Jan Cinert (Úterý 10. září 2013)  ⇑

Myslím si, že podle umístění rohu na hlavě a jeho tvaru se nemůže jednat o dva býčí rohy v zákrytu. Navíc je spodek rohu jakoby slavnostně ověnčen.
Podle vyprávění Europa usedla na býka a držela se při únosu za jeho pravý roh. Dívá-li se na nás od východu "býčí hlava", tedy umístění bodů slunovratů na obzoru, tak pravý roh býka je z pohledu diváka vlevo. Jestliže se Europa držela za pravý roh, uháněl s ní Zeus doleva z pohledu diváka hledícího směrem k východu. Takže to je vzásadě v pořádku. Výjev na váze to však vysvětluje tak, že Zeus se proměnil v Jednorožce jarní rovnodennosti, nikoliv přímo býka, a odvážel si jí jako partnerku do léta. Europa je tady opět zase jen Letní bohyní alias Novolunní dívkou. Ostatně jmenný kořen (Eu)-Ropa souvisí s rýpat a dalšími satemizovanými, kentumovanými a původními (s -t-) jmennými kořeny jako (A)-Rte-mis, (A)-Reth-úsa či argentum apod.

Franta (Úterý 10. září 2013)  ⇑

Jan Cinert: Když korigujete vyjádření, že nebyla vyobrazení s rohy v zákrytu a uvádíte odkazovaný obrázek, pak by mělo jít o vyobrazení s býkem, u kterého jsou rohy v zákrytu. Pokud se Europa měla přidržovat pravého rohu, levý za ním může být bez problému skryt. Tedy zjevně nemusí být mezi vázou a epickým vyjádřením rozpor.
Z čeho tedy pochází jistota, že se jedná o jednorožce?
Je tedy fakt, že zobrazený úchop moc na "držení se" na hřbetě býka nevypadá.

Jan Cinert (Úterý 10. září 2013)  ⇑

"Nevezmeš slovo Boží nadarmo." S bohy se nežertuje, mohli by se naštvat.:-)
Určité odlehčení v mýtických příbězích je cítit v literární tvorbě antických autorů. Do jaké míry se to projevuje i v zobrazeních, by mohli vysvětlit jen správci muzejních sbírek, které se běžně nevystavují a nepublikují.
Musím trochu korigovat své dřívější vyjádření, že nebyly výjevy s býčími rohy v zákrytu. Vycházel jsem jen z egyptských a mezopotámských vyobrazení. Ovšem zde se jistě jedná o Jednorožce, byť je ztotožněn s býkem, ve kterého se proměnil Zeus při únosu Europy. Zde je vidět, jak vyobrazení na váze vysvětluje podstatu, zatímco epické "držela se ho při únosu za pravý roh" naše poznání zatemňuje.

J. Čihák (Úterý 10. září 2013)  ⇑

Kentaur byl dílem fantazie, ale všechny ty vícehlavé a víceruké obludy jsou podobné skutečným anomáliím. S tím humorem jste mi dal téma k zamyšlení. Nebyli třeba bohové s lidským tělem a zvířecí hlavou karikaturou lidských vlastností nebo dokonce “komiksovými“ postavami?

ZH (Pondělí 9. září 2013)  ⇑

Taky je lidská fantazie a různé situace, kdy takové věci člověka napadají. Jakož i freudovské představy. Vzpomněl jsem si na vtip, proč 'ji' ženský nemaj na hlavě (protože by už rovnou vypadaly jako kasičky). Podobné vtípky jsou i o opačném pohlaví. Uplatňoval se ve starověkém a pravěkém umění humor?

J. Čihák (Pondělí 9. září 2013)  ⇑

Příroda někdy vytváří obludy se dvěma hlavami, u hadů je výskyt častější, v Indii nalezli dokonce kobru s pěti hlavami. Předpokládám, že podle takových anomálií mystikové vymysleli vícehlavá božstva.

Jan Cinert (Pátek 6. září 2013)  ⇑

Já bych řekl, že ojedinělé zmutování či tělesná anomálie se nemohly stát podkladem něčeho, co se uplatňuje jeko světový mýtus po celé zeměkouli.

Na obrázku od H. Stierlina se takto těžko hledá původní smysl. Perské umění je již poměrně stylizované a nad původním mýtickým sdělením převládla dekorativnost. Můžou to být Blíženci v podobě totožných rohatých zvířat a strom uprostřed je jen dekorace. Nebo se jedná o strom "na ose" a pak se jedná o princip dvou slunovratů. V každém případě by neměli být zároveň vyobrazeni dva jednorožci, takže tady se jedná opravdu o zákryt dvou rohů.

J. Čihák (Pátek 6. září 2013)  ⇑

Jednorožec jako živočišný druh neexistuje, avšak vzácně se narodí zmutovaný jedinec, viz článek a fota. Je jisté, že zmutovaní jednorožci budili pozornost už v pravěku a byly jim přisuzovány nějaké zvláštní vlastnosti. Opravdoví jednorožci se stali podnětem k vytváření všelijakých fantasmagorických představ a mýtů.

