ZH (Pondělí 9. ledna 2012)  ⇑

Ze serveru mapy.1188.cz jsem porovnal turistickou a dnešní katastrální mapu viz. To v lese jsou kameny dle turistické mapy, to na poli jsou parcely dle katastru, každý proužek má své číslo parcely.

ZH (Pondělí 9. ledna 2012)  ⇑

No, v azimutu 44.5° je v zákrytu Hazmburk a Sedlo. Azor ukazuje pro rok -4713 trochu míň, než jak píšete, ale záleží na obzoru atd. Ve směru letního slunovratu je Ronov, každopádně obzorový kalendář tam má skvělé podmínky. Rovina je také velmi vhodná pro výšinné hradiště všech dob i z obranných důvodů, jak známo, cosi se tam i našlo.
Taky mě napadlo, že balvany bylo poseto i pole, říkal jsem si, že z panského pole kameny odklidili na kraj a tam pak nechali plahočit se bezplatné nájemce, aby si to upravili. Tak jsem si říkal, že umístění balvanů může být směs pravěkého a novověkého působení. I když jednodušší by asi bylo - v novověku - kameny svalit ze srázu dolů a ještě by byly využitelné pro stavební účely, ostatně to je i tak pravděpodobné.
Nicméně pořád mi intuice říká, že současné kamenné řady o pravěku nic nevypovídají.

Franta (Pondělí 9. ledna 2012)  ⇑

Článek, na který odkazuje Jan Čihák, má přínos v tom, že ukazuje východ Slunce nad Řípem. Ukazuje ho v době, která je archeoastronomicky zajímavá. Tedy v době, která je označována jako "Beltine". Cenné je také to, že z obrázku vyplývá, že "úhlová šířka" Řípu na obzoru je o něco větší než je "úhlový průměr" Slunce. Z toho plyne, že mohly být dobře určeny dny, kdy se Slunce vrací nad Říp a následně pak mohl být vypočten den slunovratu.

Rovina je pláň, která je z velké části tvořena polem, které je prosté větších kamenů. Ale i na tomto poli dříve prý stály menhiry. Některé prý byly odtaženy na okraj pole, největší, který byl prý někde uprostřed pole, byl prý pokácen do vykopané jámy a někde, pod úrovní pole, tam prý pořád je. To by mohly být "ty chybějící radiály", o kterých se zmínil Jan Cinert.

Když se spočte azimut kamenů Pagas a Gibbon (oficiální souřadnice: P: 50.22382, 13.69225 a G: 50.22605, 13.69572 - vychází jejich azimut trochu méně než 45 stupňů. Azimut východu Slunce o letním slunovratu (data a metodika Z. Ministr) je pro rok 2000 51,56 stupně, pro rok -5000 50,19 stupně. Hodnoty deklinace Slunce pro dobu starší než je 5000 BC nejsou uváděny (vztah podle Newcomba)
Z toho pohledu je otázka, jak přišla autorka článku na datum 4500BC, které je v článku uvedeno jako datum vzniku stavby odvozené z poloh kamenu Pegas a Gibbon. Pro 4000BC vychází azimut 50,32.

Azimut spojnice P-G menší než azimut východu Slunce o letním Slunovratu by mohl být spojen z "nejsevernějším východem Měsíce".

ZH (Neděle 8. ledna 2012)  ⇑

PS ještě jeden odkaz, dílem též od Helšuse.

ZH (Neděle 8. ledna 2012)  ⇑

Frantova příspěvku jsem si na mobilu nevšiml, a tak jsem teď našel pojednání na jaroslavhelsus.cz.
To o novověké parcelaci ovšem koreluje s mým původním názorem (to ale Helsus vyvrací). Znám trochu krajinu na Jistebnické pahorkatině, která je poseta balvany ledovcového původu (z poslední doby ledové) a samozřejmě obdělávané pozemky jsou jimi ohraničeny, jak je lidi odklízeli na meze. Nebo na hromady. Samo sebou že se tam našla spousta "menhirů", zkrátka v seskupení kamenů byl jeden virgulí označen za menhir...
Některé bludné kameny údajně (podle oficiální vědy) pocházejí až ze Skandinávie.
O kounovských kamenech jsem se dočetl, že jsou křemencové (usazeninová hornina), někdo dokládal, že musely být přeneseny lidmi, neb jsou na povrchu opukové desky Džbánu, no ale jsou omleté, tedy dle mého amatérského názoru ledovcové.
Zpochybnění novovékého vzniku spočívá v tom, že středověké úlomky keramiky byly v mladších vrstvách, než je konstrukce kamenných řad, no ale probíhala tam orba.
Omlouvám se za popletení majitele panství, ač to snad původně patřilo Kolovratům v té době již Schwarzenbergům.
Vždycky mě zajímalo, proč je vídeňský sáh o deset cm delší než český, zda Češi byli menší, nebo vídeňský je prostý rozsah jednoho člověka a český několika lidí se spojenýma rukama.

