Franta (Čtvrtek 12. září 2013)  ⇑

Jan Cinert: Myslíte tohle?

Jan Cinert (Čtvrtek 12. září 2013)  ⇑

To je opravdu zajímavý úlovek. Také mě už napadlo, že protější podzimní rovnodennost by měla být také jednoruká, případně Jednorožec. V mýtech, myslím si, se to ale neprojevuje, ani na starých vyobrazeních. Je to relativně pozdní, ale je vidět, že autor dobře chápal podstatu. Odjíždím na víkend do zahraničí, takže nyní se k možným souvislostem s Měsícem nedokážu vyjádřit. Ale po jarní rovnodennosti postavení novolunního srpku začíná stoupat. Nicméně, teorie založené na výpadku hlásky a nebo jejich přehození mi jsou vždy podezřelé. Není jisté, jestli neměl autor nejprve utkvělou myšlenku, které přispůsobil domnělý vývoj slova.

Zajímavý je další obrázek se skupinou útočících na Jednorožce. To je pro mne velevýznamné. Připomíná to vraždu sv. Václava, byť chybí čtvrtý účastník, jak jsou uvedeni v I. staroslověnské legendě.

Franta (Čtvrtek 12. září 2013)  ⇑

Jednoruký zabíjí jednorohého

Je to z článku, kde píšou, že:
from Italian, as a reduction of lunicorno where one syllable is lost, so l(un)icorno became licorno)

Že by byla ještě souvislost s Měsícem?

J. Čihák (Čtvrtek 12. září 2013)  ⇑

Cinert: Neúctu k pohanským bohům zjevně projevovali už první křesťané. V legendě sv.Longina je popsána řada jeho činů. Jeho posledním je vyhnání démonů z pohanských model provázené zvoláním: „Uvidíme, jsou-li to bohové.“ Démoni se pak před ním plazili.

Jan Cinert (Čtvrtek 12. září 2013)  ⇑

Takhle z hlavy nevím, kdy byl počátek zobrazování Krista na kříži. Snad až během 2. poloviny 1. tisíciletí? Předtím byl vyobrazován sice také jako by ve tvaru kříže, ale byl to Kristus žehnající v pozici Oranta. Bodání do srdce z pravé strany Krista i Jednorožce je tedy relativně pozdní a zřejmě s podstatou mýtu nesouvisí.

Jednorožec je zoomorfikace héroia jarní rovnodennosti, tedy všech jednorukých a tesařů se sekerou, čili i Josefa, Ježíšova přinašeče (pěstouna). Je-li P. Marie zachycena s Jednorožcem, je to výjev s Josefem před narozením syna Boha Otce, tedy Ježíše, který je potomkem, čili letním slunečním obdobím, které původně jako nepoznaný syn umíralo za podzimní rovnodennosti. Probodnutí Jednorožce je první souboj Lleia a Gronwa v Mabinogi.

Jednorožec může mít něco z býka, souhvězdí je kterém byl jarní bod ve 3. tisíciletí, berana, souhvězdí ve kterém byl jarní bod v 1. tisíciletí př. n. l. a koně, který byl zoomorfikací síly způsobující pohyb Slunce (Pegas). Nějak se to malířům trochu motalo dohromady, jak je vidět na odkazované Wikipedii. Možná spíše chtěli záměrně vystihnout neskutečnost takového zvířete.

Franta (Čtvrtek 12. září 2013)  ⇑

A ještě odkaz z anglické Wikipedie na téma "jednorožec"

Je tam také obrázek jednorožce z Ravenny, kde je zobrazen sudokopytník - tedy to není kůň

Franta (Středa 11. září 2013)  ⇑

Franta (Středa 11. září 2013)  ⇑

A může existovat paralela mezi uváděným obrázkem z bestiáře a zobrazením Piety? Jednorožci je probodáván pravý bok a v podstatě leží na klíně Zlatovlásky. Ta paralela se mi vnucuje. Kristus na kříži byl vlastně také "na ose", po pravé i levé straně byli další ukřižovaní.

Četl jsem kdysi lékařské zdůvodnění, které vysvětlovalo proč byl Kristus na kříži bodnut do srdce z pravé strany, když přitom každý ví, že srdce je vlevo. Vysvětlovalo se to tak, že pokud je probodnuta levá srdeční síň, srdce s tímto zraněním může po jistou dobu pracovat dál. Poškození pravé srdeční síně vede prý k okamžitému kolapsu organismu. Proto tedy byli vojáci cvičeni k zasazování bodnách ran do srdeční oblasti zprava. Proto tedy rána vedená do "pravého boku".

