překladů Bible mi vůbec nesedí.

Čtvrtek 1. března 2012 (ZH): 40 in Astronomy

Středa 29. února 2012 (ZH): Reminiscence na předchozí diskusi. Jen tak maně mě napadlo (nejsem schopen se pořádně zamyslit a hledat prameny), jestli tři mudrci nejsou personifikací nějakého nebeského jevu, řekněme toho Orionu.

Středa 29. února 2012 (J. Čihák): Astronomové spíše zohledňují velkou-trojnásobnou konjukci.

Středa 29. února 2012 (J. Čihák): Sklepení Klementina je bohatým zdrojem pro archeologický výzkum. Révové nádvoří je též obklopeno sklepními prostory, ale nevím, jestli se i tam bude kopat v dalších etapách rekonstrukce. Předpokládám, že oba kostely měly orientaci přibližně na východ a základy proto mohou ležet pod budovou. Ovšem nepříznivá je možnost, že byly odstraněny při zakládání sklepů. Na druhé straně víme, že Staré Město stojí na navážkách, takže základové zdivo mohlo zůstat pod sklepením. Mě by se samozřejmě hodilo, kdyby kostely stály v severovýchodním rohu nádvoří, ale zatím je to jen přání.

Úterý 28. února 2012 (ZH): Znáte tohle z MKM, 1611?

Úterý 28. února 2012 (J. Čihák): O cechovním kostelíku sv.Eligia víme jen to, že stál v Platnéřské ulici, patřil zlatníkům, kterým se za Karla IV. dařilo v Praze dobře, v kostelíku měli Eligiův poklad a modrou korouhev se zlatým kalichem. Poklad sv. Eligia je uložen v Národním muzeu. Mitra sv.Eligia, deskový plenář a váček s relikviemi sv.Eligia jsou dary ze 14. století.

Neděle 26. února 2012 (J. Čihák): Pohřebiště u Klementina, ČT24. Škoda, že se kopalo mimo Révové nádvoří, kde stál sv.Martin. Zajímala by mě přesná poloha a hlavně místo presbytáře.

Pátek 24. února 2012 (J. Čihák): dūlāb

Úterý 21. února 2012 (ZH): Tady něco je: L. Niederle.

Úterý 21. února 2012 (J. Čihák): Nejstarší zmínka o slovanské hudbě na našem území je stará cca 1000 let, viz články 1, 2, 3, 4. Text bohužel nic nevypovídá o tom, jak hudba dávných Moravanů zněla. Archeologické nálezy kostěných píšťalek také nepřinesly jasnou odpověď.

Pátek 17. února 2012 (ZH): Měly hudební nástroje v pravěku stejný význam jako dnes - estetická funkce? Předpokládá se, že měly dřív rituální funkci či udávaly rytmus práce. Existují však tónové jazyky (čínština) a pak pískaná řeč, znal jsem jen silbo gomero, ale jak zjišťuji, jsou jich desítky na všech kontinentech (viz). Známé je dorozumívání pomocí tam-tamů. Mohly k tomu sloužit pravěké flétny či xylofon?

Pátek 17. února 2012 (J. Čihák): Když pračlověk znal flétny, potom asi vymyslel i xylofon, avšak kusy dřev se nemohly dochovat.

Středa 15. února 2012 (J. Čihák): Boskopský člověk – génius pravěku nebo malformace? Matrix-2001

Středa 15. února 2012 (J. Čihák): aurignacké flétny

Úterý 14. února 2012 (J. Čihák): ZH: Máte pravdu: “Potenciální lidské schopnosti se za posledních pár desítek tisíc let moc nezměnily.“ Viz pravěké píšťaly, články 1, 2, 3.

Sobota 11. února 2012 (ZH): Originální zpráva ARUP.

Sobota 11. února 2012 (Jan Cinert): Vzhledem ke znění této zprávy to na "románskou hradbu" nevypadá, ale mělo by se jednat o předrománské dřevohlinité valové opevnění s čelní kamennou plentou. Autor odkazovaného článku si zřejmě plete termíny pro epochy.

Sobota 11. února 2012 (ZH): Zaujala mě ta zmínka o skalním podloží hned pod podlahou, dovolil jsem si sesadit screenshoty z GMapyZH a AAPH, viz.

Sobota 11. února 2012 (J. Čihák): Pokud by se jednalo o plánek krovu, pak nechápu, proč je příčný nákres umístěn do podélného. Rytina je navíc provedena nedbale a tím je výsledek trochu zmatený. Proto se ani nedivím, že podle názoru O.Dvořáka to není stavební náčrtek. Uvažuje o magickém obrazci a jako druhou možnost připouští, že jde o početní pomůcku. Pokouší se vysvětlit smysl domnělých magických čar.

Pátek 10. února 2012 (J. Čihák): Myslel jsem to tak, že krov je založen na kráčatech a ondřejské kříže jsou do konstrukce začleněny asi takto nebo jako ve střeše Litovické tvrze.

Čtvrtek 9. února 2012 (J. Čihák): Schema je pro nás nepochopitelné, ale nakonec jsem ještě něco našel. Mohlo by se jednat o schematický nákres střechy s ondřejskými kříži, viz.

Středa 8. února 2012 (J. Čihák): Základní kámen to není. Přesto si myslím, že do základu byl zazděn záměrně. Třeba jenom z pověrčivosti, aby se stavební bratrstvo ve zdraví dožilo zdárného dokoncení díla. Význam kresby na kameni je nejasný, znak stavební huti to nebude. Možná chtěli uchovat nějaké sdělení ve schematické podobě. (Totéž si myslím o tomto odvozeném schematu.)

Úterý 7. února 2012 (ZH): Jak jsem se dočetl, v El Castillo byly nalezeny vrstvy od doby -120000 let do středověku, ovšem malby se datují do mladého paleolitu kolem -20000 let. (V době tomu předcházející snad v jeskyni koexistovali sapienti s neandrtálci viz, mimochodem zajímavý je spor, zda se (obecně) mohli navzájem mísit, čemuž prý nasvědčují určité podobné znaky v genomu, které jsou ovšem přítomny i u lidí v Austrálii ap., kteří šli plážovou cestou z Afriky a s neandrtálci se nemohli setkat.)

Úterý 7. února 2012 (J. Čihák): Teď jsem nasbíral pár informací o počítacích deskách. Byly na nich vodorovné nebo svislé rýhy, později žlábky, v nichž se posunovaly počtářské kaménky, viz Salamínská tabule a další. Jiné typy se skládají z řádků a sloupců. Tento má 4 řádky.

Úterý 7. února 2012 (ZH): Chtěl jsem o tom něco najít na www, nic moc jsem nenašel, ale tady je fotka, ve chlívech je trošku víc kójí.

Pondělí 6. února 2012 (Franta): Jan Cinert: Co říkáte na toto?

Neděle 5. února 2012 (J. Čihák): Kámen z Pražského hradu mi stále vrtá hlavou a tak bych si tipnul, že na něm hráli nějakou deskovou hru.

Sobota 4. února 2012 (ZH): Tady je sreenshot z II. voj. mapování - z geolab.cz, na onom Ovčím vršku u Krušovic byla jakási drobná stavbička (snad kaplička?, Ovčín je dole). Čili bych si tipnul, že ty značky budou opravdu kamenické.

Sobota 4. února 2012 (ZH): Četl jsem si nyní o slovanských, bulharských a maďarských "runách", je těžké se v tom pro laika orientovat. Trochu jsem myslel, že ostatní účastníci diskuse jsou v této oblasti poučenější a mohli by nás usměrnit ;).

Tady je pěkný kousek ze Skandinávie.

Pátek 3. února 2012 (J. Čihák): Když jsem viděl runový kámen Karlevistenen z Ölandu a Skartův kámen z Danevirke, tak mě napadlo, že na tajemném kamenu z Hradu je rastr pro runový nápis, ale je to jen pošetilý nápad. Tohle také neprosadím ;).

Pátek 3. února 2012 (J. Čihák): Další zajímavostí jsou zápisy na Králově stolu, článek 1 a 2. Tyhle věci nelze zlehčovat, avšak na druhé straně je nutné zachovávat objektivitu.

Pátek 3. února 2012 (ZH): Nápis u Hředlí připomíná i lineární písmo B (linear B). Svého času jsem tu připomněl asi odmítanou hypotézu o tom, že únětická kultura je podobná mínojské a že Mínojové jezdili do Krušných hor pro cín, než byly objeveny naleziště při moři kolem Lamanšského kanálu, cín byl i na Balkáně. Jan Cinert dokladoval, že se pro dopravu nákladů nepoužívala trasa po Vltavě pro neprostupnost, ale údolím Loděnice (Kačáku). Ten pochopitelně pramení poblíž Hředlí, ale ve svahu Džbánu, takže další směr by šel kolem Kounova na východ nebo sedlem mezi Rovinou a Džbánem severně na Louny, každopádně někde kolem Hředlí či Krušovic.

Čtvrtek 2. února 2012 (ZH): Pro zajímavost - písmo Ewoků na Endoru viz, bůhví, jaká písma mají na jiných planetách... Bohužel trpím totální neznalostí fantasy literatury... Tím chci komentovat svou první verzi, že si u Hředle hráli dělníci při stavbě plynovodu ;).

Čtvrtek 2. února 2012 (ZH): Ovšem, co písmo neolitických Vinčů - viz a viz?

Čtvrtek 2. února 2012 (J. Čihák): Tajemné znaky na prachovské Fortně

Čtvrtek 2. února 2012 (J. Čihák): Vrch Bučina, Valdštejnská skála

Čtvrtek 2. února 2012 (J. Čihák): Ještě bych se chtěl zmínit o “nejstarším nápisu v Čechách“, viz článek. Řešení je v tomto případě jiné, viz např. Kynžvartský kámen.

Čtvrtek 2. února 2012 (ZH): Ty značky na Zvíkově jsou kamenické, ne? Tady jsou zase Krumlovské. Před pár lety byla na Pražském hradě výstava na toto téma, ale moc jsem se tomu nevěnoval. Na stavebních prvcích mají logiku, ale ne v lese.

Čtvrtek 2. února 2012 (J. Čihák): Ke stáří se nemohu vyjádřit. Na jednom kameni jsou značky zachovalé a na druhém je patrná eroze. Vzpomněl jsem si na tajemné značky, které jsou na Hlízové věži hradu Zvíkov.

Středa 1. února 2012 (ZH): Při té příležitosti jsem narazil na skvělou stránku symbols.com.

Středa 1. února 2012 (J. Čihák): Záhadné kameny se znaky.

Úterý 31. ledna 2012 (ZH): Devil's stone near Pravda castle :-) jsem neznal. Jsou tam i Stone hands. Skalních reliéfů je tam víc - Světlonoš aj. Tohle je taky zajímavé: Česká kaplička, byť ne z našeho hlediska.

Úterý 31. ledna 2012 (Franta): Na svahu pod Pravdou je Čertův kámen a kus dál od něj je mnohem menší, Čertice. Podle stromů, které jsou u kamene který uvádite, je Čertův kámen mnohem větší, je to spíš skalka. Čertův kámen je také u Mutějovic, ten má být křemencový

Úterý 31. ledna 2012 (ZH): Dotyčný kopec nad Nečemicemi je přesně o 100 metrů nižší než Rovina - 426/526 m.n.m. Na úbočí Malého hradiska, i na úbočí Pravdy jsou ve výšce kolem těch 425 metrů pískovcové balvany viz největší zde, vlastně mě napadá, zda to není onen kamenný stůl. Někde jsem o něm cosi četl, ale už to asi nenajdu. Nicméně se zdá, že v oblasti jsou usazené horniny v pořadí odspodu pískovec, opuka, křemenec (jak jsem říkal, bohužel tomu nerozumím, na geology.cz jsou vrstvy popsány odbornějšími názvy, soudím, že ono "místy silicifikované" (slínovce a jílovce) by mohly být křemence. Opuka je prachovitý druh slínovce. Čert se v tom vyznej. Ale zajímavé by byly okolní vrchy se stejnou nebo o něco větší nadmořskou výškou - Pískový vrch v západní části roviny a Džbán - zda tam nejsou podobné balvany.