Ještě se omlouvám, že jsem komentoval problém s Markvarticemi, ač jsem měl v mysli nedaleké jiné hradiště.

Jan Cinert (Sobota 7. ledna 2012)  ⇑

Již dříve jsem se ztotožnil s Frantou odkazovaným článkem. Závodiště to nemůže být, protože chybí start a cíl. Pro observatoř chybí radiály závislé na pohybu Slunce po obzoru, jsou to jen souběžné linie nepřesně ve směru sever - jih (GE 50 13 27.53, 13 41 38.29). Pouze zcela hypoteticky by některé velké balvany mohly být pozůstatky pravěké svatyně a menší byly vysbírány z parcel a položeny na jejich hranice. Je však otázka, jestli s těmi velkými bylo skutečně hýbáno.

Franta (Sobota 7. ledna 2012)  ⇑

A znáte tohle?
Viz přiložený PDF soubor.

zh (Sobota 7. ledna 2012)  ⇑

Na to jsem narazel. Psal to amater,proc se tim asi profes.arch.vazne nezabyvaji? Na prvni pohled je divne,ze kameny by zustaly po par tis.letech takto na povrchu.

J. Čihák (Sobota 7. ledna 2012)  ⇑

Wikipedie: 1/ pravěké posvátné závodiště, 2/ pravěký kalendář a observatoř, 3/ středověké rozhraničení jednotlivých parcel lesa nebo polí. Nejčastěji bývá uvažována druhá možnost. Je podpořena tím, že spojnice mezi určitými význačnými kameny – promítnuty na obzor – ukazují na postavení některých nebeských těles (Slunce, Měsíc, Polárka atd.) ve významné dny v roce (např. místo, kde vychází Slunce o zimním slunovratu apod.).

Objevitelem kamenných řad je kounovský učitel Antonín Patejdl. V roce 1934 řady prozkoumal, změřil a upozornil na ně archeology i Památkový úřad. Zároveň o nich publikoval první zprávu; vyšla ve vlastivědném sborníku žateckého muzea Krajem Lučanů. Patejdl v ní kounovské řady označil za "jedinečnou praehistorickou stavbu nejen u nás, nýbrž v celé střední Evropě", která by podle něj mohla být v přímé souvislosti s halštatským hradištěm, vzdáleným od řad jen několik set metrů.

Patejdlův názor je podporován objevem spojnice Kounovské kamenné řady-Říp. Místo pro hradiště a svatyni mohlo být záměrně vybráno tak, aby z nich byl vidět východ Slunce nad Řípem o svátku Beltine.

zh (Sobota 7. ledna 2012)  ⇑

Jedine soustredene usili naseho tymu by mohlo vnest jasno,jak vznikly Kounovske rady:). Mel jsem zatim zato, ze ledovcem zavlecene kameny odklidili ze svych policek hornici z Peruna,kterym je rozdal na bezcene pude hrabe nevim uz jaky,snad Kolowrat. Taky bo to mohly byt pristavaci drahy pro letku mimozewstanu ci olympijsky stadion,jak jsem se krom kalendare pravecanu docetl v encyklopedii

J. Čihák (Pátek 6. ledna 2012)  ⇑

Kounovské řady-Říp-Slunce a keltský svátek Beltine.
Článek o pozorování.

zh (Pátek 6. ledna 2012)  ⇑

Nedavno jsem to cetl,ted nemuzu,ale byl tam problem,ze je to blizko rozlehleho hradiste a dalo se tak vymerit cokoli. Jinak doporucuji zadavat data do Azoru pres mou gmapu,sice se tam nepohodlne presouva usecka,ale pak uz je to prakticke.

J. Čihák (Pátek 6. ledna 2012)  ⇑

Východ Slunce nad čedičovým kuželem Veliš pozorovaný ze svatyně u Markvartic, foto F.Táborský.Uložil jsem do seznamu. Nepřesnost v turistické mapě (mapy.cz) způsobila, že jsem netrefil nejvyšší bod Veliše. Azimut se téměř shoduje s východem Slunce o rovnodennosti.

zh (Čtvrtek 5. ledna 2012)  ⇑

PS Melo by to byt https://zhola.com/vychodySlunce/formular.php

zh (Čtvrtek 5. ledna 2012)  ⇑

J.Cihak - ten prvni odkaz - php program - jsme resili pred rokem,dokonce je tady nekde na strankach. Ale jsem v Jeseniku a mam jen mobil. Mel nejake mouchy byly myslim diskutovany na jejich i nasich strankach,ze je pekny,ale zcela nepresny,psal tam tusim nejaky Cechoamerican. Asi pg nepocital s refrakci. Ten druhy neznam.
J.Cinert - stejne bychom meli nastudovat cele CP4