Jan Cinert (Středa 11. září 2013)  ⇑

Něco na tom je, že byly rozmanité, složité a měnily se. Ale neměnily se stále, záleželo např. na objevení planety Jupiter a tím i vzniku nového boha. Složitost je třeba v tom, že se stále nedaří najít systémové vysvětlení zabíjení býka napříč kulturami.:-) Z formulace zároveň ale vyplývá, že autorovi se nepodařilo pochopit podstatu mýtů, a tak mu to připadalo "složité". Cizím bohům se mohli vysmívat, jenže je někdy zároveň přebírali do vlastních panteónů. Že by ale s vážnými úmysly zobrazovali "komiksové" postavy cizích bohů na svých pečetích, se mi moc nezdá. Xenofanova reakce je příznačná pro řecké klasické období, kdy se ve velkém vytvářela zpodobnění bohů v lidské podobě. Ale nebylo to nic nového, již staří Sumeřané to činili. Neúctu k "pohanským" bohům projevovali autoři píšící ve skrytu klášterních scriptorií, ale mezi samotnými pohany by to asi nedělali.

Větší "složitost" bude spíše v tom, co se uvádí na internetu podle starých knih, nežli v samotné mytologii.

J. Čihák (Středa 11. září 2013)  ⇑

Cinert: Kdysi jsem četl úvahu, že v polyteismu byly vztahy k bohům rozmanité, složité a stále se měnily. Rozhněvat vlastní bohy bylo zajisté nerozumné, ale bát se bohů jiných kmenů a kultur nebylo nutné. Naopak výsměch a zneuctívání cizích bohů bylo uznávaným činem. I první křesťané často projevovali neúctu k pohanským bohům. Co v nich asi spatřovali? Možná jakési “komiksové“ postavy přežitého náboženství.

Xenofanés z Kolofonu již v 6. stol. př.n.l. kritizoval, že lidé dávají bohům nejen lidské vlastnosti, ale dokonce je zobrazují jako sebe samé. Odmítal takový způsob zobrazování bohů a spatřoval v něm neúctu k bohům.

Jan Cinert (Úterý 10. září 2013)  ⇑

Jako obvykle jsem ještě něco zapomněl k obrázku v bestiáři. Ale všechno souvisí se vším a je toho moc. Na obrázku je naše Zlatovláska z pohádky zaznamenané K. J. Erbenem. Jednorožec je "jarní" Jiřík líbající se se Zlatovláskou a pan král jej za to zabíjí. Jenom mi trochu dělají starost Mrtvá s Živá voda. Jediné vysvětlení je, že se jedná o skočná dmutí a odlivy, které tak brilantně uvedl před časem do diskuze Franta.

Jan Cinert (Úterý 10. září 2013)  ⇑

Ta velikost zvířete není přímo určující. Domestikovaný dobytek ztratil výrazně na své původní výšce a oproti dnešku byl asi poloviční. Krétské přeskakování býka bude mít také nějakou souvislost s astronomickým principem, proč by se to jinak zobrazovalo? Jenže si nyní nejsem jistý s původní podstatou. Ty dva útvary jsou opravdu zvláštní, snad se jedná o pokračování šatů Europy, ale nevím.

Řekové tehdy byli ovlivněni egyptským zobrazováním z profilu. Ovšem tím pádem by také měli i býky zachycovat se dvěma rohy, jako Egypťané. Terakotová soška je podle "klasického" vyprávění o únosu Europy. V něm se hromovládný Zeus, tedy bůh typu Jupiter, proměnil v býka slunovratových bodů na obzoru. Ovšem z celého býka byl důležitý jen jeho pravý roh, za který se držela Europa a tím je vyjádřen princip héroia jarní rovnodennosti, který kráčí doleva, tedy k pravému rohu býčí hlavy. Malba na váze to zachycuje jiným způsobem. Je tu jednorožec, zoomorfikace přímo héroia jarní rovnodennosti a za něj se drží Europa. Zde je pozdější vyobrazení ze středověkého bestiáře. Na něm je Jednorožec u Letní bohyně o podzimní rovnodennosti zabíjen ozrojeným, tedy zastíněným héroiem podzimní rovnodennosti.

Jinak je myslím celkem jasné, proč od Středomoří vlevo ležící Evropa byla pojmenována po Europě a proč na "ose", tedy na východě ležící Asie byla pojmenována s kořenem "As".

ZH (Úterý 10. září 2013)  ⇑

Nerad vám do toho rejpu, ale v černofigurovém stylu maleb na keramice byly postavy zobrazeny téměř vždy z profilu, teprve v červenofigurovém z an face nebo tříčtvrtinového pohledu. Terakotová soška ze stejného období.

Ostatně nechápu, jak se Európa mohla držet pravého rohu jednorožce.

Franta (Úterý 10. září 2013)  ⇑

Jan Cinert: Díky za objasnění. Ostatně i velikostně to vypadá spíše na berana, než na býka. A Europa působí, že vedle něj běží. Skoro jako by šlo o výjev z Kréty, známé výjevy s přeskakováním býků.

Co asi jsou ty dva trojúhelnikovité útvary pod ocasem býka?

Jan Cinert (Úterý 10. září 2013)  ⇑

Ještě jsem zapomněl, že hlava údajného býka spíše připomíná hlavu berana. Jakoby ta trojitá čára oddělovala přední beranní část od zadní býčí. Váza byla vytvořena v době, kdy bod jarní rovnodennosti byl ve znamení Berana.