Bedřich Homola foto, kliknutím se zobrazí/skryje zvětšenina

* Publikace
Mládí
Zajetí
Legie
Kariéra
'Puč'
V odboji
Vězení
Odkazy
Literatura
Návštěv: 43463


V úterý 5. ledna 2021, v den 78. výročí popravy Bedřicha Homoly, vyšla výpravná publikace
"Generál Bedřich Homola, vrchní velitel Obrany národa, zakázaný hrdina".



Knihu lze zakoupit v knihkupectvích, nebo u autora (nakladatelstvi(a)zhola.com) za 400 Kč.

ODKAZ NA REPORTÁŽ ZE KŘTU KNIHY s několika ukázkami z publikace

Oficiální anonce:

"Dědečka Bedřicha, respektive jeho curriculum vitae, mi úspěšně zatajili doma i ve škole. Doma proto, abych se o něm třeba někde s hrdostí nezmínil a nevyhodili mě z té školy," píše Zdeněk Homola ve své knize o generálu Homolovi, legionáři a vrchním veliteli odbojové organizace Obrana národa.

Armádní generál in memoriam Bedřich Homola (1887-1943) byl za první světové války majorem vítězných československých legií, které ovládly Sibiř, zabránily statisícům německých a rakousko-uherských vojáků přesun na západní fronty a zkrátili tím trvání 1. světové války o několik měsíců, což bylo argumentem pro uznání nově vznikající Československé republiky světovými mocnostmi. Během první republiky Bedřich Homola pokračoval v úspěšné vojenské kariéře. Jako divizní generál byl koncem 30. let zastáncem vojenské obrany republiky proti nacistické říši, podobně jako většina dalších důstojníků. Ti chtěli po mnichovské konferenci a německé okupaci vrátit národu ztracenou čest – odevzdání republiky tyranovi bez boje brali jako obrovskou potupu, ze které by se bez odporu proti nacistům prý snad zbláznili.

Po začátku okupace přešel generál Homola do ilegality a následně se stal po generálovi Bílém v březnu 1940 vrchním velitelem Obrany národa. Budoval podzemní armádu, komunikoval s Benešovou vládou v Londýně a organizoval aktivity proti nacistickým okupantům. Organizace Obrana národa zajišťovala například i ilegální přesun československých pilotů a leteckého personálu do zahraničí, ve výsledku zejména do Británie.

Generál Homola byl zatčen gestapem na základě udání na Silvestra roku 1941. Po roce vězení a mučení byl popraven gilotinou 5. ledna 1943 v berlínské věznici Plötzensee. Ač čeští důstojníci vážili před popravou i pouhých 35 kilogramů, chovali se a umírali před nacistickými pochopy hrdě a důstojně.

Mezi Bedřichovy nejbližší přátele v odboji patřili jeho přímí podřízení v hierarchii Obrany národa, proslulí tři králové Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek.

V letech 1948-1989 o generálovi Homolovi nesměla být nikde zmínka, protože prý byl „buržoazní a reakční generál“ a jedním z jeho cílů bylo zabránit tomu, aby komunisté využili poválečného zmatku k převzetí moci, jako se to stalo v Rusku v roce 1917. Pokud by Bedřich Homola válku přežil, dopadl by prý stejně jako jeho přítel generál Heliodor Píka. O třech králích se smělo psát již v polovině 60. let, protože u nich nebyl vyjádřen zmíněný antikomunistický postoj.

Přestože o generálu Homolovi po roce 1989 chtěli někteří historici vydat monografii, nedošlo k tomu, protože byl generál Homola pro nakladatele neznámý a nechtěli podstoupit riziko nízké prodejnosti. Bedřichův vnuk Zdeněk Homola, profesí lékař, se rozhodl prolomit začarovaný kruh a knihu o generálu Homolovi sepsal. Po obsahové stránce publikaci revidoval přední historik na období protektorátu a třetí říše Jan B. Uhlíř, který napsal i poutavé úvodní slovo.

Kniha obsahuje kromě pohnutého životopisu Bedřicha Homoly i množství dosud nepublikovaného obrazového a písemného materiálu z rodinného archivu i z archivů, které schraňují materiály z období 2. světové války. Pro kontext jsou pak připojeny poznámky o československých legiích, opevnění republiky, odbojových organizacích, obou světových válkách, politických směrech aj. včetně mapových příloh a diagramů.

Generál Bedřich Homola svůj dopis rodině před popravou zakončil slovy určenými pro národ: „O své oběti nepíši, jest samozřejmá.“