Franta (Pátek 15. dubna 2011)  ⇑

Když už jsme u habrů, jedna z nejdůležitější starých stezek (Znojmo - Jihlava - Havlíčkův brod - Kolín) se nazývala Haberská - prý podle vesnice Habry, která na ní ležela. Je však otázka jestli tak významná stezka mohla mít jméno podle nějaké vesnice.

J. Čihák (Pátek 15. dubna 2011)  ⇑

Habr většinou dává přednost vlhčím stanovištím, jako jsou dna údolí, okraje luhů a stinné svahy. Nechybí ani na suchých, slunných a v létě vysychavých podkladech. V lužních lesích jde až na okraj zaplavovaných částí.

Původní charakter údolí Drahanského potoka naznačují některá místa. Foto 1 2 3

Franta (Pátek 15. dubna 2011)  ⇑

Jan Cinert:
Proč chrpy?
RNDr Vlasta Jankovská ve zprávě k palynologické analýze, kterou prováděla v kamenných řadách u Kounova zmiňuje: ... "a jen velmi sporadická přítomnost Centaurea cyanus (chrpa modrák)".

a dále uvádí:

"Za předpokladu, že by bylo nalezeno např. velké množství pylu Centaurea cyanus (chrpa modrák), mohlo by se spekulovat o stáří středověkém či mladším. Tento plevel měl totiž v Čechách velké rozšíření právě od středověku a jeho pylová křivka byla vázána především na pylovou křivku Secale (žito)."

Je tedy otázka jestli rok 1092 je už ten správný rok, kdy byly v Čechách chrpy už dostatečně rozšířeny.

Nedá mi to a přihřeji si polívčíčku. Co takový Qual de Habran? S diskutovanými Chabry pravděpodobně nesouvisí, ale Habran je nejspíš pojmenování vzniklé ze stejného zdroje. A byla by další podobná zmínka - Schazlabe de Bran

Jan Cinert (Pátek 15. dubna 2011)  ⇑

Jak je pro mne příznačné, tak jsem zase zapomněl: Nerostou v Chabrech více modré chrpy?

Jan Cinert (Pátek 15. dubna 2011)  ⇑

Utnul se mistr tesař V. Blažek? Podle Regesta Bohemiae je nejstarší záznam "Chrabercych" z roku 1092. Setkal jsem se s tvrzením, že nejstarším záznamem jména Dublovice je Doudlebci. Podle mne je to nemožné kvůli rozdílným hláskám a koncovce -ice. Možná, že V. Blažek došel k poznání, že Chrabercych a Craber spolu nemají nic společného a jedná se také o názvy různých vsí. Kdo ví?

Chabry jsou na začátku údolí a tak mohly být zamokřené, zarostlé a zastíněné místo na rozdíl od svého okolí. Habr je šedavý strom a chovatelé dodnes říkají šedému zbarvení "modrý, modrák", čímž jsme zase u charakteristiky boha ZO a jedné z jeho zoomorfikací, šedého osla.

Taková zajímavost. Na Google Earth je východně od Chabrů hnědé pole s viditelnými původními strouhami vedoucími na východ. Pěkně viditelné rozvodí mezi Vltavou a Labem.

ZH (Čtvrtek 14. dubna 2011)  ⇑

Shodou okolností patří Chabry do mého rajónu a vím, že jsou tam všichni ne chrabří, ale chabrus, to je ovšem z hebrejštiny ;(.
Taky je to tam samej habr (pův. Grabr), dle Blažka je nejstarší zápis Chaber 'Craber, villa monii Strahov', později 'villa Chaber monii Strahov', tak buď popletli psané G s C, nebo r s h... No, dělám si legraci, mě vždycky dráždil ten paušální výklad třeba podle čelední přípony ap.

