Jan Cinert (Sobota 26. ledna 2013)  ⇑

Raději hned opravím svojí ukvapenost. Nejspíše se jedná o význam "bláta", takže množné číslo stř. rodu.

Jan Cinert (Sobota 26. ledna 2013)  ⇑

Slovanské jazyky neznaly hlásku H, uplatnila se v západoslovanských jazycích až v průběhu 12. - 13. století. Před tím se používalo pouze G. Podle revizního výzkumu byl Levý Hradec opevněn, tedy založen jako správní hradiště, až někdy kolem počátku poslední třetiny 9. století. Takže vznikl ve stejné době nebo později než Praha.

Vzpoměl jsem si na "blata". To by neměl být asi duál a vzniká otázka, zda bylo míněno zabahněné místo, nebo zabahněná země.

J. Čihák (Sobota 26. ledna 2013)  ⇑

Též nemán jistotu, jestli je slovo prahý doloženo, ale vzpomínám si, jak nás překvapilo vysvětlení práh-hranice. Z mého včerejšího příspěvku vyplývá, že se mi zamlouvá spíše tvar pragý. Mezi hláskami g a h mohlo docházet k zaměňování už před staročeštinou.

ZH (Sobota 26. ledna 2013)  ⇑

No, přinejmenším já nevím, jestli je ono adjektivum prahý opravdu doloženo. Nicméně mám zato, že se Praha původně jmenovala a vyslovovala Praga, g je znělá hláska a nelze ji tak snadno vypustit ani přidat.

J. Čihák (Sobota 26. ledna 2013)  ⇑

Praha je etymologická záhada. Výkladů už je mnoho, ale který je ten pravý? To nevíme a třeba jsou všechny nesmyslné. Výklad, že “Praha byla prahá hraza“ se zdá jednoduchý a průzračný, ale tak to zpočátku bývá. Po zkoumání však přichází zklamání a v lepším případě zůstávají pochybnosti. Opožděně jsem si uvědomil, že počátky Vyšehradu jsou nejasné. Avšak horší je skutečnost, že před Pražským hradem byla v okolí soustava hradišť Zámka, Levý Hradec, Šárka a Butovice. Po založení Pražského hradu začala stará hradiště ztrácet význam a časem zanikla. Takže tato hradiště můžeme oprávněněně nazývat prahé hrazy. Nikoliv však Pražský hrad, který je všechny nahradil.

Pokud se chceme držet domněnky, že Praha vznikla z přídavného jména prahá, pak musíme hledat jiné řešení. Dnes je již jasné, že nejprve byl osídlen prostor Malé Strany a teprve potom byl opevněn zároveň s novým hradištěm na návrší. Z osady se stalo předhradí a nikoliv podhradí. Už jsme tady diskutovali, jak mohla ta osada vypadat a jaký měla význam. Byla tam řemeslná výroba, tržiště a snad k ní patřil brod s mýtnicí. Pak bych výklad upravil tak, že “Praha byla nejprve prahá osada, která byla později připojena k novému hradišti, stala se předhradím a název se rozšířil na hradiště“.

Další řešení patří mezi vzorová a určitě potěší milovníky hradů. Hradčanské návrší se mohlo jmenovat Prahá hora a od toho vznikl název hradiště.

Musím dodat, že se mi líbí jednoduchá řešení, při kterých se komolení uplatňuje jenom nepatrně, jako je prahá – praha. Ideální je např. Praha – země na prazích nebo duál praha - dva prahy.

Jan Cinert (Pátek 25. ledna 2013)  ⇑

Ers: Z hlavy bych odhadl průměr na cca 15 m. Fotky v odkazu místy zachycují okraj mohyly, protože po vykradení v ní vznikl kráter, podobně jako v mohyle na Krliši.

ZH (Pátek 25. ledna 2013)  ⇑

Eva: Máte skvělé knihy a konstrukce. Šlo by uvést, odkud to je? Aby to nějaký šťoura nezpochybnil ;).

Mimochodem jsem znovu narazil na Vokabulář, na který jsem zapomněl a zdárně se rozrůstá.

Už tu bylo, že Praha je z "to je hrad bracha (mého)"? ;)

J. Čihák (Pátek 25. ledna 2013)  ⇑

Takže Pragá mohl být zjednodušený název pro starou osadu, prostě byla stará, tak jí říkali jenom Stará. Příklad ze současnosti: obec Stará Ves a osada Stará (obec Jindřichovice).

