Jan Cinert (Čtvrtek 1. května 2014)  ⇑

Knihu vydal časopis Vesmír, a tak by bylo možné, že by se mohli v tomto ohrazovat autorskými právy za E. Vlčka. Nevím, do hlavy jim nevidím, ale možné je všechno, proto mé doporučení. Pro mne osobně je to velká úleva, když už se nemusí kvůli této knize běhat do NK.

Nenápadně možná začíná docela velké dobrodružství, které může ovlivnit i dataci legendy tzv. Kristiána.

ZH (Čtvrtek 1. května 2014)  ⇑

To by člověk ani neměl špatné svědomí, jistě na to byl nějaký grant, který už se opakovat nebude, výdělečné to jistě není, ba naopak, a každý autor je rád, když je o jeho dílo zájem.

Jan Cinert (Čtvrtek 1. května 2014)  ⇑

Kniha E. Vlčka Nejstarší Přemyslovci ... se dá stáhnout v Pdf z ulozto.cz. Je to obtížně dostupná kniha, dá se jen objednat k nahlédnutí do studovny NK. Bylo vydáno jen 800 výtisků a kvůli náročnosti vytištění a malému počtu případných zájemců se nedá očekávat druhé vydání. Proto doporučuji stažení, neboť ta možnost "krádeže" nemusí být do nekonečna.

Jan Cinert (Úterý 29. dubna 2014)  ⇑

Zajímavě udělané nové stránky archeologického ústavu www.heritage-route.eu. Uváděný výklad je mi již hodně vzdálen, tam je to v tak stručném podání celkem pochopitelné, ale je to hezky udělané s kvalitními obrázky.

Jan Cinert (Středa 9. dubna 2014)  ⇑

Přeci jen jsem našel něco k té záhadné koncovce -ensi (ve slovenštině):

5) -ensis (m+f), ense (n), resp. -iensis (m+f), iense (n) - koncovky označujú krajinu alebo miesto pôvodu resp. výskytu
China ⎢ chinensis, chinense - čínsky
Canaria ⎢ canariensis, canariense - kanársky

Tím je vysvětleno Pragense, Nitraense atd., kdy se jedná o civitas nebo ecclesia. Ve Fraganeum (Fraganeo) zůstává tedy níže uvedený výklad, že se jedná slovanský kořen Fragane (Pražané) s lat. koncovkou -um, v ablativu -o, tedy ducatum Fraganeum.

ZH (Středa 9. dubna 2014)  ⇑

Zsjímavé úvahy.
Já mám bohužel spoustsu neznalostí.

Moje úvaha byla prostá, přeučit celý negramotný národ, tehdy atomizovaný (a bez rohlasu a televize ;)), během pár desítek let jinak vyslovovat, mi přišlo nemožné. Dodnes, po stu letech moderní společnosti, mluví v některých moravských regionech stále po svém.

Nevím, jaké etnikum či etnika tedy tehdy vlastně přebývala, Bujímové byli snědí a černí atd., kolik je písmených pramenů opravdu originálních a ne o století později přepsaných, jestli byli autoři Češi, Němci či kdo; psali latinsky. Kronikáři třeba vyrůstali v atypickém prostředí, odtržení od lidové češtiny, byť třeba byli Češi tak v prostředí německé a latinské řeči, atd. atd.
Třeba to jednou nastuduju a posoudím...

Jan Cinert (Středa 9. dubna 2014)  ⇑

ZH: "Mám problém uvěřit, že změna g v h na přelomu 12. a 13. st. se týká výslovnosti hlásky a ne jen zápisu."
Ona by ta úvaha vypadala lákavě, ale je problém, jak jí doložit. Znamenalo by to, že první vlna osídlenců si přinesla z Ukrajiny hlásku H. Více východoslovanská druhá vlna by znala pouze G a v 10. století s pomocí staroslověnštiny by G získalo převahu, nebo se jen používalo v písemnostech, přestože by velká část populace vyslovovala H.
Pokud jsem se dobře díval, tak v latinských zápisech názvů lidů se H objevuje jen v Heveldi (lid), Hevellun (země) - Havoli. U takové ojedinělosti není jasné, jestli nebyl zapsán název lidu a země podle tradičního geografického názvu pocházejícího od Germánů, podobně jako se zapisovalo Bohemani a Bohemia.
Tvůrci razidel mincí by byli pod vlivem staroslověnštiny, což asi ano, ale používajíc latinku na nápisech, by nebyli schopni své psané G, snad vyslovované jako H, přenést na latinské H.
Nedokážu posoudit, do jaké míry by to bylo průchodné.

ZH (Úterý 8. dubna 2014)  ⇑

Snažil jsem se tehdy ty koncovky dohledat, protože to nevím, ale nic jsem nenašel, doufal, že později ano, ale zapomněl jsem. Zatím tento stav trvá ;).

