J. Čihák (Středa 31. března 2010)  ⇑

K poslednímu vysvětlení bych chtěl dodat, že biblické apokalypsy jsou popisovány obrazně a symbolicky. Někteří mystikové přestávali důvěřovat svým současným prorokům a nabyli přesvědčení, že Konec světa začne přicházet nepředvídatelně podle biblického tvrzení "až přeteče Hospodinův pohár trpělivosti". Blouznění proroků považovali za nevysvětlitelné a proto hledali lepší způsob jak předpovědět onen den. K tomu byl asi nejvhodnější pravidelný pohyb těles na báni nebeské. Náhlá nepravidelnost na tomto "božím orloji" by předznamenala, že už to nenápadně začíná. Samozřejmě, je to jenom spekulace a skutečný původ linie mohl být jednoduchý. Někomu třeba připadalo, že východ Slunce o zimním slunovratu velebně symbolizuje narození Krista. Slunovratová linie vycházela z křesťanského učení, ikdyž, byla tak trochu kacířská. Ovšem tyhle úvahy k ničemu nevedou a proto jsem od nich upustil. Podobné je to s koncem kalendáře Mayů. Jádro Galaxie není vidět a tak asi dokázali vypočítat jen precesní cyklus. Jeho relativní mezník, který je koncem kalendáře, se záhadně shoduje s datem, kdy Země a Slunce budou v linii se středem jádra Galaxie. Tohle už nikdo neobjasní a zároveň se stále bude pochybovat o náhodě.

Stále více se mi zamlouvá myšlenka, že dvojí zdivo v jižní apsidě nepřímo dokazuje existenci starší Bořivojovy rotundy a větší Václavovy rotundy. Tvrzení, že byla zvětšena jenom apsida, není dosud dokázáno.

ZH (Středa 31. března 2010)  ⇑

Mimochodem, je zajímavé, jak je z psychologického hlediska obtížné prosadit ve vědě, zejm. neexaktní, novou myšlenku, neřku-li nový princip.
Já nemám valné historické vědomosti, horko těžko se orientuji v současném konsensuálním výkladu raného středověku. A je pro mě obtížné přečíst zcela jiný výklad, který by mi to jen zamotal a ztratil bych poslední zdání kontaktu s realitou.
Ještě obtížnější je to pro odborníka, sžitého po desítky let s konsensuálními hypotézami, ten by případným uznáním nového systému hypotéz zatratil celý svůj předchozí odborný život i díla svých autorit.
Na jedné straně jsem se setkal s tím, že mé nákresy staveb v půdorysu baziliky sv. Víta (nejsou zde uveřejněny) viděl přední odborník na dané téma a samozřejmě je nepřijal, mile je označil za milé (i když je to relativně exaktní téma a něco z toho mi připadá neprůstřelné). Já samozřejmě nejsem dotčený - i kdyby ve skrytu duše něco uznal, ev. kdyby měl svoji nekonformní teorii, je pro něj mnohem a mnohem obtížnější to veřejně uznat, resp. to svoje publikovat, aby věc obhájil před konzervativní odbornou obcí.
A na druhé straně mám stejnou tendenci nepřipustit si jiný výklad toho, co považuji za jakýsi pevný bod vesmíru. A jsem líný se do alternativní teorie zažrat. To by ostatně přineslo nebezpečí, že se člověk octne uvnitř nového systému a ztratí objektivní pohled, tak jako ostatně není objektivní ani před tím v onom starém. Tak jsem to měl se stránkami MoraviaMagna.cz.
Člověk buď musí být smířen s tím, že je alternativní a uspokojit se s obcí čtenářů, kteří se toho neštítí a věří mu, aby však přesvědčil odbornou obec, to je dnes v neexaktní vědě takřka nadlidský úkol.
Já zastávám tu první variantu a mám to ulehčené tím, že jsem nikdy ani na okamžik (doufám) nepropadl pocitu, že jedině moje hypotéza je správná. Toto bohužel čiší z publikací mnoha autorů a stanovisek odborníků, i když je nad slunce jasné, že hypotézy v tomto oboru jsou zpravidla neověřitelné.

