Jan Cinert (Středa 9. dubna 2014)  ⇑

ZH: "Mám problém uvěřit, že změna g v h na přelomu 12. a 13. st. se týká výslovnosti hlásky a ne jen zápisu."
Ona by ta úvaha vypadala lákavě, ale je problém, jak jí doložit. Znamenalo by to, že první vlna osídlenců si přinesla z Ukrajiny hlásku H. Více východoslovanská druhá vlna by znala pouze G a v 10. století s pomocí staroslověnštiny by G získalo převahu, nebo se jen používalo v písemnostech, přestože by velká část populace vyslovovala H.
Pokud jsem se dobře díval, tak v latinských zápisech názvů lidů se H objevuje jen v Heveldi (lid), Hevellun (země) - Havoli. U takové ojedinělosti není jasné, jestli nebyl zapsán název lidu a země podle tradičního geografického názvu pocházejícího od Germánů, podobně jako se zapisovalo Bohemani a Bohemia.
Tvůrci razidel mincí by byli pod vlivem staroslověnštiny, což asi ano, ale používajíc latinku na nápisech, by nebyli schopni své psané G, snad vyslovované jako H, přenést na latinské H.
Nedokážu posoudit, do jaké míry by to bylo průchodné.

ZH (Úterý 8. dubna 2014)  ⇑

Snažil jsem se tehdy ty koncovky dohledat, protože to nevím, ale nic jsem nenašel, doufal, že později ano, ale zapomněl jsem. Zatím tento stav trvá ;).

Jan Cinert (Úterý 8. dubna 2014)  ⇑

Asi trochu zapadla moje nadhozená otázka z 2. 4.: "Jako nelatiník jsem dosud pasívně přijímal, že v Nitraensi a Pragensi je koncovka -ensi. Teď jsem poněkud znejistěl, není tam vlastně koncovka -si? To by pak kořen byl Pragen od Pragani - Pražani?"

Teď jsem si k tomu uvědomil, že i naše slovotvorná přípona -an- je obvyklá u obyvatelských jmen. Například Praž-an-i, Morav-an-i, Nitr-an-i. Výjimečně se dá říct i trh-an-i, ale už ne třeba vod-an-i, jen vodáci.

Tak mne k tomu napadlo, jestli v Prag-en-si není zakuklená naše přípona -an-, doplněná o latinskou koncovku -si.

ZH (Neděle 6. dubna 2014)  ⇑

Je to hrozně sympatickej pán, znám ho trochu osobně, je tam knihkupcem, myslím, že to soustavně nestudoval.

Jan Cinert (Neděle 6. dubna 2014)  ⇑

Dodatečně mi to tak trochu připadá, jako by si p. Navrátil dříve přečet můj článek a pak mu to splynulo s dr. Dragounem, jakožto uznávaným odborníkem na Juditin most. Tím umístěním severní věže na Dražického náměstí mohl totiž také mínit mojí lokalizaci na roh tohoto náměstí.

ZH (Neděle 6. dubna 2014)  ⇑

O těch tématech p. Navrátila mám tytéž informace jako vy, tak to asi je nějaké nedorozumění.

Jan Cinert (Neděle 6. dubna 2014)  ⇑

ZH: Tak jsem pořád nevěděl jestli tam mám jít, až mi datum nakonec uteklo. Teď hodně lituji, že jsem tam nešel. Ach jo, kdybych byl býval věděl, že tam bude tak málo lidí.:-)

To jsou hodně zvláštní věci, co tam ten p. Navrátil říkal:
- Na Dražického náměstí bylo v severozápadním koutu (ČP. 62 a 63) nalezeno románské zdivo náležící biskupskému dvoru, vysunuté před románskou hradbu s jakousi fortnou.
- V Lužického semináři 2 byl nalezen pilíř Juditina mostu, nikoliv základy další věže.
- Spekulace o tom, že první most nevedl přes Vltavu, ale k brodu, pochází z 21. 9. 2011, kdy jsem o tom zveřejnil článek na svém webu. Že by dr. Dragoun o tom někdy něco uvedl vůbec nevím.

S -J- to byla taková myšlenka, aby se na teorii o Per-aha dalo něco najít podle "plaja" - "plaža" (pláž), neboť pláž je také "bereg", jen mořský, a má stejný základ po přeměně r - l.

Jenže, kdyby se psalo -g- a vyslovovalo -h-, tak bychom říkali Johan a psali původně Jogan a ne Jan. Je k tomu Kosmova narážka ohledně Hemmina epitafu: Hemma skvěla se jak gemma. Já bych to viděl tak, že Kosmas slyšel rozdíl mezi h- a g-.

Franta: To je pravda, vždyť se tak běžně psalo v 19. století a pořád na to narážím v historických knihách té doby. Významově Mág a Máj je totéž podle Magde a Mája, obojí Dívka, tedy přibývajícího srpku Měsíce. To jsme zase u toho posunu o asi 1/8 roku od jarní rovnodennosti. Chtělo by se komletně dovzdělat ohledně vývoje češtiny, jenže kde na to vzít čas?

