Radek (Pondělí 5. dubna 2021)

Ještě příspěvek k Břetislavovi I. Ten úděl na západní Moravě by měl se souhlasem vládnoucího knížete, zpravidla otce nebo bratra. Ale Oldřich jeho otcem být nemohl a bratrem také ne.
Kdo tedy byl Břetislavovým (*1002/1003) otcem? Oldřich (*993) to být nemohl. Jaromír (*?)by to s odkazem na jméno jednoho ze synů Břetislava I. být mohl, ale rok 1002 by byl nejzazším rokem, kdy by mohl dát Boleslav III. Jaromíra vykastrovat, spíše tedy dříve, pak by nemohl být Jaromírovým synem.
Boleslav III. to být mohl, ale v tu dobu by s novorozencem prchal ze země, následující rok byl vylákán B.Chr. a oslepen - kde by tedy Břetislav vyrůstal, pokud by to všechno přežil?
Mohlo to být takto? Boleslav III. měl dceru, kterou dal za manželku synovi předáka rodu Vršovců a z tohoto svazku se narodil roku 1002 syn. Tento syn, z matčiny strany Přemyslovec, z otcovy Vršovec, vnuk Boleslava III. by měl legitimní nárok na knížecí stolec, pokud by Oldřich neměl potomky. Do roku 1014 (nejpozději 1019), kdy proběhlo 2.vraždění Vršovců se asi Oldřich o ně snažil s legitimní manželkou, ta však byla zřejmě neplodná, proto ji zapudil a vzal si za manželku neurozenou ženu, jejich manželství však církev neuznala, a proto by jejich případní potomci neměli nárok na knížecí stolec. Oldřich tak byl donucen k tomu, aby onoho syna, jménem Břetislav uznal za svého nástupce (jinak by jejich rod vymřel)a při dobývání Moravy na Polácích mu tak svěřil jako úděl západní Moravu, přičemž definitvně byla Morava dobyta až o 10 let později.