ZH (Čtvrtek 20. října 2011)
Hm, ta konstanta 0.13 platí pro pozorování na rovině, resp. tedy nad rovným povrchem země zakřiveném tvarem zeměkoule, na Sahaře je snad 0, v Rusku 0.16.
V Azoru je použita ona konstanta 0.13 pro korekci výšky převýšeného obzoru, v tom případě by ale měla být větší, protože přistupuje ohyb průchodem různými vrstvami atmosféry.
Když je pozorovatelna na kopci a cíl taky na kopci a jsou stejně vysoko, mezi nimi je volný prostor, vzhledem k zakřivení Země prochází skutečná přímka uprostřed níže nad zemí než jsou start a cíl a prochází tedy taky změnami hustoty atmosféry a zdánlivě se dvakrát ohýbá, to se ale snad vzájemně vyrovná.
Empiricky mám odpozorováno, že hory, třeba Líska, jsou na obzoru podstatně vyšší, než by odpovídalo jejich skutečným proporcím (výška x šířka), ne pouze o 13%. To budu muset ještě promyslet.
Píšu tady tyhle pracovní poznámky, abych je pak někde našel, do šuplíku to neumím ;).
V Azoru je použita ona konstanta 0.13 pro korekci výšky převýšeného obzoru, v tom případě by ale měla být větší, protože přistupuje ohyb průchodem různými vrstvami atmosféry.
Když je pozorovatelna na kopci a cíl taky na kopci a jsou stejně vysoko, mezi nimi je volný prostor, vzhledem k zakřivení Země prochází skutečná přímka uprostřed níže nad zemí než jsou start a cíl a prochází tedy taky změnami hustoty atmosféry a zdánlivě se dvakrát ohýbá, to se ale snad vzájemně vyrovná.
Empiricky mám odpozorováno, že hory, třeba Líska, jsou na obzoru podstatně vyšší, než by odpovídalo jejich skutečným proporcím (výška x šířka), ne pouze o 13%. To budu muset ještě promyslet.
Píšu tady tyhle pracovní poznámky, abych je pak někde našel, do šuplíku to neumím ;).

Kniha HAJDY NA HRAD