ZH (Neděle 25. dubna 2010)  ⇑

Tak jsem byl v Chabrech a vyslechl i přednášku archeologa, který vykopávky v 70. letech prováděl. Dnes byla otevřena podlaha v rozsahu asi 6 m čtverečních, kde byl vidět kus klasového zdiva prvního z kostelů a hlavice sloupu nynějšího kostela, která podpírala kruchtu. No a na obrázcích byla ukázána kruhovitá čára, kde měl vést zevní okraj údajné rotundy (2. ze tří románských staveb na stejném místě), ta obkružuje západní 2/3 nynějšího kostela zevně. V kostele byly nalezeny základy apsidy široké 5,5 m, s velmi tlustým (metr a půl) a nepravidelným zdivem, které prý navazovaly na uvedený kruh. Ten je vyznačen v trávě, ale jinak než na obrázku, větší, resp. delší. (Tedy kastelán a brožurka tvrdili, že jde o obrys rotundy, zdá se však, že je to jen kraj kruhového chodníčku, který obkružuje dnešní kostel.)
Nebyly nalezeny základy lodi rotundy, ale jen otisk, tedy výkop pro ně, kameny byly prý použity na stavbu dnešního kostela. A vnitřní hranice těch základů taky nebyla nalezena. Podlaha rotundy byla vydlážděna nejméně 19 typy originálních dlaždic, které až na výjimku jinde nebyly nalezeny. Podlaha nynějšího kostela byla položena na nich a byla hliněná (jílová), dnes je kvůli vykopávkám dřevěná (a protože vykopávky zvětrávají, mají být co nevidět zasypány).
Hlavně je pozoruhodné, že rotunda měla mít přes 12 metrů v průměru a být tak druhá největší u nás (po Vítovi, kde se uvádí necelých 13 m). Nicméně české rotundy mají tak nejvýš 9 m, moravské až 11 m. Proč by zrovna v Chabrech měla být tak pozoruhodná obří rotunda o které nejsou dobové záznamy, ani proč zanikla a byla nahrazena menším prostším kostelem, není známo; vedla tudy prý stezka na Mělník. Celý areál je obkroužen téměř kruhovou zdí o průměru 39 m.
No vzbuzuje to ve mě rozpaky, namítal jsem, zda kruh s původním kostelem nebyl třeba menším ekvivalentem současného stavu, ovšem prý kruh navazuje na onu apsidu.
No více se tím zabývat nebudu, jen to popisuju pro JČ, pokud neměl možnost tam zajít.

ZH (Neděle 25. dubna 2010)  ⇑

Ještě pokud se aha týče, viz též: http://en.wiktionary.org/wiki/Appendix:Proto-Indo-European_*ak%CA%B7%C4%81-
Vím, že asi máte na protoindoevropštinu jiný názor, ale co nadělám ;).

ZH (Neděle 25. dubna 2010)  ⇑

Hlavně pro Jana Čiháka - nemám na Vás jiné spojení.
Zítra je mimořádně otevřeno podzemí chaberského kostela, o který jste se tolik zajímal, je tam ta rotunda atd.
http://www.npu.cz/prur/novin/?news[detail]=5716

Jo, dneska jsem podnikl předposlední pokus, jak ověřit prostým okem foťáku vaši jeruzalémskou linii, kterou známe jen z map, fotil jsem od Martinicova obelisku skrze větve. Poslední pokus možná někdy bude z místnosti Říšské dvorní rady Ludvíkova křídla Královského paláce, ale nechce se mi dávat vstupné s minimální zárukou, že by mi dovolili otevřít boční okno, abych se z něj mohl metr vyklonit, oni to totiž kvůli klimatizaci nesmějí otvírat.
https://zhola.com/praha/data/pohledodMartinice.jpg
Komentář: v popředí střecha Malostranské mostecké věže, nad ní báňka Nejsvětější trojice, vlevo od ní věžička domu v Lazarské, nad nimi vpravo vysoká štíhlá věž zvonice u sv. Štěpána, a vlevo nahoře tři šedé štíty domu na rohu Ječné a Kateřinské, linie by měla směřovat těsně vpravo od pravého z nich. Jak vidno, nic se z toho nedá soudit, domy přímo nad rotundami nejsou vidět...