Úterý 31. ledna 2012 (J. Čihák): Nečemické řady leží na svahu, který je skloněn k jihozápadu. Řady probíhají po spádnici. Pískovcové kameny jsou místního původu a materiál odpovídá horninám v podloží. Zatím zde nebyly provedeny arch. sondy a nebyl nalezen žádný křemenec. Z toho usuzuji, že řady nemusí časově souviset s těmi u Kounova a Klučku. Obilí se tam určitě nepěstovalo, spíše to byly vinice.

Úterý 31. ledna 2012 (J. Čihák): Zídky vinice ve vesnici Biscoitos (Azorské ostrovy).

Neděle 29. ledna 2012 (ZH): Jen pro zajímavost, tady je profil lůmku přiléhajícího k velkému lomu na severní straně cca u prostředních řad viz.

Sobota 28. ledna 2012 (ZH): Tady je cosi o limitech palynologie v archeologii.

Pátek 27. ledna 2012 (J. Čihák): Povrchový průzkum zaniklých středověkých plužin, článek.

Pátek 27. ledna 2012 (J. Čihák): Typy venkovského osídlení, vesnice a plužiny.

Pátek 27. ledna 2012 (Franta): Když se podíváte, co udělá zásah blesku s kmenem stromu (namátkově třeba tady), je jasné, že nejlogičtější vysvětlení je, že byl rozštípnut sekerou. Tedy, že se "ten oheň z nebes" musel nějak materializovat.

Pátek 27. ledna 2012 (ZH): JČ: nevím, jestli znáte tenhle server.

Pátek 27. ledna 2012 (J. Čihák): Franta: Podle I. vojenského mapování - josefského, 1764-1768 a 1780-1783, byla plošina zalesněna a vedla tudy hranice.

Středa 25. ledna 2012 (J. Čihák): J.A.Komenský a přírodní vědy

Pátek 20. ledna 2012 (J. Čihák): Ovšem tento kámen u Hostišovic mohl menhirem být.

Pátek 20. ledna 2012 (J. Čihák): Hromový kámen v Adršpašských skalách.

Pátek 20. ledna 2012 (ZH): Oceňuju, že autor článku o stavbě u Hostišovic dospěl k realistickému závěru, grotta v blanenském parku vypadá asi takhle, je ovšem asi 150 m dlouhá s různými vstupy atd. a povětšině zachovalejší. Romantický duch předminulého století taky nesmíme pominout při posuzování kamenných artefaktů.

Pátek 20. ledna 2012 (J. Čihák): Kamenná stavba u Hostišovic.

Pátek 20. ledna 2012 (J. Čihák): Blatenské kamenné řady, 1, 2.

Pátek 20. ledna 2012 (J. Čihák): Nové nálezy v Praze, iDNES.cz, arup.cz.

Čtvrtek 19. ledna 2012 (ZH): Na tom místě jsem byl dvakrát, ale taky si neuvědomuju, že by tam bylo něco nápadného, i když najednou si cosi sugeruju..., pohledem na 4 ortofotomapy od 50. let však alespoň na poli nic není. Ovšem na geoportal.gov.cz ZM 1:10000 je severně od Roviny místní název Pod bílou skálou, tak možná popisek Skála patří k celku. Nicméně je tam malovaný piktogram skaliska. Taky je zajímavé, jak se vrstevnice na různých mapách liší, někde je nejvyšší kóta na vámi uvedených souřadnicích, jinde uprostřed řad.

Čtvrtek 19. ledna 2012 (Franta): Nedaleko kopce Milá je Písečný vrch. Je to významná archeologická lokalita. Porovnejte toto:

Čtvrtek 19. ledna 2012 (Franta): Písečný vrch

Čtvrtek 19. ledna 2012 (ZH): To kosení luk ve stráni, kde kameny vadí a odstraňují se na stranu, kde tak zároveň tvoří hranici pozemku, je dobrý postřeh. Mluvil jsem o České Sibiři, vypadá to tam třeba takhle, sice tato konkrétní políčka neznám, ale meze jsou tam všude z kamení. Na Kounovsku mě mátlo, že by byly kameny jen na části Roviny, pokud tam jsou na každém kopci, tak je to pro mě argument, že je to zkrátka kamenitý kraj, a ne, že je na každém kopci megalitický artefakt.

Středa 18. ledna 2012 (J. Čihák): Gibbon mi připomíná spíše srdce než lívanec, foto 1, 2, 3.

Úterý 17. ledna 2012 (ZH): Vyhrabal jsem nějaké fotky: P G, jsou za přítmí mobilem. Upřímně řečeno mě při focení nenapadlo hledat nějaké hledí, tak nevím, kde ten výřez je.

Úterý 17. ledna 2012 (Franta): Lívanec jsem postavit nezkoušel, ale viděl jsem zmíněný kámen. I když jsem použil vaši terminologii, já bych jej za za lívanec neoznačil. Když se podíváte na to, co stojí u Drahomyšle, není dle mého důvod, proč by se nedal postavit G. Mě spíše ten výřez připomíná hledí než mušku (tedy vizír) a tedy spíše pozorovatelnu s okénkem ve výši očí lidské postavy. Ostatně mohl sloužit jako obojí - užší stranou mohl být orientován jedním směrem a sloužit jako vizír a jeho výřez by tedy umožňoval pohled v jiném směru.

Úterý 17. ledna 2012 (J. Čihák): Kámen G není v kraji jediný. ČRo: Další vizír na Špičáku? J. Helšus - kameny na Špičáku.

Pondělí 16. ledna 2012 (Franta): Jaroslav Helšus:

Pondělí 16. ledna 2012 (Franta): Myslím, že se o tom píše v té knize, kterou o tom H+H vydali a nyní, díky J.Čihákovi, jsem objevil i stručný internetový výcuc. Je tam i schéma umístění, dnes již neexistujících, menhirů.

Pondělí 16. ledna 2012 (Franta): viz

Pondělí 16. ledna 2012 (ZH): Jak jsem se zabýval dotyčnou linkou, vylepšil jsem trochu Gmapu, za prvé, když se umístí do mapy žlutý terčík, lze se přes tlačítko M dostat do turistické mapy.cz na ono místo (to dřív mapy.cz neumožňovaly).

Neděle 15. ledna 2012 (ZH): Autor tohoto článku tvrdí, že carnacké megality musely být postaveny nejméně 7500 let BC, protože některé jsou v moři. Je to ovšem atlantidofil.

Neděle 15. ledna 2012 (ZH): Pokud vím, tak jediným ekvivalentem jsou řady v okolí Carnacu, které jsou datovány -4500 až -2000 (viz jedna z nich, foto). K čemu sloužily, je tuším taky nejasné, v jakém byly nalezeny stavu (zda ležely na povrchu jako dnes) a jak byly datovány, nevím.

Pátek 13. ledna 2012 (J. Čihák): Sv.Vojtěch a Kounovské kamenné řady, článek.

Čtvrtek 12. ledna 2012 (Franta): Germánská magická bylina č.1, přímo od Odina,(viz "devatero kvítí", pramen Lacnunga) je Beifuß , jméno odvozeno "von dem althochdeutschen Verb bōʒen „stoßen, schlagen“ " - doslova s její pomocí utloukal démony nemocí.

Čtvrtek 12. ledna 2012 (ZH): Ještě bych doplnil, že pečlivá kontrola vřesu pro vaření piva probíhá v moderních dobách. Houbou je paličkovice nachová a její příbuzní, mnohé epidemie ve středověku byly způsobeny patrně právě jí, aniž by byla tehdy příčina známa. Mj. způsobovala sluchové halucinace (a mnohé čarodějnické procesy s tím prý souvisely, dokumentováno je to prý v procesech v Massachussets (viz známá písnička o Susannah Martin v Amesbury)). Jiná forma způsobovala odumírání tělesných aker. Viz Ergotismus.

Středa 11. ledna 2012 (J. Čihák): ČRo: Řady míří na nebe.

Středa 11. ledna 2012 (J. Čihák): Nečemické kamenné řady ukazují na nedaleký vrch Výrov, kde se nachází hradiště Kuk. Překvapil mě azimut spojnice: k vrcholu 66,85˚, k náhorní plošině 61˚-73˚, průměr 67˚.

Úterý 10. ledna 2012 (J. Čihák): Nečemice, článek, obrázky.

Úterý 10. ledna 2012 (ZH): Zpráva o pylové analýze v kounovských řadách viz.

Pondělí 9. ledna 2012 (ZH): Ze serveru mapy.1188.cz jsem porovnal turistickou a dnešní katastrální mapu viz. To v lese jsou kameny dle turistické mapy, to na poli jsou parcely dle katastru, každý proužek má své číslo parcely.

Pondělí 9. ledna 2012 (ZH): No, v azimutu 44.5° je v zákrytu Hazmburk a Sedlo. Azor ukazuje pro rok -4713 trochu míň, než jak píšete, ale záleží na obzoru atd. Ve směru letního slunovratu je Ronov, každopádně obzorový kalendář tam má skvělé podmínky. Rovina je také velmi vhodná pro výšinné hradiště všech dob i z obranných důvodů, jak známo, cosi se tam i našlo.

Neděle 8. ledna 2012 (ZH): PS ještě jeden odkaz, dílem též od Helšuse.

Neděle 8. ledna 2012 (ZH): Frantova příspěvku jsem si na mobilu nevšiml, a tak jsem teď našel pojednání na jaroslavhelsus.cz.

Sobota 7. ledna 2012 (Franta): A znáte tohle?

Pátek 6. ledna 2012 (J. Čihák): Článek o pozorování.

Pátek 6. ledna 2012 (J. Čihák): Východ Slunce nad čedičovým kuželem Veliš pozorovaný ze svatyně u Markvartic, foto F.Táborský.Uložil jsem do seznamu. Nepřesnost v turistické mapě (mapy.cz) způsobila, že jsem netrefil nejvyšší bod Veliše. Azimut se téměř shoduje s východem Slunce o rovnodennosti.

Středa 4. ledna 2012 (J. Čihák): ZH: Víte o nich? 1 2

Středa 4. ledna 2012 (ZH): Levému Hradci je věnováno Castrum Pragense 4, které mají k zapůjčení v knihovnách Arch. i Historického ústavu v Praze, nečetl jsem to zatím, nepochopil jsem, zda vy ano, našel jsem jen recenzi.

Pondělí 2. ledna 2012 (Jan Cinert): Nediskutovali jsme zde o přemyslovských denárech, což je asi dobře, protože to vyžaduje větší znalosti. Konkrétně já je nemám, přesto jsem do článku o prvním pražském mostu přidal kapitolu o tzv. Svatováclavských denárech s jiným úhlem pohledu. Možná by to někoho mohlo zajímat.

Pátek 30. prosince 2011 (J. Čihák): Našel jsem starší fotografie zdiva z akropole hradiště Závist, viz 1 a 2. Můžeme se jenom domnívat, jak vypadala celková konstrukce staveb. Názory jsou různé. Příkladem může být rekonstrukce domu z keltského hradiště na hoře Santa Tegra, 2. stol. př.n.l..

Čtvrtek 22. prosince 2011 (ZH): Svého času jsem tu napsal něco podobného - tady, to by ale předpokládalo pojmenování od vorařů či lodníků, i když suchozemci by taky mohli říct, tam v zatáčce řeky...

Čtvrtek 22. prosince 2011 (J. Čihák): Původ jména ukrajinského města Luck. Podle jedné hypotézy ze staroruského "luk", zakřivení, ohýbání, zátoka, ohyb řeky.

Úterý 13. prosince 2011 (J.Čihák): "Výskyt opracovaných kvádříků v základě rotundy svědčí podle P. Sommera o tom, že se do základů musely dostat sekundárně ze starší destruované stavby."

