ZH (Úterý 12. dubna 2011)  ⇑

Loni byla odkrytá západní půlka podlahy, pod níž jsou arch. výkopy, dr. Tryml hovořil o byvším výzkumu a pouštěl diapozitivy.

J. Čihák (Úterý 12. dubna 2011)  ⇑

Archeologický výzkum v kostele sv.Jana Křtitele.
Opět komentované prohlídky.
Více asi neukážou.

ZH (Neděle 10. dubna 2011)  ⇑

Omlouvám se za přehmat, že jsem Folpertův prospekt označil za Hollarův, opravil jsem to po sobě.

Jan Cinert (Sobota 9. dubna 2011)  ⇑

Lothův plán z r. 1845 bude záznamem povodně z r. 1845. Řekl bych, že je tam chybička. Vyvýšenina u ulice U Lužického semináře asi nebyla zatopena. Viz zátopovou mapu Prahy 1.
Také je nutné zohlednit, že po zahájení výstavby jezů již ve 13. století se hladina zvedla, což vyvolalo změny včetně vzniku ostrovů. Takže z dochovaných plánů a vyobrazení zjistíme pro 10. století a dobu předchozí asi málo použitelného.
Pevnějším záchytným bodem se mi jeví toto. Severní cíp Kampy vypadá jako výplavový kužel Čertovky. Mohl ale vzniknout až po zániku malostranského ramene řeky. Případné pevné místo (ostrov), na které se začala vyvážet suť z Malé Strany, se tedy muselo nacházet jižněji. Jak zde již bylo zmíněno, tak Čertovka nemusí být zcela nově vykopaný kanál jako mlýnský náhon. Spíše byla uměle udržována a upravována při navážení suti na Kampu.

J. Čihák (Sobota 9. dubna 2011)  ⇑

Vojenské mapování z let 1836 -1852 a Lothův plán Prahy z roku 1845 . Vypadá to, že v korytě byly mělčiny. Při nízkém stavu vody byly zakresleny jako ostrovy. Věrohodnost některých historických map je tedy sporná.

ZH (Pátek 8. dubna 2011)  ⇑

Povodně ubíraly i přidávaly, člověk taky... Doporučuji ještě Císařské otisky a Jütnerův plán.
Pozoruju na potoce u chaty, jak samočinně po velkých vodách zanikl ostrov, na který jsem od malička chodil, a kus pod ním, pokud tomu lidi nezabrání, vznikne během pár desetiletí jiný. Meandrující řeky, třeba Vltava nad Lipnem, horní Lužnice mají spoustu slepých ramen, kde bylo původní koryto. V těch pražských štěrkopíscích to před regulací asi bylo hodně proměnlivé, po regulaci asi byl spíš prostor pro přibývání, než ubírání.

J. Čihák (Pátek 8. dubna 2011)  ⇑

V 19. století byla zaznamenána celá řada povodní na dolním toku Vltavy, z nichž nejničivější byly v roce 1845, 1862 a 1890. Není mi jasné, jak tedy vznikly dva malé ostrovy před Štvanicí.
Historická mapa z roku 1847 a 1858.
Spíše bych předpokládal odbagrování ostrovů.
Z www: "V letech 1833 - 62 provedla firma Vojtěcha Lanny regulační práce na Vltavě. Obstarala si velkou flotilu korečkových bagrů, vlečných parníků a člunů a dalších technických plavidel, s kterými řešila většinu regulačních a kanalizačních úprav českých řek. Bylo třeba odstranit říční ostrovy, rozebrat staré jezy a prohloubit a napřímit plavební koryto."

ZH (Pátek 8. dubna 2011)  ⇑

V literatuře se mluví o holocénním korytu (cca 9000 let př.n.l., po skončení doby ledové), kdy to tedy asi ledovec řádně vyčistil a Vltava měla tendenci téct rovně a narážet do letenského masivu, kde asi dělala závar a postupně se zde nanášely písky atd. a řeka se narovnávala. Tipnul bych si, že Brusnice, Malostranský potok a potůček Svatováclavské studánky (zdá se mi, že musel jít přes Pětikostelí vlastním korýtkem) nemohly mít valný efekt na konfiguraci terénu oproti Vltavě, která to při větší povodni předělala dle práva silnějšího.
Hledal jsem osadu Rybáře a uvědomil si, že byla nejen na Klárově, ale i v Tróji. Tady je plánek osady Rybáře z roku 1678 od Samuela Globice z Bučína. Tady je o Tóji, mj. i o novogotické Popelářce při Dlážděnce (trochu jsem si říkal, jak byl hlídán onen brod, ale dům je z 19. století) a o Holešovickém ostrově. Mimochodem - takhle se změnilo koryto Vltavy od r. cca 1850.

