Kniha HAJDY NA HRAD
TISK
HLEDÁNÍ
PŘIDAT VZKAZ
NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM
PŘIDAT VZKAZ
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
Jan Cinert (Čtvrtek 14. dubna 2011) ⇑
U Chabařo-vic je to díky koncovce jasné, byla to Chabařova ves. Mám preventivní nedůvěru k častým výkladům původu názvu podle charakteristiky obyvatel "malí, velcí, chrabří ..." Lidé byli všude různorodí. Proč zrovna chrabř-í kabr-ňáci jako karab-iniéři a ne hovniváloví podle brouka chrob-áka, příbuzného se (s)karab-eus? :-)
Zároveň nejstarší dochovaný tvar „Chrabercych“ navozuje možnost, že se říkalo V Chrabercích, podobně jako v Češích, Lemuzích, Charvátech ... Potom by původ pomnožného názvu mohl být v názvu území *Chraber(a). Kdyby se tak našel nějaký mladý nadějný a ambiciózní onomastik, který by už konečně udělal revizi starých přístupů a stanovil novou systémovou metodiku vzniku místních jmen, abychom nemuseli takto tápat.
Zároveň nejstarší dochovaný tvar „Chrabercych“ navozuje možnost, že se říkalo V Chrabercích, podobně jako v Češích, Lemuzích, Charvátech ... Potom by původ pomnožného názvu mohl být v názvu území *Chraber(a). Kdyby se tak našel nějaký mladý nadějný a ambiciózní onomastik, který by už konečně udělal revizi starých přístupů a stanovil novou systémovou metodiku vzniku místních jmen, abychom nemuseli takto tápat.
J. Čihák (Čtvrtek 14. dubna 2011) ⇑
Osada chrabrého lidu je také možná, něco podobného mají ve Francii.
J. Čihák (Čtvrtek 14. dubna 2011) ⇑
Jirásek se mohl inspirovat Hájkem, který se zmiňuje o sporu mezi Mladem a synem Chrabrovým.
Přikláním se k názoru, že Chabry byly Chrabrova osada, spíše Chrabrošova osada. Ten B.CH. patří mezi úlety.
Jméno Chrabr je slovanské, viz slovník. Jméno Chrabroš se mi zdá více české, svátek byl 30.10.
Přikláním se k názoru, že Chabry byly Chrabrova osada, spíše Chrabrošova osada. Ten B.CH. patří mezi úlety.
Jméno Chrabr je slovanské, viz slovník. Jméno Chrabroš se mi zdá více české, svátek byl 30.10.
ZH (Čtvrtek 14. dubna 2011) ⇑
JČ: K těm Chabrům asi nevím nic, než co jsme psali loni. Snad ještě svou teorii rozvinete, mimochodem, uvádějte prosím zdroj citací, aby nebyly problémy s autorským zákonem.
JC: ta cesta, "kudy jezdí sanitky" (ony totiž jezdí od západu skrze sady) je docela dobře vidět na oné vedutě z r. 1562, ta oblast u Pohořelce s padacím můstkem je docela pozoruhodná.
Ovšem, jak to bylo v prehistorických či raně historických dobách, je otázka. Já si vždycky říkám, že kdo první šlapal cestu, měl tendenci jít směrem k řece co nejdéle horem, a kdo od řeky, tak co nejdéle údolím, aspoň já to tak mám ;).
JC: ta cesta, "kudy jezdí sanitky" (ony totiž jezdí od západu skrze sady) je docela dobře vidět na oné vedutě z r. 1562, ta oblast u Pohořelce s padacím můstkem je docela pozoruhodná.
Ovšem, jak to bylo v prehistorických či raně historických dobách, je otázka. Já si vždycky říkám, že kdo první šlapal cestu, měl tendenci jít směrem k řece co nejdéle horem, a kdo od řeky, tak co nejdéle údolím, aspoň já to tak mám ;).
J. Čihák (Čtvrtek 14. dubna 2011) ⇑
Ta domněnka o původu 1. kostela v Chabrech je dosti spekulativní, možnost je pouze naznačena, ale kdoví. V těchto souvislostech je zajímavá krátká vláda záhadného knížete Vladivoje. A tak mě napadlo, že hrob mohl zůstat prázdný a kostel se nestal hrobní kaplí.
