Jan Cinert (Neděle 9. června 2013)

S tou opukou je to zajímavé. Ale ještě jde o to, zda ta vrstva opuky vychází (vycházela) na povrch jako skalní výchoz a tím se dala těžit. Zhruba uprostřed předhradí se v pozdějších dobách těžil písek, takže opuka může být jedině ještě pod těmito nánosy původní vysoko položené široké Vltavy. Je ovšem zvláštní, že archeologové s tím nepracují, protože vrstva opuky by měla vycházet ve svazích obou ostrohů. Tedy jestli si někdo na té geologické mapě nespletl barvy. :-)

S pravý-levý si dlouhodobě nárazově lámu hlavu. Starší se jeví desn (levý) a krasn (pravý), pozdějším levý a pravý. Zatím jsem došel k tomu, že ta prvotní opozice pochází spíše z blíženců Stín-Světlo a pravý-levý podle stran od bodu východu Slunce za rovnodenností. Nebo to původní bylo totéž při pohledu na západ místo na východ? Nevím, ale je závazný významový obsah. Desn (děsný), čili stín, krasn (krásný, krasň - rus. červený), čili světlo. Je to tedy právě obráceně, nežli že vlevo postupují východy Slunce po jarní rovnodennosti. Kdysi jsem zkoušel, jestli není třeba vodítkem hot -čehý, ale nic jsem jednoduše nenašel, a tak to odložil. Ve znojemské rotundě v jezdecké skupině je stínový blíženec vpravo, v oráčské skupině zase vlevo od Oráče. I na jiných vyobrazeních s blíženci to systémově s jistotou nefunguje. Někdo mohl brát vlevo od ústřední postavy na obraze, někdo zase z pohledu diváka, tedy zrcadlově obráceně.