Také jsem kdysi přišel s nápadem, že původní osada se jmenovala Brega, protože stála na břehu řeky, z toho Braga či Báraga a nakonec Praga.

eva (Pátek 25. ledna 2013)  ⇑

Zdravím vás!
Jste tady na mě všichni moc sečtělí...musela jsem se také mrknout do starých knih a zjistila jsem, že vše je trochu jinak.
Slovo prá znamenalo počátek, minulost, něco, co bylo dřív.
První Slované moc nepsali, převážně jen mluvili, každý si vyslovoval podle svého, krajově se výslovnost dost lišila, ale většinou se lidé mluvou snažili rozlišit, jak dávno předchozí děj byl.
Pokud se jednalo o minulost nedávnou, ozačovali ji pra.
Pokud to bylo dřív, říkali prá.
Ještě dřív bylo prááá.
Úpný počátek bylo práááh.
Délka á vystihovala délku doby, která předcházela.
Z toho dosud prabába znamená předchozí babička, pračlověk byl minulý, původní člověk, pramen byl počátek ve smyslu zdroj.
Přídavné jméno praý, praá, praé, resp. prahý, prahá, prahé znamenalo počáteční, minulý, původní, starý (později se začalo používat též prahový, prahová, prahové).
Takže prahá ohrada, prahá hrada znamenalo stará osada, místo, které bylo osídleno již před tím, než do příslušné lokality Slované přišli.
Slovo práh ve významu, v němž jej známe nyní tj. předěl, kus dřeva, trám, přírodní násyp, vzniklo až později, přeneseně, neboť počátek začínal vždy nějakým předělem (ať už se jednalo o práh domu, nebo práh citlivosti).
Hrad, hrada, ohrada vzniklo ze slova hrr, což znamenalo hrnout (například kameny, nabo dřevo na jednu hromadu), je to napodobení zvuku, které hrnutí vydává.

J. Čihák (Pátek 25. ledna 2013)  ⇑

Ještě bych chtěl přidat kacířský nápad, který však může někoho potěšit. Co když slovo greda znamenalo ty mostiny? Mohl tady být starý dřevěný most už před Hradem? Pak by Praha mohla původně znamenat Staromost a ten muž pod Petřínem tesal spoustu mostin se svým synem. Samozřejmě většina to bude považovat za vtip, zejména když dodám Fraganeo - Staromostecko.

J. Čihák (Pátek 25. ledna 2013)  ⇑

Jsem rád, že znovu řešíme Prahrad. Před lety jsme to dosti odbyli. A co když se původně říkalo Pergrad? Toto slovo mě silně nutí, abych ho zkomolil na Perga. Předpony pra, pro, pre a per byly často zaměňovány, to se týká i jejich významů, takže mohly existovat názvy Perga, Prega i Praga.

Prahrad a Vyšehrad na vysoké skále nad řekou. A nemohly se také dočasně používat názvy Prahrad a Novohrad, slovansky Novgrad?

Greda byla suchá vyvýšenina v říční nivě, tedy v oblasti, která byla často zaplavována. Osada založená na této vyvýšenině pak mohla dostat jméno Greda a po čase se z ní stala stará Greda, což by Slované řekli Pragreda. Víme, že na Malé Straně byla osada už dávno před Bořivojovým hradištěm. Problém však je, že ve slově Pragreda museli spolknout celé -red-. Nevím, ale e bylo neznělé a od toho se mohlo vyvíjet komolení.

V přeneseném smyslu mohlo být slovo Pragreda názvem staré země na vyvýšeninách, která se rozkládala jižně od Polabské nížiny.

ZH (Pátek 25. ledna 2013)  ⇑

Jan Cinert: z fotek moc představu nemám, jak je/byla tedy mohyla velká?

Eva38: dnes večer mě taky pobavilo, jak knížecí logopedi začali zadrhávat. Já to ale taky trénuju, protože mám pocit, že všichni slušní lidé u nás v posledních 20 letech ráčkovali, a vice versa.
Alena Polívková v Našich místních jménech píše, když to zjednoduším, že jména na -ice jsou zpravidla pomnožná s výjimkou těch, která označují vlastnosti okolí, půdy prostoru (ostatní jsou většinou prapůvodem mužská (podle označení něčí čeledi, třeba Budivojově - v případě Budějovic)). Takže vlastností okolí byli medvědi, asi.
Protože etymologii názvu Prahy nelze ověřit, můžeme aspoň cvičně otestovat své luštitelské schopnosti, váhám, jestli 38 je číslo bot nebo golfový handicap.

