J. Čihák (Středa 11. září 2013)

Cinert: Kdysi jsem četl úvahu, že v polyteismu byly vztahy k bohům rozmanité, složité a stále se měnily. Rozhněvat vlastní bohy bylo zajisté nerozumné, ale bát se bohů jiných kmenů a kultur nebylo nutné. Naopak výsměch a zneuctívání cizích bohů bylo uznávaným činem. I první křesťané často projevovali neúctu k pohanským bohům. Co v nich asi spatřovali? Možná jakési “komiksové“ postavy přežitého náboženství.

Xenofanés z Kolofonu již v 6. stol. př.n.l. kritizoval, že lidé dávají bohům nejen lidské vlastnosti, ale dokonce je zobrazují jako sebe samé. Odmítal takový způsob zobrazování bohů a spatřoval v něm neúctu k bohům.