Kniha HAJDY NA HRAD
eva.38@seznam.cz (Čtvrtek 24. ledna 2013)
Děkuji za přivítání na stránkách této diskuze.
re
To je zajímavá etymologie. Prahrad – Prahra – Praha nebo Prahrad – Prahad – Praha. Avšak nesedí mi v tom změna na ženský rod nebo pomnožné číslo.
Pokuste se vyslovit Prahrad aníž byste dokázal správně vyslovit r.
První r se vám vysloví relativně lehce, ale druhé r lze v následnosti po h vyslovit velmi obtížně a d už vám za tím vůbec nepůjde říct. Za ty stovky let od vzniku Prahy do první písemné zmínky o Praze stačil jediný kníže mumla, který ráčkoval, obklopený přisluhovači a přikyvovači, kteří ho patolízalsky napodobovali v dobrém i ve zlém, aby se název během jedné generace zkrátil a zbavil druhého, obtížně vyslovovatelného r a neznělého d.
I nově příchozí manželka cizinka, pokud byla dostatečně atraktivní, mohla způsobit, že její špatnou výslovnost začaly napodobovat její dvorní dámy a od nich pak všichni poddaní. (Ráčkování u šlechtických dětí se táhne celou historií, protože většina z nich, včetně Karla IV. měla francouzskou bonu.)
Přechod na ženský rod je proto, že se jednalo o pevnost, resp. osadu...ta pevnost Prahrad.
Co se týká rodu, tak ani v současnosti, kdy jsou ve všech označeních poměrně přísná pravidla, není rod obcí jednoznačný. Hrad Pernštejn je u městečka Nedvědice. Všichni cizí říkají ty Nedvědice, ale správně je ta Nedvědice, protože ta vesnice. Je otázkou času, kdy většina přehlasuje starousedlíky a název městečka bude úředně opraven na ty Nedvědice. Vedle Nedvědice byla vesnička Chlívské....kdo měl hodně chlívů, mohl pěstovat hodně dobytka, byl bohatý. A v Chlívském, tam byli samí bohatí sedláci. Byli na svoji ves hrdi, byli hrdi na svoje chlévy a dobytek asi tak, jako jsou dnešní muži hrdí na svůj vozový park. Pak přišel Gottwald a změnil název na Chlébské, přestože v Chlívském se chleba nikdy komerčně nepekl. Gottwald totiž usoudil, že chlív je označení hanlivé. Rozhodnutí mocných jsou někdy podivná.
Já věřím tomu, že když sem ta Libuška přišla, tak si všechno označkovala po svém a na jeden způsob. Proč by to pojmenovala nějakým cizím názvem, kterému Češi nerozuměli, když tam bylo staré osídlení, bylo tam hradisko, byl tam hrad. Nebyl sice velehrad, byl jen prahrad, ale ona ve své předvídavosti odhadla, že jeho poloha v meandru řeky je daleko výhodnější, než místo, které vybrali pro ni na Vyšehradě, takže až jejím potomkům jednou přestanou pozemky na vyšehradské skále postačovat, budou muset město, jehož sláva hvězd se bude dotýkati, vybudovat na místě Prahradu.
re
To je zajímavá etymologie. Prahrad – Prahra – Praha nebo Prahrad – Prahad – Praha. Avšak nesedí mi v tom změna na ženský rod nebo pomnožné číslo.
Pokuste se vyslovit Prahrad aníž byste dokázal správně vyslovit r.
První r se vám vysloví relativně lehce, ale druhé r lze v následnosti po h vyslovit velmi obtížně a d už vám za tím vůbec nepůjde říct. Za ty stovky let od vzniku Prahy do první písemné zmínky o Praze stačil jediný kníže mumla, který ráčkoval, obklopený přisluhovači a přikyvovači, kteří ho patolízalsky napodobovali v dobrém i ve zlém, aby se název během jedné generace zkrátil a zbavil druhého, obtížně vyslovovatelného r a neznělého d.
I nově příchozí manželka cizinka, pokud byla dostatečně atraktivní, mohla způsobit, že její špatnou výslovnost začaly napodobovat její dvorní dámy a od nich pak všichni poddaní. (Ráčkování u šlechtických dětí se táhne celou historií, protože většina z nich, včetně Karla IV. měla francouzskou bonu.)
Přechod na ženský rod je proto, že se jednalo o pevnost, resp. osadu...ta pevnost Prahrad.
Co se týká rodu, tak ani v současnosti, kdy jsou ve všech označeních poměrně přísná pravidla, není rod obcí jednoznačný. Hrad Pernštejn je u městečka Nedvědice. Všichni cizí říkají ty Nedvědice, ale správně je ta Nedvědice, protože ta vesnice. Je otázkou času, kdy většina přehlasuje starousedlíky a název městečka bude úředně opraven na ty Nedvědice. Vedle Nedvědice byla vesnička Chlívské....kdo měl hodně chlívů, mohl pěstovat hodně dobytka, byl bohatý. A v Chlívském, tam byli samí bohatí sedláci. Byli na svoji ves hrdi, byli hrdi na svoje chlévy a dobytek asi tak, jako jsou dnešní muži hrdí na svůj vozový park. Pak přišel Gottwald a změnil název na Chlébské, přestože v Chlívském se chleba nikdy komerčně nepekl. Gottwald totiž usoudil, že chlív je označení hanlivé. Rozhodnutí mocných jsou někdy podivná.
Já věřím tomu, že když sem ta Libuška přišla, tak si všechno označkovala po svém a na jeden způsob. Proč by to pojmenovala nějakým cizím názvem, kterému Češi nerozuměli, když tam bylo staré osídlení, bylo tam hradisko, byl tam hrad. Nebyl sice velehrad, byl jen prahrad, ale ona ve své předvídavosti odhadla, že jeho poloha v meandru řeky je daleko výhodnější, než místo, které vybrali pro ni na Vyšehradě, takže až jejím potomkům jednou přestanou pozemky na vyšehradské skále postačovat, budou muset město, jehož sláva hvězd se bude dotýkati, vybudovat na místě Prahradu.