ZH (Středa 31. března 2010)  ⇑

No, opravdu o knize nevím, rozhodně bych ji nezatajoval ;), myslím, že je zřejmé, že jsem ochoten diskutovat o jakýchkoli argumentech. Vaše stránky jsem taky neznal.
Texty jsem psal před pěti lety, kdy jsem i sháněl literaturu, pak se mé zájmy přesunuly jinam a už jsem to nesledoval, jen příležitostně.

Nedovedu diskutovat o vašich lingvistických argumentech, jen asi nikdy nebudu mít jistotu, že platí právě ta jedna hypotéza z desítek možných, když to zkrátka vědět nelze a neshodneme se možná ani, podle čeho vznikl název ulice před 20 lety u nás na sídlišti...

Přečetl jsem si vaši chronologii hradních kostelů, asi až v knize najdu vaše argumenty.

Děkuji moc za příspěvek.

Jan Cinert (Středa 31. března 2010)  ⇑

Při brouzdání na internetu jsem náhodou narazil na Vaše stránky. Jsou pěkně graficky pojednány, neskáčou na mě žádné reklamy apod., líbí se mi a blahopřeji. Jenom mě trochu v diskuzi zarazila absence informací z mé před rokem vydané knihy Bylo to jinak. Nevím jestli jste součástí ignorantské a zatajovací kampaně, která se kolem ní rozprostřela, nebo o ní prostě jenom nevíte.
Tak jenom něco. Koncovka "-a" v názvu Praga, jednoznačně ukazuje, že název je ženského rodu. Pokud by název pocházel od slova "prag", zněl by Pragov. Pokud by byl název místa odvozen od výrazu v ženském rodě, zněl by Pragín. Jednoznačně je potom Praga název země na prazích, tedy vyvýšeninách, nikoliv názvem místa. Proto také Pražský hrad nemá jméno, ale je to hrad v zemi Praga, čili Pražský hrad.
Zajímavé je, že zde proběhla diskuze o rotundě Panny Marie. Skutečně Bořivojův kostel musel být zasvěcen Panně Marii a byla to rotunda v místě pozdější větší rotundy, rovněž Panny Marie postavené Boleslavem I., která je stále považována za sv. Víta, postavená sv. Václavem. Ten pouze přesvětil kostel Na Baště - "před pánem již krásně vystavěný" na sv. Víta.
Případné dotazy k počátkům Prahy je možno též směrovat i na www.bylotojinak.cz. Rád odpovím podle svých sil a schopností.

ZH (Úterý 30. března 2010)  ⇑

Ta teorie se strachem z konce světa je velmi pěkná, jen nevím, jestli to odpovídá dobovému rozvoji znalostí. Na jedné straně u Mayů předpokládáme obrovské znalosti, na druhé možná podceňujeme středověké učence - shodujeme se sice, že dovedli na desetinu stupně přesně vyměřit směr k Jeruzalému, ale že by rok od roku trnuli, jestli se Slunce zase vrátí, to se mi nezdá. Spíš je mohly strašit ty delší cykly, precese, divergence kalendářů, či co ještě. A jestli měli přesné astroláby, asi by nepotřebovali měřit tak primitivně.
Samo sebou vše záleželo na konkrétních lidech a jaké prostředky či učence měli v tu kterou dobu k dispozici, kór, jestli šlo o arabské geometry.

J. Čihák (Úterý 30. března 2010)  ⇑

Ještě k těm nejasnostem ke konci/počátku platónského roku. Podle současných astronomických výpočtů bude dne 21.12.2012 ležet Země, Slunce a střed Mléčné dráhy přesně v jedné linii. K tomu dochází jednou za 26 tisíc let. Přibližně za tutéž dobu proběhne precesní cyklus (platónský rok), jehož konec/počátek je relativní. Podle mého názoru mayští kněží byli schopni určit mezník galaktického cyklu, který si vzhledem k časové podobnosti mylně vysvětlujeme jako mezník precesního cyklu.