Sobota 10. prosince 2011 (J. Čihák): Bylo to všechno jinak...

Sobota 10. prosince 2011 (J. Čihák): Základy rotundy na Levém Hradci, fotografie 1, 2 a další.

Středa 30. listopadu 2011 (ZH): O devínském kostele a údajné rotundě slyším poprvé. Ale dle nákresu v uvedeném článku by měl být azimut 111° a dle GM 122°, vy říkáte 126+10=136°. Tak babo raď ;).

Středa 30. listopadu 2011 (Jan Cinert): Z. H.: Velmi zdařilá akce, díky. Archeoastronomické datování, i vzhledem ke zde proběhlé diskuzi, má další rovinu. Tady je článek o kostele na Děvíně (velmi záslužný), o jehož stáří se vede dlouhodobá diskuze a autor málo podloženě se přiklání k velkomoravskému původu. Nemám záležitost jeho azimutu ještě nijak zpracovanou, ale i tak je jasné, že azimut není předrománský a kostel podle toho je již vycházející z pozdně antické tradice. Azimut je totiž větší nežli nejjižnější východ Slunce (asi o 10°).

Středa 30. listopadu 2011 (ZH): foto

Středa 30. listopadu 2011 (ZH): Azor

Úterý 29. listopadu 2011 (J. Čihák): ZH: Říp je vidět z toho místa u hřiště, viz graf. Rotunda je níže a z malého grafu nelze spolehlivě určit, jestli je Říp od rotundy také vidět.

Neděle 27. listopadu 2011 (J. Čihák): Mikkolova teorie - práh ve významu místo kopcovité. Mikkola podporuje teorii J.Cinerta o zemi Praga.

Sobota 26. listopadu 2011 (J. Čihák): Místní jméno Praha, Josef Birnbaum

Sobota 26. listopadu 2011 (ZH): Tady je celá, lepší kvalita je v Příběhu Pr. hradu.

Pátek 25. listopadu 2011 (J. Čihák): Málo známé vyobrazení Pražského hradu

Středa 23. listopadu 2011 (J. Čihák): Vegetační příznaky rondelu Skupice (okr. Louny). V poli je patrný zelenější kruh.

Úterý 22. listopadu 2011 (J. Čihák): Letecké snímky požitavských rondelů.

Sobota 19. listopadu 2011 (ZH): Já zase to svoje: rozbily se mi oba foťáky, koupil jsem nový a v návalu nadšení bloudil mj. po Strahově. Vyfotil jsem Prašnou bránu v zákrytu se severní mosteckou věží, pak branou mezi věžemi a pak jižní věží, ta moje 90° linie prochází mezi věžemi (viz, viz).

Sobota 19. listopadu 2011 (J. Čihák): ČT24 – hrobka Rožmberků

Úterý 15. listopadu 2011 (ZH): Info: Staroslověnsko-český slovník x

Úterý 15. listopadu 2011 (ZH): Rozcestník slovníků.

Neděle 13. listopadu 2011 (ZH): Učinil jsem další pokus pochopit poslední rovnici či rovnice na kof, obecně to celkem chápu, ale zdá se mi to zmatečně napsané, třeba by Franta, který je zřejmě zběhlý v technických zápisech, to mohl vysvětlit.

Pátek 11. listopadu 2011 (ZH): Já fakt nerad všechno neguju, ale přišlo mi podezřelé, že je jmenován V. Hanka, který proslul jako falsifikátor RKZ. Když jsem si vyhledal ten citát ve Slepých uličkách archeologie, tak je to níže uvedeno na správnou míru.

Čtvrtek 10. listopadu 2011 (J. Čihák): Bohyně Chorsina byla prý v českých kronikách zapsána jako Krosina. Ve slovanském bájesloví je spojená se spánkem, půvabem, šarmem a inspirací.

Středa 9. listopadu 2011 (ZH): Ján Kollár: Sláwa bohyně a půwod gména Slawůw čili Slawjanůw

Pondělí 7. listopadu 2011 (ZH): A za druhé Elevation-profile, nemám na tom žádnou zásluhu, jen jsem to stáhnul a trochu upravil. Dělá to - nevím jak - profily prakticky v reálném čase nad přímou trasou, nebo auto/cyklo/pěší. Před tím jsem zkoušel do své mapky taky integrovat profil, ale nechci krást data z GPSV a Google má limit 25000 výškových bodů za den, což bych vyčerpal na 25 profilů. Nevím, jestli má tohle limit, i když je to možné, napoprvé je limit v´podstatně vyšší.

Pondělí 7. listopadu 2011 (J. Čihák): Malba vypadá jako kruhový tanec bojovníků.

Neděle 6. listopadu 2011 (ZH): Opentrackmap není marná, i když výšky mají obvyklou chybu.

Sobota 5. listopadu 2011 (ZH): Dík, že jste to uvedl na správnou míru, já jsem si dodatečně vzpomněl, že obrázek z Tanzánie jsem už někde viděl. Bohužel jsem na netu našel jen obrázky krasových jevů, které nejen freudiánovi a puberťákovi mohou připomínat pohlavní orgány, i video (Mäanderhöhle - ein Höhlenporno ab 129 Euro), žádné kresby však nikde ne.

Sobota 5. listopadu 2011 (Franta): Later Stone Age rock painting, Sandawe culture, Tanzania

Sobota 5. listopadu 2011 (Franta): není tedy jisté, že je to opravdu obrázek z jeskyně, která je třeba popisovaná tady

Sobota 5. listopadu 2011 (ZH): Zajímavá stránka s obrázky zrekonstruovaných slovanských hradišť v Německu a s odkazem na německé kompletní stránky o slovanském osídlení (viz).

Sobota 5. listopadu 2011 (ZH): Malba od Bamberku je výtvarně nádherná, našel jsem původní článek, bylo by dobré uvádět to i s komentářem, I-dnes bohužel taky neuvádí originální článek. Prý jsou to nahé ženy, ale já vidím jednu ženu v minisukni a čtyři muže. Asi se to dá vykládat podle gusta.

Sobota 5. listopadu 2011 (J. Čihák): ZH: Jeskynní malba z pozdní doby kamenné, Bavorsko. Je to radiální tanec kolem významné osoby?

Sobota 5. listopadu 2011 (J. Čihák): Franta: The shaman healing dance of the san bushmen

Sobota 5. listopadu 2011 (ZH): Ještě jsem si vzpomněl na umístění původní románské baziliky vůči katedrále v Řezně: viz.

Pátek 4. listopadu 2011 (ZH): Chorovod se na Rusi tančil o svátku Krasná hůrka (Красная=красивая горка) (1, 2), a to od křesťanských časů o první neděli po Velikonocích na pahorcích, za pohanských časů pálili vatry na počest Dažboga. Malovala se vajíčka.

Pátek 4. listopadu 2011 (ZH): Krásná hůrka v Čeljabinsku.

Pátek 4. listopadu 2011 (ZH): Cosi o rondelech.

Pátek 4. listopadu 2011 (ZH): Chorovod.

Pátek 4. listopadu 2011 (ZH): Jo jo, loni jsem na náměstí v Barceloně viděl sardanu, všichni místní se pokoušeli připojit nebo dělat vedle menší kroužky a brali to hrozně vážně.

Pátek 4. listopadu 2011 (J. Čihák): Franta: Takto je možné "vytancovat základy" velkého rondelu.

Pátek 4. listopadu 2011 (J. Čihák): Fotografie skupiny makaků 1 2

Čtvrtek 3. listopadu 2011 (ZH): Vlevo na vedutě Brauna a Hogenberga z r. 1572 je v možném směru na Jeruzalém cosi rotundovitého. Myšlenka, že nešlo jen o duchovní konstrukci, ale i "praktickou" - aby se lidi měli kam modlit za příbuzné odšedší na první křížovou výpravu, mi připadá docela dobrá. Takže rotunda na temeni kopce ve směru na Jeruzalém by měla srozumitelnější smysl, než nějaká slunovratová linie.

Čtvrtek 3. listopadu 2011 (Franta): Sirtaki - Guinness World Record - 268 lidí

Čtvrtek 3. listopadu 2011 (ZH): Ještě jsem trochu ladil tu mapku, aby byla samostatně použitelná, dá se z ní najít i nová spojnice zadáním nových GPS souřadnic, nebo najet na nějaké pojmenované místo či souřadnice. Někdo si prý myslel, že jsem Azor dělal pro jednoho Jana a tohle pro druhého, že nemá G Earth, to sice taky, ale popravdě se v tom rejpu, protože mě to baví.

Středa 2. listopadu 2011 (J. Čihák): Předslovanská kultura nestavěla v Luhansku pyramidy, pravděpodobně se jednalo o kruhové mohyly, viz...

Středa 2. listopadu 2011 (J. Čihák): www.kopeyka.org.ua/?p=14

Středa 2. listopadu 2011 (J. Čihák): Fotografie 1 2 3 4

Středa 2. listopadu 2011 (ZH): Narazil jsem na cosi obecného o GPS mapování.

Úterý 1. listopadu 2011 (ZH): Ta linie Vít-Kříž-Longin-Anastasis vede ještě přes Třebíč, a to takovýmto neuvěřitelným způsobem, viz, ne jako v Jihlavě, kde jde 200 m od kostela. Původní třebíčská kaple sv. Benedikta byla vysvěcena roku 1104, umístění se nenašlo, předpokládá se, že byla v areálu dnešní baziliky.

Úterý 1. listopadu 2011 (Franta): PS: Linie vede i přes Kypr a přes Pafos, no však znáte ten obraz od Botticelliho. Možná za linii mohou nějací předkeltští uctívači.

Pondělí 31. října 2011 (ZH): Ta chvála na autory uvedených mapových serverů spadá z 90% na konto geniálního strýčka Google. Trochu jsem si hrál s GM Api, viz. Má to jedinou vadu, že se to nechce při minusových azimutech při načtení stránky přiblížit, což se ale děje i v jejich příkladu. Mám na to přístup z Azoru.

Neděle 30. října 2011 (ZH): PPT odkaz mně ukazuje toto. Nepřišel jsem na to, jak by se to dalo dodatečně editovat, musel jsem udělat nové panorama a znova čekat, než se učiní za dost sponzorovi. Vám se to podařilo editovat?

Neděle 30. října 2011 (ZH): A což tohle: Havran100?

Neděle 30. října 2011 (ZH): Tady je 8 příčin, které můžou způsobit chybu GPS souřadnic. Platí ovšem pro aktuální GPS měření, měření NASA to asi mělo vychytané, navíc nevysvětlují, že rovné plochy jsou v pořádku a liší se hory a doly.

Neděle 30. října 2011 (ZH): GPS zaměření se provádí pomocí radarových vln (ultra krátké vlny - mezi VKV a mikrovlnami). Kdo se zabývá vysílači rozhlasu a mobilů, zná různé ohyby vln v atmosféře, např. knife edge efect (efekt ostří nože) - obr ze stránky manipalu.com. To by mohla být ta příčina odchylek výšek kopců a dolin. K tomu ještě refrakční gradient v nízkých vrstvách atmosféry.

Sobota 29. října 2011 (ZH): Tak Path Profiler Testbed je potenciálně geniální: viz. Umí zakřivení i refrakci atd. Ještě má nějaké mouchy. Kupodivu data pro masiv Dachsteinu nejsou k dispozici, za což autor nemůže.

Sobota 29. října 2011 (ZH): Google Maps Find Altitude

Sobota 29. října 2011 (ZH): GPS Geoplaner

Sobota 29. října 2011 (ZH): Tady jsou skvělé earthtools.org (pro ty, co nemají možnost mít GE). Ovládá se to poněkud jinak, ale docela šikovně, zaměřuje se posouváním mapy proti středovému kříži. V info je uvedeno "The data used here is at a resolution of 3 arc seconds (approximately 90m).", přitom to neinterpoluje, takže půlka III. nádvoří Pr. hradu má 256 a druhá 267m. Data zdá se odpovídají těm v GE a GPSV, takže ty zřejmě také používají tuto databázi. Možná jsou v GE ona vybraná horstva v lepším rozlišení.

