Franta (Středa 19. října 2011)

Ano, azimuty jsou celosvětově zavádějící. Správnější je mluvit o deklinaci Slunce, ta je pořád stejná. Dostal jsem se nyní ke studii, která byla zmiňována v souvislosti s kostelem sv.Hypolita na znojemském hradišti, kde L.E. Havlík popisuje metodu "Toto sole oriente".
Jen první dojem. On tam přepočítává azimuty na čas (pracuje třeba s vyjádřením "čas východu slunce podle GK, kde GK je gregoriánský kalendář") To co chci ale říci je toto:

"Orientace kostelních os se pohybuje v rozmezí východu Slunce v době letního slunovratu od 3 hod. 52 min. a v době východu Slunce za zimního slunovratu v 8 hod. a 03 min., tj. mezi 58° a 120,75° počítáno od 0 stupňů ve směru hodinových ručiček, jinak řečeno od východu Slunce k poledni."

A tuto větu uvádí jako jedno z východisek celé metody.

Když se na to podívám, je na první pohled jasné, že je něco jinak. Azimut Slunce o letním slunovratu u nás není přirozeně 58°. Když si spočtete (třeba podle jednoduchého "Ministrova" vzorečku: sin D/ cos A) zeměpisnou šířku, vyjde vám zeměpisná šířka 41,2 - to je poblíž Vatikánu.

Je otázka, kde toto autor vzal a jestli nemůže opravdu platit, že byla nějaká teorie mechanicky přenesena někam, kde už neplatila.

V severních zemích nabývá azimut větších hodnot - nejsevernější východ je dále na jihu než třeba u nás - sluneční dráha je na severu kratší než na jihu