ZH (Sobota 24. dubna 2010)
Mimochodem, zaujala mě ona strahovská Skála, jel jsem včera okolo...
V r. 1913 vypracovala Česká obec sokolská ideový návrh velkého sportovního parku v prostoru bývalých strahovských lomů, v r. 1925 bylo získáno stavební povolení, v r. 1926 se pořádal první slet, v polovině třicátých let byly dřevěné tribuny Masarykova stadionu nahrazeny betonovými a zároveň byl vybudován atletický stadion (dnešní Rošického, je vidět na ortofotomapě z r. 1938). Na místě bývalých lomů bylo před tím vojenské cvičiště. V lomech se těžila opuka, v jejím podloží pískovec. Při stavbě stadionu bylo odtěženo 310 tisíc m³ zeminy, z toho 90 tisíc m³ opuky.
Dnes je terén kolem velkého stadionu plochý, lehce se svažuje k Břevnovu, ale Rošického stadion je na vršku - 356 m.n.m. (velký stadion 330-334 m).
Zajímalo mě, zda byla skála z Hradu skutečně vidět. Portál katedrály je 256 m.n.m, tedy o sto metrů níže než stadion (jak byla vysoká prapůvodní skála se těžko dá zjistit, na mapě II. voj. mapování je kóta 185,6 sáhů, tj. 352 m, pravděpodobně však již v té době (cca 1850) byla skála z části odtěžena). Pražské kóty jsou na oné mapě vesměs o tři metry nižší než dle současného mapování. V cestě dnes překáží bastion sv. Norberta asi ve 3/4 vzdálenosti od Víta, takže vidět není nic, z vrstevnicové mapy se zdá, že se terén původně zalamoval ve výšce asi 315 m ve 2/3 vzdálenosti, takže by skála i při dnešní výšce vidět byla, k tomu je třeba ještě započítat geodetickou refrakci, která výhled podporuje.
Čili teoreticky mohla skála sloužit jako dominanta na místě západu Slunce o zimním slunovratu při pohledu z místa, kde předpokládáme Žiži.
Při četbě materiálů jsem narazil na údaj o skalách s lomy v době Karla IV. a to na Petříně, Letné a za Koňskou branou, což by mohly být další dominanty "pravěkého orloje", bohužel těžko říct, kde byly přesně.
No ještě dodávám, že skály nemusely vyčnívat nad okolní terén, jak už to u opukových vrstev bývá, a byly tam ony stupňovité terasy typické i pro okolní kopce (Střešovice, Vidoule), kde sice můžou dominovat různé výběžky, nicméně tuhle teorii to dost zpochybňuje...
V r. 1913 vypracovala Česká obec sokolská ideový návrh velkého sportovního parku v prostoru bývalých strahovských lomů, v r. 1925 bylo získáno stavební povolení, v r. 1926 se pořádal první slet, v polovině třicátých let byly dřevěné tribuny Masarykova stadionu nahrazeny betonovými a zároveň byl vybudován atletický stadion (dnešní Rošického, je vidět na ortofotomapě z r. 1938). Na místě bývalých lomů bylo před tím vojenské cvičiště. V lomech se těžila opuka, v jejím podloží pískovec. Při stavbě stadionu bylo odtěženo 310 tisíc m³ zeminy, z toho 90 tisíc m³ opuky.
Dnes je terén kolem velkého stadionu plochý, lehce se svažuje k Břevnovu, ale Rošického stadion je na vršku - 356 m.n.m. (velký stadion 330-334 m).
Zajímalo mě, zda byla skála z Hradu skutečně vidět. Portál katedrály je 256 m.n.m, tedy o sto metrů níže než stadion (jak byla vysoká prapůvodní skála se těžko dá zjistit, na mapě II. voj. mapování je kóta 185,6 sáhů, tj. 352 m, pravděpodobně však již v té době (cca 1850) byla skála z části odtěžena). Pražské kóty jsou na oné mapě vesměs o tři metry nižší než dle současného mapování. V cestě dnes překáží bastion sv. Norberta asi ve 3/4 vzdálenosti od Víta, takže vidět není nic, z vrstevnicové mapy se zdá, že se terén původně zalamoval ve výšce asi 315 m ve 2/3 vzdálenosti, takže by skála i při dnešní výšce vidět byla, k tomu je třeba ještě započítat geodetickou refrakci, která výhled podporuje.
Čili teoreticky mohla skála sloužit jako dominanta na místě západu Slunce o zimním slunovratu při pohledu z místa, kde předpokládáme Žiži.
Při četbě materiálů jsem narazil na údaj o skalách s lomy v době Karla IV. a to na Petříně, Letné a za Koňskou branou, což by mohly být další dominanty "pravěkého orloje", bohužel těžko říct, kde byly přesně.
No ještě dodávám, že skály nemusely vyčnívat nad okolní terén, jak už to u opukových vrstev bývá, a byly tam ony stupňovité terasy typické i pro okolní kopce (Střešovice, Vidoule), kde sice můžou dominovat různé výběžky, nicméně tuhle teorii to dost zpochybňuje...

Kniha HAJDY NA HRAD