ZH (Neděle 6. dubna 2014)  ⇑

Jak jsem vás zval na exkurzi do malostranské Juditiny věže, tak to probíhalo tak, že jsme byli i s manželkou čtyři návštěvníci, prohlídli jsme si věž až do krovu, krom dvou podzemních pater, kam se nesmí.
Pan Navrátil hovořil mj. o tom, že prý severní mostecká věž není na půdorysu věže románské, ta prý byla na Dražického náměstí. Pak prý našli základy další věže blíže k mostu, prý v místě domu U Lužického semináře 2 (?). Nevíte o tom?
Taky říkal, že dr. Dragoun se domnívá, že první most přes Vltavu nešel přes celou řeku, ale přes bažiny k brodu ;). Z jaké doby je tato spekulace, nevím.

ZH (Neděle 6. dubna 2014)  ⇑

Nevyznám se v tom, ale soudím, že problém s g jako j atd. atd. pramenil z toho, že latina měla 21 písmen a čeština nyní 42 a dřív asi ještě víc. J latina vůbec nemá. Takže dlouhé í se zapisovalo v 15. st. jako ij, později jen j, g jako ǧ.

Mám problém uvěřit, že změna g v h na přelomu 12. a 13. st. se týká výslovnosti hlásky a ne jen zápisu.

Franta (Neděle 6. dubna 2014)  ⇑

A Mácha napsal Mág a to není ještě ani 200 let.

Jan Cinert (Pátek 4. dubna 2014)  ⇑

Vzpomněl jsem si, že jsme tu dříve narazili na to, že v řeckořímském prostoru bylo někdy psáno a vyslovováno H- a někdy ne. Začíná to už u boha Herma (Hermes), který byl v mykénském písmu zapsán jako Erematio. A tím je problém, jestli H- bylo původní složkou kořene a odpovídá tomu "Germes", nebo přidáno jako protetické.
U nás se zase od hora (hodina) a hors (kůň) dospělo k orloj a oř, takže H-, jako neslyšené, bylo vypuštěno. Přitom hora a hors mají praevropskou spojitost s gora (hora). Podle toho jak na "horu" vystoupal sluneční "oř", tolik bylo "hor", či lépe, taková byla "hora". Takže jsme zase u toho, že kdyby etymologové přestali vymýšlet indoevropejské zhůvěřilosti, a zabývali se takovými konkrétními problémy, bylo by líp. V naší záležitosti bych se proto přiklonil k, byť pozdějším, dokladům, že H- bývalo vynecháno.
Na druhou stranu, Praga a hypotetické Praja, je obojí palatalizovaně Praža. Což by také chtělo prozkoumat. Staročesky se někdy Vojtěch psalo jako Wogtiech.

Jan Cinert (Čtvrtek 3. dubna 2014)  ⇑

Ohledně filologického vzdělání jsem na tom obdobně. Ale dá se přihlédnout k historické časové ose. U západních Slovanů proběhla přeměna G na H od konce 12. století a ve 13. století. Proto i ukrajinská "synahoha" bude přeměna dost pozdní. U Římanů se ovšem dostáváme až k praevropským výpůjčkám, kde je otázka, jak to vlastně doopravdy bylo. A tady já se také neumím vyslovit zodpovědně, jak to bylo s H, G a Q. Podobně u Rusů by to chtělo odborníka, aby vysvětlil, zda je u nich náhrada H za G spontánní, nebo pod vlivem dodatečných mluvnických pravidel.

ZH (Čtvrtek 3. dubna 2014)  ⇑

Na té námitce o výslovnosti něco je. I když - Rusové neumějí také vyslovit h, a já jsem pro ně Gomola ;). Naopak Ukrajinci říkají synahoha, hymnasium atp. Římané utvořili z ahwa aqua, tedy znělou souhlásku.
Asi bych se do toho neměl motat, když v tom nemám bazální vzdělání.

Jan Cinert (Čtvrtek 3. dubna 2014)  ⇑

S vrchností máte pravdu. Já jsem podstatu problému pochopil tak, že jde o to, zda bylo před založením Prahy osídlení a jestli byl název Praha přenesen od starousedlíků na Slovany. Proto ta má argumentace. Dřívější osídlení bylo v Bubenči a Dejvicích, takže místo pozdější Prahy nemuselo mít jméno a název mohl vzniknout až při založení Prahy.

Jestliže Kelt nebo Germán vyslovil Per-aha, tak Slovan to nedokázal vyslovit. Buď -h- neslyšel plnohodnotně, jen jako přídech a ne jako samostatnou hlásku, nebo slyšel, ale stejně neuměl vyslovit. Řekl by Per-aja podobně, jako ten kdo dnes neumí říci R a místo kráva řekne kjáva. Celkem podrobně je toto pojednáno ve fotbalovém seriálu Okresní přebor.

ZH (Středa 2. dubna 2014)  ⇑

Pravda, že manuálně pracující obyvatelstvo nedlelo na výšinných hradištích, ale vrchnost ano. Přinejmenším od Keltů dále. Brod byl vždycky strategický z obchodního i vojenského hlediska, a mírová idyla existuje jen v pohádkách.

Per-aha se ke Slovanům dostalo přes Kelty a Germány.