J. Čihák (Úterý 30. března 2010)  ⇑

O jeruzalémské linii jsem často pochyboval z mnoha důvodů. Jedním z nich byla astrologická antihypotéza. Podle ní je spojnice Vít-Kříž-Longin základem urbanistického zvěrokruhu. Toto vysvětlení je všeobecně oblíbeno, avšak málokdo se zamýšlí nad tím, že taková sakrální geometrie by byla v rozporu s církevní naukou. Už před pěti lety jsem uvažoval trojím směrem. Nelíbil se mi astrologicko-geometrický systém, ale jeho existence byla možná. Domněnku o jeruzalémské linii jsem založil na středověkém zaujetí osvobodit Boží hrob. Současně jsem uvažoval o slunovratové linii, která měla mít ryze křesťanský význam. Ovšem toto vysvětlení se mi zdálo natolik originální a bláznivé, že jsem ho brzy hodil do koše. Pokusím se nápad popsat. Pro křesťanské mystiky byl důležitý nejen východ Slunce o zimním slunovratu, ale také celá dráha, kterou v tento den Slunce na obloze projde. Nejprve se však musím zmínit o biblickém Konci světa. V Bibli je řada proroctví popisujících co se bude dít. Najdeme tam katasrofální hrůzy, ve kterých se některá proroctví shodují a jiná zase odlišují. Nejednou je předvídáno, že před Koncem světa nastane chaos v dráhách nebeských těles a úplná tma. Těžko domyslet, jaké nápady se honily v hlavách středověkých mystiků, kteří se snažili pseudovědecky pochopit, proč nastane temnota. Možná si představili situaci, kterou viděli eskymáci každý rok, než nastala polární noc. Slunce vycházelo a zapadalo stále více na jih, jeho dráha klesala až nakonec zůstala pod obzorem. Podle mé spekulace křesťanští mystikové dospěli k názoru, že apokalyptická tma nastane vlivem klesání sluneční dráhy po zimním slunovratu a nakonec Slunce přestane vycházet navždy. Pokud by se po zimním slunovratu cyklus neobnovil, byla by to předzvěst Konce světa a "duchovní pastýři" by mohli s předstihem vystupňovat přípravy na příchod Božího království. Možná tomu kněží někde věřili a jinde to zpochybňovali. Zastánci onoho tvrzení pak vždy s napětím sledovali východy Slunce po svátku sv.Štěpána. K tomu potřebovali jednoduchou observatoř, jejíž funkci mohly plnit rotundy sv.Kříže a sv.Štěpána/Longina. Obě stavby mohou být klíčem k řešení záhady slunovratové linie i bez sv.Víta. Rotundy bývaly opatřovány vysokými kříži, které u Kříže a Štěpána mohly sloužit jako zaměřovač. Pozorovatelé stojící na levém břehu Vltavy mohli dosti přesně určit místo na horizontu, kde vycházelo Slunce v den slunovratu. Činili to nenápadně, aby neprozradili tajný účel křížů. Pokud se Slunce začalo vracet, potom Konec světa v příštím roce neočekávali. Když by se východ Slunce nadále přibližoval k jihu, potom by zbývalo několik měsíců pozemského bytí. Od starověku až po současnost se objevují spasitelé lidstva a prorokují brzký Konec světa, který se stále nekoná. Proto se domnívám, že už v dávných dobách byly hledány spolehlivější metody k odhalení blížícího se konce. Moje vysvětlení může připadat příliš fantastické a to je správné, neboť jsem ho založil na geocentrické představě.