ZH (Pátek 6. září 2013)  ⇑

Listoval jsem v ohromující knize o starověké Persii od H. Stierlina viz (při troše šikovnosti lze najít i celou stránku, kterou jsem sem kvůli autorským právům nedal), je tam dvanácticentimetrová ozdůbka z 5. st. př.n.l. Sice je to jen z jednoho pohledu, ale zdá se, že okřídlení kozorožci mají jen jeden roh, ale je to tím, že jde vlastně o reliéf, kde pozadím je plocha, kam se položí (možná se tato umělecká forma, častá v klenotnictví, nějak jmenuje, ale nevím jak). Každopádně, to má zřejmě jen jeden roh a přitom je jasné, že jsou míněny dva rohy a dvě uši (kdyby neexistoval bájný jednorožec).
Podotýkám, že první, co mě napadlo při pohledu na zvíře pod nohou Enkiho, bylo, že jde o jednorožce, pak jsem to po dalším studiu přehodnotil, protože mám posvátnou úctu k lidem, kteří jsou schopni nastudovat akkadské písemné i obrazové materiály a já jsem naprostý laik. Teď mě ale zajímá, jak vlastně ten kocept jednorožce vznikl.

Jan Cinert (Čtvrtek 5. září 2013)  ⇑

Pro 12 nebeských těles bych použil: "Na ojedinělém archeologickém nálezu se nedá stavět historická hypotéza. Za několik roků se může kopnout o pár metrů vedle a všechno bude jinak". Jedná se o šesticípou hvězdu, tedy znak boha typu Jupiter. Je otázka, zda jsou všechny jednotlivé body kolem opravdu tvůrcovým záměrem.

Jan Cinert (Čtvrtek 5. září 2013)  ⇑

Abychom se do toho nezamotali. Jestliže dva héroiové vystupují společně, byť spolu i nějak soupeří, jedná se jedině o blížence. Takovými jsou Gilgameš a Enkidu. Rovnodennostní héroiové se ve svém bytí střídají, případně si mění zbroj, nebo soupeří o jednu ženu (Měsíční dívku). Jestliže je někde Gilgameš, tak jedině s Enkidem a jejich soupeření je vyjádřeno zástupným způsobem tak, že krotí či zabíjejí zoomorfikace toho druhého, tedy světlého lva nebo stínového rohatce (býka).

Pták Anzu je zoomorfikace původně hodného boha počasí, který se v pojupiterském období stal zlým protikladem hromovládného boha typu Jupiter. Proto je Anzu vždy ve společnosti zoomorfikovaných blíženců, denní Světlo-Stín.

Šamaš mezi dvěma kopci zároveň ještě vstupuje otevřenou dvoukřídlou bránou do chrámu. Čili jsme u prapůvodu orientace kostelů.

Ten obrázek s Inannou je velmi zajímavý, neznal jsem ho a musím ho důkladně prostudovat. Díky moc za upozornění.

ZH (Čtvrtek 5. září 2013)  ⇑

Zajímavý server myty.info. Tohle (12 nebeských těles) by nás taky mělo zajímat.

Franta (Čtvrtek 5. září 2013)  ⇑

Franta (Čtvrtek 5. září 2013)  ⇑

Šamaš mezi dvěma kopci

Co třeba toto.... Vím, že existuje pravděpodobně starší vyobrazení výjevu se Šamašem mezi dvěma horami (shamash twin peaks) a nemohu si opustit odkaz na tu výše uvedenou stránku. I když možná popis na stránce je diskutabilní, zdá se, že by ten námi diskutovaný výjev mohl být rozvedený nějaký starší motiv, který už byl tehdy pochopen jinak než byl jeho původní význam. Třeba se dá najít, že postava s lukem a lvem je Gilgameš. A pták, že je Anzu

Jan Cinert (Čtvrtek 5. září 2013)  ⇑

Nějak jsem se zamotal do změny výkladu tvora pod Enkim. Pokud je tvor vykládán jako Kozoroh, což není, protože je to kdyžtak Jednorožec, tak výklady o jeho souvislosti s Enkim jsou. Je to ovšem velmi tenký led výkladů počínajíc již od Enúma eliš. Podle mne je Enki původně bohem oblohy ze které prší. Tato voda steče do moře a vsákne se. Podle toho, dle mne, byla vytvořena představa o podzemním sladkovodním moři, jehož je Enki pánem. Stejný osud potkal i indického Varunu, který se stal nakonec pánem moře. Přídavek o Capricornu jako Enkiho atributu považuji za spekulaci, z vyobrazení to patrné není. Kozoroh (Capricorn) se dostal do zodiaku až za egyptských Ptolemaiovců, tedy až v době neexistence Sumeru a jejich bohů, takže s Enkim nemůže mít nic společného.