Sobota 29. října 2011 (ZH): Kdesi lze stáhnout síť výškových bodů pro USA, buď 15m nebo 30m rozlišení. Pak ještě záleží na interpolaci. DEM

Sobota 29. října 2011 (ZH): Mimoděk jsem při tom našel reliéfní mapu, bohužel nejde tak daleko, aby zobrazovala číselně výšky kót.

Sobota 29. října 2011 (ZH): 1,5 km jižně od Windmill Hill je Silbury Hill - kruhová pyramida, a dalšího půl kilometr na jih Avebury Henge.

Sobota 29. října 2011 (ZH): Na Windmill Hill je zajímavé, že je v jeho centru křižovatka silnic, které tam vnikají ze čtyř stran. Chce se mi říct "dodnes". To by snad nasvědčovalo nějakému tržišti, mýtnici či fóru. Hm, průměr Windmill Hill je 460 m.

Pátek 28. října 2011 (ZH): Na 360cities.net je kruhový rozhled ze Žižkovského vysílače, je mlhavě vidět České středohoří a kopce Českého ráje, pohraniční hory ne. Zkoušel jsem přesnost map při pohledu na Milešovku, spojnice probíhá prakticky přes střed jižní fasády Trojského zámku, snad dva tři metry vlevo od středu. Mapy.cz a Google Earth to zobrazují přesně, maps.google.com nikoliv.

Pátek 28. října 2011 (ZH): Tady píšou, že rondely (causewayed enclosures) v jižní Anglii byly vesměs postaveny v rozmezí pouhých 75 let, Windmill Hill např. někdy v letech 3700 BC and 3640 BC, Whitehawk byl používán 200 let. Nejstarší egyptská pyramida - Džoserova - pro srovnání údajně 2630 BC–2611 BC.

Pátek 28. října 2011 (ZH): Oheň prý lidé využívali už před 1,5 milionem let, jsou důkazy z belgické jeskyně, že rozdělávali oheň křesáním pyritu železného o křemen (ani jsem nevěděl, že může pyrit takto krásně krystalizovat) před 10-15 tisíci let.

Čtvrtek 27. října 2011 (ZH): 1, 2.

Čtvrtek 27. října 2011 (ZH): No, já zase jedu po svém ;), analogií s Gízou aj. jakožto nekropolí. Velké rondely byly hrobky velmožů, malé jejich manželek či dětí. Viz ten shluk rondelů u Kolína, který je zřejmě jen výsečí z většího počtu neodkrytých. Proč by tam byly nejméně čtyři velká shromaždiště (když pominu byvší poznámku Jana Cinerta, že nemusely být ze stejné doby. I malé rondely byly s např. třemi čtyřmi vchody viz (Kolín), to je mimochodem u potoka.

Čtvrtek 27. října 2011 (ZH): Předpokládal jsem funkci pohřební viz, podobně jako se to předpokládá u pyramid, s tím, že šlo o pohřeb žehem. Kdybych to zkombinoval s nedávným nápadem o ohništi po téměř celé ploše rondelu, mohl velmož chtít takto impozantním a přitom technicky dostupným způsobem splynout se slunečním božstvem. Pohled by to byl ještě více fascinující než u pyramid, jako lokálpatriot bych dokonce předpokládal, že se Egypťané tímto inspirovali, ale neměli dost paliva ;) - tohle jediné myslím žertem, ono je dělilo pár tisíc let. A ještě víc tisícovek uplynulo k Žiži...

Čtvrtek 27. října 2011 (ZH): Amatérské meteo stanice. Mimochodem některé uvádějí tlak přepočtený n.h.m., některé nepřepočtený.

V sobotu ráno by mohl být zas pěkný rozhled. Takhle může vypadat fotka z pražských Stodůlek (snímek KpS z astro-forum.cz).

Středa 26. října 2011 (ZH): Odtud je to, možná špatně srozumitelné, srovnání fotky ze Sněžky a od pomezí nad V. Brodem. Tady princip FM z Wikipedie, nevím, jestli je to srozumitelné a jestli tomu dobře rozumím, ale zřejmě jde o stejný princip u FM, kde dochází k překřížení různých drah paprsků, a u prosté refrakce.

Středa 26. října 2011 (ZH): Ještě k Janově skepsi, co se týče rondelů. Obranná funkce je problematická nejen kvůli počtu vchodů, ale i proto, že (vodní?) příkopy vybíhají radiálně kolem cest, místo co by tam byl nějaký padací můstek ap. Tady uprostřed stránky je umístění rondelů u Kolína, a to je ještě třeba si uvědomit, že byly nalezeny při stavbě silnice, bůhví co je mimo její trasu.

Úterý 25. října 2011 (ZH): Ještě jsem blbnul s Alpami, našel fotku ze stráně nad Vyšším Brodem blízko spojnice Sněžka-Dachstein, to asi bude ono, když vezmem v potaz, že je na Alpy pohled z různých výšek.

Úterý 25. října 2011 (Franta): Amaterská meteostanice v Počátkách

Úterý 25. října 2011 (ZH): Tady jsou Alpy z Kleti a zároveň - ten rozmazaný - výřez z obrázku viz odkaz v minulém příspěvku. Ze Sněžky a Kleti je to trochu jiný úhel. Vypadá to dost věrohodně, ne?

Úterý 25. října 2011 (ZH): Spíš je zajímavý tento obrázek, když se vyzoomuje (např. klepnout na něj pro plnou velikost a Ctrl+++++). Nedovedu to identifikovat, asi jsou to spíš mraky.

Úterý 25. října 2011 (J. Čihák): Alpská fata morgána z vrcholu Boubína

Úterý 25. října 2011 (ZH): Franta: odkud je ten snímek Rané? Tady http://mapy.cz/s/2tQ5 ? Nepamatujete si, kde je ten server se záznamy počasí, na které jste se podílel. Našel jsem teď toto, z Chlumce n. C.

Úterý 25. října 2011 (ZH): Jeden můj zesnulý přítel bez klíčů Pavel (znáte ten vtip, jak se pozná blázen od psychiatra - podle klíčů od blázince) pronesl poté, co zapálil stoh, proroctví o dvou Sluncích a královské koruně.

Pondělí 24. října 2011 (ZH): P.S. - ono jde o názvosloví, tady (už to tu bylo před 5 lety) se mluví o vzdušných světlovodech, ale víceméně to řadí do FM. O patro výš je o dalších jevech.

Pondělí 24. října 2011 (ZH): Na zhola.com/reza/zpracovatTxt.php?lat1=50.735849&lon1=%2015.739866&lat2=47.476992&lon2=%2013.61375&ka=0.55 nebo zhola.com/reza/zpracovatTxt3.php?lat1=50.735849&lon1=%2015.739866&lat2=47.476992&lon2=%2013.61375&ka=0.55je patrno, že při refrakčním koeficientu 0.55 je vidět ze Sněžky Dachstein, jelikož však je běžná mez RK asi 0.18, tak nevím ;). Poměry v těchto nadmořských výškách a teplotách asi budou znát letečtí teoretici. Do šuplete,

Pondělí 24. října 2011 (J. Čihák): ZH: V Krkonoších jste asi viděli fatu morganu. Něco podobného bylo vidět údajně i z Ruzyně.

Pondělí 24. října 2011 (ZH): Jen na co jsem narazil, takhle vypadal Goseck těsně po odkrytí 1, 2. Je to asi věrně zrekonstruované, co se půdorysu týče. Ta cesta od severu je asi jen novodobá, ostatně nemíří do středu.

Pondělí 24. října 2011 (ZH): V r. 1991 byly při leteckém výzkumu objeveny na poli stopy objektu za sucha, kdy byly lépe patrny, mimochodem v GE je snímkování z října r. 2000, není tam vidět lautr žádný náznak, což kontrastuje s tímhle a tímto - tím to samozřejmě nezpochybňuji.

Neděle 23. října 2011 (ZH): Doladil jsem technicky kurvátor, ale je tam uplatněna jen ter. refrakce beze změny nadmořské výšky. Nicméně si všimněte, jak se žlutá křivka mění v závislosti na refrakčním koeficientu.

Neděle 23. října 2011 (ZH): V odkazu, který sem dal JČ, jsou ke konci kapitoly b) dva vzorce, které by měly pracovat s gradientem závislým na změnách nadmořské výšky, ale nějak mi rovnice nejsou jasné. Myslel jsem, že najdu něco v Ministrovi, ale nenašel. Kdyby měl někdo něco v šuplíku, nebo to lépe chápal...

Sobota 22. října 2011 (ZH): Cedule v centru rondelu z GE. Je ale otázka, jestli je rekonstrukce skutečně věrná, nebo upravená dle hypotéz.

Sobota 22. října 2011 (ZH): Tady jsou Trosky a Sněžka od vysílače U doubku (50°23'9.670"N, 14°58'9.000"E), asi 400 m západně od trasy Malkovského-Krakonoš dle GE. Je to zvětšenina z Panoramia. Zdá se mi, že na onom obrázku z Malkovského ulice (viz min. příspěvek) jsou Trosky skutečně vidět, takový puntík pod Luční horou, to by ovšem byly mimo trasu dle Google Earth, a to o 1.3 km, tj. odchylka azimutu 1.11°.

Sobota 22. října 2011 (ZH): Trošku jsem si hrál s těmi Troskami, tady je důkaz, že z Letňan nemůžou být vidět. A teď nevím, viděl je někdo? Pořádná refrakce by mohla Doubek klidně přeskočit...

Sobota 22. října 2011 (ZH): Všimli jste si tohohle? Goseck, komentář.

Pátek 21. října 2011 (J. Čihák): b) Zdánlivé zvednutí obzoru

Pátek 21. října 2011 (J. Čihák): Zajímavé pokusy z atmosférické optiky

Pátek 21. října 2011 (ZH): Přízemní refrakce umožňuje vidět dál, tj. za oblouk zeměkoule, to se jednak dá vyjádřit, že se zdánlivě zvedá obzor, ale také, že se snižují překážky. Ale také to nechávám otevřené, ještě mám útlum. To, co jste říkal o kvadratickém růstu hodnoty refrakce, je vyjádřeno oním vzorcem. To ovšem v Azoru není, v těch nových grafech doufám ano.

Pátek 21. října 2011 (ZH): Našel jsem taky nějaké komentáře ke GPS výškám 1 a 2. Ale je to asi jinak, např. hory jsou pravidelně v GE nižší, než by odpovídalo okolní krajině, a ne vyšší. Sněžka má v GPS odjakživa 1588 m. Teď ještě, jestli na kopce koukáme přes geoid, nebo elipsoid ;).

Pátek 21. října 2011 (Franta): Východ Slunce nad Ranou 14.10.2011

Pátek 21. října 2011 (J. Čihák): ZH: Tady by měla být třetí křivka spojující pozorovací stanoviště s cílovým bodem. Hned bychom viděli, jestli na trase nepřekáží nějaká vyvýšenina. Také je důležité vědět, o kolik bude cílový objekt vyčnívat, což se musí dopočítat.

Pátek 21. října 2011 (ZH): Do šuplíku geoid.

Pátek 21. října 2011 (ZH): No, já si, byť s nepřesnými čísly, hrál celý večer, viz. Zkoušel jsem různé v Azoru uložené stránky, ty pak, jak jste taky říkal, podruhé txt odkaz ztratí, a nevím, jestli ne i pro ostatní, když jsou to tatáž data... Uchovávají to nějakou dobu, zapomněl jsem, jak dlouho.

Čtvrtek 20. října 2011 (Franta): Export this data as plain text

Čtvrtek 20. října 2011 (ZH): Mám hravou náladu, koukněte Jane Č. a spol. sem, modře je zakřivení země, červeně snížené o ter. refrakci. Je to onen profil Zabitý-Sněžka. Není těžké toto zakreslení křivky do obrázku naprogramovat, problém je, že každý graf má jiné stupnice, před hodinou šla stáhnout i textová data, to však teď nějak zmizelo z nabídky, nebo jsem blbej.