ZH (Neděle 28. března 2010)  ⇑

Tak zase couvám do předchozích klidných vod, SkyPro s precesí při východech Slunce počítá. Třeba při slunovratu v r. 1000 a 2000 vypočítá obdobný azimut východu Slunce a souhvězdí jsou nad slunečním kotoučem o těch 5 stupňů posunuta. Důvodem, že Slunce i tehdy vycházelo na stejném místě přes vliv precese, je zřejmě, že se neustále přizpůsobuje čas, aby bylo dejme tomu Slunce v zenitu ve 12 hodin, čímž pak Slunce vychází o pár minut jinak, čili v jiném souhvězdí. (Pokud je vysvětlení ještě jiné, viz aldebaran.cz/forum/viewtopic.php?p=27910#27910 kde to diskutující odborníci třeba ještě upřesní.)
Takže jste měl, Jene, pravdu, omlouvám se. A mám jakýsi pocit, že jste mě usměrnil už před těmi 5 lety a já to zapomněl.
Ale je mimochodem pozoruhodné, že když jsem těch cca 5°započítal, seděl přesně ten slunovrat do jeruzalémské linie, což je evidentní náhoda, a je to takové memento, aby se člověk nenechal strhnout podobnými náhodnými shodami.
Ten juliánský kalendář na calendar.sk je pro daný účel v pořádku (chybně jsou tam, myslím si, údaje pro řehořský kalendář v juliánském období, ale to je irrelevantní).
Takže by měly platit dosavadní hodnoty.
No, ale aby to nebylo jednoduché, na webu jsou dva pěkné programy pro výpočet velikonoc www.phys.uu.nl/~vgent/easter/easter_text2a.htm a http://almanac.oremus.org/easter/, ale oba počítají v době kolem r. 1000 se zřejmě chybnými daty úplňku, o den později, než spočítá astronomický program Sky Pro.
Správně by to mělo být tady:http://eclipse.gsfc.nasa.gov/phase/phasecat.html
A taky tady je výpočet dne v týdnu: http://www.csgnetwork.com/juliandaydate.html

ZH (Sobota 27. března 2010)  ⇑

Taky jsem na to narazil, ale za prvé ani astrologové se prý neshodují, kdy PR začal, žádný zjevný začátek asi cyklický pohyb nemá. Mayský kalendář se prý dá různě interpretovat. A z našeho hlediska by to asi mělo význam, kdyby byly nějaké indicie, že takto uvažovali někdy před 900 lety, což sice možné je, ale jak přesně, když v Bibli zřejmě žádný časový údaj není....

J. Čihák (Sobota 27. března 2010)  ⇑

Teď jsem si trochu zlepšoval znalosti o precesi. Našel jsem zajímavý údaj, že v roce 2012 končí "platónský rok". Kněží Staré říše Mayů předpověděli Konec světa na rok 2012. Je to zvláštní shoda. Mayské náboženství bylo založeno na představě cyklických stvoření a destrukcí světa. Zdá se, že nejen znali precesi, kterou předtím objevil Hipparchos, ale také uměli určit konec/počátek precesního cyklu. Předpokládá se, že se o precesi vědělo už před Hipparchosem a učenci si tím vysvětlovali kalendářní zmatek.

