J. Čihák (Pondělí 28. ledna 2013)

Zatím nevím, jestli by Slované mohli nazývat hradiště po svém hrada nebo hraza. Podle Malého staročeského slovníku to později Staročeši dělali. Hradu, tvrzi i městu říkali ohrada.

ohrada f. ohrada, plot, hradba: z toho města čstná ohrada deset let plně hořala; v ohradě uvnitř; obvod; hrazené místo, obora, zahrada; opevněné místo, pevnost (hrad, tvrz, město ap.); ohrady činiti ohrazovat se, opevňovat se; ochrana, záštita: obec jest každého ohrada; výhrada, výminka: k artikuluóm neodpoviedal jest (Hus) upřiemě, než s výmienkami a s ohradami (v. též obhrada)
ohraditi, ‑z’u, ‑díš dok. (co čím) ohradit, obehnat hradbou, ohradou; (koho, co kým, čím) zabezpečit, zajistit; upevnit, utvrdit, opevnit; obhájit, obránit; (koho, co před kým) omluvit, ospravedlnit; (koho čím) zahrnout, hojně obdařit; ‑ ohraditi sě zabezpečit se, zajistit se; (čím) zaopatřit se, vyzbrojit se; (v čem, čem) omluvit se, ospravedlnit se (v. též obhradti)
ohrazenie, ‑ie n. hradba; pevnost, tvrz; (čeho) zabezpečení, zajištění
ohrazený adj. (čím) obklopený, ohraničený; opevněný, opatřený hradbami; zajištěný, zabezpečený (v. též obhraditý)
ohrázěti, ‑ěju, ‑ieš, ohrazovati, ‑uju, ‑uješ ned. chránit, ochraňovat, hájit; ‑ ohrázěti sě, ohrazovati sě (čím) obklopovat se, chránit se čím, mít záštitu v čem (v. též obhrazovati)

obhrada f. ohrada, ohrazení (v. též ohrada)
obhraditi, ‑z’u, ‑díš dok. (co) ohradit, obestavět; (město) obehnat hradbou, opevnit; (koho) zaštítit; vyzbrojit; učte sě vzácnými a dobrými nravy obhraditi; (co čím) zajistit, zabezpečit (v. též ohraditi)
obhraditý, obhrazený adj. (čím) ohrazený, opevněný; vyzbrojený, vybavený: měl smysl rozumem obhrazený, ež všecko rozuměl (v. též ohrazený)
obhrazovati, ‑uju, ‑uješ ned. chránit, bránit, hájit (v. též ohrázěti)