Jan Cinert (Pondělí 5. dubna 2021)  ⇑

Se zveřejněním dalších výsledků výzkumu DNA Přemyslovců je setrvalý stav. Nic. Takže prozatím trvá tzv. 50 na 50. Buď se výzkumy daří, ale s výsledky se kterými si výzkumníci závislí na vstupních předpokladech nedokáží poradit, nebo se výzkum nedaří.
MtDNA Ludmily není známa, neboť církevní činitelé neumožňují zkoumání jejích ostatků. Výsledky u Vratislava nebyly zveřejněny a mtDNA byla zjištěna a zveřejněna jen u Spytihněva. Takže není co porovnávat.
Z rodokmenu plyne, že se neopakovala jména u bratrů, jen někdy se užila jako protiklady u hlavní oproti vedlejší větvi.
Břetislav nemohl být mezi roky 1020-1030 vyhnancem, když držel jako úděl západní Moravu, kde založil hradisko Břetislav/Břeclav. Zároveň když byl ženatý s Jitkou od roku 1021.
Spytihněv I. byl starším bratrem a Jaromír příslušníkem vedlejší větve. V tomto duchu asi byl pojmenován prvorozený Spytihněv II. a jeho mladší bratr Jaromír/Gebhart. Hlavně, já jsem jen upozornil na některá opakování takového principu, nikoli že je to závazné pro úvahy o rodinných poměrech Přemyslovců.

Radek (Neděle 4. dubna 2021)  ⇑

Zhruba před měsícem nám vědci představili údajnou podobu bratrů Spytihněva a Vratislava, synů Bořivoje a Ludmily. Bylo skutečně prokázáno na základě DNA, že byli bratři (přes DNA matky)?
Když jsem se díval na Váš rodokmen Přemyslovců, tak pokud byli skutečně bratři, pak by Břetislav I. s odkazem na fakt, že je jakýmsi novým zakladatelem rodu, pojmenoval své syny analogicky jmény zakladatelů rodu.
To, že by se Spytihněv II. narodil až roku 1031, tedy 10 let po svatbě, by se dalo vysvětlit např. tím, že jeho otec Břetislav do té doby neměl svůj úděl a byl vyhnancem, protože synem Oldřicha být nemohl (navíc Jitce v době únosu bylo teprve okolo 14 let).
Teprve poté, kdy byla dobyta Morava (+- 1029), obdržel úděl a mohl založit rodinu. Proto by nebylo nutné rozvětvění na linii Oldřichovu a Břetislavovu, kdy je v jedné z nich jméno Spytihněv a v druhé Vratislav, ale byli by to bratři (tak jako jejich jmenovci toho jména I.) a nikoli bratranci, jak je to znázorněno v rodokmenu.
Také jméno Jaromír by svému synovi dal spíše Břetislav (v jehož prospěch se Jaromír vzdal vlády), než potomek Oldřicha, který by neměl důvod pojmenovat svého syna po prastrýci, kterým jeho děd Oldřich pohrdal.
Svůj příspěvek dávám jako laik do diskuze. Chtěl jsem se na volbu jmen potomků podívat v kontextu dějin rodu a snad jsem Vás tím moc nenaštval. Díky za odpověď.

Jan Cinert (Pondělí 15. března 2021)  ⇑

Také jsem článek už četl. Nález je velkým úspěchem. Jen ten článek, či vůbec historická interpretace od archeologů, je zase obvyklá.

"... patřila k nejvyšším společenským vrstvám z rodu Přemyslovců". Přirozená hranice daná rozvodím mezi krajinami Pragou a Čašou je u Kbel, takže Vinoř náleží už do Čaši, později Psovska, nikoli do přemyslovské Pragy. Podle území by tedy patřila do rodu knížete Slavibora, otce kněžny Ludmily.

Další potíž je, že pohřebiště se se sídlištěm vylučuje. Takže pohřeb byl vykonán před vznikem hradiska, které je ostatně podle sběrů datováno do 11.-12. století, zatímco podle šperků náleží hrob do konce 9. až poč. 10. století.

Takže pokud se najdou v místě ještě jiné hroby, bude toto pohřebiště náležet blízkému sídlišti v dosud neznámé poloze. Pokud je hrob ojedinělý, pak "princezna" zemřela na cestě a mohla by případně, i podle přítomných šperků, být nevěstou provdávanou neznámo kam a neznámo odkud.

Jak je vidět, více se k tomu dá zjistit jen na základě dalších výzkumů a pokračujících genetických výzkumech i jiných nepřemyslovských ostatků. Což je na dlouhé lokte a do té doby se budou vydávat takovéhle poněkud ukvapené články, které chtějí zaujmout zmínkami o Přemyslovcích Bořivojovi a Ludmile.

vopička (Pondělí 15. března 2021)  ⇑

Jan Cinert (Středa 10. března 2021)  ⇑

Taky dobré. :-) Jsou to "hry námořních lupičů", jak je to nazváno ve filmu Pan Vok odchází, což je ten druhý díl s M. Růžkem v hlavní roli. Je tuším na You Tube.