“Boleslav Chrabrý za knížete doporučuje neznámého Vladivoje, který se k vládě vrací z Polska. Ač je zřejmě loutka polského monarchy, v listopadu v Řezně slibuje Jindřichovi věrnost a dostává od něj Čechy v léno.“
Boleslav Chrabrý a český stát
“Oslabení českého knížectví po smrti Boleslava II. (999) využil Boleslav I. Chrabrý k přímým vojenským zásahům. Téměř vzápětí přepadl českou posádku v Krakově, pobil ji a připojil Malopolsko ke svému státu. Podobný osud potkal krátce nato i Moravu a část Slovenska, jež toužili získat uherští Arpádovci. Další příležitost mu poskytly nesváry uvnitř přemyslovské dynastie. Když byl roku 1002 z Čech vyhnán neschopný a krutý vládce Boleslav III., obsadil polský kníže zemi a na pražský knížecí stolec dosadil jakéhosi Vladivoje, muže, jenž byl snad přemyslovského původu. Ten však záhy nato zemřel a vlády se znovu zmocnil, ovšem již také s polskou pomocí, vyhnaný Boleslav III. Třebaže slíbil milost všem svým protivníkům, nechal vzápětí po svém příchodu do Prahy vyvraždit příslušníky rodu Vršovců, z něhož pocházel i jeho zeť. Češi rozezlení takovým bezectným činen se obrátili s prosbou o pomoc na hnězdenský dvůr. Chrabrý povolal Boleslava III. k sobě, nechal pobít jeho doprovod, knížete pak oslepit a uvěznit (v žaláři zůstal až do své smrti roku 1037). Poté se ujal vlády v českém knížectví osobně. Pocházel ostatně po matce z přemyslovského rodu a byl bratrancem sesazeného knížete. Starší historici se dokonce domnívají, že chtěl vytvořit pod svojí vládou mohutnou západoslovanskou říši. Čechy urychleně opustil roku 1004, ašak dále ovládal Moravu, kterou postupně dobyl až kníže Oldřich v letech 1017 až 1031.“
“Boleslav Chrabrý za knížete doporučuje neznámého Vladivoje, který se k vládě vrací z Polska. Ač je zřejmě loutka polského monarchy, v listopadu v Řezně slibuje Jindřichovi věrnost a dostává od něj Čechy v léno.“
Boleslav Chrabrý a český stát
“Oslabení českého knížectví po smrti Boleslava II. (999) využil Boleslav I. Chrabrý k přímým vojenským zásahům. Téměř vzápětí přepadl českou posádku v Krakově, pobil ji a připojil Malopolsko ke svému státu. Podobný osud potkal krátce nato i Moravu a část Slovenska, jež toužili získat uherští Arpádovci. Další příležitost mu poskytly nesváry uvnitř přemyslovské dynastie. Když byl roku 1002 z Čech vyhnán neschopný a krutý vládce Boleslav III., obsadil polský kníže zemi a na pražský knížecí stolec dosadil jakéhosi Vladivoje, muže, jenž byl snad přemyslovského původu. Ten však záhy nato zemřel a vlády se znovu zmocnil, ovšem již také s polskou pomocí, vyhnaný Boleslav III. Třebaže slíbil milost všem svým protivníkům, nechal vzápětí po svém příchodu do Prahy vyvraždit příslušníky rodu Vršovců, z něhož pocházel i jeho zeť. Češi rozezlení takovým bezectným činen se obrátili s prosbou o pomoc na hnězdenský dvůr. Chrabrý povolal Boleslava III. k sobě, nechal pobít jeho doprovod, knížete pak oslepit a uvěznit (v žaláři zůstal až do své smrti roku 1037). Poté se ujal vlády v českém knížectví osobně. Pocházel ostatně po matce z přemyslovského rodu a byl bratrancem sesazeného knížete. Starší historici se dokonce domnívají, že chtěl vytvořit pod svojí vládou mohutnou západoslovanskou říši. Čechy urychleně opustil roku 1004, ašak dále ovládal Moravu, kterou postupně dobyl až kníže Oldřich v letech 1017 až 1031.“
J. Čihák (Čtvrtek 14. dubna 2011) ⇑
ZH: “Původ názvu Chabařovice (německy Karbitz, roku 1352 Kagrnicz) se vykládá takto: osada se původně jmenovala Chrabrovice, s příponou -ice k mužskému osobnímu jménu Chraber - chrabrý, udatný, statečný, ves Chrabroviců, lidí Chrabrových. Letitý vývoj dospěl až k Chabařovicím. Chabařovice byly povýšeny na městečko roku 1520.“
Jan Cinert (Čtvrtek 14. dubna 2011) ⇑
Dříve jsem tady uvedl, že trasa Nerudovou ulicí a Úvozem by měla být starší nežli Tržištěm a Vlašskou. Opak bude spíše pravdou. Ne každý měl potřebu po překonání řeky vstoupit do opevněného podhradí, ale musel mít možnost pokračovat dál směrem na západ (Tržištěm). Také bylo výhodnější, když opevnění mělo co nejméně bran. Takže trasa Nerudovou bude asi až z románského období. Abych zde neuváděl podobné nepodložené zbrklosti, tak pracuji na získání objasňující literatury. Až jí přelouskám, tak budu informovat.