Jan Cinert (Pátek 25. ledna 2013)  ⇑

Jenom k Ersu. Mohyla je nyní nevýrazná, protože byla již dávno prokopána a vykradena. Tím pozbyla svého vrcholu a je nevýrazná. Nachází se jihovýchodně od rohu základny. Na GE se dá také v lese identifikovat přístupová cesta od Turska, která se právě před tím rohem základny stáčí doleva a na opačné straně při ní je mohyla. Právě to, že není na nejvyšším bodě a je těsně před hřbetem kopce směrem ke Krliši, ukazuje na záměrné vyjádření vztahu k mohyle na Krliši.

eva.38@seznam.cz (Čtvrtek 24. ledna 2013)  ⇑

Děkuji za přivítání na stránkách této diskuze.

re
To je zajímavá etymologie. Prahrad – Prahra – Praha nebo Prahrad – Prahad – Praha. Avšak nesedí mi v tom změna na ženský rod nebo pomnožné číslo.

Pokuste se vyslovit Prahrad aníž byste dokázal správně vyslovit r.
První r se vám vysloví relativně lehce, ale druhé r lze v následnosti po h vyslovit velmi obtížně a d už vám za tím vůbec nepůjde říct. Za ty stovky let od vzniku Prahy do první písemné zmínky o Praze stačil jediný kníže mumla, který ráčkoval, obklopený přisluhovači a přikyvovači, kteří ho patolízalsky napodobovali v dobrém i ve zlém, aby se název během jedné generace zkrátil a zbavil druhého, obtížně vyslovovatelného r a neznělého d.
I nově příchozí manželka cizinka, pokud byla dostatečně atraktivní, mohla způsobit, že její špatnou výslovnost začaly napodobovat její dvorní dámy a od nich pak všichni poddaní. (Ráčkování u šlechtických dětí se táhne celou historií, protože většina z nich, včetně Karla IV. měla francouzskou bonu.)
Přechod na ženský rod je proto, že se jednalo o pevnost, resp. osadu...ta pevnost Prahrad.
Co se týká rodu, tak ani v současnosti, kdy jsou ve všech označeních poměrně přísná pravidla, není rod obcí jednoznačný. Hrad Pernštejn je u městečka Nedvědice. Všichni cizí říkají ty Nedvědice, ale správně je ta Nedvědice, protože ta vesnice. Je otázkou času, kdy většina přehlasuje starousedlíky a název městečka bude úředně opraven na ty Nedvědice. Vedle Nedvědice byla vesnička Chlívské....kdo měl hodně chlívů, mohl pěstovat hodně dobytka, byl bohatý. A v Chlívském, tam byli samí bohatí sedláci. Byli na svoji ves hrdi, byli hrdi na svoje chlévy a dobytek asi tak, jako jsou dnešní muži hrdí na svůj vozový park. Pak přišel Gottwald a změnil název na Chlébské, přestože v Chlívském se chleba nikdy komerčně nepekl. Gottwald totiž usoudil, že chlív je označení hanlivé. Rozhodnutí mocných jsou někdy podivná.
Já věřím tomu, že když sem ta Libuška přišla, tak si všechno označkovala po svém a na jeden způsob. Proč by to pojmenovala nějakým cizím názvem, kterému Češi nerozuměli, když tam bylo staré osídlení, bylo tam hradisko, byl tam hrad. Nebyl sice velehrad, byl jen prahrad, ale ona ve své předvídavosti odhadla, že jeho poloha v meandru řeky je daleko výhodnější, než místo, které vybrali pro ni na Vyšehradě, takže až jejím potomkům jednou přestanou pozemky na vyšehradské skále postačovat, budou muset město, jehož sláva hvězd se bude dotýkati, vybudovat na místě Prahradu.

ZH (Čtvrtek 24. ledna 2013)  ⇑

Ers aj.: já očekával původně velkou mohylu na temeni kopce, aby to byl výrazný vizír. Na Erši je ale ruská základna, dotyčná malá mohyla je na úbočí, na ortomapě z 50. let se nezdá nic na temeni prominovat. Mimochodem autor těch stránek je přístupný diskusi, je to velký nadšenec, ale zaneprázdněný, každý týden objíždí a zpracovává další místa, otravoval jsem ho nedávno kvůli nějakým domnělým hradištím na Sázavsku.

Koukněte na hradiště Hrada a na význam toho slova ve slovenštině (na Google).