J. Čihák (Čtvrtek 14. dubna 2011)

Ta domněnka o původu 1. kostela v Chabrech je dosti spekulativní, možnost je pouze naznačena, ale kdoví. V těchto souvislostech je zajímavá krátká vláda záhadného knížete Vladivoje. A tak mě napadlo, že hrob mohl zůstat prázdný a kostel se nestal hrobní kaplí.
“Boleslav Chrabrý za knížete doporučuje neznámého Vladivoje, který se k vládě vrací z Polska. Ač je zřejmě loutka polského monarchy, v listopadu v Řezně slibuje Jindřichovi věrnost a dostává od něj Čechy v léno.“

Boleslav Chrabrý a český stát
“Oslabení českého knížectví po smrti Boleslava II. (999) využil Boleslav I. Chrabrý k přímým vojenským zásahům. Téměř vzápětí přepadl českou posádku v Krakově, pobil ji a připojil Malopolsko ke svému státu. Podobný osud potkal krátce nato i Moravu a část Slovenska, jež toužili získat uherští Arpádovci. Další příležitost mu poskytly nesváry uvnitř přemyslovské dynastie. Když byl roku 1002 z Čech vyhnán neschopný a krutý vládce Boleslav III., obsadil polský kníže zemi a na pražský knížecí stolec dosadil jakéhosi Vladivoje, muže, jenž byl snad přemyslovského původu. Ten však záhy nato zemřel a vlády se znovu zmocnil, ovšem již také s polskou pomocí, vyhnaný Boleslav III. Třebaže slíbil milost všem svým protivníkům, nechal vzápětí po svém příchodu do Prahy vyvraždit příslušníky rodu Vršovců, z něhož pocházel i jeho zeť. Češi rozezlení takovým bezectným činen se obrátili s prosbou o pomoc na hnězdenský dvůr. Chrabrý povolal Boleslava III. k sobě, nechal pobít jeho doprovod, knížete pak oslepit a uvěznit (v žaláři zůstal až do své smrti roku 1037). Poté se ujal vlády v českém knížectví osobně. Pocházel ostatně po matce z přemyslovského rodu a byl bratrancem sesazeného knížete. Starší historici se dokonce domnívají, že chtěl vytvořit pod svojí vládou mohutnou západoslovanskou říši. Čechy urychleně opustil roku 1004, ašak dále ovládal Moravu, kterou postupně dobyl až kníže Oldřich v letech 1017 až 1031.“