ZH (Neděle 25. dubna 2010)  ⇑

No, vyšťoural jsem kdysi, že aha (ahwa) je markomansky řeka (ah(w)a i keltsky), teď si nevybavím kde, musel bych to hledat, to první v jednom z etymologických či toponomastických slovníků, které tady nemám k dispozici.
Dík za pochvalu se skálou, ale bylo to na váš podnět ;). Na internetu jsem nyní k velké radosti našel Jüttnerův plán Prahy z r. 1815 (http://mapy.vugtk.cz/pages/index.php?rs=2), kde je mj. zakreslena část strahovských skal (mám doma verzi z r. 1816, kde je víc podrobností, v místě Rošického stadionu je předsunutá barokní fortifikace, obrácená pochopitelně ven z Prahy, tedy proti sklonu terénu, ten je ovšem na strahovské pláni pak už velmi mírný. Možná tam přeci jen před tím nějaká dominanta byla. Na geologické mapě (http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/show_map.php?mapa=g50zj&y=745573&x=1043437&s=1) je v oblasti stadionů strahovská pláň rozšířená, což by mohlo (i nemuselo) znamenat, že místo bylo i vyvýšené. Mimochodem existence zásob opuky a pískovce 1,5 km od Hradu asi bylo jedním z důvodů rozvoje Prahy jako kamenného města.
Na onom Jütnerově plánu je za tehdy již zaniklou Koňskou bránou volný terén, ale nic, co by připomínalo skály či lomy, až kus dál, asi v místě Vinohradské vodárny, je jakýsi Berg (Zikunher?, nemůžu to přečíst), lomy by mohly být v Bezručových sadech, každopádně to asi žádná výrazná dominanta nebyla.
Levý Hradec je dost nízko (já jsem to zase kdysi zkoumal, protože mezi oběma jeho plošinami prochází spojnice mezi Vítem a Řípem, i když nevím, co by z to ho mělo plynout). Ale jak jsem se těmito věcmi bavil, abych měl motivy pro výlety, tak jsem zjistil, že určování výškových spojnic je hrozně klamavé, kolikrát bylo vidět jak na dlani, co dle map být vidět nemohlo, snad za to může atmosférická refrakce, snad různé detaily v reliéfu krajiny, ono někdy stačí popojít o pár metrů a je vše jinak.

Jan Cinert (Sobota 24. dubna 2010)  ⇑

Pokud by Praha pocházelo z Per-ava/ahwa, tak je nevysvětlitelné, jak by se v názvu objevilo -g/h-. Název by zněl Prava/Parava, podobné je to např. s Vltava, Otava a Morava. Vždy se jedná o název řeky, nikoliv země nebo území, a v případě země Morava je její jméno odvozeno až od názvu řeky.
Jistotu o mém výkladu původu názvu Prahy neurčuji já, ale pravidla a vývoj českého jazyka.
Se Strahovskou skálou je to výborné, blahopřeji. Jenom se skálou za Koňskou bránou bych byl opatrný, protože ta zřejmě nebyla na obzoru při pohledu z Hradu. Já jsem zase prověřoval jestli je vidět z Levého Hradce vyvýšenina Ers. Leží totiž na linii zimního slunovratu a Kosmas uvádí, že Češi byli schováni na Levém Hradci před bitvou s Lučany na Turském poli. Není tomu tak, přímému pohledu brání hrana terasy Turského pole. Na Ers je vidět jen ze staršího hradiště na Řivnáči, ale ten je už mimo linii. Levý Hradec podle toho s původním mýtem o bitvě na Turském poli nemá nic společného. Naopak mi došlo, co mohlo být na linii letniho slunovratu v obci Tursko, dříve Černuc. Byl to asi pramen v místě dnešního rybníka a pravděpodobný přilehlý háj. Dnes je prameniště tvořeno prohloubenou strouhou skrz obec a navazujícími melioracemi v polích.

ZH (Sobota 24. dubna 2010)  ⇑

Mimochodem, zaujala mě ona strahovská Skála, jel jsem včera okolo...
V r. 1913 vypracovala Česká obec sokolská ideový návrh velkého sportovního parku v prostoru bývalých strahovských lomů, v r. 1925 bylo získáno stavební povolení, v r. 1926 se pořádal první slet, v polovině třicátých let byly dřevěné tribuny Masarykova stadionu nahrazeny betonovými a zároveň byl vybudován atletický stadion (dnešní Rošického, je vidět na ortofotomapě z r. 1938). Na místě bývalých lomů bylo před tím vojenské cvičiště. V lomech se těžila opuka, v jejím podloží pískovec. Při stavbě stadionu bylo odtěženo 310 tisíc m³ zeminy, z toho 90 tisíc m³ opuky.
Dnes je terén kolem velkého stadionu plochý, lehce se svažuje k Břevnovu, ale Rošického stadion je na vršku - 356 m.n.m. (velký stadion 330-334 m).