Byť se tehdy koukalo v bezlesé krajině, tak nebylo na hradní ostroh opravdu vidět. Ale ve stejný čas Hrad kouřil z otopných zařízení stejně, jako dnes komíny v popředí snímku.

Ověřil jsem a i pro rok -3000 podle Horizons to vychází stejně.

ZH (Středa 10. března 2021)  ⇑

Vzpomněl jsem si na film, kde velmožové (nevím už, jestli na Pražském hradě) se bavili tím, že si zapalovali plyny fičící z řitního otvoru. No, ale pan prezident chřadne, tak to asi už nemá ty grády, aby to bylo vidět z Libušína. Vlastně Šárky. Teda, než tam byla katedrála, tak tam toho moc vidět nebylo ;-).

Problematice vůbec nerozumím, jen chci zopakovat, že klidně můžete zvolit -3000 ap., a dobrat se do Horizons. Azor to sice neumí spočítat, jen zapsat, ale Horizons ano.

Jan Cinert (Středa 10. března 2021)  ⇑

Když jsem si odkazovanou fotku otevřel na notebooku, všiml jsem si, že je hodně přebarvená. Tak teď váhám, je to opravdu východ Slunce, nebo náš momentální prezident vstával a objevila se Rudá záře nad jeho Hradem? :-)

Podle Horizons východní chodba mohyly v Knowthu opravdu míří k východu Slunce sedm dní před podzimní rovnodenností, byť ověřeno pro rok -1000.

U západní chodby lze najít západy pro 15 až 21 dnů před jarní rovnodenností, podle toho, jaký se odečte azimut té zahnuté chodby. K tomu mne nic nenapadá, jen snad to, že podivně zahnutá a komorou nekončící chodba by nemusela mít astronomicky daný směr. Podobně, jako i u rondelů jej všechny vstupy nemají.

Stránka jsem uložil.

Jan Cinert (Úterý 9. března 2021)  ⇑

Dnes, 11 dní před rovnodenností, jsem nezaspal, ani nezmrzl, a štěstí mi přálo. Jen ty fotky nic moc. Ale teď už snad každý uvěří, kam Libuše při věštění ukazovala na tesaře.

Jan Cinert (Neděle 7. března 2021)  ⇑

Teď mi došlo, že ve spěchu a jak přeskakuji z jednoho do druhého, jsem to v předpředposledním příspěvku pomotal. Je to obráceně.

Ve skutečnosti východní chodba by měla, či byla zamýšlená, ve směru 180. dne před podzimní rovnodenností, tedy ke konci Pěsťákova kalendářního období (9 x 20 = 180). Západní k 354. dni před jarní rovnodenností, tedy 11 dní před. Velmi se omlouvám za ten blud.

Mohyla Knowth je tedy ryze Pěsťákovská a vytvořili ji pastevci. Náš Luňácký Budulínek s Budeč - Psov je zemědělský. To proto, že Luňáka vymysleli neolitici a , jak jsme už probírali, vytvářeli prvotní rondely orientované ke slunovratům.

V mýtech jsou Pěsťáci pastevci, Luňáci zemědělci, nejznámější jsou pastevec Ábel a zemědělec Kain. Zabití Ábela (Apolla) je pozdějším vyjádřením odmítnutí 20denního měsíce a přijetí Kainova 30denního.

Pro jistotu přidám, že náš Přemysl je původně také Pěsťákem, ale při povýšení na heroje 19letého cyklu, se pastevectví změnilo na zemědělství, aby se to nepletlo s původními Pěsťáky a Luňáky.

Jan Cinert (Neděle 7. března 2021)  ⇑

Je to z mé strany už hodně trapné, že po letech zase přislíbím do začátku letošního léta. Stav je nyní takový, že dolaďuji mytologickou část, protože při čtení po delší pauze stále zjišťuji překlepy, nedostatky ve slovosledu, použitých termínech atd. Pak ještě chybí přídavkové kapitoly o Kristiánově legendě a založení Sázavského kláštera. Takže snad opravdu i díky volnému času kvůli pandemii, se letošní termín splní.

Snad nedopadnu jako profesor (J. Plachta) ve filmu Cesta do hlubin študákovy duše. :-)

Franta (Neděle 7. března 2021)  ⇑

Jan Cinert: Díky! Všimnul jsem si, že ve zveřejněných stránkách knihy je nějaká nová terminologie. Už kniha někdy teď vyjde?

ZH: Díky!

