ZH (Středa 11. ledna 2012)  ⇑

To jsem pochopil, ale když máme výjimečně k dispozici místní pylovou analýzu...

Jinak severojižní cesta při východním okraji řad, která rozděluje Rovinu, byla hranicí mezi panstvím Schwarzenbergů a knížetem Adolfem Domauschitz (vesnice, v jejímž katastru to je, se jmenuje Domoušice).
Čili Schw. mohli odvalit kameny ze svého pole na okraj pozemku. Kolem r. 1850 byl reliéf krajiny shodný s dnešním, čili lom už byl v dnešní dispozici.

Pokud se podíváte na ortofotomapu oblasti nečemických řad, dodnes jsou tam okrsky lesa s různým porostem rozděleny přibližně tak, jak probíhají řady. Zajímavé je, že na starších ortofotomapách je tam les souvislý, že by restituce? Třeba by se v podrobné katastrálce našlo, o co jde.

J. Čihák (Středa 11. ledna 2012)  ⇑

Měl jsem na mysli posvátné rostliny, které obsahují především halucinogenní látky.

Wikipedie: Blín černý roste na rumištích, v příkopech a kolem cest nebo jako plevel na polích a zahradách, zejména pak v teplejších oblastech. Upřednostňuje sušší písčité až hlinité výživné půdy a slunná stanoviště. Patřil mezi posvátné rostliny pohanských Germánů, kteří ho pěstovali na zvláštních „svatých políčcích“. Byl používán při věštění, ovlivňování počasí a léčení.

Keltové blín nazývali Belenos a byl zasvěcen bohu Belenovi.

ZH (Středa 11. ledna 2012)  ⇑

Posvátné rostliny? No, pšenice, žito, oves, ječmen a vřes tam byly nalezeny.

Proč byly velké kameny v řadách podloženy drobnějšími - odhadl bych, že proto, aby děti, ať už pravěkých, nebo novověkých zemědělců, nebyly při hře zavaleny.

Nicméně zajímavé je, že v oblasti Starého hradiska jsou místní názvy U kamenného stolu a U mohyly. Proč na hradisku nebyly nalezeny stopy obytných budov - na nepřístupných kopcích budovali Keltové refugia (útočiště), která byla využívána jen v dobách napadení pro obyvatele okolí.

J. Čihák (Středa 11. ledna 2012)  ⇑

To jsem převzal z článků, samozřejmě řady tam míří jen přibližně. Od valu je vidět Výrov.

ČRo: Řady míří na nebe.

O Kounovských řadách se také spekuluje jako o symbolickém posvátném poli osetém kameny místo obilím. A co když to bylo posvátné pole, kde byly pěstovány posvátné rostliny? Které to mohly být?

ZH (Středa 11. ledna 2012)  ⇑

Nějak nevidím, že by řady mířily na Výrov, i když to tak Helsus kreslí, nicméně pod az. 32°, jak to myslíte?
Pořád se mi nezdá, když z obrovských keltských valů jsou jen terénní nerovnosti, že by nějaká řada kamenů přetrvala viditelně na povrchu tisíce let.

J. Čihák (Středa 11. ledna 2012)  ⇑

Nečemické kamenné řady ukazují na nedaleký vrch Výrov, kde se nachází hradiště Kuk. Překvapil mě azimut spojnice: k vrcholu 66,85˚, k náhorní plošině 61˚-73˚, průměr 67˚.

ZH (Středa 11. ledna 2012)  ⇑

No, nevím.
Pegas a Gibbon u kounovských řad jsou široké kameny, 1,5-2,5 m, vyčnívají jen 30-40 cm nad povrch, mají tendenci se rozpadnout na menší kameny. Nevím jak jsou vysoké, odhadl bych, že ne moc, že jsou pozůstatkem křemencové krusty. Další podobný kámen je na západě vně řad. Tyto velké kameny nevypadají, že by s nimi někdy někdo hýbal, rozpadly by se. V řadách jsou větší kameny, třeba půlmetrové, ty ovšem víceméně leží na povrchu nebo v malé prohlubni, mezi nimi jsou v řadě malé kameny zvící hlavy, které lze odsunout nohou. V oblasti Roviny, kde jsou řady, je na severní straně opuštěný rozsáhlý opukový lom, který ubírá část celé tabule. Řady jsou více patrny na severní polovině areálu. Bohužel nemám žádné znalosti o praxi lámání opuky, předpokládám, že se na stavební kámen odebírala postupně shora, nahoře při lomu jsou taky pozůstatky povrchových opukových lomů. Tak mě napadlo, že nevhodné křemencové kameny při odkryvu opuky odsunuli dál od lomu do centra Roviny. Pak třeba toto místo pronajali dělníkům na políčka a ti kameny odsunuli na meze.

Jinak Rovina je obrovské území, příliš velké na hradiště. Staré hradisko má plochu velkou tak akorát. Výhled z Roviny je omezen jak Pravdou, tak Džbánem aj., dnes pochopitelně stromy. Nejlepší výhled by byl na Středohoří v oblasti Loun.
Tipnul bych si, že možná i nečemické řady vznikly jako hranice pozemků.