Zajímalo mě, zda byla skála z Hradu skutečně vidět. Portál katedrály je 256 m.n.m, tedy o sto metrů níže než stadion (jak byla vysoká prapůvodní skála se těžko dá zjistit, na mapě II. voj. mapování je kóta 185,6 sáhů, tj. 352 m, pravděpodobně však již v té době (cca 1850) byla skála z části odtěžena). Pražské kóty jsou na oné mapě vesměs o tři metry nižší než dle současného mapování. V cestě dnes překáží bastion sv. Norberta asi ve 3/4 vzdálenosti od Víta, takže vidět není nic, z vrstevnicové mapy se zdá, že se terén původně zalamoval ve výšce asi 315 m ve 2/3 vzdálenosti, takže by skála i při dnešní výšce vidět byla, k tomu je třeba ještě započítat geodetickou refrakci, která výhled podporuje.
Čili teoreticky mohla skála sloužit jako dominanta na místě západu Slunce o zimním slunovratu při pohledu z místa, kde předpokládáme Žiži.
Při četbě materiálů jsem narazil na údaj o skalách s lomy v době Karla IV. a to na Petříně, Letné a za Koňskou branou, což by mohly být další dominanty "pravěkého orloje", bohužel těžko říct, kde byly přesně.

No ještě dodávám, že skály nemusely vyčnívat nad okolní terén, jak už to u opukových vrstev bývá, a byly tam ony stupňovité terasy typické i pro okolní kopce (Střešovice, Vidoule), kde sice můžou dominovat různé výběžky, nicméně tuhle teorii to dost zpochybňuje...

ZH (Pátek 23. dubna 2010)  ⇑

No, kdybych si já byl vším takhle jistý... Pro mě je phragen v druhém plánu, tipuju, že primární bylo kdysi v pravěku něco jako per-aha (přes řeku ev. za řekou) a další národy to přizpůsobovaly svým řečem. Zajímavý je jeden z překladů Ibrahima (přiznám se, že jsem nenašel původní zdroj, snad přepis Al-Bakriho): "Farag, jež oni Paraga zovou, je postaveno...", což ilustruje uvedenou teorii. Podrobněji o tom píšu ve Vzniku Prahy, samozřejmě bez záruky a zaštítěn svým statutem amatéra ;).

Jan Cinert (Pátek 23. dubna 2010)  ⇑

Jak je to potom s koncovkou -a v názvu Praga? Ta přece určuje, že je to název země a nemůže být názvem místa-tržiště. Obchodníci byli nadnárodní společenství a byli zde dříve nežli Francká říše, či obecně Germáni. Ve Velkomoravských Mikulčicích byly nalezeny i pohřby černochů.

ZH (Pátek 23. dubna 2010)  ⇑

No abychom nechodili daleko, i ono phragen pochází z prahu, konkrétně Phragina ;). Jak se tu psalo v srpnu 2008: hokynář se staročesky řeklo fragnář, což je ze staroněmeckého Phragener se stejným významem, a to je utvořeno ze slova Phragina = přepážka, hranice, bariéra atd. Phragen (či Vragen) je trh, což souvisí s fragen, ptát se, kupovat. Tehdy jsme spíš hovořili o fragen ve významu ptát se věštce, taky bylo uvedeno, že pragermánsky je fráʮ moudrost.

J. Čihák (Pátek 23. dubna 2010)  ⇑

Byla Praha obchodní osada?
Snaha objasnit vznik názvu vedla k mnoha vysvětlením, která se navzájem vylučují a všechna jsou více či méně zpochybnitelná. Málokdo si umí připustit, že mnoho omylů mohla způsobit nešťastná podobnost se slovy práh a pražit. Zamysleme se, jestli to nemohlo být jinak. V pražské oblasti se protínaly obchodní stezky, byly tady spolehlivé brody, obslužná osada a tržiště. Pobývaly zde obchodní karavany Franků, kteří osadě s tržištěm říkali obecně phragen-trh, tržiště. Slovo v osadě zdomácnělo ve tvaru praga a přitom se z něho stal název. Byl natolik oblíbený, že se slovanské názvy pro trhové osady nemohly místně uchytit. Potom se začalo říkat celému panství Pražsko a sídlu pražských knížat Praga. Další generace zapomněly jak názvy postupně vznikaly. Bohužel původní terén Starého Města a Malé Strany je skrytý pod silnou vrstvou navážek, na kterých je hustá zástavba. Zatím nelze dokázat co tady v 9. století opravdu bylo.

