Jan Cinert (Úterý 19. dubna 2011)  ⇑

Bohnice a Kopanina jsou jistě obdobou Chaber, co by původně dvorce. Jsou ale přece jenom trochu pozdější a nejsou v takové blízkosti hradiště. Prostor Chaber byl také dávno využíván předslovanskými kulturami, u nichž hradištní ostroh měl minimálně funkci útočiště. Zrovna včera jsem se zamyslel nad jednou knihou s tím, jak je v ní málo zohledněn rozdíl mezi 11. a 12. stoletím ohledně umístění kostelů. Teprve na sklonku 11. století se začíná s výstavbou malých kamenných hradů, zatím co dříve byla hradiště s dřevohlinitými valy. To je obrovský rozdíl v urbanizaci. Myslím si, že i u dvorců a umístění kostelů je třeba vidět rozdíl mezi 11. a 12. stoletím.

J. Čihák (Úterý 19. dubna 2011)  ⇑

Bohnice jsou také stará osada, ale nic o tom nevíme. Kostel asi nebyl postaven na pustém místě.

J. Čihák (Úterý 19. dubna 2011)  ⇑

Chabry byly zřejmě srovnatelné s Přední Kopaninou, kde byl knížecí dvorec a vesnice.

Jan Cinert (Neděle 17. dubna 2011)  ⇑

Úplně jsme zapomněli na Gabréta (Šumava) a gabro (kozorožec). Vypadá to na dávný střet dvou původních názvů boha ZO a sice *gap/kap (kapat/kopat, hovor, havran, Gabréta atd.) a *grp/krv (hlava/kalva, krev, chrpa, hrabat, Carpinus/grabr/habr atd.). Pozdě středověká změna Craber na Chaber je pak až výslovnostní.

Variantní spekulací může být přenesení původního sakrálního názvu s kořenem *Grap/Krab/Chrab hradiště Zámky na zemanskou ves, což by ale spíše mělo dát Zachabry. Obec Chraberce u Loun, by mohla být přesídleneckou osadou lidí z Chabrů, podobně jako nedaleké Charvátce lidí z Charvát. Pořád to ale nevyjasňuje, jestli jsou Chabry původně názvem území nebo sídla.

Jan Cinert (Sobota 16. dubna 2011)  ⇑

Já osobně hru na schovávanou zvanou "dřevěné kostely v Čechách" nehraji. Pouze když je nějaká nejasnost, tak se učiní výrok, že to může mít souvislost s nedochovaným dřevěným kostelem, nebo když se nějaký kostel nemůže najít, tak se řekne, že asi byl dřevěný a nic po něm nezůstalo. Pro existenci dřevěných kostelů není žádný pravdivý doklad a ani důvod.

Já bych možná věděl, čím byly Chabry výjimečné. Zřejmě navázaly na osídlení hradiště Zámky. Také se nacházejí na úzkém pruhu terasy patřící do povodí Vltavy a tím do sídelní oblasti Praga. Není totiž jasné, jestli polabské Boleslavsko patřilo původně k pražské oblasti. Díky rozvodí zřejmě ne. Potom i hradiště Zámky mohlo být útočištěm a správním hradištěm pro toto pražské pravobřeží. Tím i údělem pro členy vládnoucího rodu nebo vedlejší větve. Chabry mohly být "střediskovou" obcí nahrazující hradiště.

Pokusil jsem se přelouskat odkazovaný článek o Haberské stezce. Byla to náročná činnost. Je to hodně rozvláčné a založené na polemice o detailech s předchůdcem, většinou podle vlastních hypotéz. Chyběly mi tam konkrétní nálezy starých úvozů, které by něco dokládaly. Autor má však jistě pravdu v tom, že po překonání hůře schůdných úseků na Vysočině se stezka větvila směrem do více míst v sídelních oblastech, čili samostatně k Malínu i Čáslavi. Rovněž směřování Haberské stezky do Znojma a dále do Vídně je opravdu nemožné. Ve svém řešení al-Masúdího Zmínky o Slovanech jsem položil moravskou část do povodí Jihlavy, takže stezka vedla od tradičního komunikačního uzlu u dnešních Pohořelic a Novomlýnských nádrží (již Věstonická Venuše).

J. Čihák (Sobota 16. dubna 2011)  ⇑

Dnes jsem se zúčastnil prohlídky kostela v Chabrech. Byla otevřená celá zadní i přední část podzemí, k tomu odborný komentář, ale příliš moudrý z toho nejsem. Pochopil jsem, že se řeší dilema, jestli v 1. kostele byla hrobka nebo se jedná o základ oltáře a podezdívku ještě staršího dřevěného kostela z počátku 11.století nebo dokonce z 10. století. Přesto byla prohlídka zajímavá, poučná a možná už poslední před zásypem zbytků různých zdiv. Chabry byly nepochybně významná osada, avšak dosud se nepodařilo zjistit čím.

