Jan Cinert (Čtvrtek 5. ledna 2012)  ⇑

Ten domnělý text K. Tomkové na internetu a ani v počítači nemůžu najít. Ach ta má paměť, možná jsem to i kdysi prošel někde ve studovně, nebo je to zakuklené někde pod jiným názvem.

J. Čihák (Středa 4. ledna 2012)  ⇑

ZH: Víte o nich? 1 2

Jan Cinert (Středa 4. ledna 2012)  ⇑

Četl jsem dříve samotný text archeoložky Tomkové o revizním výzkumu opevnění Levého Hradce, na něco významného o Bořivojově kostele si z něho nevzpomínám. Asi je text nějak přístupný na internetu. Zkusím to večer dohledat. Odtud je právě má vzpomínka na zpochybnění spojování Levého Hradce s Bořivojem, jak jsem dříve uvedl. Můj uvedený úmysl prozkoumání základů se týká jen otloukaných kvádříků, jejich vztahu k lomovému zdivu a stavebních spár. Čili jen z pohledu stavaře, neboť to také jediné mi přísluší.

ZH (Středa 4. ledna 2012)  ⇑

Levému Hradci je věnováno Castrum Pragense 4, které mají k zapůjčení v knihovnách Arch. i Historického ústavu v Praze, nečetl jsem to zatím, nepochopil jsem, zda vy ano, našel jsem jen recenzi.

Jan Cinert (Středa 4. ledna 2012)  ⇑

Včera večer se mi ohledně levohradecké rotundy trochu zvýšil adrenalin a důsledek je obvyklý. Výhledově se nějak pokusím vymoci si prozkoumání základů rotundy, aby byl konec diskuzím od stolu. Pravděpodobnost, že by mně bylo něco takového umožněno se v tuto chvíli jeví samozřejmě velmi malá, ale za pravdu se bojovat musí. :-)

Nechci být příliš adresný, ale někteří profesoři publikují proto, že si zajistili grant, nikoliv proto, že mají nové pracně získané poznatky o které se chtějí podělit s ostatními. Je velký rozdíl mezi např. Frolíkovými a pod. revizními výzkumy a pouhými výroky, že v základech je posvěcený kámen a otloukané kvádříky bez jakýchkoli analýz a podrobného zkoumání.

Z čeho vlastně byl vnější plášť zdí velkomoravských staveb (uvnitř bylo lité zdivo) se moc neví, protože se zachovaly jen zbytky základů, případně jen jejich negativní otisk v zemi. Třebíčská bazilika je přechod mezi románským slohem a gotikou, proto již vyspělé opracování žulových kvádrů vnějšího pláště zdí a použití místního kamene. V zásadě se používala opuka, právě pro snadnost štípání a později otloukání. V kamenné plentě levohradeckého opevnění byly mimo opuky použity v menší míře i pískovec a buližník. Takže u vnějších líců zdiva se dá očekávat jen opuka, ve vnitřním litém zdivu i přimísení toho, co bylo k dispozici.

Petrolog by mohl určit rozdílné lokality z nichž pochází v levohradecké rotundě štípané kameny a otloukané kvádříky. Naopak by mohl stanovit shodu, a tím i pravděpodobnost jedné stavební fáze. Výsledek takového výzkumu by byl pro snahu nekonečně teoretizovat o Bořivojově rotundě stejně nebezpečný, jako genetický výzkum pro stávající výklad nejstarší historie. Proto se nikdy neuskuteční.

ZH (Středa 4. ledna 2012)  ⇑

Pochopil jsem tedy, že v základech levohradecké rotundy jsou kameny nesourodé s ostatními, které Sommer považuje za prvky ze starší stavby a vy za kvádry připravované (a třeba nepovedené) pro vznikající stavbu. Sommer má výhodu, že je mohl analyzovat vč. (tipuju) ev. zbytků staršího pojiva ap., vy máte zase vědomosti o zednické praxi, a kvádry se nezdají odpovídat tak starému období.

Před několika dny jsem se stavil u třebíčské baziliky, dřív jsem si ani neuvědomil, že je ze žuly (aspoň tak jsem ten kámen odhadl), předpokládám, že proto, že snáze opracovatelný kámen v okolí není. To říkám jen proto, že vlastně nevím, z čeho jsou velkomoravské rotundy, a jak se třeba lišilo opracování kamene tam a ev. vzápětí na LH kvůli možnému odlišnému materiálu.

