ZH (Čtvrtek 20. října 2011)

Včera byl blbý den, leckdo psal zmateně, já jsem radši svůj příspěvek smazal.

K refrakci bych uvedl, že co se Slunce, planet a hvězd týče, uplatňuje se atmosférická refrakce (paprsky procházejí celou atmosférou) a s tím Azor počítá podle vzorců pro výpočet atm. refrakce, který jsme tu někdy v lednu s Frantou diskutovali.

Pokud jde o sledování objektů uvnitř atmosféry, uplatňuje se terestrická (přízemní) refrakce. Ta je v Azoru počítána podle empirické Gaussovy hodnoty refrakčního koeficientu (1.3), s mezními hodnotami 1.1 a 1.6, které však mezní nejsou, koeficient může nabývat i záporných hodnot a naopak, opravdu extrémní hodnoty jsem však na netu nenašel.

Zde je o tom něco: tohle a toto.

V Azoru jsem používal jen vzorce a hodnoty z literatury, podle Lísky ap. jsem to neupravoval, nicméně Líska vycházela.

Protože jsou kalkulačky a papírky pro mě nepřehledné, vypočítal jsem si to v javascriptu, no pak jsem to upravil do použitelné podoby: Reza.
Jedná se o zaměření horizontální, tedy teodolid je vodorovně a vzdálený cíl je zdánlivě níže kvůli zakřivení a zdánlivě trochu výše kvůli refrakci. Další věc je, pokud se zaměřuje objekt s větší nadmořskou výškou, kde se uplatňují ještě různě husté vrstvy atmosféry.

Co se Azoru týče, při pozorování Slunce je v základním vzorci terestrická refrakce součástí atmosférické (ta počítá ohyb od nejnižších po nejvyšší vrstvy atmosféry), bordel do toho pak vnáší převýšený obzor, ten Azor počítá podle terestrické refrakce, doufám je to tak správně, kdybyste měli pochybnosti, tak mě opravte.