Nezapoměňte, že "chrabr" pochází z kořene G-R (gar/ger), čili kořene původně příslušejícího bohu ZO. Po hláskové přeměně je s "chra-b(r)" příbuzné "chla-p". Že by tam žili lidé chlupatí? :-) Mohl by to být název ve smyslu "zarostlé místo". Je ale těžké jednoduše stanovit, s jakým obsahovým významem byl ten který kořen v příslušné době použit.
Nezapoměňte, že "chrabr" pochází z kořene G-R (gar/ger), čili kořene původně příslušejícího bohu ZO. Po hláskové přeměně je s "chra-b(r)" příbuzné "chla-p". Že by tam žili lidé chlupatí? :-) Mohl by to být název ve smyslu "zarostlé místo". Je ale těžké jednoduše stanovit, s jakým obsahovým významem byl ten který kořen v příslušné době použit.
ZH (Úterý 12. dubna 2011) ⇑
Pokud chcete slyšet přednášku, je třebanějak zjistit, v kolik je hodin, jinak je jen prohlídka ev. s laickým průvodcem.
Zajímavé, že Jirásek mluví o kmeni Chraberci, kdoví, kde to vzal, taky je ves Chraberce u Loun.
Ale náhodně jsem narazil na Vokabulář webový.
Zajímavé, že Jirásek mluví o kmeni Chraberci, kdoví, kde to vzal, taky je ves Chraberce u Loun.
Ale náhodně jsem narazil na Vokabulář webový.
J. Čihák (Úterý 12. dubna 2011) ⇑
Zajímavá domněnka o 1. kostele v Chabrech z 11. století, který byl zároveň hrobkou významné osoby.
“Stále však ještě chybí ta významná osoba, pro kterou mohla být hrobní kaple určena. Dozvíme se ještě někdy toto tajemství? Mohlo se odehrávat už za vlády Boleslava II a III či Boleslava Chrabrého, který nesl podobné jméno jako Chabry? Podzemí kostela si své tajemství z dávných dob zatím ponechalo.“
“Nejstarší písemné prameny o obci jsou z roku 1092. Tehdy se darovací listina zmiňuje o vsi „Chrabercych“, kterou kníže Konrád Brněnský věnoval Ostrovskému klášteru.“
“Název Chabry je nejspíš odvozen podle původního názvu Chrabři, tj. ves chrabrého lidu. Může jít také o nominativ množného čísla od krátkého tvaru slovanského adjektiva chrabr neboli statečný (srovnej staroslovanské chrabr-bojovník), nebo o ves Chrabrů.“
“Stále však ještě chybí ta významná osoba, pro kterou mohla být hrobní kaple určena. Dozvíme se ještě někdy toto tajemství? Mohlo se odehrávat už za vlády Boleslava II a III či Boleslava Chrabrého, který nesl podobné jméno jako Chabry? Podzemí kostela si své tajemství z dávných dob zatím ponechalo.“
“Nejstarší písemné prameny o obci jsou z roku 1092. Tehdy se darovací listina zmiňuje o vsi „Chrabercych“, kterou kníže Konrád Brněnský věnoval Ostrovskému klášteru.“
“Název Chabry je nejspíš odvozen podle původního názvu Chrabři, tj. ves chrabrého lidu. Může jít také o nominativ množného čísla od krátkého tvaru slovanského adjektiva chrabr neboli statečný (srovnej staroslovanské chrabr-bojovník), nebo o ves Chrabrů.“
ZH (Úterý 12. dubna 2011) ⇑
Loni byla odkrytá západní půlka podlahy, pod níž jsou arch. výkopy, dr. Tryml hovořil o byvším výzkumu a pouštěl diapozitivy.