Jan Cinert (Čtvrtek 14. dubna 2011)  ⇑

U Chabařo-vic je to díky koncovce jasné, byla to Chabařova ves. Mám preventivní nedůvěru k častým výkladům původu názvu podle charakteristiky obyvatel "malí, velcí, chrabří ..." Lidé byli všude různorodí. Proč zrovna chrabř-í kabr-ňáci jako karab-iniéři a ne hovniváloví podle brouka chrob-áka, příbuzného se (s)karab-eus? :-)

Zároveň nejstarší dochovaný tvar „Chrabercych“ navozuje možnost, že se říkalo V Chrabercích, podobně jako v Češích, Lemuzích, Charvátech ... Potom by původ pomnožného názvu mohl být v názvu území *Chraber(a). Kdyby se tak našel nějaký mladý nadějný a ambiciózní onomastik, který by už konečně udělal revizi starých přístupů a stanovil novou systémovou metodiku vzniku místních jmen, abychom nemuseli takto tápat.

J. Čihák (Čtvrtek 14. dubna 2011)  ⇑

Osada chrabrého lidu je také možná, něco podobného mají ve Francii.

J. Čihák (Čtvrtek 14. dubna 2011)  ⇑

Jirásek se mohl inspirovat Hájkem, který se zmiňuje o sporu mezi Mladem a synem Chrabrovým.

Přikláním se k názoru, že Chabry byly Chrabrova osada, spíše Chrabrošova osada. Ten B.CH. patří mezi úlety.

Jméno Chrabr je slovanské, viz slovník. Jméno Chrabroš se mi zdá více české, svátek byl 30.10.

ZH (Čtvrtek 14. dubna 2011)  ⇑

JČ: K těm Chabrům asi nevím nic, než co jsme psali loni. Snad ještě svou teorii rozvinete, mimochodem, uvádějte prosím zdroj citací, aby nebyly problémy s autorským zákonem.

JC: ta cesta, "kudy jezdí sanitky" (ony totiž jezdí od západu skrze sady) je docela dobře vidět na oné vedutě z r. 1562, ta oblast u Pohořelce s padacím můstkem je docela pozoruhodná.
Ovšem, jak to bylo v prehistorických či raně historických dobách, je otázka. Já si vždycky říkám, že kdo první šlapal cestu, měl tendenci jít směrem k řece co nejdéle horem, a kdo od řeky, tak co nejdéle údolím, aspoň já to tak mám ;).

J. Čihák (Čtvrtek 14. dubna 2011)  ⇑

Ta domněnka o původu 1. kostela v Chabrech je dosti spekulativní, možnost je pouze naznačena, ale kdoví. V těchto souvislostech je zajímavá krátká vláda záhadného knížete Vladivoje. A tak mě napadlo, že hrob mohl zůstat prázdný a kostel se nestal hrobní kaplí.
“Boleslav Chrabrý za knížete doporučuje neznámého Vladivoje, který se k vládě vrací z Polska. Ač je zřejmě loutka polského monarchy, v listopadu v Řezně slibuje Jindřichovi věrnost a dostává od něj Čechy v léno.“

Boleslav Chrabrý a český stát
“Oslabení českého knížectví po smrti Boleslava II. (999) využil Boleslav I. Chrabrý k přímým vojenským zásahům. Téměř vzápětí přepadl českou posádku v Krakově, pobil ji a připojil Malopolsko ke svému státu. Podobný osud potkal krátce nato i Moravu a část Slovenska, jež toužili získat uherští Arpádovci. Další příležitost mu poskytly nesváry uvnitř přemyslovské dynastie. Když byl roku 1002 z Čech vyhnán neschopný a krutý vládce Boleslav III., obsadil polský kníže zemi a na pražský knížecí stolec dosadil jakéhosi Vladivoje, muže, jenž byl snad přemyslovského původu. Ten však záhy nato zemřel a vlády se znovu zmocnil, ovšem již také s polskou pomocí, vyhnaný Boleslav III. Třebaže slíbil milost všem svým protivníkům, nechal vzápětí po svém příchodu do Prahy vyvraždit příslušníky rodu Vršovců, z něhož pocházel i jeho zeť. Češi rozezlení takovým bezectným činen se obrátili s prosbou o pomoc na hnězdenský dvůr. Chrabrý povolal Boleslava III. k sobě, nechal pobít jeho doprovod, knížete pak oslepit a uvěznit (v žaláři zůstal až do své smrti roku 1037). Poté se ujal vlády v českém knížectví osobně. Pocházel ostatně po matce z přemyslovského rodu a byl bratrancem sesazeného knížete. Starší historici se dokonce domnívají, že chtěl vytvořit pod svojí vládou mohutnou západoslovanskou říši. Čechy urychleně opustil roku 1004, ašak dále ovládal Moravu, kterou postupně dobyl až kníže Oldřich v letech 1017 až 1031.“