ZH (Sobota 27. března 2010)  ⇑

Zkouším ještě prověřit ten rovnoramenný trojúhelník Vít-Petr-Vyšehrad.
Románská bazilika sv. Petra na Poříčí byla o třetinu kratší než dnešní gotický kostel a na svém místě kupodivu zůstal portál, ne chór (ten byl také lehce jižněji oproti dnešní ose kostela - viz).
Pokud protáhneme přímku od jeho románského oltáře přes sv. Longina, dostaneme se asi 11 metrů za závěr dnešního novogotického kostela sv. Petra a Pavla na Vyšehradě (viz). To je ovšem asi do půlky románské baziliky, kterou dal postavit Vratislav kolem r. 1070 poté, kdy se sem přestěhoval z Pražského hradu pro neshody s mladším bratrem – biskupem Jaromírem. (Svatovítská bazilika byla vyměřena jeho předchůdcem a starším bratrem Spytihněvem II. v r. 1060, který pak na začátku následujícího roku zemřel.) Zlomky půdorysu zřejmě dvouapsidové baziliky byly odkryty v 80. létech 20. století a předpokládá se východní závěr někdo při hřbitovní zdi. Ovšem baziliku rozšířil v r. 1129 Soběslav, tak nevím, kde byl prapůvodní závěr, resp. zda nemohl být oněch 11 metrů za dnešním kostelem.
Pokud odtud vedeme stejně dlouhou (3.192 m) přímku do sv. Víta do průsečíku s Jeruzalémskou linií, schází nám ještě 5 metrů (viz), abychom se dostali do chóru baziliky (počítal jsem to programem GcCalc dle GPS souřadnic Google Earth (který to naměří obdobně, o metr příznivěji, protože zřejmě používá sférický model, i když inzeruje elipsoidní). (Petr – Vyšehrad dle sférického modelu dává 3.188,47 m, Vyšehrad ono místo Víta 3.187.60 m). No, jsou tam převýšení, nevím, jak se s tím modely vyrovnávají, bohužel http://williams.best.vwh.net/gccalc.htm je určen pro námořníky a letce a s nadmořskými výškami nepočítá. Googlovské mapy při převýšení 50m na kilometr posunují polohu, asi jen v některých směrech (např. Kříž je posunutý asi o metr a půl), což jsem ověřil na fotkách jiných pražských věží.
Dostává se tím ze hry Jindřich, který ovšem údajně neměl románského předchůdce, i Zlíchov.
Co je ještě zvláštní, že přímka Vít-Petr se odchyluje asi o 0.48° (pokud počítám ne výše spočítaný bod Víta, ale střed rotundy) od spojnice brána Malostranských mosteckých věží - Prašná brána, která je dnes přesně východozápadní, což mi přišlo signifikantní, ale vlivem precese to ve středověku muselo být posunuto o 4-5°. Tím by se nesouběžnost obou linií dala vysvětlit, pokud by byly vyměřeny dle astronomických souřadnic se 145-letým odstupem (ale podle čeho by ten směr byl, když není východozápadní..., leda dle soudného dne 2000 ;)).
Pak by se dalo fantazírovat, že pokud by např. referenčním datem byla ev. přestavba svatovítské rotundy v r. 973, pak by linie mezi věžemi vycházela do r. 1118, kdy by byl postaven hypotetický předchůdce Juditina mostu, k němuž dle svého natočení malostranské věže směřují (pokud bychom brali jen tzv Juditinu věž, pak by se data ještě přiblížila). Tím by se ovšem dostal ze hry Kříž a Longin a muselo by se počítat s dřívějšími kostelíky na místě Petra a Petra-Pavla. Ale to už je fakt fantasmagorie, nechci to ale mazat, kdybych někdy našel nějaké vysvětlení, ostatně proto tady píšu takovéto pochybné úvahy, abych to později našel.

ZH (Pátek 26. března 2010)  ⇑

Řevnovice jsou zajímavé, mě zase napadl Kostelec u Křížků, kde je k rotundě dostavěna velká loď, to je tuším dost časté, a myslím si, že tomu mohly předcházet přístřešky a portiky, které byly přechodnou formou při zvyšujícím se náporu věřících, ale to je jen můj nápad, jistě to je někde zpracované.
S tím Zábořím jste se ale nechal nachytat ;), cituji z Uměleckých památek: pozoruhodná... románská stavba, patrová kaple z doby kol r. 1150, čtvercového půdorysu s apsidou po východní straně a s věží nad středním polem, před r. 1200 přistavěna k celé délce jižní fasády obdélníková románská otevřená předsíň, po požáru v 17. století ... kaple přestavěna v kostel s novým zasvěcením, zbořena apsida a nahrazena obdélníkovou sakristií... A hned jsem si potvrdil první odstavec;).
Obávám se, že i slunovraty (a jarní, podzimní bod) se posunují po obzoru s precesí.
Ta jižní apsida svatovítské rotundy je záhadná, mate mě ten vnitřní prstenec, který je malý, aby patřil k té mé hypotetické Václavově přestavbě, ale proč by tam byl před přestavbou, no nějaké vysvětlení se vymyslet dá, ale nic přesvědčivého.
Ještě jsem přemýšlel o té analogii hypotetické podoby Šebířovy rotundy s jeruzalémskou, neskromně bychom se mohli domnívat, že Monomachos pořádně nevěděl, jak má takový kostel vypadat, byl zbořen do základů, a mohl si vzít inspiraci v Praze (od poutníků ap.), kdy pražská rotunda byla stavěna několik let před tím dle římského kostela (např. Kosmas byl viditelně obdivovatelem antiky), západní apsida tam zůstala navíc, jak bylo u nás zvykem. Ale to jsou opravdu jen mé hrátky, nedá se to ověřit.
Bazilika je z architektonického hlediska podélná stavba, a naše rotunda papežský čestný titul basilika, jestli se nemýlím, neměla.
Jinak, pokud jsem nyní ten zimní slunovrat spočítal přesně a skutečně se shoduje s linií k Jeruzalému, byla by to neuvěřitelná shoda, že by Jeruzalém ležel v této astronomické linii, dalo by se z toho leccos dedukovat, ale to je opravdu už odvážné. Ještě je ve hře otázka, zda, byli-li zeměměřiči či astronomové, snad arabští, jak jste říkal, takto pokročilí, museli znát i precesi (byla známa již v antice) a mohli ji započítat k nějakému významnému přelomu. Tím by se to ještě zkomplikovalo.

