J. Čihák (Pátek 25. ledna 2013)
Jsem rád, že znovu řešíme Prahrad. Před lety jsme to dosti odbyli. A co když se původně říkalo Pergrad? Toto slovo mě silně nutí, abych ho zkomolil na Perga. Předpony pra, pro, pre a per byly často zaměňovány, to se týká i jejich významů, takže mohly existovat názvy Perga, Prega i Praga.
Prahrad a Vyšehrad na vysoké skále nad řekou. A nemohly se také dočasně používat názvy Prahrad a Novohrad, slovansky Novgrad?
Greda byla suchá vyvýšenina v říční nivě, tedy v oblasti, která byla často zaplavována. Osada založená na této vyvýšenině pak mohla dostat jméno Greda a po čase se z ní stala stará Greda, což by Slované řekli Pragreda. Víme, že na Malé Straně byla osada už dávno před Bořivojovým hradištěm. Problém však je, že ve slově Pragreda museli spolknout celé -red-. Nevím, ale e bylo neznělé a od toho se mohlo vyvíjet komolení.
V přeneseném smyslu mohlo být slovo Pragreda názvem staré země na vyvýšeninách, která se rozkládala jižně od Polabské nížiny.
Prahrad a Vyšehrad na vysoké skále nad řekou. A nemohly se také dočasně používat názvy Prahrad a Novohrad, slovansky Novgrad?
Greda byla suchá vyvýšenina v říční nivě, tedy v oblasti, která byla často zaplavována. Osada založená na této vyvýšenině pak mohla dostat jméno Greda a po čase se z ní stala stará Greda, což by Slované řekli Pragreda. Víme, že na Malé Straně byla osada už dávno před Bořivojovým hradištěm. Problém však je, že ve slově Pragreda museli spolknout celé -red-. Nevím, ale e bylo neznělé a od toho se mohlo vyvíjet komolení.
V přeneseném smyslu mohlo být slovo Pragreda názvem staré země na vyvýšeninách, která se rozkládala jižně od Polabské nížiny.

Kniha HAJDY NA HRAD