Bedřich Homola foto, kliknutím se zobrazí/skryje zvětšenina
Mládí
Zajetí
Legie
Kariéra
'Puč'
V odboji
Vězení
Odkazy
Literatura
O legiích
Polit. směry
Odboj
2. sv. válka
Řády
Deník
Amerikan
Obžaloba
Fotografie
Návštěv: 40076


Syn rolníka, 1894-99 chodil do pětitřídní obecné školy v Litni, 1899-1901 do české měšťanské školy v Hostomicích, 1901-03 do německé měšťanské školy v Bílině, 1903-07 do vyšší průmyslové školy stavební s maturitou v ul. Karolíny Světlé v Praze, 1907-08 pracoval u architekta Zuslichta v Praze, 1908-09 jednoročním dobrovolníkem u 75. pěšího pluku (rakouského) v Praze, 1909-10 u stavitele Krause v Zemuni u Bělehradu v Srbsku, 1910-14 technický úředník magistrátu hl. m. Prahy. Narodil se Václavu Homolovi a Marii, rozené Beranové, statkářům v Bělči u Litně.

Náruživě aportoval, vyhrál na jaře 1908 primátorský závod veslic juniorů, čtyřky a osmy, za VK Blesk (nejednalo se ještě o pozdější každoroční Primátorky), provozoval gymnastiku, byl nadšeným cvičitelem Malostranského sokola, kde byl osobností velice populární a oblíbenou. Sportoval všestranně, po 2. světové válce se v Malostranské sokolovně na jeho počest pořádal Memoriál Bedřicha Homoly ve volejbale. Byl též vášnivým lovcem a rybářem. Fyzickou kondici si udržoval i v pozdějším věku, ještě v 45 letech prý vytáhl ze stoje spatného stojku. Čeští důstojníci v r. 1943 vážili před popravou i pouhých 35 kg, avšak sokolský fyzický a morální základ umožnil, že se dle svědectví chovali a umírali hrdě a důstojně.


V deníku z Ruska vzpomíná na milou, která zemřela zřejmě krátce před válkou. (Deník 9.10.1915: "Večer bylo mi hrozně teskno, stýská se mi po domově a po té mé drahé dušince, již neuvidím ani při tom radostném návratu. Kdyby ta zde byla, jak by vše bylo jináče, vždyť mi tak rozuměla, myšlenky mi znala číst. 1.11.1915: Dnes pálili na hrobě svíčky, i té drahé hořela a proč to? Proč zde nezůstala? Ta radost mého života!")