J. Čihák (Pátek 26. března 2010)  ⇑

Hypotetickému předchůdci baziliky sv.Víta se podobá románský kostel v Řeznovicích, snad alespoň půdorysem, to je můj dojem.
www.kostel-reznovice.isidorus.net/dejiny-cz.htm

J. Čihák (Pátek 26. března 2010)  ⇑

S přesností orientace ley lines vůči Slunci jsem si příliš starosti nedělal. Ty rovnodenní, půlnoční a polední platí stále. Precesi před tisícem let jsem nezapočítával a proto slunovratové linie mohou být přesnější než se zdá nebo také horší. Ještě něco k orientaci kostelů. Nedávno mě zajímala Kutná Hora a románské památky v okolí /viz www.kutnahora.cz/. Kostel sv.Prokopa v Záboří nad Labem má orientaci cca 20 stupňů. To je hodně za letním slunovratem, ikdyž zanedbáme změny precese. Orientace kostela tedy se svátky a východy Slunce prokazatelně nesouvisí.

J. ČIhák (Pátek 26. března 2010)  ⇑

Ten můj nápad, že malá rotunda byla částečně zbořena a podkovovitě připojena k velké rotundě, zapuzuji. Koncept se mi líbí. Vaše velká rotunda mající charakter jednolodní baziliky se mi zdá pravděpodobná. Zejména, když to podporuje řada indicií a sedí to geometricky. Lze tedy uvažovat i o tom, že při stavbě baziliky nehýbali ani s relikvií sv.Víta, neboť velká rotunda měla pod hlavní apsidou kryptu, která zůstala zachována. Jeruzalémská linie může vycházet spíše z krypty sv.Víta než z hrobu sv.Václava. Svědčí pro to napřímení linie v Kříži.

Relativní je vysvětlení slov přilehlý, vedlejší a sousední. Nevíme, jak to vlastně tehdy jazykově cítili. Etymologické slovníky neznají staročeské tvary těchto slov. Přilehlý může znamenat přichýlený nebo přikloněný, tedy nějak spřízněný a nikoliv přistavěný (přístavba). Kaple sv.Vojtěcha mohla být samostatnou stavbičkou, která byla duchovně spjata s rotundou.

Odpověď "kostel tvůj již před Pánem stojí, překrásně vystavěn" mi zní jako kárání Václava za neskromnost. Biskup asi chtěl zachovat ladnou rotundu Panny Marie, kterou by Václav musel zbořit. Možná se zapomnělo na dodatek "ale budiž, postav ten velký kostel ku slávě Hospodinově". Ovšem interpretace obrazné řeči bývají relativní. Nechápu však, proč byl prostor jižní apsidy tak posvátný, že ho Václav musel zachovat, přestože to narušilo symetrii velké rotundy.