Taky jsem se stavil za dobré viditelnosti v Přední Kopanině, od rotundy jsem viděl tuším Varhošť, Říp by byl taky vidět, kdyby nebyl zakryt lesem. Ale to je celkem na nic, jednak je Říp vidět z půlky Čech, jednak není přesně na jih od Řípu a ani holubická rotunda není přesně v lajně. No a za téže skvělé viditelnosti jsem byl i u rotundy želkovické, rozhled je fascinující, obzorový kalendář tam musel být ložený. Mimochodem jsem viděl i 130 km vzdálené Krkonoše. No, Házmburk a Říp jsou ještě méně v zákrytu, než jsem odhadl podle mapy, zřejmě na utkvělé myšlenky fantasmagoriků 21. století tehdy kašlali...

Testoval jsem ještě nápad, zda Čihákova jeruzalémská linie nebyla vedlejším produktem arabského učence, který vyměřoval quiblu, no, Jeruzalém je v azimutu 132°, Mekka 135°, Medina 133°, muslimové se původně modlili k Jeruzalému, ale to bylo dávno (622-624), no z toho taky nic nebude, jen že zkušenosti mít mohl.

Jan Cinert (Pondělí 2. ledna 2012)  ⇑

Ve svém minulém příspěvku jsem použil nepřesnou terminologii, tak to raději hned napravím. Ve velkomoravském období se používalo lomové zdivo, jehož jednotlivé kusy byly získány "štípáním". V románském období se používaly "otloukané" kvádříky, nejprve hrudší a později pečlivěji opracované. Skutečně "tesané" kvádry se objevují s nástupem gotiky, kdy bylo používáno zubové dláto, kterým se vytvářely pěkně rovné líce kvádrů.
Na snímku vloženém 13. 12. J. Čihákem je ve 2/3 odleva viditelná svislá stavební spára, od níž jsou vlevo právě otloukané kvádříky. Zjevně se zde setkávají dva samostatně zděné bloky základového zdiva. Když se ještě zdilo z cihel, tak se pečlivě založila první šichta (řada) cihel. Potom se ze dvou prken stloukl prvek tvaru L a pevně svisle zafixoval na roh krajní cihly první šichty. Rohové cihly v dalších šichtách už se jenom přikládaly do vnitřního koutu dřevěného prvku. Tím se docílilo, že vyzděný roh byl pěkně zalícovaný a přesně svislý, aniž by se každá koncová cihla další šichty musela pokládat za kontroly svislou vodováhou.
Vlevo od stavební spáry tedy byl svislý vnitřní vytyčovací prvek pro následující blok základů, ke kterému se přikládaly opracované kvádříky, protože přesně přiložit hrubé lomové zdivo nešlo. Tolik plody mých praktických zkušeností z let "dřiny a odříkání" :-).
Snad ještě připomenu, že Bořivoj by první kostel založil za bránou, nikoliv uprostřed hradiště. Plocha za bránou ale byla prozkoumána a nic spojitelného s kostelem zde nalezeno nebylo. Pouze, pokud si to dobře pamatuji, jáma obložená kameny, příliž mělká, aby byla zásobnicí a příliš malá, aby byla pozůstatkem kostela. Podle mne to byla obřadní jáma pohanské svatyně, obdoba té, kterou nalezla J. Čiháková pod zbytky rotundy sv. Václava na Malé Straně.

Nediskutovali jsme zde o přemyslovských denárech, což je asi dobře, protože to vyžaduje větší znalosti. Konkrétně já je nemám, přesto jsem do článku o prvním pražském mostu přidal kapitolu o tzv. Svatováclavských denárech s jiným úhlem pohledu. Možná by to někoho mohlo zajímat.

ZH (Pondělí 2. ledna 2012)  ⇑

Nojo, sypu si popel na hlavu, neudržel jsem váš příspěvek ze 13.12. v paměti.

J. Čihák (Pondělí 2. ledna 2012)  ⇑

Ty kvádříky jsou trochu bachraté, vyštípnuté a některé lichoběžníkové, prostě opravdu nepovedené.

ZH (Pondělí 2. ledna 2012)  ⇑

Pokusil jsem se něco udělat s tím ukládáním, sice lze uložit do historie nově změněná data, ale tím se neprovedou složité výpočty, jejichž výsledek se do stránky vypisuje, a byly by sice nové údaje, ale se starými výpočty, což nejde. A provést ty výpočty i takto by sice šlo, ale musel bych do toho zase naplno zabřednout a doufat, že nic nepokazím. Zatím je tam tedy při ukládání do historie upozornění, že je třeba nejdřív vše uložit.