Jan Cinert (Pátek 8. dubna 2011)  ⇑

S levým břehem je to ještě složitější. Severní cíp Kampy pod mostem nemůže být původní, protože jinak by za ním nemohlo vzniknout zaniklé rameno řeky. Má však tvar náplavového kuželu jakoby od zaniklého malostranského potoka, který zase nebyl až tak vodnatý, aby kužel vytvořil. Ke všemu je v J. Čihákové zakreslen ostrov zaniklého ramene v zahloubenině na místě Vojanových sadů, zatímco vyvýšenina je dlouhodobě zhruba v ulici U Lužického semináře, kde ale podle obrázku měla téct řeka. Teprve druhý ostrov je správně v místě zaniklého kostela sv. Petra a Pavla. Podle petrologa V. Cílka je vyvýšenina v ulici U Lužického semináře výplavovým kuželem Brusnice, která ovšem ústila do zaniklého ramene až u začátku Valdštějnské ulice, čímž v žádném případě nemůže mít pravdu.

Takže se svým úmyslem napsat "pravdivý" článek o prvním pražském mostě jsem jako obvykle šlápl do pěkně zamotané záležitosti.

ZH (Čtvrtek 7. dubna 2011)  ⇑

Ty veduty jsou super, některé jsem neznal.

Ty rozmazané fotky v pdf (jestli jde o první odkaz v Google) - lámací programy pracují s náhledy, když se to exportuje pro tisk, vrazí do souboru plné fotky, když pro web, tak asi náhledy, i když se kvalita dá jistě nastavit.

Uvažoval jsem - když je známo, že Čertovka je umělý kanál - zda tam přeci jen nebylo původně přírodní rameno, podle těch nákresů ano. Označení Ostrov pod mostem pražským asi vzniklo později, když už klárovské ostrovy dávno zanikly.
Snažil jsem se porovnat Huberův půdorysný plán se současnou ortofotomapou, je silně zkreslený, ale levý břeh zřejmě odpovídá současnosti, vpravo je Křížovnický ostrov podstatně více v řece než dnes. V dobách před regulací se však ostrovy a koryto po velkých povodních měnily.

Jan Cinert (Středa 6. dubna 2011)  ⇑

Niva a voda ještě odlišit jde. Horší je, že se možná jedná z velké části o pozadí obrazu se stylizovanou romantickou krajinou, jak je pro renesanci a baroko příznačné. Není tam členění na jednotlivé ostrovy. Jinak celkový ráz krajiny ale odpovídá.

Stará vyobrazení Prahy jsou zde. Ještě jsem znovu našel toto, kde je nově řešena situace u ústí Čertovky. Bohužel jsou obrázky záměrně rozostřené.

ZH (Středa 6. dubna 2011)  ⇑

Našel jsem Folpertův pohled, je tam ale trochu těžké odlišit vodu a nivy: Folpert (MHLMP).

Jan Cinert (Středa 6. dubna 2011)  ⇑

Výborné upozornění J. Čiháka na vznik ostrovů v roce 1432. Naplaveniny ovšem musely na něco být naplaveny, aby se zde zachytily. To znamená nutnou přítomnost vyššího dna řeky v těchto místech. Zároveň je třeba počítat s možností střetu více proudů řeky (efekt naplaveniny před přítokem), který spoluzpůsobil vytvoření ostrovů. Takže jsme pořád tam, kde jsme byli. Meandr musel být již z dřívějška členitý, byť by se jednalo jen o členitost dna. Bez podrobných hydrogeologických informací s tím asi více nepohneme.
Ale jestli jsem to dobře pochopil, tak nejpříhodnější místo pro vznik přirozeného brodu na naplavených štěrkopíscích je za zatáčkou řeky. Tady se odražený prudký tok zmírnil a mohlo dojít k usazování, mimo jiné také právě vyplavenin ze zatáčky. Hlavní a dochované ostrovy v meandru to dokládají.