Čtvrtek 20. října 2011 (ZH): Před rokem jsem tu dával odkaz na o Ottu, který to podrobně rozebírá, ale čert se v těch konstantách a koeficientech vyznej.

Čtvrtek 20. října 2011 (ZH): Zde je o tom něco: tohle a toto.

Čtvrtek 20. října 2011 (ZH): Protože jsou kalkulačky a papírky pro mě nepřehledné, vypočítal jsem si to v javascriptu, no pak jsem to upravil do použitelné podoby: Reza.

Středa 19. října 2011 (Jan Cinert): Z. H.: Nezkoumal jsem to důsledně, ale při datování ve staroslověnských legendách a i Kosmovi se používaly indikce, konkurenta, epakta atd.

Středa 19. října 2011 (Franta): Na stránce je:

Úterý 18. října 2011 (ZH): To je odtud? Radši uvádět zdroj, kvůli autorským právům ;).

Úterý 18. října 2011 (ZH): Přemýšlel jsem o tom lunovratu, všiměte si, že blízko letního slunovratu v oblasti Pohanska v r. 2006 vycházel 26.6. Měsíc při východu Slunce v azimutu 45.8° (CeSf). Ovšem byl v novu, jak taky jinak, když je v blízkosti Slunce. Nebyl tedy vidět a nebyl by vidět, i kdyby byl jeho východ heliaktický.

Úterý 18. října 2011 (ZH): Snažil jsem se pochopit souvislost mezi měsíčními cykly, které mají přibližně 19 let, je tomu věnován tento výklad, no zatím jsem tomu na kloub nepřišel, ale narazil jsem na pěknou stránku o archeoastronomii, viz.

Úterý 18. října 2011 (ZH): Program souvisí se stránkami o archeoastronomii, ne že by byly nějak přehledné, ale mj. jsem narazil na tohle pojednání o katedrále v Chartres a podle mě nepříliš přesvědčivém výkladu o významu jejího azimutu 43.1° (ten prý byl vyměřen Institut Géographique National a shoduje se mimochodem s Google Earth), který je dáván do souvislosti s Carnacem, azimut katedrály prý přetrvává od místních svatyní z megalitických časů a souvisí s postavením Měsíce o zimním slunovratu. Nevím, jestli jsem tomu dobře porozuměl, chtělo by to hlubší zamyšlení, moc se mi to nezdá.

Úterý 18. října 2011 (ZH): Ale autor upozorňuje na mně neznámý cyklus 18.6 let, který se týká lunar standstill, v češtině jsem to nenašel, jedná se o "zastavení" Měsíce, které vzniká vzhledem k jeho 5° odchylce od oběžné dráhy Země kolem Slunce, kdy může Měsíc nabývat celkovou odchylku 23.5° +-5°, tedy 18.5-28.5°. V jistém roce kolísá během 14 dnů dráha Měsíce mezi +- 18.5°, tj. rozdíl 37°, o 9 let později mezi 28.5°, tj. 57°. Prý to mělo význam v době bronzové. Vy to ale asi znáte...

Pondělí 17. října 2011 (Franta): Vytvoření symbolu Evropské Unie

Pondělí 17. října 2011 (Franta): Velislavova bible 1350

Pondělí 17. října 2011 (ZH): Zdá se, že půlměsíc je pod nohama PM prozaický, pomohla při boji s Turky, viz, Hodkovice.

Pondělí 17. října 2011 (ZH): V UPP píšou, že ve štítě Týnského chrámu stával ve výklenku kalich, vystřídaný v r. 1620 sochou P. Marie se svatozáří na půlměsíci. Celotělová svatozář, aureola, se prý používala zejm. u Ježíše a P. Marie. Proč na půlměsíci, jsem se nedozvěděl.

Pondělí 17. října 2011 (Franta): Hmm, a co tohle?

Pondělí 17. října 2011 (ZH): Neuměl jsem si moc představit, jak se do lunuly vkládá hostie, tady je to názorné. S býčími rohy mi Franta připomněl egyptské malby, např. Thovta, ale jistě nejsem první koho to napadlo a vy jste poučenější.

Neděle 16. října 2011 (J. Čihák): "Diamantová monstrance, nazývaná též Pražské slunce, je uložená v Loretánské klenotnici a je součástí tzv. Loretánského pokladu, zhotovena v letech 1696-99. Praktické užití tohoto skvostu v liturgii je dnes již řídké, omezuje se pouze na mimořádně slavnostní okamžiky. Naposled mohli poutníci uctít Tělo Páně vystavené v gloriole zářících diamantů při slavnosti konané na podzim r.1999, kdy uplynulo 400 let od příchodu prvních kapucínů do Čech."

Neděle 16. října 2011 (ZH): Dle Stelaria 19.8.,

Neděle 16. října 2011 (ZH): Podle toho prvního odkazu (už jsme o něm mluvili 19.1.) záleží na magnitudě hvězdy, jasnější je vidět, i když je Slunce už výše pod obzorem, než méně jasná hvězda. Pro Sirius uvádějí vhodnou altitudu Slunce -7°, pro Antares -11°. (Nevím, jestli v posledním příspěvku není zaměněna altituda hvězdy a Slunce, nebo proč je tam 12°?) Altituda hvězdy by asi měla být 2° (podle příkladu, který mají na stránce programu.

Neděle 16. října 2011 (ZH): A vysvětlete mi, proč na tomto výpisu, kde jsou data od 0° altitudy do 7° altitudy, skáčou data nepravidelně.

Sobota 15. října 2011 (Franta): Javaskript - východy hvězd

Sobota 15. října 2011 (Franta): Heliacal Rising & Setting of Sirius: 800 B.C. - 2000 A.D.

Sobota 15. října 2011 (Franta): Východ Slunce a Siria v našich zeměpisných šířkách. Zřejmě vysvětlení původu výrazu "kaníkuly" - tedy psí dny, lépe řečeno dny psí hvězdy. Slunce je severně od "Východu", Sírius jižně. Směr mezi nimi vede k východ Slunce o rovnodennosti

Sobota 15. října 2011 (ZH): Té horizontální lunuly jsem si také všiml, v souvislosti s nápadem o dutém zrcadle, ale nezdálo se mi to použitelné, tohle je zajímavější. Bohužel se v katolické liturgice téměř neorientuju. Vlastně ale nevím, proč vás to zaujalo.

Sobota 15. října 2011 (ZH): Mám senzační zprávu pro Jana Čiháka: Heliacal Rising Simulator, když to tam tak nabízejí, dal jsem kopii i na zhola.com/hr.

Sobota 15. října 2011 (Franta): S odkazem na nutnost projít úvodní stránkou se nepodařilo předchozí můj příspěvek uložit a tak zmizel z textu odkaz

Sobota 15. října 2011 (J. Čihák): Záblesky se dají vytvořit chemickou reakcí. Příkladem je reakce sodíku s vodou 2Na+2H2O > 2NaOH+H2. Probíhá bouřlivě, ale k zapálení dojde pouze, pokud sodíku zabráníme v pohybu, viz video.

Pátek 14. října 2011 (ZH): Ohnivá vata, hořící ruce.

Pátek 14. října 2011 (J. Čihák): Chemoluminiscence

Pátek 14. října 2011 (ZH): Tady je podrobnější popis "zázraku" (v 1/5 textu).

Pátek 14. října 2011 (Franta): Nebo se projevuje podobný efekt jako u Nestinarců.

Pátek 14. října 2011 (ZH): Aha, ještě jsem si vzpomněl na tento text: "Toto božské (duchovní) Světlo má též tyto zvláštnosti (příznaky): v tom okamžiku, kdy se objeví, má namodralou barvu a nepálí. V první momenty poté, co se zjeví, dotkne-li se tváře nebo úst nebo ruky - nepálí. To je důkaz jeho božského (duchovního) a nadpřirozeného původu. Musíme též vzít v úvahu, že se svatý Oheň zjevuje pouze na vzývání pravoslavného arcibiskupa. Pokaždé, kdy se nepravoslavní biskupové pokoušeli jej získat (obdržet), neuspěli." Tipnul bych si, že nejde o okamžik, kdy se světlo objeví uvnitř chrámu, na videu je vidět, jak tam vyšlehne žlutý plamen, ale okamžik, kdy oheň obdrží služebník. Takže metanol s vodou či něco podobného.

P.S.: na onom videu ovšem zapalují služebníci od patriarchy přímo pochodně.

Čtvrtek 13. října 2011 (Franta): Takže to planoucí, co mají zúčastnění v rukou je svazek 33 svíček (čas 3:58)

Čtvrtek 13. října 2011 (ZH): No, ty nepálivé pochodně asi nebudou jen tak, sice jsem našel tohle a tohle, ale jedno hoří jen chvíli, druhé zdá se trochu pálí, na různých fórech říkají, že to nejde, nebo jde o speciální velmi drahý drahý gel, který odvádí teplo z kůže, ale je taky možné, že to žádný polykač ohně na www nepráskl.

Čtvrtek 13. října 2011 (ZH): No, zase jsem dal na nějakou reportáž z Komsomolské pravdy, YouTube pravda je však prostší: viz. Všichni se tlačí kol kapličky, pak se tam objeví náhle plamen, lidi tam nastrkají louče a připalují si jeden od druhého. Tím by to bylo jasné. Ale fosfor byl objeven kolem 1669, a nevím, jestli v této formě. Ovšem slavnosti Svatého ohně jsou popisovány od 4. století, dobře zdokumentovány od 1106. Takže tehdy to byl buď zázrak, nebo jiný trik se stejným efektem, nebo šlo o něco jiného, třeba jen tu hru slunečního světla. V r. 1106 ruský igumen Daniil popsal, že z chrámu sestupuje modré záření na edikulu, kde patriarcha očekává svatý oheň.

Čtvrtek 13. října 2011 (ZH): Hoření fosforu. To by k zapálení svíčky stačilo. A pak metanol ap.

Čtvrtek 13. října 2011 (ZH): Váhal jsem, zda za nadvlády Říma počítali Židé hodiny po svém, nebo po římsku. Na Wiki píšou, že v časech nadvlády Římské říše se Židé přizpůsobili římskému počítání času, pracovní den začínal asi v šest, kdy zazvonil zvonek na římských fórech, to byla Prime, první hodina, v devět byla Terce, třetí hodina, v poledne Sext, v 15 h None a zvonek zazvonil opět v šest večer. Odpovídá to výkladu, který podal Jan Čihák pro rozvrh modliteb benediktinů (zde).

Středa 12. října 2011 (ZH): Dík, zatím jsem si taky přečetl Wiki.

Středa 12. října 2011 (ZH): Tu historii kaple BH jsem si mohl ušetřit, v onom textu je to lépe, četl jsem si jen o Slaném a Petříně...

Středa 12. října 2011 (Jan Cinert): Dvanáct nočních hodin se odráží ve 12 nástrahách bohu RE na jeho každodenní cestě podzemím zpět na východ - Kniha Amdét.

Středa 12. října 2011 (ZH): Vzpomněl jsem si na odkaz, který sem dal druhdy Jan Čihák. Nevím, čemu říkají dobový, vypadá to na dobu po 1555. Zajímavá je ona holubice se svatozáří - "Jako je kříž duchovně viditelnou formou Boží Pravdy, tak je „holubice“ viditelnou formou Ducha Svatého." Každoročně se opakuje obnova sil pro veškeré stvoření "vylitím" Ducha svatého do Svatého Grálu, na okamžik se při tom objeví "Svatá holubice". To se děje o svatodušních svátcích. (dle Abd-ru-shina)

Středa 12. října 2011 (J. Čihák): ZH: www.vscht.cz/fch/pokusy/62.html

Středa 12. října 2011 (ZH):

Helenin syn Konstantin I. Veliký, římský císař podporující křesťanství, nechal srovnat antický chrám se zemí, vystavěl na místě pětilodní baziliku, přičemž původní antický chrám dlouhý asi 28 metrů zabíral východní tři pětiny prostředních tří lodí nového chrámu a dotýkal se Ježíšovy hrobky (viz). Jiní ovšem tvrdí, že antický chrám byl rotundou, avšak uvedený nákres je patrně udělán na základě vykopávek z r. 1970. Hrobka byla zrekonstruována a dle rozporných zpráv buď nezastřešena, nebo ano, opatřena sloupovím. Měla být kruhová s otevřenou předsíní, postavena dosud na skále.