Levý Hradec - to jsou zajímavé argumenty, nevím, jaký fakt vedl autora hypotézy k tvrzení, že jde o kameny ze starší stavby, ani jaký měly kameny charakter. Vy asi víte, kde se o tom píše, já to bohužel zapomněl. Výhledově si chci půjčit ono Castrum Pragense 4.

Jan Cinert (Pondělí 2. ledna 2012)  ⇑

Z. H.: Díky za opravu uložené stránky s Děvínem a vysvětlení. Uvědomuji si, že jsme to tu už nějak řešili, ale já z toho díky časové prodlevě nějak vypadl a postupoval tak, jak jsem se to v počátcích naučil.

Jan Cinert (Pondělí 2. ledna 2012)  ⇑

Opět se zde diskutovalo o základech rotundy sv. Klimenta na Levém Hradci. Můj názor je stále tentýž, jedná se původně o kostel z doby kolem přelomu 11. a 12. století, ke kterému byla přiřazena místní pověst o jeho postavení knížetem Bořivojem. Ta se uplatnila již ve výsledné redakci legendy Diffundente ve 12. století.
Na použití opracovaných kvádříků v lomovém zdivu základů mám pohled vystudovaného stavaře, který od 16 let chodil si přivydělat na stavby. Takový pohled archeologům a teoretickým historikům obvykle chybí. Vytvoření kvádříků v dostatečném množství je pracná a časově náročná záležitost, a tak je nemožné, aby se provedly základy z lomového zdiva a pak se teprve začaly tesat kvádříky. Musely se začít vytvářet nejpozději již během zdění základů. Potom není nic zvláštního, že v některých místech důležitých pro dodržení vytyčeného půdorysu, byly kvádříky, třeba i právě nepovedené, použity v základech. Proto jsou také právě na přechodu lodi v apsidu.
Dřevěné předrománské kostely u nás nikdo nikdy neviděl, ani jakékoli jejich pozůstatky. Je nemožné, aby z Moravy se navrátivší Bořivoj nechal postavit dřevěný kostel, když se na Moravě již půl století stavělo z kamene a nikdy tam žádný dřevěný kostel nebyl. O tom, zda vlastně vůbec spojovat Bořivoje s Levým Hradcem jsou již pochybnosti (nevím teď z hlavy s jistotou autora).
Jestliže mají zmíněné kvádříky pocházet z Bořivojovy starší církevní stavby (neidentifikovatelné), tak její stavebník o 100 let předběhl dobu. V době Velké Moravy se kvádříkové zdivo nepoužívalo. Zároveň nemohou kvádříky pocházet z dřevěné stavby knížete Bořivoje.
Jsou to tedy jen zmatené hypotézy snažící se za každou cenu nalhávat, že Bořivoj postavil kostel sv. Klimenta, aby se stávající výklad nemusel měnit.

ZH (Pondělí 2. ledna 2012)  ⇑

Do historie se ukládá adresa, která je v tu chvíli v adresním řádku prohlížeče. Tudíž je třeba napřed uložit obě sekce, tedy zašupovat a zaspojovat, nezapomenout ev. zatrhnout, že jde o azimut a ne spojnici dvou GPS souřadnic. Taky mě to štve, ale jak se to tvořilo postupně bez předchozího plánu, došlo k takovýmto problémům. Časem zkusím udělat, aby se při uložení do historie neukládal stávající adresní řádek (kde ještě nejsou obsaženy změny neuloženého formuláře), ale aktuální obsah formuláře.

Jan Cinert (Pondělí 2. ledna 2012)  ⇑

Chtěl jsem zkusit datovat baziliku na Děvíně, ale nějak blbne Azor. Po šupnutí se vynulují zadané údaje o zemské šířce a délce a zobrazí se podivné azimuty. To co mi to dává jsem na ukázku uložil.

J. Čihák (Pátek 30. prosince 2011)  ⇑

Našel jsem starší fotografie zdiva z akropole hradiště Závist, viz 1 a 2. Můžeme se jenom domnívat, jak vypadala celková konstrukce staveb. Názory jsou různé. Příkladem může být rekonstrukce domu z keltského hradiště na hoře Santa Tegra, 2. stol. př.n.l..