J. Čihák (Čtvrtek 22. dubna 2010)  ⇑

Také nemám rád slova, která mají více abstraktních významů. Každý si je interpretuje po svém. Proto se snažím psát o věcech transcendentních lidovou řečí. Astrální linii si představuji spíše jako spojnici několika bodů na hvězdné obloze. Ke slovu astrální mnoho lidí přiřazuje význam netělesný (astrální tělo).

ZH (Čtvrtek 22. dubna 2010)  ⇑

No, ohradil bych se opět proti tomu tvrzení o absenci astrálních linií. (Já to sousloví nemám rád, protože je zprofanované, navozuje zdání čehosi neseriosního.)
Nicméně je jistě pravděpodobné, že z ryze praktického hlediska lidi všech dob potřebovali určovat období v roce (kvůli zemědělským pracím atd.). V rovinaté krajině museli vytvořit buď umělé konstrukce jako je Stonehenge, nebo využívat vzdálených přírodních dominant - v tom případě se vhodné místo pro rondel mohlo hledat druhotně podle nich (v případě špatné viditelnosti ta druhá metoda byla problematická).
Ovšem pražská kotlina je lemována členitým okolím a odkudkoli z ní bylo možné najít pro každý den v roce jednoznačné místo na obzoru (třeba "dva prsty od Bílé skály", "ve třetině mezi Okrouhlíkem a Bílou skalou"). Nevím, kde měli akropoli pravěké kultury, které sídlily na Hradčanech, v Lumbeho zahradě, Bubenči atd. Každopádně hradní návrší, vybrané později jako ústřední bod, na tom bylo stejně jako celá kotlina, na blízkém i vzdáleném obzoru byla spousta dominant a další, které již zanikly (třeba ta strahovská Skála a různé její sestřičky na druhé straně řeky, viz třeba staré veduty, byť na nich byly dominanty romanticky zdůrazněny).
Takže ať to nazveme astrálními liniemi nebo třeba přírodním orlojem, dovoluji si tvrdit, že dominanty byly, a že nebylo v daných podmínkách třeba vyhledat místo podle nich, ale naopak.

J. Čihák (Středa 21. dubna 2010)  ⇑

Bylo tady napsáno, že pahorek Žiži nemá vztah k astrálním liniím. Všechna posvátná místa nemusela ležet na liniích, neboť v představách měla interakci s nebeským světem a skrze něj také mezi sebou. Země byla s nebem propojena proudící transcendentní silou. (Pozůstatky takových představ přežívaly až do 19. století a byla na nich založena fluidová teorie elektřiny.) Propojení vycházelo z vrcholů některých vyvýšenin. Tato místa odhalovali jasnozřiví kněží a tak určovali kde bude kultoviště. Historické prameny o tom nic určitého nesdělují a proto se nedá nic dokázat a často ani vyvrátit. V tomto směru jsem svoje bádání přerušil, protože bych nevymyslel nic lepšího než další nové náboženství.

ZH (Středa 21. dubna 2010)  ⇑

Paví vrch je pro mě nejúžasnější pražský kopec, ze tří stran vysoké srázy, ze severní poněkud méně příkrý, terasy připomínající staré valy, plošina na temeni, býval tam v 19. století park s rybníčkem (asi tam chovali ty pávy, nicméně hlavně tam byla voda). Nikde jsem se nedočetl, že by se tam archeologicky zkoumalo, ta velká vila ovšem patřila tuším StB. Je to přesně naproti Vyšehradu (na rozdíl od Děvína). Opravdu by mě zajímalo, co tam v pravěku bylo, že by to nechali bez povšimnutí se mi zdá nepravděpodobné.

J. Čihák (Středa 21. dubna 2010)  ⇑

Kříž se stal od 5. století posvátným symbolem křesťanů. Jsou známy kříže tvořené spojnicemi kostelů. Posvátnost těchto geometrických obrazců nemůžeme zcela zpochybňovat. Trojúhelníky měly symbolický význam, ale ve středověkém křesťanství uctívány nebyly.

Na jih od Opyše je Paví vrch se záhadnou minulostí. Spojnice obou kopců prochází přes východní svah Petřína. Přibližně v polovině kde klesá Hladová zeď.