Pražský hrad -

TISK HLEDÁNÍ PŘIDAT VZKAZ NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM

Franta (Čtvrtek 20. října 2011) ⇑

Když tak koukám na data v tom souboru, na který jsem odkázal (je to linie k Lísce, je tam jako maximální nadmořská výška na konci linie 503,5m, to by měl být vrchol Lísky.
Nadmořská výška Lísky by měla být 534,22m - to by měla být hodnota, který je převzata z databáze geodetických bodů. Když v TOPO3 udělám trasový bod vedle vrcholu je u něho načtena výška 511 m, což je výsledek digitálního modelu terénu, který v příliš ostrých lokálních extrémech nevyjadřuje příliš skutečnost - předpoklad, že geodetické body byly opravdu geodeticky zaměřeny.

GPSV:
T 50.4694000 13.8490240 503.5 SRTM3

Trasový bod
N50.46928 E13.84954 511m

Franta (Čtvrtek 20. října 2011) ⇑

Hezké!!!
Jestli myslíte tento odkaz, tak ten se po druhém zobrazení linie také ztratil a nevím kam
Export this data as plain text

ZH (Čtvrtek 20. října 2011) ⇑

Mám hravou náladu, koukněte Jane Č. a spol. sem, modře je zakřivení země, červeně snížené o ter. refrakci. Je to onen profil Zabitý-Sněžka. Není těžké toto zakreslení křivky do obrázku naprogramovat, problém je, že každý graf má jiné stupnice, před hodinou šla stáhnout i textová data, to však teď nějak zmizelo z nabídky, nebo jsem blbej.
Napsal jsem Adamovi z GPSV, zda tam nechce křivky dodat, no pochybuju, že se chytne.

ZH (Čtvrtek 20. října 2011) ⇑

Hm, ta konstanta 0.13 platí pro pozorování na rovině, resp. tedy nad rovným povrchem země zakřiveném tvarem zeměkoule, na Sahaře je snad 0, v Rusku 0.16.
V Azoru je použita ona konstanta 0.13 pro korekci výšky převýšeného obzoru, v tom případě by ale měla být větší, protože přistupuje ohyb průchodem různými vrstvami atmosféry.
Když je pozorovatelna na kopci a cíl taky na kopci a jsou stejně vysoko, mezi nimi je volný prostor, vzhledem k zakřivení Země prochází skutečná přímka uprostřed níže nad zemí než jsou start a cíl a prochází tedy taky změnami hustoty atmosféry a zdánlivě se dvakrát ohýbá, to se ale snad vzájemně vyrovná.

Empiricky mám odpozorováno, že hory, třeba Líska, jsou na obzoru podstatně vyšší, než by odpovídalo jejich skutečným proporcím (výška x šířka), ne pouze o 13%. To budu muset ještě promyslet.

Píšu tady tyhle pracovní poznámky, abych je pak někde našel, do šuplíku to neumím ;).

ZH (Čtvrtek 20. října 2011) ⇑

Před rokem jsem tu dával odkaz na o Ottu, který to podrobně rozebírá, ale čert se v těch konstantách a koeficientech vyznej.

ZH (Čtvrtek 20. října 2011) ⇑

Včera byl blbý den, leckdo psal zmateně, já jsem radši svůj příspěvek smazal.

K refrakci bych uvedl, že co se Slunce, planet a hvězd týče, uplatňuje se atmosférická refrakce (paprsky procházejí celou atmosférou) a s tím Azor počítá podle vzorců pro výpočet atm. refrakce, který jsme tu někdy v lednu s Frantou diskutovali.

Pokud jde o sledování objektů uvnitř atmosféry, uplatňuje se terestrická (přízemní) refrakce. Ta je v Azoru počítána podle empirické Gaussovy hodnoty refrakčního koeficientu (1.3), s mezními hodnotami 1.1 a 1.6, které však mezní nejsou, koeficient může nabývat i záporných hodnot a naopak, opravdu extrémní hodnoty jsem však na netu nenašel.

Zde je o tom něco: tohle a toto.

V Azoru jsem používal jen vzorce a hodnoty z literatury, podle Lísky ap. jsem to neupravoval, nicméně Líska vycházela.

Protože jsou kalkulačky a papírky pro mě nepřehledné, vypočítal jsem si to v javascriptu, no pak jsem to upravil do použitelné podoby: Reza.
Jedná se o zaměření horizontální, tedy teodolid je vodorovně a vzdálený cíl je zdánlivě níže kvůli zakřivení a zdánlivě trochu výše kvůli refrakci. Další věc je, pokud se zaměřuje objekt s větší nadmořskou výškou, kde se uplatňují ještě různě husté vrstvy atmosféry.

Co se Azoru týče, při pozorování Slunce je v základním vzorci terestrická refrakce součástí atmosférické (ta počítá ohyb od nejnižších po nejvyšší vrstvy atmosféry), bordel do toho pak vnáší převýšený obzor, ten Azor počítá podle terestrické refrakce, doufám je to tak správně, kdybyste měli pochybnosti, tak mě opravte.