Jan Cinert (Pondělí 2. ledna 2012)

Opět se zde diskutovalo o základech rotundy sv. Klimenta na Levém Hradci. Můj názor je stále tentýž, jedná se původně o kostel z doby kolem přelomu 11. a 12. století, ke kterému byla přiřazena místní pověst o jeho postavení knížetem Bořivojem. Ta se uplatnila již ve výsledné redakci legendy Diffundente ve 12. století.
Na použití opracovaných kvádříků v lomovém zdivu základů mám pohled vystudovaného stavaře, který od 16 let chodil si přivydělat na stavby. Takový pohled archeologům a teoretickým historikům obvykle chybí. Vytvoření kvádříků v dostatečném množství je pracná a časově náročná záležitost, a tak je nemožné, aby se provedly základy z lomového zdiva a pak se teprve začaly tesat kvádříky. Musely se začít vytvářet nejpozději již během zdění základů. Potom není nic zvláštního, že v některých místech důležitých pro dodržení vytyčeného půdorysu, byly kvádříky, třeba i právě nepovedené, použity v základech. Proto jsou také právě na přechodu lodi v apsidu.
Dřevěné předrománské kostely u nás nikdo nikdy neviděl, ani jakékoli jejich pozůstatky. Je nemožné, aby z Moravy se navrátivší Bořivoj nechal postavit dřevěný kostel, když se na Moravě již půl století stavělo z kamene a nikdy tam žádný dřevěný kostel nebyl. O tom, zda vlastně vůbec spojovat Bořivoje s Levým Hradcem jsou již pochybnosti (nevím teď z hlavy s jistotou autora).
Jestliže mají zmíněné kvádříky pocházet z Bořivojovy starší církevní stavby (neidentifikovatelné), tak její stavebník o 100 let předběhl dobu. V době Velké Moravy se kvádříkové zdivo nepoužívalo. Zároveň nemohou kvádříky pocházet z dřevěné stavby knížete Bořivoje.
Jsou to tedy jen zmatené hypotézy snažící se za každou cenu nalhávat, že Bořivoj postavil kostel sv. Klimenta, aby se stávající výklad nemusel měnit.