Jan Cinert (Středa 9. dubna 2014)

ZH: "Mám problém uvěřit, že změna g v h na přelomu 12. a 13. st. se týká výslovnosti hlásky a ne jen zápisu."
Ona by ta úvaha vypadala lákavě, ale je problém, jak jí doložit. Znamenalo by to, že první vlna osídlenců si přinesla z Ukrajiny hlásku H. Více východoslovanská druhá vlna by znala pouze G a v 10. století s pomocí staroslověnštiny by G získalo převahu, nebo se jen používalo v písemnostech, přestože by velká část populace vyslovovala H.
Pokud jsem se dobře díval, tak v latinských zápisech názvů lidů se H objevuje jen v Heveldi (lid), Hevellun (země) - Havoli. U takové ojedinělosti není jasné, jestli nebyl zapsán název lidu a země podle tradičního geografického názvu pocházejícího od Germánů, podobně jako se zapisovalo Bohemani a Bohemia.
Tvůrci razidel mincí by byli pod vlivem staroslověnštiny, což asi ano, ale používajíc latinku na nápisech, by nebyli schopni své psané G, snad vyslovované jako H, přenést na latinské H.
Nedokážu posoudit, do jaké míry by to bylo průchodné.