J. Čihák (Úterý 12. dubna 2011) ⇑
ZH (Neděle 10. dubna 2011) ⇑
Omlouvám se za přehmat, že jsem Folpertův prospekt označil za Hollarův, opravil jsem to po sobě.
Jan Cinert (Sobota 9. dubna 2011) ⇑
Lothův plán z r. 1845 bude záznamem povodně z r. 1845. Řekl bych, že je tam chybička. Vyvýšenina u ulice U Lužického semináře asi nebyla zatopena. Viz zátopovou mapu Prahy 1.
Také je nutné zohlednit, že po zahájení výstavby jezů již ve 13. století se hladina zvedla, což vyvolalo změny včetně vzniku ostrovů. Takže z dochovaných plánů a vyobrazení zjistíme pro 10. století a dobu předchozí asi málo použitelného.
Pevnějším záchytným bodem se mi jeví toto. Severní cíp Kampy vypadá jako výplavový kužel Čertovky. Mohl ale vzniknout až po zániku malostranského ramene řeky. Případné pevné místo (ostrov), na které se začala vyvážet suť z Malé Strany, se tedy muselo nacházet jižněji. Jak zde již bylo zmíněno, tak Čertovka nemusí být zcela nově vykopaný kanál jako mlýnský náhon. Spíše byla uměle udržována a upravována při navážení suti na Kampu.
Také je nutné zohlednit, že po zahájení výstavby jezů již ve 13. století se hladina zvedla, což vyvolalo změny včetně vzniku ostrovů. Takže z dochovaných plánů a vyobrazení zjistíme pro 10. století a dobu předchozí asi málo použitelného.
Pevnějším záchytným bodem se mi jeví toto. Severní cíp Kampy vypadá jako výplavový kužel Čertovky. Mohl ale vzniknout až po zániku malostranského ramene řeky. Případné pevné místo (ostrov), na které se začala vyvážet suť z Malé Strany, se tedy muselo nacházet jižněji. Jak zde již bylo zmíněno, tak Čertovka nemusí být zcela nově vykopaný kanál jako mlýnský náhon. Spíše byla uměle udržována a upravována při navážení suti na Kampu.
J. Čihák (Sobota 9. dubna 2011) ⇑
Vojenské mapování z let 1836 -1852 a Lothův plán Prahy z roku 1845 . Vypadá to, že v korytě byly mělčiny. Při nízkém stavu vody byly zakresleny jako ostrovy. Věrohodnost některých historických map je tedy sporná.
ZH (Pátek 8. dubna 2011) ⇑
Povodně ubíraly i přidávaly, člověk taky... Doporučuji ještě Císařské otisky a Jütnerův plán.
Pozoruju na potoce u chaty, jak samočinně po velkých vodách zanikl ostrov, na který jsem od malička chodil, a kus pod ním, pokud tomu lidi nezabrání, vznikne během pár desetiletí jiný. Meandrující řeky, třeba Vltava nad Lipnem, horní Lužnice mají spoustu slepých ramen, kde bylo původní koryto. V těch pražských štěrkopíscích to před regulací asi bylo hodně proměnlivé, po regulaci asi byl spíš prostor pro přibývání, než ubírání.
Pozoruju na potoce u chaty, jak samočinně po velkých vodách zanikl ostrov, na který jsem od malička chodil, a kus pod ním, pokud tomu lidi nezabrání, vznikne během pár desetiletí jiný. Meandrující řeky, třeba Vltava nad Lipnem, horní Lužnice mají spoustu slepých ramen, kde bylo původní koryto. V těch pražských štěrkopíscích to před regulací asi bylo hodně proměnlivé, po regulaci asi byl spíš prostor pro přibývání, než ubírání.
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
PŘIDAT VZKAZ
