ZH (Neděle 25. dubna 2010)

Tak jsem byl v Chabrech a vyslechl i přednášku archeologa, který vykopávky v 70. letech prováděl. Dnes byla otevřena podlaha v rozsahu asi 6 m čtverečních, kde byl vidět kus klasového zdiva prvního z kostelů a hlavice sloupu nynějšího kostela, která podpírala kruchtu. No a na obrázcích byla ukázána kruhovitá čára, kde měl vést zevní okraj údajné rotundy (2. ze tří románských staveb na stejném místě), ta obkružuje západní 2/3 nynějšího kostela zevně. V kostele byly nalezeny základy apsidy široké 5,5 m, s velmi tlustým (metr a půl) a nepravidelným zdivem, které prý navazovaly na uvedený kruh. Ten je vyznačen v trávě, ale jinak než na obrázku, větší, resp. delší. (Tedy kastelán a brožurka tvrdili, že jde o obrys rotundy, zdá se však, že je to jen kraj kruhového chodníčku, který obkružuje dnešní kostel.)
Nebyly nalezeny základy lodi rotundy, ale jen otisk, tedy výkop pro ně, kameny byly prý použity na stavbu dnešního kostela. A vnitřní hranice těch základů taky nebyla nalezena. Podlaha rotundy byla vydlážděna nejméně 19 typy originálních dlaždic, které až na výjimku jinde nebyly nalezeny. Podlaha nynějšího kostela byla položena na nich a byla hliněná (jílová), dnes je kvůli vykopávkám dřevěná (a protože vykopávky zvětrávají, mají být co nevidět zasypány).
Hlavně je pozoruhodné, že rotunda měla mít přes 12 metrů v průměru a být tak druhá největší u nás (po Vítovi, kde se uvádí necelých 13 m). Nicméně české rotundy mají tak nejvýš 9 m, moravské až 11 m. Proč by zrovna v Chabrech měla být tak pozoruhodná obří rotunda o které nejsou dobové záznamy, ani proč zanikla a byla nahrazena menším prostším kostelem, není známo; vedla tudy prý stezka na Mělník. Celý areál je obkroužen téměř kruhovou zdí o průměru 39 m.
No vzbuzuje to ve mě rozpaky, namítal jsem, zda kruh s původním kostelem nebyl třeba menším ekvivalentem současného stavu, ovšem prý kruh navazuje na onu apsidu.
No více se tím zabývat nebudu, jen to popisuju pro JČ, pokud neměl možnost tam zajít.