Jan Cinert (Úterý 8. dubna 2014)  ⇑

Asi trochu zapadla moje nadhozená otázka z 2. 4.: "Jako nelatiník jsem dosud pasívně přijímal, že v Nitraensi a Pragensi je koncovka -ensi. Teď jsem poněkud znejistěl, není tam vlastně koncovka -si? To by pak kořen byl Pragen od Pragani - Pražani?"

Teď jsem si k tomu uvědomil, že i naše slovotvorná přípona -an- je obvyklá u obyvatelských jmen. Například Praž-an-i, Morav-an-i, Nitr-an-i. Výjimečně se dá říct i trh-an-i, ale už ne třeba vod-an-i, jen vodáci.

Tak mne k tomu napadlo, jestli v Prag-en-si není zakuklená naše přípona -an-, doplněná o latinskou koncovku -si.

ZH (Neděle 6. dubna 2014)  ⇑

Je to hrozně sympatickej pán, znám ho trochu osobně, je tam knihkupcem, myslím, že to soustavně nestudoval.

Jan Cinert (Neděle 6. dubna 2014)  ⇑

Dodatečně mi to tak trochu připadá, jako by si p. Navrátil dříve přečet můj článek a pak mu to splynulo s dr. Dragounem, jakožto uznávaným odborníkem na Juditin most. Tím umístěním severní věže na Dražického náměstí mohl totiž také mínit mojí lokalizaci na roh tohoto náměstí.

ZH (Neděle 6. dubna 2014)  ⇑

O těch tématech p. Navrátila mám tytéž informace jako vy, tak to asi je nějaké nedorozumění.

Jan Cinert (Neděle 6. dubna 2014)  ⇑

ZH: Tak jsem pořád nevěděl jestli tam mám jít, až mi datum nakonec uteklo. Teď hodně lituji, že jsem tam nešel. Ach jo, kdybych byl býval věděl, že tam bude tak málo lidí.:-)

To jsou hodně zvláštní věci, co tam ten p. Navrátil říkal:
- Na Dražického náměstí bylo v severozápadním koutu (ČP. 62 a 63) nalezeno románské zdivo náležící biskupskému dvoru, vysunuté před románskou hradbu s jakousi fortnou.
- V Lužického semináři 2 byl nalezen pilíř Juditina mostu, nikoliv základy další věže.
- Spekulace o tom, že první most nevedl přes Vltavu, ale k brodu, pochází z 21. 9. 2011, kdy jsem o tom zveřejnil článek na svém webu. Že by dr. Dragoun o tom někdy něco uvedl vůbec nevím.

S -J- to byla taková myšlenka, aby se na teorii o Per-aha dalo něco najít podle "plaja" - "plaža" (pláž), neboť pláž je také "bereg", jen mořský, a má stejný základ po přeměně r - l.

Jenže, kdyby se psalo -g- a vyslovovalo -h-, tak bychom říkali Johan a psali původně Jogan a ne Jan. Je k tomu Kosmova narážka ohledně Hemmina epitafu: Hemma skvěla se jak gemma. Já bych to viděl tak, že Kosmas slyšel rozdíl mezi h- a g-.

Franta: To je pravda, vždyť se tak běžně psalo v 19. století a pořád na to narážím v historických knihách té doby. Významově Mág a Máj je totéž podle Magde a Mája, obojí Dívka, tedy přibývajícího srpku Měsíce. To jsme zase u toho posunu o asi 1/8 roku od jarní rovnodennosti. Chtělo by se komletně dovzdělat ohledně vývoje češtiny, jenže kde na to vzít čas?

ZH (Neděle 6. dubna 2014)  ⇑

Jak jsem vás zval na exkurzi do malostranské Juditiny věže, tak to probíhalo tak, že jsme byli i s manželkou čtyři návštěvníci, prohlídli jsme si věž až do krovu, krom dvou podzemních pater, kam se nesmí.
Pan Navrátil hovořil mj. o tom, že prý severní mostecká věž není na půdorysu věže románské, ta prý byla na Dražického náměstí. Pak prý našli základy další věže blíže k mostu, prý v místě domu U Lužického semináře 2 (?). Nevíte o tom?
Taky říkal, že dr. Dragoun se domnívá, že první most přes Vltavu nešel přes celou řeku, ale přes bažiny k brodu ;). Z jaké doby je tato spekulace, nevím.

ZH (Neděle 6. dubna 2014)  ⇑

Nevyznám se v tom, ale soudím, že problém s g jako j atd. atd. pramenil z toho, že latina měla 21 písmen a čeština nyní 42 a dřív asi ještě víc. J latina vůbec nemá. Takže dlouhé í se zapisovalo v 15. st. jako ij, později jen j, g jako ǧ.

Mám problém uvěřit, že změna g v h na přelomu 12. a 13. st. se týká výslovnosti hlásky a ne jen zápisu.