J. Čihák (Úterý 10. ledna 2012)  ⇑

Nečemice, článek, obrázky.

Jan Cinert (Úterý 10. ledna 2012)  ⇑

Já jsem to pochopil tak, že brázdy jsou podle výzkumu vůči řadám pozdější stratigraficky. To je celkem jasné, protože nejdříve odstranili kameny a potom orali. Opuka je druhohorní a křemenec třetihorní, proto je křemenec nad opukou, ať už byl dotlačen ledovcem ze severu nebo nikoli.

ZH (Úterý 10. ledna 2012)  ⇑

Zpráva o pylové analýze v kounovských řadách viz.
Našlo se tam množství stop po obilovinách (pšenice, oves, ječmen, žito), taky vřes (to autorovi hned připomnělo Kelty...) atd. Nicméně stáří autor nedokázal určit, v Souhrnu však píše "Na základě pylových analýz je možno předběžně a s velkou opatrností sdělit, že zjištěná pole by mohla být středověkého či mladšího stáří. To však nelze říci o samotných kamenných řadách, jejichž stáří může být vyšší."

Balvany jsou většinou poměrně malé, omleté, někde je psáno, že na povrchu opuky byla křemencová krusta. Tak bych si tipnul na lokální působení ledovce. Někde se totiž píše, že kameny musí být odjinud, protože kde by se vzaly na opukovém podloží.

ZH (Pondělí 9. ledna 2012)  ⇑

To je pravda. Místní názvy asi nerozlišovaly stáří valů. Pozoruhodné je, jak píše JH, že i východně od řad byla provedena skrývka ornice až na podloží na ploše více než 300 m2 a nic se nenašlo, ač v okolí této stolové hory byly hojné nálezy od paleolitu po současnost.

Franta (Pondělí 9. ledna 2012)  ⇑

Možná bylo "Velké Hradisko" tam, co je dnes hrad Pravda

ZH (Pondělí 9. ledna 2012)  ⇑

Je tu jedna potíž, porovnával jsem tři nákresy a níže uvedenou turistickou mapu, navzájem se neshodují, těžko říct, jestli je jeden od ruky nebo blbě vyfocený nebo věrný, řady jsou na něm nesouběžné, druhý je přesně rovnoběžný, na turistické mapě to rovnoběžné není, ale možná je to jen schematické. Na ortofotomapách řady vidět nejsou, jen průseky, které nemusí být přesně souběžné se řadami. Doufám, že to někdo zaměřil pásmem ap., ale který nákres je přesný, nevím. Byl jsem tam asi před 3 lety, les brání pořádné představě. Překvapilo mě, jak je většina kamenů malá. Argument, že tam schází opukové kameny, je asi lichý, protože ty lidi jistě vysbírali na stavbu domů.
To svalení ze srázu jsem myslel tak, že na východě je velký lán, odkud by se balvany do prostoru řad odvalovaly se zbytečnou námahou. Další věc je, že lán byl původně rozparcelován a tedy tam možná byly meze. Možná by něco věděli kolchozníci z doby před 50 lety... Nejstarší ortomapa z r. 1953 už má lán a na místě řad je cosi jako mlází. Nicméně jsou záznamy od objevitelů řad, ti by si asi analogie s mezemi všimli, pokud by nebyli pod vlivem své hypotézy...
No, abych taky přišel s hypotézou, z výšky reliéf kopce vypadá jako letící postava s pěkným pásem tvořeným řadami (že by krátkozraký ctitel Oriona?). V oblasti hlavy je nejvyšší bod. Kde asi mělo hradiště akropoli? Proč se onen severní ostroh jmenuje Malé hradisko? Škoda, že území není pořádně prozkoumané, nebo o tom nevíme, jsouce zahlceni jen záhadologickou literaturou.
Jak je kopec rozlehlý, tak např. směr k Řípu obnáší z obou konců rozdíl 2°, otázka je, kde by měli dávní obyvatelé observatoř, kdybychom nevěřili na prehistorický původ řad.

Franta (Pondělí 9. ledna 2012)  ⇑

Ostroh, na kterém jsou valy (Malé hradisko), a o kterém se píše, že tam byla nalezena "opuková munice", ale žádný sídlištní objekt, je orientován téměř ideálně slunovratovým směrem.
Souřadnice čelního valu: N50 14 01.9 E13 41 38.9

Jan Cinert (Pondělí 9. ledna 2012)  ⇑

Pro jistotu raději upozorňuji, že řady nejsou přesně ve směru S - J, jak se uvádí a zakresluje. Podle GE je odchylka asi -2,5°, což je podle mne na stavbu podle astronomických principů hodně. Nebo to odpovídá změně deklinace?

Nežli kameny odklidit svržením se svahu, je jednodušší je odvalit jen na stranu a zároveň je to praktické pro vytvoření meze. V tom bych rozpor nehledal. Podle mého názoru má smysl řešit pouze to, zda jen některé velké balvany mohou být pozůstatkem svatyně, byť i v tom jsem skeptický. Řady jsou podle všeho až novověkého původu. Zprávy pamětníků o bývalém kamenném kruhu také mohou být poněkud subjektivní vzpomínkou jen na tehdy více viditelné balvany z řad.