Středa 12. října 2011 (ZH):

Podle zpráv ze 6. a 7. století byl hrob kamenným monolitem krytým cimboriem podepřeným sloupy. Kolem r. 1010 chrám zbořil kalif Al Hakim, frustrovaný zástupy poutníků, a srovnal obklopující stavbu se zemí, i vyvýšenou skálu s hrobkou. Constantinos VIIII Monomachos (1042-1048) zrekonstruoval hrobku a uzavřel jí do budovy dnešní dispozice. Kaple byla údajně dvanáctiúhlá, její tři strany byly začleněny do předsíně se třemi vchody (v každé stěně jeden). Kapli obíhala arkáda na osmi sloupcích a na ploché střeše byla baldachýnová edikula. Snad to zobrazuje tento obrázek.

Středa 12. října 2011 (ZH): Tady je překlad článku z Komsomolské pravdy. Zatímco podstata jevu je dle článků zázračná (patriarcha i vnitřek kaple je prohledán policisty), snaží se to ilusionisté napodobit a studený oheň si lze objednat na oslavy ap. Jakou roli hrají kulatá okénka, je zakleto v hebrejštině, viz ten úsek textu níže, který přeložil massa Bob Google.

Středa 12. října 2011 (Jan Cinert): Z odkazů se pro nepraktikujícího vlastně nedá pochopit, k čemu vlastně měla okénka sloužit. Nebyla určena naopak k záření světla ven z hrobové kaple? Lepší text je zde.

Středa 12. října 2011 (ZH): Tady je světelný efekt, popsaný v překladu z hebrejštiny jako "tvář Svatého hrobu během událostí "Holy Light", duben 2009". Wiki, Svatý oheň

Úterý 11. října 2011 (Franta): Pravděpodobně je to toto

Úterý 11. října 2011 (Franta): Jan Cinert: A korespondují Vaše představy s tímto?

Úterý 11. října 2011 (Franta): Na YouTube je video, kde je snad vysvětleno jak se to myslí s Hadonošem a středem galaxie.

Úterý 11. října 2011 (Franta): Určitě to chápete dobře. Prostě se "nacpe" mezi Štíra a Střelce a každý mu dá kousek ze svých 30°

Úterý 11. října 2011 (Franta): Levá noha Hadonoše je podle programu Stellarium někde nad hvězdou Antares (ve Štíru). Střed galaxie je v souhvězdí Střelce

Úterý 11. října 2011 (Franta): V roce 1604 vzplanula v tomto souhvězdí Keplerova supernova, poslední supernova pozorovaná v naší Galaxii.

Úterý 11. října 2011 (Franta): Podle Wikipedie: Ferdinand Tyrolský sám položil základní kámen k letohrádku 27. června 1555. Určitě tedy měl pro tuto příležitost sestavený horoskop, zvlášť když byl sám astrolog, a my bychom se mohli podívat, kde byl tehdy na obloze Sirius.

Pondělí 10. října 2011 (Franta): Zmínka o stránkách o Pražském hradu:

Pondělí 10. října 2011 (Franta): Přednáška a leták

Pondělí 10. října 2011 (ZH): Difrakce v zatemněné místnosti s malým otvorem možná je, viz Mario Grimaldi 1660.

Pondělí 10. října 2011 (ZH): Jan psal, že na konci efektu dne 6.10. stálo Slunce téměř nad levou věží kostela sv. Vavřince v 10:25 SELČ. Azimut středu paty věže je dle CS azimut 138.6°, výška Slunce 26.5°. To vychází dle mapy.cz 136°. Odpovídá, že Slunce bylo nad pravou hranou levé věže?

Neděle 9. října 2011 (ZH): Rome-Meridiana_SantaMariaAngeli
Cassini
YouTube

Neděle 9. října 2011 (ZH): Zajímavý text, autor vydal i knihu.

Neděle 9. října 2011 (J. Čihák): Staropražské sluneční hodiny

Sobota 8. října 2011 (ZH): Kdysi jsem přispěl nějakou fotkou sem, koukám, že je to nyní fascinujícím způsobem zpracované a autor (autoři) jsou zapálení. O vnitřních orlojích, či jak bych to nazval, jsem tam zběžně nic nenašel, ale třeba o tom autoři něco vědí.

Sobota 8. října 2011 (J. Čihák): Sluneční orloje v Českém Krumlově, článek a foto.

Sobota 8. října 2011 (ZH): Těm údajům odpovídá zdá se 19.4. 9:17

Sobota 8. října 2011 (ZH): Tady jsou virtuální prohlídky Baziliky Božího hrobu v Jeruzalémě, kde si lze prohlídnout i interiér obou komor kapličky, ta zadní je vlastní tumba. Jestli jsem to dobře pochopil, celé se to zpravidla nazývá aedikula nebo tumba, ale vlastní tumba je vzadu.

Pátek 7. října 2011 (ZH): Tyhle kaple měly být věrnou kopií jeruzalémské Kristovy tumby, viz, půdorys chrámu s tumbou viz. Tam nevím, zda nějaké osvětlovací otvory jsou, chrám je osvětlen stropním okulem.

Pátek 7. října 2011 (ZH): Zhořelec, půdorys

Pátek 7. října 2011 (ZH): Porovnání půdorysů Petřín, katastrálka Petřín, Slaný.

Pátek 7. října 2011 (Franta): Celestial Sphere

Pátek 7. října 2011 (J. Čihák): Úzký proužek světla by se měl objevit na okraji kamene po 9 hodině SELČ. Paprsky přitom budou procházet otvorem šikmo, azimut cca 110˚, odhadem viz. Jde mi hlavně o to, v kolik hodin a od kterého dne bude třeba světelný úkaz hlídat a pak ho v ten správný den vyfotit. Jsem rád, že Vás ten sluneční orloj zajímá.

Pátek 7. října 2011 (ZH): Překvapilo mě, jak otvory mezi oddíly kaple, které bych očekával v ose, v ose nejsou, nevím, jestli to může být sofistikovanýá záměr, nebo zedníkovi nevyšla řada cihel či co. Ovšem jak se dívám na rekonstrukci kaple u Slaného (viz), tak bůhví kde se před rekonstrukcí petřínské kaple válel kámen a v jakém stavu bylo šikmé okno a jak se podařilo ho uvést do prapůvodní podoby.

Pátek 7. října 2011 (ZH): Nějaké fotky.

Pátek 7. října 2011 (ZH): Mimochodem, koho zajímá náboženství Lužice a polabských Slovanů, tak přednáška, autor.

Čtvrtek 6. října 2011 (J. Čihák): Tohle je možná přesnější, ale jsou to jen odhady. Pohyb světla lze ověřit pozorováním, ale na to si musíme počkat až do příštího jara.

Čtvrtek 6. října 2011 (J. Čihák): Přední část kamene je vidět od pravé strany okenního otvoru, tedy šikmo přes otvor. Podle mého odhadu se sluneční paprsky objeví na přední horní ploše kamene až v době velikonoční. Bude to kolem deváté hodiny, tedy v hodině ukřižování, odhadem viz. Pak se světlo přesune na dlažbu a bude se vzdalovat až do zániku.

Čtvrtek 6. října 2011 (ZH): Citovaná práce je super. Nicméně se tam autor domnívá, že je stavba orientovaná k Pražskému hradu, což neodpovídá, spíš bych zase řekl, že jde o fenomen magnetické deklinace a že měla být osa severojižní.

Čtvrtek 6. října 2011 (ZH): 8.4., což je střední den výskytu Velikonoc, jsou v 9:24:30 podobné hodnoty, viz. Zda se dají nasimulovat v jiné době a jiné hodině, si nejsem jist, namátkou mi to nešlo.

Čtvrtek 6. října 2011 (ZH): Nabízí se 185-57=128, což by korespondovalo s oním 125.5° (viz CSJJ).

Čtvrtek 6. října 2011 (ZH): Nevím jestli jste si všiml na praguecityline.cz této pasáže o "kapli Božího hrobu na Petříně": Zajímavostí kaple je mimo jiné její okno, které je umístěné tak, aby jím o Velikonocích ve tři hodiny odpoledne sluneční paprsek dopadnul na obětní kámen, nacházející se uprostřed kaple.

Čtvrtek 6. října 2011 (ZH): Nicméně myslím máte technické vzdělání, pomocí goniometrických funkcí (např. onen arctangent lze vypočítat tady, zadá se podíl protilehlé a přilehlé odvěsny) lze určit sklon a azimut paprsku a obdobné hodnoty vyhledat v nějakém programu, Franta preferuje SHC, já Celestiální sféru JJ, asi by to šlo nějak sofistikovaně, já bych se kýženým hodnotám přibližoval systémem pokus-omyl.

Čtvrtek 6. října 2011 (Franta): Ještě jeden použitelný údaj k jevu v katedrále v Sedleci. Při podzimní rovnodennosti úkaz proběhl lehce po 18. hodině.

Čtvrtek 6. října 2011 (ZH): Dle CSJJ je Slunce v azimutu -98.1 dne 21.3.2011 v 17:23 hod. CET v altitudě 7.12° ( viz). Připomínám, že fotka od těch holek byla pořízena v 17:26 CET. Místní sluneční čas je v ten den a v daných GPS o 4 min. menší, dle Azoru, to je ovšem irrelavantní, protože CSJJ počítá s CET.

Středa 5. října 2011 (J. Čihák): Gnomon of Saint-Sulpice

Středa 5. října 2011 (Franta): Všiml jsem si, že některé gotické kostely mají zakryté okno, které je v pětibokém presbytáři v ose kostela. Třeba havraňský kostel měl v 70 letech zakryté hrotité okno s kružbami deskou, která vyplňovala jeho otvor. Před deskou byla socha sv. Vavřince. Viděl jsem na fotce kostel (podobného typu jako havraňský, který měl toto okno viditelně zazděné - nevzpomenu si nyní kde se nachází). Kostel v Seči má to okno v ose také jen naznačené.

Středa 5. října 2011 (Franta): Vzhledem k tomu, že byl kostel husity vypálen a rekonstrukce se dočkal až o několik set let později, je otázka jaké byly tehdy výplně oken - dá se předpokládat, že asi jiné než nyní. Cisterciáci prý barevné výplně v oknech kostelů neměli. Představa prosluněného gotického kostela se zdá jako málo realistická, ale asi je možné, že na oltář mohla dopadat obdobná světelná skvrna jako mají v Chartres.

Středa 5. října 2011 (J. Čihák): Franta: Tato fotografie pořízená v půl šesté vypadá seriózně.

Středa 5. října 2011 (J. Čihák): Mayové - sluneční chrámy

Úterý 4. října 2011 (J. Čihák): Rovnodennost v katedrále Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci, článek.

Úterý 4. října 2011 (J. Čihák): Kostely zasvěcené sv.Vavřincovi byly na Malé Straně dva. Kostel sv.Vavřince Pod Petřínem.

Pondělí 3. října 2011 (ZH): O Petřín jsem se neprávem nikdy moc nezajímal, teď jsem si přečetl tohle, jestli to neznáte (je třeba to stáhnout v pdf, nejdřív str. 1-20, pak zbytek).