Jan Cinert (Pátek 15. dubna 2011)  ⇑

Proti triádě bříza - líska - olše vůbec nic nemám. Je to měsíční posloupnost Libuše - Teta - Kazi. "Verno" a "fearn" (olše) má zřetelný kořen *per, čili opět původní význam stín. Vypadá to ovšem na pozdější přenesení významu šeď a zastíněnost na "stařenu" asi až na základě mytologie. Názvy stromů v rámci indoevropských jazyků se vždy neshodují ve slovním kořeni a tak někdy došlo k dodatečným přenosům názvů z něčeho jiného tady.

Cizozemcům často splývá P s B. V "Prahn" je -h- německým označením dlouhé výslovnosti předchozího vokálu, tedy "Prán". To jen kvůli mé přestrašenosti, že by někdo přehlédl smajlíka na konci původní věty.:-)

Franta (Pátek 15. dubna 2011)  ⇑

Chrpa a časopis Naše řeč 2 z 8/1924

Jan Cinert (Pátek 15. dubna 2011)  ⇑

Omlouvám se. Zapomněl jsem u chrp dát v duchu předešlých příspěvků na konec smajlíka. Šlo mi jen o upozornění na provázanost šedě a modře se slovním kořenem "chrp".

Upozornění na výskyt Centaurea cyanus v pozdějších dobách je ale výborné. Článek o Haberské stezce jsem zatím jenom přelétl. Vypadá to na zajímavou oponenturu k převažujícímu výkladu, o kterém jsem si myslel, že by měl být pravdivý.

Franta (Pátek 15. dubna 2011)  ⇑

Mimochodem, ta obec Brany, po dosídlení krajiny německy mluvícím obyvatelstvem, dostala jméno "Prahn" - což vypadá podezřele podobně základu, ze kterého mohla vzniknout i Praha :-)

Franta (Pátek 15. dubna 2011)  ⇑

Odkaz, který jsem k Haberské stezce uvedl ukazuje i na to, že to pojmenování může vzniknout i z něčeho nedůležitého - viz ten odkaz na Kosmu a pak rozvádění toho, že to vůbec nemusela být nějaká hlavní cesta na Moravu. Prostě se objevila "na správném místě" a už to zůstalo.

Pokud bychom se přidrželi teorie pana Cinerta o temném, zataženém a stékající vodě a měli bychom k tomu přiřadit nějaký stromový porost, tak "by tam pasovala olše".

Když si vypůjčíme něco foneticky blízkého tak se nabízí "bran". A když opustíme na chvilku "slovanství" tak Bran je známé jméno.
Bran jako "bůh s kotlem", Branova (Brennus) věštící hlava pohřbená v Londýně. Jeho ptáci havrani, kteří požírají mrtvoly.
Ono pověstné "zlomení hole" - na znamení, že se někdo úplně zříká příbuzenství, se muselo ve středověku prý zlomit olšové dřevo nad hlavou. Dřevo je červené, kůra se používala k činění kůže - ta byla pak černá. Olše měla být součástí triády bříza - líska - olše (to se asi nebude líbit panu Cinertovi) a symbolizovala to černé v triádě bílá - rudá - černá, tedy zánik. Olše se prý "keltsky" jmenovala "verno", staroirky "fearn"

A když se podíváme na ty dvě vesnice, tedy Havraň (Qual de Habran) a Brany (Schazlabe de Bran) tak se sobě podobají v jednom aspektu. Obě leží při ústí jakési rokle, kterou stéká voda. Brany již neexistují (povrchový důl), lze vidět na historické mapě II. vojenského mapování. V Havrani tam voda stéká dodnes a je rezavě zbarvená. Blízko Havraně, v místě, které mohlo být klidně "olšová bažina" se nalezl depot bronzových seker, které byly uložené v hliněném hrnci - nabízí se říci, že v kotli.

ZH (Pátek 15. dubna 2011)  ⇑

Stať o Haberské stezce je zajímavá. Mimochodem Lutterer v Zeměpisných názvech ČS má o Habrech jasno: MJ dáno místu podle význačného, nápadně stojícího habru...

Franta (Pátek 15. dubna 2011)  ⇑

ZH: To nepochybně, vždyť třeba ten zápis, kde je Qual de Habran zapsal nejspíš nějaký řádový bratr řádu Německých rytířů - nejspíš to byl "Němec", který možná mizerně uměl latinsky a nejspíš nerozumněl té "staročeštině" a tak se nabízí i to, že měl problém jak tam naprosto cize znějící jména zapsat.

ZH (Pátek 15. dubna 2011)  ⇑

Ty názvy Havraň, Lkáň, Evaň, Vrskmaň, u nás Libeň, tvořené prý starobylou přivlastňovací příponou -jь, jsou zajímavé.

Ty habry v Charech jsem si vymyslel, nevím, zda tam rostou či rostly, spíš jsem chtěl upozornit, že změny hlásek nemusely vznikat jen přirozeným vývojem jazyka, ale i škrabopisem matrikářů, což je patrno zvláště u příjmení. Kdysi jsem se snažil trochu proniknout v rámci amatérské genealogie do kurentu, či co to bylo za písma, a byl to pěknej maglajz.

Franta (Pátek 15. dubna 2011)  ⇑

Více o Haberské stezce je tady