J. Čihák (Čtvrtek 14. dubna 2011)  ⇑

ZH: “Původ názvu Chabařovice (německy Karbitz, roku 1352 Kagrnicz) se vykládá takto: osada se původně jmenovala Chrabrovice, s příponou -ice k mužskému osobnímu jménu Chraber - chrabrý, udatný, statečný, ves Chrabroviců, lidí Chrabrových. Letitý vývoj dospěl až k Chabařovicím. Chabařovice byly povýšeny na městečko roku 1520.“

Jan Cinert (Čtvrtek 14. dubna 2011)  ⇑

Dříve jsem tady uvedl, že trasa Nerudovou ulicí a Úvozem by měla být starší nežli Tržištěm a Vlašskou. Opak bude spíše pravdou. Ne každý měl potřebu po překonání řeky vstoupit do opevněného podhradí, ale musel mít možnost pokračovat dál směrem na západ (Tržištěm). Také bylo výhodnější, když opevnění mělo co nejméně bran. Takže trasa Nerudovou bude asi až z románského období. Abych zde neuváděl podobné nepodložené zbrklosti, tak pracuji na získání objasňující literatury. Až jí přelouskám, tak budu informovat.

Nezapoměňte, že "chrabr" pochází z kořene G-R (gar/ger), čili kořene původně příslušejícího bohu ZO. Po hláskové přeměně je s "chra-b(r)" příbuzné "chla-p". Že by tam žili lidé chlupatí? :-) Mohl by to být název ve smyslu "zarostlé místo". Je ale těžké jednoduše stanovit, s jakým obsahovým významem byl ten který kořen v příslušné době použit.

ZH (Úterý 12. dubna 2011)  ⇑

Pokud chcete slyšet přednášku, je třebanějak zjistit, v kolik je hodin, jinak je jen prohlídka ev. s laickým průvodcem.
Zajímavé, že Jirásek mluví o kmeni Chraberci, kdoví, kde to vzal, taky je ves Chraberce u Loun.
Ale náhodně jsem narazil na Vokabulář webový.

J. Čihák (Úterý 12. dubna 2011)  ⇑

Zajímavá domněnka o 1. kostele v Chabrech z 11. století, který byl zároveň hrobkou významné osoby.
“Stále však ještě chybí ta významná osoba, pro kterou mohla být hrobní kaple určena. Dozvíme se ještě někdy toto tajemství? Mohlo se odehrávat už za vlády Boleslava II a III či Boleslava Chrabrého, který nesl podobné jméno jako Chabry? Podzemí kostela si své tajemství z dávných dob zatím ponechalo.“

“Nejstarší písemné prameny o obci jsou z roku 1092. Tehdy se darovací listina zmiňuje o vsi „Chrabercych“, kterou kníže Konrád Brněnský věnoval Ostrovskému klášteru.“

“Název Chabry je nejspíš odvozen podle původního názvu Chrabři, tj. ves chrabrého lidu. Může jít také o nominativ množného čísla od krátkého tvaru slovanského adjektiva chrabr neboli statečný (srovnej staroslovanské chrabr-bojovník), nebo o ves Chrabrů.“