Pondělí 3. října 2011 (J. Čihák): Asi šlo jen o tu 15.hodinu v jarním období. Celé období má ráz Velikonoc. Údaje o proporcích a poloze okna nejsou žádné. Byl jsem kapli Božího hrobu obhlédnout a zjistil jsem, že okno musí být zazděné a schované pod omítkou. Zaujalo mě však jiné okno, které mě přesvědčilo, že kaple je sluneční svatyní. Za důkaz považuji úzký okenní otvor na levé straně kaple (foto), který vede skrze zeď hodně šikmo, což je dosti neobvyklé. Otvorem je vidět přední část oltářního kamene. Podle mého odhadu tam Slunce svítilo někdy dopoledne. Dnes kapli zastiňují stromy. Nesmíme zapomínat ani na Měsíc, který také svítil na oltářní kámen. Překvapila mě kaple Božího hrobu ve Slaném. Má podobný okenní otvor jako petřínská, viz Wiki.

Pondělí 3. října 2011 (ZH): Mimochodem, na Sadelerově prospektu je někde v těch místech tato snad kaple: viz. Mohl by to být Vavřinec?

Sobota 1. října 2011 (J. Čihák): Sluneční osvícení oltáře kostela ve Vernéřovicích, článek.

Čtvrtek 29. září 2011 (Franta): Nová Bible kralická - Jan

Čtvrtek 29. září 2011 (Franta): Trapistický klášter Nový Dvůr - Denní režim

Čtvrtek 29. září 2011 (Franta): Nová Bible kralická

Čtvrtek 29. září 2011 (J. Čihák): Našel jsem fotografii, na které je zachycen jihovýchodní obzor směrem od Petřína. Za některým z kopců vychází Slunce v den zimního slunovratu. Fotografovat je možné od 16.12. do 26.12. a tak doufám, že alespoň jeden den bude příznivé počasí.

Středa 28. září 2011 (Jan Cinert): Tak jsem přece jenom stvořil blog o sv. Václavovi.

Úterý 27. září 2011 (J. Čihák): Cinert: Bitva u Kolína 1757, výhled z Křečhoře směrem k Bedřichovu na bitevní pole, v pozadí Krkonoše (2006). Kladu si otázku, jestli při východu Slunce za horami je opar dostatečně průhledný. Nevím, jak moc prosvítá sluneční kotouč a jak tedy vypadá. Obrys hor by měl být viditelný. Koncem června to asi lepší nebude, ale kdoví, vítr může opar rozfoukat.

Úterý 27. září 2011 (J. Čihák): Pohled na Studničnou a Sněžku z Letňan. Na fotografii je vidět zdánlivé sedlo mezi horami.

Pondělí 26. září 2011 (Franta): To píší tady

Pondělí 26. září 2011 (Franta): to tvrdí tady. Zajímavé jsou ty "tři hodiny odpoledne".

Pátek 23. září 2011 (ZH): Zkouším funkčnost odkazu - viz.

Čtvrtek 22. září 2011 (J. Čihák): Tohle nevypadá špatně. Nic lepšího tam nevidím.

Čtvrtek 22. září 2011 (Franta): Nad zámkem Jezeří je Jánský vrch. Tento vrch se dříve jmenoval Johannesfeuerberg a podle fotky v knize Z. Ministra (západ Slunce nad Medvědí skálou z Ondřejova) by nespíš planoucí vatra byla vidět i v Praze. Zde se tedy hovoří přímo o slunovratovém ohni. Azimut Pražský hrad - Jánský vrch je 309° což odpovídá západu Slunce o letním slunovratu.

Čtvrtek 22. září 2011 (Franta): ZH: pokud myslíte fotku z "mysliveckého serveru" tak si pořád myslím, že byla pořízena dost daleko od Prahy

Čtvrtek 22. září 2011 (Jan Cinert): Před časem jsme tu diskutovali o pražských brodech, mostech a ostrovech. Konečně jsem se dočkal obrázků k novému článku První pražský most nevedl přes Vltavu a umístil jej na svůj web. Snad to někomu bude připadat zajímavé.

Středa 21. září 2011 (Franta): viz také záznam z pozorování východu Slunce z lokality Semín

Středa 21. září 2011 (Franta): Semín - Trosky

Středa 21. září 2011 (Franta): Možná by se dalo spekulovat na vstup Slunce do znamení Býka . Slunce mezi býčími rohy jak na zemi, tak na nebi.

Středa 21. září 2011 (J. Čihák): ZH: Už to chápu. Kostel Panny Marie má do Krkonoš větší azimut. Tedy věřte nevěřte, byl postaven jako druhý. Žiži má vztah ke Studniční hoře (odtržení slunečního kotouče v den slunovratu). Protože nevíme, kde Žiži přesně byla, tak jsem symbolicky kliknul na Plečnikův obelisk, viz Azor.

Úterý 20. září 2011 (Franta): Nejzáhadnější místo v celém Česku? Panna a Baba

Úterý 20. září 2011 (J. Čihák): A nyní můžeme přemýšlet o pradávném kultovním významu Studniční hory a tohoto místa.

Úterý 20. září 2011 (J. Čihák): Znovu Studniční hora a Sněžka.

Úterý 20. září 2011 (J. Čihák): Pohled zešikma, jako od Prahy. Snímek byl sice pořízen hodně zblízka, ale je to dobrá ukázka, jak vzniká zdánlivé sedlo.

Úterý 20. září 2011 (ZH): Není bez zajímavosti, že hledí-muška (Trosky-Sněžka) je vidět z hradiště Šárka, no, možná až z Nebušic, ale to by chtělo experimentálně ověřit - viz.

Úterý 20. září 2011 (J. Čihák): Znovu jsem se zabýval otázkou, kde Keltové “z Čakovic“ měli posvátný sluneční bod. Vrchol Sněžky to určitě nebyl, Studničná a krajní východy Slunce také ne. Nabízí se analogie s Bysní a Semínem. Mezi Sněžkou a Studniční horou je důl, ale při pohledu od Prahy, tedy hodně zešikma, máme dojem, že mezi horami je sedlo, které má azimut 51,91˚ a pomyslnou nadmořskou výšku 1470 m. Střed Slunce tam vycházel 11 dní před a po slunovratu, první paprsek 14 dní před a po slunovratu. Situace mi připomíná sluneční divadlo na spojnicích Byseň-sedlo Bezdězu a Semín-sedlo Trosek. Bod mezi Sněžkou a Studniční horou považuji za základ pro další výpočty, které se týkají čakovických rondelů. Mám obavy, že bude nutné započítávat východy Slunce s přesností na setiny či tisíciny stupně a to je mimo moje možnosti, ale zatím stejně nemáme přesné souřadnice. Postačil by plánek, kde je zakreslena ulice nebo pár okolních domů.Studniční hora a Sněžka.

Pondělí 19. září 2011 (ZH): Pozdrav z Griffithovy observatoře (1), (2).

Sobota 17. září 2011 (Franta): Nejblíž by tomu asi odpovídal obrázek, který odkazujete jako č.3 , tam je vidět hodně daleko a Slunce vychází nad obzorem, který je na obrázku patrný. Já to myslel tak, že se Slunce objeví na nebi někde v místech, kde je normálně obzor, který my v mlze (oparu) nevidíme. Jako extrémní ukázka by

Sobota 17. září 2011 (Franta): možná posloužilo tohle. Obzor se objeví až s objevením se vycházejícího Slunce. Při jasné obloze vypadá kopec, kde Slunce vychází takto

Sobota 17. září 2011 (J. Čihák): Vypadá ten východ Slunce třeba takhle(1, 2, 3, 4)? Můžete najít lepší ukázky?

Sobota 17. září 2011 (Franta): V roce 2008 měly být další tři kruhové útvary objeveny asi 100 - 150m od původního. Pro další spekulování by to chtělo souřadnice všech čtyř kruhů.

Sobota 17. září 2011 (J. Čihák): Franta: Ještě jednou Vám děkuji za vaši předvídavost. Takhle(1, 2, 3) většinou vypadá výhled na sever od hvězdárny, ale občas se hodně vyjasní a v Krkonoších lze rozeznat smrkové lesy od zasněžených svahů.

Sobota 17. září 2011 (J. Čihák): Výborná viditelnost až k pohraničním horám není častá. Bývá vidět obrys Ještědu, ale Krkonoše zůstávají více zamlžené. Myslím si však, že východ Slunce nad zamlženými horami je o mnoho magičtější, než východ při výborné viditelnosti. Ilustrační foto 1, 2, 3 a při dobré viditelnosti 4.

Sobota 17. září 2011 (J. Čihák): Franta: Byl jste předvídavý. Jeden z rondelů u knovízské osady v Čakovicích směřuje vchodem ke Sněžce a k slunovratu, vzdálenost:107.993km, azimut: 52,13˚, podle Mapy.cz 53˚, Obrázek 1 a 2.

Pátek 16. září 2011 (Franta): Ony to nejsou rondely v pravém smyslu slova, nejspíš jen jako malý rondel vypadají.

Pátek 16. září 2011 (Jan Čihák): Pozorování východu Slunce nad Troskami z valu keltského opevnění Semín, foto a článek. Trosky mi připomínají situaci rondel Byseň-sedlo Bezdězu.

Čtvrtek 15. září 2011 (Franta): Viz třeba známá historie o tom jak egyptský bůh Thovt vyhrál dny v kostkách.

Středa 14. září 2011 (ZH): Mimochodem, znáte tohle?

Úterý 13. září 2011 (Franta): Egnatio Danti (či jak se jmenoval) si nechal podobný otvor udělat ve stěně kostela když při reformě kalendáře určoval den rovnodennosti.

Úterý 13. září 2011 (J. Čihák): Cinert: Stín Lovoše

Úterý 13. září 2011 (ZH): Že se úhel ortodromy na každém poledníku mění, je zákonité, proto taky námořníci plují podle loxodrom, sice po delší trase, ale pod stejným úhlem, např. po rovnoběžce. Ale v místě startu je důležitý ten počáteční úhel ortodromy, ne? Koule.exe, pokud si vzpomínám, umožňuje zadat interval, kdy se zobrazují momentální úhly.

Úterý 13. září 2011 (J. Čihák): Cinert: Sledovat z vrcholu hory její stín by bylo určitě velmi problematické. K zachycení okraje stínu je možné použít letecké fotografování z modelů, viz Wiki.

Sobota 10. září 2011 (Franta): Jedním z "prototypů" svatyní kam skutečně "Slunce vstupovalo", a kde bylo asi velmi dobře možné pozorovat kontrast mezi světlem a stínem, jsou irské megalitické památky v údolí řeky Boyne (Brú na Bóinne). Stářím jsou nejspíš srovnatelné s maltskými 3500-3200 BC. Nachází se tam i spousta rytin, které se vztahují k Slunci a Měsíci - např. vlnovka jako symbol měsíce nebo něco, co vypadá jako ciferník slunečních hodin. Nahlédl jsem do knihy Kameny času (Martin Brennan - The Stones of Time) a zdá se, že ani do nich Slunce nevstupovalo pouze při východu.

Sobota 10. září 2011 (ZH): Vzpomněl jsem si na loňskou diskusi (viz) o tom, jak zpočátku stál kněz čelem k východu a lidi proti němu k západu. Ale to Slunce, které osvětlilo za mše v devět hodin skrze vchod oltář, je také pěkný nápad (byl-li to chrám Panny Marie, pak by ev. v presbyteriu mohl být Ježíš i v prenatální podobě, ale to je spíš moje módní freudovská představa, spíš by osvětlilo oltář jakožto symbol Kristovy oběti).

Sobota 10. září 2011 (Jan Cinert): Cestou na nákup, zde není spojitost ani hypotetická, jsem si uvědomil, že ženská trojice je i Matka země s "dcerami" Zimní a Letní bohyní. I to může být v Mnajdře obsaženo a mohly by s tím souviset různé velikosti svatyň. V každém případě je tento komplex vysoce sofistikovanou záležitostí a velmi důležitý. Tehdy vyjadřoval obecně srozumitelný princip, jenom my dnes máme problém ho pochopit. Možná i obsahuje, jak já říkám poněkud zmatenou, přemněnu Letní bohyně v Dívku přibývajícího srpku Měsíce. Komplex je možno virtuálně navštívit zde.