Dochované historické zprávy o brodech pocházejí až nejdříve z 11. století. To se týká zejména brodu u ostrova Štvanice. Před vznikem Vyšehradu a vzrůstu významu staroměstských teras nebyl důvod, proč jej významně používat. Odkud a kam by se přes něj chodilo? Tím samozřejmě nechci tvrdit, že zcela neexistoval.

J. Čihák (Středa 6. dubna 2011)  ⇑

Klub pro záchranu památek, historie Karlína: “V červenci 1432 zasáhla Prahu zkázonosná povodeň, která strhla pět pilířů Karlova mostu a zaplavila ulice města až po Staroměstské náměstí. Území Špitálska zaplavila rozbouřená Vltava až po úpatí Vítkova, a zpustošila tak veškeré zdejší polnosti a hospodářská stavení. O rozsahu povodně, která se stala největší zaznamenanou vodní katastrofou v kronikách a svým rozsahem předčila i povodeň v roce 2002, svědčí i skutečnost, že při pravém břehu Vltavy poblíž Štvanice vznikla z písčitých naplavenin skupina pěti menších ostrovů, které zde již zůstaly. Byly to ostrovy Vrbový, Kamenský, Papírnický, Rohanův a Bezejmenný. Vrbový ostrov získal svůj název v 15.století podle vrbového proutí, které na něm rostlo a od začátku 19.století se jmenoval Jerusalémský podle svého tehdejšího majitele, průmyslníka Mojžíše Jerusalema. Kamenský ostrov byl pojmenován již ve 14.století podle toho, že na něm stál prastarý mlýn Na Kameni a od 16.století se mu říkalo rovněž Šaškovský ostrov, podle zdejšího mlynáře Martina Šaška. Papírnický ostrov získal svůj název počátkem 16.století, kdy na něm byla postavena papírna. Na konci 18.století se mu říkalo také Buriánka, podle mlynáře Františka Buriánka, který zde založil mlýn. Největším ostrovem z této skupiny byl podle svého majitele pojmenovaný ostrov Kepplův a později přejmenovaný podle nového majitele na Rohanský. Bezejmenný ostrov, vlastně jen malý ostrůvek, neměl po dlouhá staletí žádné jméno, a proto se mu nakonec začalo říkat Bezejmenný.“

Článek: “Brodu a ostrova Štvanice bylo v historii celkem jedenáctkrát využito vojensky. Brodem a dále přes ostrov Štvanici k Praze nebo opačně procházela vojska německého císaře Jindřicha III. v roce 1041, v roce 1109 to byla vojska vévody Vladislava I., v roce 1142 ho užil znojemský kníže Konrád. Táhla těmi místy vojska krále Václava I., Ruprechta Falckého a Jana Žižky z Trocnova.“

Wiki: “Libeňský ostrov je poloostrov připojený ke břehům Libně. Dříve to byl skutečný ostrov, největší ze skupiny asi deseti ostrůvků mezi Libní a Holešovicemi.“
“Holešovický brod se nalézal v prostoru dnešní městské části Troja. Osídlení na území této městské části je prokázáno již v mladší době kamenné. Od Holešovického brodu vedla stará cesta nazývaná od středověku Dlážděnka. Vedla do Kobylis, na Mělnicko a do Polabí, Jiren, Vyšehořovic a pak dále až na Moravu. Ve středověku byl pro stabilnější poměry přednostně užíván holešovický brod před bubenečským.“

ZH (Středa 6. dubna 2011)  ⇑

Právě jsem jel po Rohanském ostrově a uvědomil jsem si, že od Vítkova po Libeňský zámeček a na druhé straně od kostela sv. Klimenta k Výstavišti to byla jedna plochá pánev, kde mohla být ramena řeky kdekoli. Nakonec i Karlínem zřejmě vedlo rameno vedle Rohanského ostrova, které v 19. století již zaniklo. To by ovšem podle mě znamenalo, že takovým terénem byl přechod obtížnější a že to vysvětluje brod přes Štvanici, třebas i v pravěku. Ale uznávám i vaše hypotézy, opravdu těžko rozhodnout.
Vojenský plán z r. 1743, ten hlavní je jen schematický, zajímavější je ten vpravo dole: 1743.