ZH (Pátek 8. dubna 2011)

V literatuře se mluví o holocénním korytu (cca 9000 let př.n.l., po skončení doby ledové), kdy to tedy asi ledovec řádně vyčistil a Vltava měla tendenci téct rovně a narážet do letenského masivu, kde asi dělala závar a postupně se zde nanášely písky atd. a řeka se narovnávala. Tipnul bych si, že Brusnice, Malostranský potok a potůček Svatováclavské studánky (zdá se mi, že musel jít přes Pětikostelí vlastním korýtkem) nemohly mít valný efekt na konfiguraci terénu oproti Vltavě, která to při větší povodni předělala dle práva silnějšího.
Hledal jsem osadu Rybáře a uvědomil si, že byla nejen na Klárově, ale i v Tróji. Tady je plánek osady Rybáře z roku 1678 od Samuela Globice z Bučína. Tady je o Tóji, mj. i o novogotické Popelářce při Dlážděnce (trochu jsem si říkal, jak byl hlídán onen brod, ale dům je z 19. století) a o Holešovickém ostrově. Mimochodem - takhle se změnilo koryto Vltavy od r. cca 1850.