ZH (Pátek 26. března 2010)
Řevnovice jsou zajímavé, mě zase napadl Kostelec u Křížků, kde je k rotundě dostavěna velká loď, to je tuším dost časté, a myslím si, že tomu mohly předcházet přístřešky a portiky, které byly přechodnou formou při zvyšujícím se náporu věřících, ale to je jen můj nápad, jistě to je někde zpracované.
S tím Zábořím jste se ale nechal nachytat ;), cituji z Uměleckých památek: pozoruhodná... románská stavba, patrová kaple z doby kol r. 1150, čtvercového půdorysu s apsidou po východní straně a s věží nad středním polem, před r. 1200 přistavěna k celé délce jižní fasády obdélníková románská otevřená předsíň, po požáru v 17. století ... kaple přestavěna v kostel s novým zasvěcením, zbořena apsida a nahrazena obdélníkovou sakristií... A hned jsem si potvrdil první odstavec;).
Obávám se, že i slunovraty (a jarní, podzimní bod) se posunují po obzoru s precesí.
Ta jižní apsida svatovítské rotundy je záhadná, mate mě ten vnitřní prstenec, který je malý, aby patřil k té mé hypotetické Václavově přestavbě, ale proč by tam byl před přestavbou, no nějaké vysvětlení se vymyslet dá, ale nic přesvědčivého.
Ještě jsem přemýšlel o té analogii hypotetické podoby Šebířovy rotundy s jeruzalémskou, neskromně bychom se mohli domnívat, že Monomachos pořádně nevěděl, jak má takový kostel vypadat, byl zbořen do základů, a mohl si vzít inspiraci v Praze (od poutníků ap.), kdy pražská rotunda byla stavěna několik let před tím dle římského kostela (např. Kosmas byl viditelně obdivovatelem antiky), západní apsida tam zůstala navíc, jak bylo u nás zvykem. Ale to jsou opravdu jen mé hrátky, nedá se to ověřit.
Bazilika je z architektonického hlediska podélná stavba, a naše rotunda papežský čestný titul basilika, jestli se nemýlím, neměla.
Jinak, pokud jsem nyní ten zimní slunovrat spočítal přesně a skutečně se shoduje s linií k Jeruzalému, byla by to neuvěřitelná shoda, že by Jeruzalém ležel v této astronomické linii, dalo by se z toho leccos dedukovat, ale to je opravdu už odvážné. Ještě je ve hře otázka, zda, byli-li zeměměřiči či astronomové, snad arabští, jak jste říkal, takto pokročilí, museli znát i precesi (byla známa již v antice) a mohli ji započítat k nějakému významnému přelomu. Tím by se to ještě zkomplikovalo.