Jan Cinert (Neděle 7. března 2021)  ⇑

Tak přeci zase ještě něco. :-)
U nás je to Budulínkův Budeč ve směru západu Slunce o zimním slunovratu a protilehlý Pěsťákův Psov ve směru prostředka jeho období - letního slunovratu. Podobně Buda-Pešť.

Jan Cinert (Neděle 7. března 2021)  ⇑

Nejprve musím vysvětlit svá nazvání základních herojů:
Pěsťák - původní rostlinná síla rodící se na jaře z hlíny a končící na podzim. Při počítání času se použil "jeden muž" mající čtyři končetiny - týdny o pěti prstech zahrnující 20denní měsíc. Z toho pak mýty o stvoření člověka z hlíny. Podle pět, pěst, pěstovat a pást jméno Pěsťák.
Jeho původní čas trval 187 letních dnů, to je devět jeho měsíců a sedm dnů, k tomu 11 předchozích v zimním zásvětí.

Luňák - heroj rodící se třetí den po zimním slunovratu a mající měsíc blízký délce lunace, tedy 30 dnů. Ten musí nejprve prožít tři zimní měsíce v podsvětí pod ekliptikou zašitý do stehna zimního Dia, jako Dionýsos, nebo ochraňovaný jelenem jako Šmolíček.

Jejich časy, počítáno od začátku roku o jarní rovnodennosti, se sejdou po Pěsťákových devíti měsících a Luňákových šesti měsících, obojí 180 dnů. Pěsťák Thovt vyhrál nad Luňákem Chonsu svůj jeden pětidenní týden a doplnil tak čas na 365 dnů. To je posledních pět dnů před jarní rovnodenností. Je to však pozdní mýtus.

Původně Pěsťák porazil měsíčního hada po 70 svých pětidenních týdnech takže zajistil zbývajících 11 dnů do jarní rovnodennosti.

Takže v Knowthu je zaneseno Pěsťákovo předjarní vítězství na východě a konec kalendářního letního období obou herojů západem Slunce ve 180. den v západní chodbě. Protože Luňákovy měsíce jsou blízké lunaci, měl by být jen on míněn západní chodbou podle západů novolunního srpku následující po západu Slunce.

"180 dní po jarní rovnodennosti je 16.9" to je dnes, ale v roce 1052, kdy podle mne byla napsána prvotní ludmilská legenda, bylo 16. září 187. dnem. Proto do první hodiny noční 16. září bylo vloženo legendární zavraždění sv. Ludmily. Je to však běžný odchod novolunní herojky po ekliptice pod světový rovník. Proto je i zmínka o jejím odchodu na Tetín, který je ve směru západů novolunního srpku po podzimní rovnodennosti.

ZH (Sobota 6. března 2021)  ⇑

Franta: smazal jsem to.
Už si to nepamatuju, ale při zadání archaického data vyskočí tenhle alert: "Omluva. Rok je mimo vhodný interval -1000 až 2100, údaje jsou orientační (tj. okamžik slunovratů, rovnodeností aj. nemusí být správný, azimut východu Slunce v těchto eventech by však měl být v pořádku)."
Tak bych si myslel, že azimuty východů Slunce budou stejně přesné (či nepřesné) jako v současnosti. Přes pátý sloupec, kde jsou časy východů, se lze dostat na Celestial Sphere a dole v tabulce pak do NASA Hizons, kde jsou zřejmě nejpřesnější údaje, které lze získat. V celestiální sféře lze upravovat časov hodnoty, v NASA Horizons lze pak okamžik slunovratu vyhledat metodou pokus/omyl, nebo možná při zadání hodnot z formuláře ne Celestial SPhere, ale z Horizons, takový event přímo nalézt, to už si nepamatuju.

Franta (Sobota 6. března 2021)  ⇑

Pokud uvažuje, že azimut 85° ukazuje na 180 dne po jarní rovnodennosti, pak to to předpokládalo třena měsíc dlouhý 20 dnů (nebo týden 10 dnů jako v Egyptě). Zbylo by pak 5 dnů, které by do roku nepařily - viz Thovt, který je vyhrál v kostkách.

Když uvažujete 11 dnů před jarní rovnodenností a tedy předpokládáte 12 lunací, tedy rok dlouhý 12x29,53dne=354,36.

Jsou to tedy situace ve dvou různých kalendářních systémech?

180 dní po jarní rovnodennosti je 16.9. - to je hezké datum že

A je potřeba počítat s nějakými korekcemi, viz:
He found an azimuth of: 85.0° +/- 1' (sun at 5.9 days after spring equinox or 5.7 day before autumn equinox in 3300 BCE) - Azor funguje jen do -1000

ZH: prosím smazat z Azora stránku Knowth-Dowth - nezadal jsem minus u západní délky. Chtěl jsem se podívat jak moc se změní azimut když se to posune na sever a do minulosti. Nepovedlo se, stejně mi chybí 2300 let, tak to prosím smažte. Děkuji.