J. Čihák (Středa 19. října 2011)

GPS Visualizer nám ukazuje převýšení v rovině. Pokud chceme zjistit, zda bude vidět hodně vzdálená hora, pak musíme ke grafu připočítat nejen zakřivení země, ale i terestrickou refrakci, která je proměnlivá a tedy ji nelze přesně spočítat.

Rady o terestrické refrakci v astronomickém fóru. “Přesný výpočet refrakce pro velmi vzdálené cíle nacházející se víceméně na horizontu vyžaduje znalost indexu lomu a jeho svislého gradientu po celé dráze paprsku. Nicméně hrubou představu o velikosti refrakce získat lze.
I kdyby Země byla rovina, i pak se původně vodorovný paprsek začne stáčet do směru s vyšším indexem lomu. Pro standardní atmosféru v oblasti adiabatické rovnováhy bude mít zakřivení dráhy paprsku poloměr cca 35000 km. Svislá odchylka paprsku roste se vzdáleností kvadraticky, podobně jako vliv zakřivení Země. Hodnota poloměru, kterou jsem uvedl, je pouze orientační. V každém místě dráhy závisí jak na náklonu paprsku tak i na tlaku, teplotě a jejím svislém gradientu. Pokud se někde po cestě gradient teploty značně odchyluje od rovnovážného (pokles s výškou cca 0.65 °K/100m), mohou se začít na vzdáleném horizontu dít (kromě zvýšené turbulence způsobené promícháváním vzduchových hmot) zajímavé věci.“

Takže Azoru se asi dá věřit pouze při vzdálenostech do několika kilometrů. Pokud však má jít o desítky až stovky kilometrů ve víceméně vodorovném směru, pak i tam používané vzorce ztrácí svou platnost.