ZH (Středa 30. ledna 2013)  ⇑

Server error - to je asi nějaký přechodný výpadek hostitelského serveru.

Franta (Středa 30. ledna 2013)  ⇑

cca 60˚ - polovina léta - lugnasad

J. Čihák (Středa 30. ledna 2013)  ⇑

Spojnice od Krliše k mohylníku v Chýnovském háji má azimut cca 60˚. Slunovratový azimut to není, ale nebylo v okolí mohylníku ještě něco? Před časem jsem četl, že Krliš je prý z navážky a původně tam byla skála. Byl vrchol Krliše původně jižněji?

Franta (Středa 30. ledna 2013)  ⇑

ZH: Před chvílí psalo forum: 500 Internal server error - Premature end of script headers: forum.php

Jan Cinert (Úterý 29. ledna 2013)  ⇑

To datování není opravdu přesvědčivě doloženo. Jestliže posuneme kostel Na baště z doby Bořivoje do doby Spytihněvovy, tak se musí posunout také vrstvy a nálezy předtím. Nemůže tam zůstat prázdno. Nikde se fakt nepohřbívalo na hradišti, lidé nebydleli společně s nebožtíky. Změna nastala až po postavení kostela, protože to byla posvěcená půda.
Akropoli obýval velmož, byla zde svatyně, později kostel a bylo to poslední útočiště. Ovšem nejprve se hradiště zakládala jen v rozsahu akropole, další předhradí byla vybudována později. Pouze v případě Prahy bylo založeno rovnou město, jako jeden opevněný areál. K oddělení Hradu od malostranského předhradí došlo podle dendrochronologie až ke konci vlády Spytihněva a za Vratislava.

ZH (Úterý 29. ledna 2013)  ⇑

O příkopu i hrobu bojovníka se předpokládá, že byly z 1. poloviny 9. století, což samo sebou nemusí znamenat, že jsou soudobé. Nicméně, pokud ano, proč by takto ohrazovali pohřebiště.
Umím si představit, že byl pohřben velmož i se svojí družinou na čestném místě hradiště.
Mimochodem, jaká byla v těch dobách funkce akropole (=vyšehradu)?

Jan Cinert (Úterý 29. ledna 2013)  ⇑

Pohřebiště byla od sídliště oddělena nějakou bariérou, nejprve přírodní, takže potokem, údolím atd., později hradbou. Mezi Starým purkrabstvím nic takového nebylo. Nejstarší příkop oddělil hradiště od okolí ze západu, měl normální obrannou funkci a s tím datováním je problém. Předpokládám, že je právě dílem Bořivojovým. Na III. nádvoří bylo hrobů více, nalezeno asi 8 a další byly zřejmě zničeny výstavbou.

J. Čihák (Úterý 29. ledna 2013)  ⇑

Už jsem naznačil, že Praga může být ohrada, která předchází mocenským významem ostatní. Ale jak by potom nazývali ohradu, která předcházela dobou založení? Třeba prahrada – stará ohrada. Ovšem tím se zase dostávám na začátek k prahradu a adjektivu prahá.

J. Čihák (Úterý 29. ledna 2013)  ⇑

Šárecké hradiště bylo v soustavě hradišť zřejmě centrem moci. Zaniklo na přelomu 9. a 10. století. Jeho úlohu převzal Pražský hrad. Včera mě napadlo, že asi nebude dobré zabývat se tím, co bylo postaveno dříve a co později. Důležitější bude, co bylo mocensky významnější na počátku 10. století.

Staroslovanský význam předpony pra- není jednoznačný. Machek upřednostňuje význam 'napřed'. Pra-ga může být ohrada, která před-cházela údělným ohradám. Před-cházela je nikoliv časově, ale tím, že se stala ohradou nejvyššího knížete.

V časopisu Naše řeč jsem opsal zajímavost o přeneseném významu slova předcházet: “Také ve významu »překonávati koho čím« býval u slovesa předcházeti 4. pád (na př. v Gestech 71: v Římě jest sedm mudrcóv, jenž svú múdrostí všecky mudrce tohoto světa předešli): my tak již vůbec neříkáme (s podobným obrazem však říkáme »předstihovati«).“ Pražská knížata překonávala postavení údělných knížat svou mocí. A pravděpodobně je překonávala i svú múdrostí.

ZH (Úterý 29. ledna 2013)  ⇑

Jan Cinert: k čemu sloužil příkop zřejmě s palisádou z první poloviny 9. století?
Nebo z jiného soudku, co když byl jádrem předbořijova hradu onen okrsek kolem Starého purkrabství? Pak by hrob bojovníka byl dost daleko. Mimochodem, dá se hrob velmože pokládat za pohřebiště? Později se pohřbívalo v centrálních kostelech atd.

Dřív se mi nezdálo, že by Žiži mělo být v místě dnešního monolitu, ale pokud by to byla mohyla nad hrobem, tak bych tomu mohl věřit. Nicméně, že by si biskupové postavili sídlo zastíněné od jihu a od města kopcem, se mi nezdá.