Sobota 10. září 2011 (ZH): Mimochodem tady jsou ortomapy ze začátku 50. let 20. století (natočeny o těch 7-8°), těchnický kostelík má asi 48°, přičemž je na dně hlubokého údolí. Možná se jen přizpůsobil zástavbě, která původně vznikla podél řeky. O přídomku orientovaný u popisu kostela jsem se dočetl tady, zrovna ten v Těchnici tomu teda moc nenasvědčuje...

Sobota 10. září 2011 (J. Čihák): Gotický kostel sv.Štěpána v zatopené vesnici Těchnice je orientován podle tečny v zákrutě Vltavy a zároveň odhadem slunovratově. Náhoda to asi nebude. Podle starších zdrojů je orientovaný. Myslím, že místo pro založení kostela bylo záměrně vybráno tak, aby byl orientován ke slunovratu i podle směru toku řeky. Mapa, půdorys, potápěči.

Sobota 10. září 2011 (J. Čihák): Cinert: Z toho nic nebude, protože celý kopec je zarostlý. Leda by nás pustili na vysílací nebo geodetickou věž, viz foto.

Čtvrtek 8. září 2011 (ZH): viz

Středa 7. září 2011 (ZH): Mimochodem, četli jste tohle? Jsou tam i odkazy na články o orientaci pyramid prý dle kompasu ve Střední Americe.

Středa 7. září 2011 (J. Čihák): Dnes jsem uložil stránku Říp-Milešovka, letní slunovrat. Slunce zapadá nad vrcholem hory 1.6., potom na severovýchodním svahu, po slunovratu se vrací nahoru a 11.7. znovu zapadá nad vrcholem hory. Profil: Říp-Milešovka-Krušné hory.

Středa 7. září 2011 (J. Čihák): Posvátné místo se mohlo nacházet někde v okolí rotundy. Jen tak mě napadlo, že pohled z posvátného místa na Slunce vycházející z vrcholu kopce musel být fantastickým zážitkem. Fotografie - Východ Slunce nad Srdovem z Ranné.

Středa 7. září 2011 (ZH): Tady je pojednání o GPS a měření vzdáleností, píše se tam, že při použití modelu elipsoidu lze dosáhnout přesnosti výpočtu vzdálenosti na půl mm.

Úterý 6. září 2011 (ZH): Great Circle Calculator ukazuje na modelu WGS84 55.338° a 58.809 km.

Úterý 6. září 2011 (J. Čihák): V Přední Kopanině stojí rotunda sv.Maří Magdaleny. Podle legendy ji měla založit sv.Ludmila na místě, kde pohané uctívali bohyni Krosinu. Přitom mohli sledovat východ Slunce nad vrchem Ládví. Slunce zde vycházelo 4.-5.dubna (greg.), tedy půl lunárního měsíce po jarní rovnodennosti. Viz A˚zor. Bohyně Krosina byla podle Slovanů krásná, ladná(ladová?) a prý pomáhala vyprosit déšť u boha Peruna.

Pátek 2. září 2011 (ZH): Střed rondelu Byseň by měl být zde. Přes Řípec to tedy nejde, ostatně Z. Ministr to formuluje v knize poněkud jinak.

Čtvrtek 1. září 2011 (J. Čihák): Východ Slunce v sedle Bezdězu pozorovaný z rondelu Byseň, fotografie. Východ vypadá velmi magicky a tak mám pocit, že v tento den slavili významný svátek. Škoda, že A˚zor nepočítá až do roku -4500. Mohli bychom rychle zjistit, který den to byl. Zdeněk Ministr píše: “Poodstoupením jen o pár desítek kroků ze středu rondelu (u Bysně) zmizí Bezděz z dohledu, což je nezvratným důkazem záměrného kalendářního umístění, jedinečného a neobyčejně důmyslného.“ Rondel Byseň: 50°14'27.449"N, 14°2'4.378"E, 300 m n.m.. Bezděz - sedlo: 50°32'22.723"N, 14°43'0.887"E, 495 m n.m., 58,787 km, 56˚.

Čtvrtek 25. srpna 2011 (J. Čihák): Po 4.lateránském koncilu r.1215 už nebylo nutné orientovat gotické kostely na východ, neboť bylo potvrzeno učení o transsubstanciaci. Učení provázely vleklé názorové spory a církev ho musela znovu potvrdit na Tridentském koncilu.

Úterý 23. srpna 2011 (J. Čihák): Články o orientaci křesťanských kostelů.

Čtvrtek 18. srpna 2011 (J. Čihák): Uživatelé přístrojů měřících abs. i rel. výšku s přesností 1m v diskuzích říkají, že změna tlaku během dne běžně udělá chybu 10m a při extrémních změnách počasí i 50m. Jeden zkušený uživatel radí: zkalibruj výškoměr na místě se známou výškou a zjisti si (telefonem, internetem) aktuální tlakovou situaci na našem území, měření výšky na neznámém místě proveď pomocí zkalibrovaného výškoměru, zjisti si znovu tlakovou situaci a dopočítej korekci. Myslím, že pokud bude stálé počasí a doba měření nepřesáhne 1 hodinu, pak si uživatel nemusí s korekcí dělat příliš starostí. Ovšem pořizovat si třeba tohle kvůli jednomu měření, se vzhledem k ceně určitě nevyplatí.

Středa 17. srpna 2011 (ZH): PSS: u moravských map je odchylka menší, snad 2,6°, podle tohoto náčrtku.

Středa 17. srpna 2011 (J. Čihák): Cinert: Už A.Profous psal, že Ládvý znamenalo vrch ledvinný, totiž ledvinové podoby. Nevím, jak na to přišel, viz mapa s vrstevnicemi.

Úterý 16. srpna 2011 (ZH): Kolem r. 1700 byla v Evropě magnetická deklinace -20°, viz. Azimuty pod 68° jsou zcela výjimečné, mají je jen ty tři hradní kostely, protože je fanatický obdivovatel sv. Václava namířil do Boleslavě. Odchylky jdou taky na vrub lokálním magnetickým anomáliím. Teorie je neprůstřelná ;);).

Úterý 16. srpna 2011 (ZH): Ten server http://geoportal.gov.cz/web/guest/map lze o půlnoci docela dobře používat ;) a je výborný. Liší se to (viz) od TOPO3, plácek s rotundou se zdá být ve výšce 284 m, zatímco na TOPO3-vrstevnice cca o 10 m více. Tak babo raď.

Pondělí 15. srpna 2011 (ZH): Tady je výřez z vrstevnicové mapy izgard.cenia.cz (to je porod, než se to u nich načte, proto jsem udělal kopii). Zajímavé by bylo porovnat kapli sv. Antonína u popisku vrstevnice 300 na kraji hradiště, tyhle mapy jsou evidentně dělány klasickým způsobem a shodují se s nákresem, který jsem uvedl níže. Situace kolem rotundy je nepřehledná.

Pondělí 15. srpna 2011 (Franta): TOPO3 je vektorová mapa, která má nad mapovým podkladem vrstvu, ve které jsou tzv. body zájmu. Jedním z těchto objektů je i znojemská rotunda. Když se pořádně podívám na mapový podklad tak vrstevnice udávají něco jiného než je uvedeno u rotundy - tam je přimo uvedeno 278 m, podle vrstevnic je jasné, že je to víc než 290 m.

Pondělí 15. srpna 2011 (ZH): No, tady jsou vrstevnice.

Pondělí 15. srpna 2011 (ZH): To je hodně divné, že by se výška kóty lišila o dvacet metrů, když GE i TOPO3, které zřejmě měří klasicky, ukazují 278 m. Rotunda je sice na skalním soklu, ale ten dvacet metrů jistě nemá. Ten bokorys sice měří na centimetry, ale může vycházet z nějakého překlepu. Marně jsem se dle map na netu snažil najít označenou vrstevnici, tohle vypadá nadějně, ale nechce se to nyní načíst.

Pondělí 15. srpna 2011 (Jan Cinert): Výškové zaměření rotundy zde. Odečtením 1 m od podlahy jsem dostal přibližný povrch skalního podloží a dále připočtením 1,5 m výšku vyměřovacího zařízení, tedy 298,5 výšky stanoviště. Tím se právě překonává domnělý původní obzor na území města a podle vrstevnic Maruschky je ve vzdálenosti 3,9 km ve výšce 311,5 m. Původně jsem k údaji z GE (278 m) na jižní straně rotundy připočetl podle staré fotografie odhadnutou výšku skalního výchozu na kterém stojí rotunda a narazil na obzor ve vzdálenosti 50 nebo případně 150 m.

Neděle 14. srpna 2011 (Franta): Když se na TOPO3 vytyčí trasa od rotundy směrem mezi 73° a 74° (ukazuje to azimut jen po celých stupních) tak podle jejího výškového profilu to vypadá že směr vede "někam do kopce"

Neděle 14. srpna 2011 (Franta): Když se namaluje trasa v azimutu 75°, ten jsem viděl často uvádět, je situace obdobná. Přitom panoramatické zobrazení z okolí rotundy nenaznačuje, že by to v okolí rotundy vedlo někam do kopce. Když jsem před časem to video viděl, odnesl jsem si dojem, že výhled k horizontu je daleký.

Sobota 13. srpna 2011 (Franta): Ono je to slícování katastrálních a satelitních obrázků je asi mnohdy problém. Viz třeba tento obrázek.

Pátek 12. srpna 2011 (Franta): Jan Cinert: Je asi potřeba si uvědomit, že přesnost astronomických měření byla velmi dlouho okolo půl stupně - antika, středověk. Zlepšilo se to až v době Koperníka a Tycho de Brahe (který si vyráběl svá měřidla sám z kovu a je ve své době považován z absolutní špičku) prý dosahoval přesnosti až 2 úhlové minuty. Uvádí se také, že v roce 1600 změřil zeměpisnou šířku dvou budov v Praze s přesností na 38'' - tedy mezi námi laiky - s přesností "trochu horší než jedno Slunce".

Pátek 12. srpna 2011 (Franta): Jm. Havraň vzniklo přivlastňovací příponou -jь z os. jm. Havran a znamenalo Havranův, t. dvůr (os.jm. Havran: 1473 in villa Lnarzich… in Chlumnie, in curiis rust., in quibus residet Jan hawran, DD 23/329). Jménu se v poněmčované krajině nerozumělo docela a pak dostávalo tvar Havran, v Havraně, z Havrana.

Čtvrtek 11. srpna 2011 (Franta): já jsem azimut románského kostela v Teplicích určil 95°.

Čtvrtek 11. srpna 2011 (Franta): Přiložený obrázek pochází z aplikace Geoportal, kde kromě map nabízejí i průmět souřadnicové sítě. Zelená linie (Line 1) je směr poledníku - vychází tam odchylka asi 8,3° od svislého směru. Vlastní azimut je pak dopočítán z úhlu který svírá zelená a modrá linie, tedy 180°-85°

Čtvrtek 28. července 2011 (ZH): Před časem jsem se snažil přeložit nápisy na této mapě, bac a gue, což se podařilo, ale s francouzským názvem Prahy jsem si to nespojil. V hesle Prague na francouzské Wikipedii píšou o Praze v Čechách i Polsku jako o brodu, aspoň myslím, bohužel francouzsky neumím.

Pondělí 25. července 2011 (J. Čihák): Tohle nevypadá jako vtip.

Pátek 22. července 2011 (ZH): Co mě překvapilo, že po stržení mostu německými vojsky v r. 1945 byl (přinejmenším na dnes zvětralých místech, kde je to vidět) most v 60. létech opraven tím stylem, že pilíře byly obaleny síťovou železnou armaturou a oplácány kašírovanými maltovými pseudokvádříky (viz). Zábradlí je betonové, stejně jako chodníky...

Středa 13. července 2011 (Jan Cinert): Práce Libora Elledera je výborná, děkuji za podnětné upozornění. Zde je na ní opravený odkaz.

Úterý 12. července 2011 (ZH): Koukal jsem pomocí Google, tak ještě upozorňuji na Elledera a Havlíka.