J. Čihák (Úterý 30. března 2010)
O jeruzalémské linii jsem často pochyboval z mnoha důvodů. Jedním z nich byla astrologická antihypotéza. Podle ní je spojnice Vít-Kříž-Longin základem urbanistického zvěrokruhu. Toto vysvětlení je všeobecně oblíbeno, avšak málokdo se zamýšlí nad tím, že taková sakrální geometrie by byla v rozporu s církevní naukou. Už před pěti lety jsem uvažoval trojím směrem. Nelíbil se mi astrologicko-geometrický systém, ale jeho existence byla možná. Domněnku o jeruzalémské linii jsem založil na středověkém zaujetí osvobodit Boží hrob. Současně jsem uvažoval o slunovratové linii, která měla mít ryze křesťanský význam. Ovšem toto vysvětlení se mi zdálo natolik originální a bláznivé, že jsem ho brzy hodil do koše. Pokusím se nápad popsat. Pro křesťanské mystiky byl důležitý nejen východ Slunce o zimním slunovratu, ale také celá dráha, kterou v tento den Slunce na obloze projde. Nejprve se však musím zmínit o biblickém Konci světa. V Bibli je řada proroctví popisujících co se bude dít. Najdeme tam katasrofální hrůzy, ve kterých se některá proroctví shodují a jiná zase odlišují. Nejednou je předvídáno, že před Koncem světa nastane chaos v dráhách nebeských těles a úplná tma. Těžko domyslet, jaké nápady se honily v hlavách středověkých mystiků, kteří se snažili pseudovědecky pochopit, proč nastane temnota. Možná si představili situaci, kterou viděli eskymáci každý rok, než nastala polární noc. Slunce vycházelo a zapadalo stále více na jih, jeho dráha klesala až nakonec zůstala pod obzorem. Podle mé spekulace křesťanští mystikové dospěli k názoru, že apokalyptická tma nastane vlivem klesání sluneční dráhy po zimním slunovratu a nakonec Slunce přestane vycházet navždy. Pokud by se po zimním slunovratu cyklus neobnovil, byla by to předzvěst Konce světa a "duchovní pastýři" by mohli s předstihem vystupňovat přípravy na příchod Božího království. Možná tomu kněží někde věřili a jinde to zpochybňovali. Zastánci onoho tvrzení pak vždy s napětím sledovali východy Slunce po svátku sv.Štěpána. K tomu potřebovali jednoduchou observatoř, jejíž funkci mohly plnit rotundy sv.Kříže a sv.Štěpána/Longina. Obě stavby mohou být klíčem k řešení záhady slunovratové linie i bez sv.Víta. Rotundy bývaly opatřovány vysokými kříži, které u Kříže a Štěpána mohly sloužit jako zaměřovač. Pozorovatelé stojící na levém břehu Vltavy mohli dosti přesně určit místo na horizontu, kde vycházelo Slunce v den slunovratu. Činili to nenápadně, aby neprozradili tajný účel křížů. Pokud se Slunce začalo vracet, potom Konec světa v příštím roce neočekávali. Když by se východ Slunce nadále přibližoval k jihu, potom by zbývalo několik měsíců pozemského bytí. Od starověku až po současnost se objevují spasitelé lidstva a prorokují brzký Konec světa, který se stále nekoná. Proto se domnívám, že už v dávných dobách byly hledány spolehlivější metody k odhalení blížícího se konce. Moje vysvětlení může připadat příliš fantastické a to je správné, neboť jsem ho založil na geocentrické představě.