J. Čihák (Pondělí 28. ledna 2013)  ⇑

Zatím nevím, jestli by Slované mohli nazývat hradiště po svém hrada nebo hraza. Podle Malého staročeského slovníku to později Staročeši dělali. Hradu, tvrzi i městu říkali ohrada.

ohrada f. ohrada, plot, hradba: z toho města čstná ohrada deset let plně hořala; v ohradě uvnitř; obvod; hrazené místo, obora, zahrada; opevněné místo, pevnost (hrad, tvrz, město ap.); ohrady činiti ohrazovat se, opevňovat se; ochrana, záštita: obec jest každého ohrada; výhrada, výminka: k artikuluóm neodpoviedal jest (Hus) upřiemě, než s výmienkami a s ohradami (v. též obhrada)
ohraditi, ‑z’u, ‑díš dok. (co čím) ohradit, obehnat hradbou, ohradou; (koho, co kým, čím) zabezpečit, zajistit; upevnit, utvrdit, opevnit; obhájit, obránit; (koho, co před kým) omluvit, ospravedlnit; (koho čím) zahrnout, hojně obdařit; ‑ ohraditi sě zabezpečit se, zajistit se; (čím) zaopatřit se, vyzbrojit se; (v čem, čem) omluvit se, ospravedlnit se (v. též obhradti)
ohrazenie, ‑ie n. hradba; pevnost, tvrz; (čeho) zabezpečení, zajištění
ohrazený adj. (čím) obklopený, ohraničený; opevněný, opatřený hradbami; zajištěný, zabezpečený (v. též obhraditý)
ohrázěti, ‑ěju, ‑ieš, ohrazovati, ‑uju, ‑uješ ned. chránit, ochraňovat, hájit; ‑ ohrázěti sě, ohrazovati sě (čím) obklopovat se, chránit se čím, mít záštitu v čem (v. též obhrazovati)

obhrada f. ohrada, ohrazení (v. též ohrada)
obhraditi, ‑z’u, ‑díš dok. (co) ohradit, obestavět; (město) obehnat hradbou, opevnit; (koho) zaštítit; vyzbrojit; učte sě vzácnými a dobrými nravy obhraditi; (co čím) zajistit, zabezpečit (v. též ohraditi)
obhraditý, obhrazený adj. (čím) ohrazený, opevněný; vyzbrojený, vybavený: měl smysl rozumem obhrazený, ež všecko rozuměl (v. též ohrazený)
obhrazovati, ‑uju, ‑uješ ned. chránit, bránit, hájit (v. též ohrázěti)

J. Čihák (Pondělí 28. ledna 2013)  ⇑

No, kdyby se z Levého Hradce stalo správní hradiště nějakých 5 let po založení Pražského hradu, pak by Pražskému hradu také mohli říkat staré hradiště, ale je to dosti pochybné.

Trochu jsem pátral a našel jsem lepší možnost. Předpona pra- znamenala nejen starobylý, ale také předešlý, což má jasný přímý vztah k následujícímu. Pragrad tedy nemusí znamenat starý hrad, ale předchozí hrad. Zatím ale nevím, jestli by mohlo vzniknout příd.jm. pragá – předešlá.

Kdoví jakými propletenci se tvořila slovanská adjektiva. Znovu jsem se dočetl, že prý gā – cesta, jíti. Teď mě maně napadlo, jestli pra- gā není přede-šlá.

Jan Cinert (Pondělí 28. ledna 2013)  ⇑

Mně osobně se teorie o Bořivojovu předchůdci už jeví jako méně přijatelná, byť jsem jí dříve také podléhal. Je výsledkem špatné chronologie prvních kostelů (že prý Bořivoj postavil kostel P. Marie Na baště) a ztotožnění dokladů osídlení se založením hradiště. Tím zpětně vyšel hypotetický předchůdce. Naopak dřívější založení spíše vylučuje pohřebiště na III. nádvoří z doby před Bořivojem. To jsme tu již myslím probírali, že pohřebiště se se sídlištěm - hradištěm v předkřesťanských dobách vylučuje. Přímé doklady o předchůdci nejsou a spíše založení vychází na Bořivoje v roce 875. U Vyšehradu se již déle předpokládá založení Boleslavem II. ke konci 10. století.

J. Čihák (Pondělí 28. ledna 2013)  ⇑

Jan Cinert: Je řada indicií, podle kterých se mnoho historiků domnívá, že Pražský hrad založil nějaký Bořivojův předchůdce už v 1. pol. 9. století. Levý Hradec datujete do počátku poslední třetiny 9. století. Takže rozdělení na starý a nový hrad je možné, což určitě potěší Evu. Název Levý Hradec nevylučuje rozdělení na starý a nový hrad. Starý hrad mohli nazývat Starý a nový hrad nazývali Levý Hradec, snad proto, že hned naproti přes Vltavu byl Pravý Hradec.

Vyšehrad je mimo hru. Archeologové jsou dnes velmi opatrní a počátky jeho slovanského osídlení datují až na počátek 11. století. První přemyslovské denáry (kolem roku 955) dokazují, že název Praga existoval už před Vyšehradem. Výzkum Vyšehradu však není u konce, viz arup.cas.cz, a tak může ještě dojít k časovému posunu, ale pochybuji, že bude velký. S 9. stoletím už vůbec nepočítám.

ZH (Sobota 26. ledna 2013)  ⇑

Přiznám se, že s duálem mám problém, dokonce jsem tady psal svého času nějaké bludy, jak teď vidím. Teď jsem našel aspoň něco.