ZH (Pátek 26. března 2010)  ⇑

Pro nejdřívější výskyt velikonočního pondělí (22. března) vychází azimut východu Slunce cca 88°, pro střední výskyt (8. dubna) 78° a pro nejpozdější (25. dubna) 68°.
Zvěstování páně (25.3.) je nepohyblivý svátek vztahující se k narození Krista
Zmrtvýchvstání je pohyblivý svátek, první neděle po prvním jarním úplňku, 14. den poté je Nanebevstoupení, 50. den Seslání ducha svatého a první neděle poté je Nejsvětější Trojice. Všechny tyto svátky jsou tedy pohyblivé.
Zmrtvýchvstání může být mezi 22.3. a 25.4. a ostatní lze vypočítat.

J. Čihák (Čtvrtek 25. března 2010)  ⇑

Koncept jsem stáhl, díky. Jěště bych chtěl upozornit na kostely v Chabrech, Bohnicích, Čakovicích, na Proseku a sv.Jiljí na Starém Městě. Tyto kostely se dokonce odchylují od východu trochu na jih. Sv.Josef naopak směřuje k letnímu slunovratu. Orientace je mimo jarní (velikonoční) svátky. Přesto souhlasím s tím, že mnoho kostelů bylo záměrně založeno tak, aby směřovaly k východu Slunce v den těchto svátků.

ZH (Čtvrtek 25. března 2010)  ⇑

Jene, podívejte se ev. na zhola.com/Akropole.pdf, je to nedokončený koncept s výsledky mých měření (až to stáhnete, tak to zase smažu).
Ještě tam není (zatím mám k dispozici dva rozporné plánky) kostel sv. Bartoloměje, podle jednoho z těch plánků je rovnostranný trojúhelník mezi oltáři obou chórů baziliky a oltářem Bartoloměje, no a možná je v jeho středu studánka, ale její umístění taky přesně neznám. Mám ale nyní kontakt s archeoložkou, která se tím zabývá, tak se během tří týdnů asi dozvím další informace.

ZH (Středa 24. března 2010)  ⇑

No, svátek Zmrtvýchvstání (velikonoční pondělí) je určitě nejdůležitější z křesťanských svátků, důležitější než Kristovo narození na Vánoce. Netvrdím, že má hypotéza je stoprocentně pravdivá, ale kdykoli jsem počítal u románských kostelů, kde je známý rok založení, východ Slunce v ten den, tak to sedělo (no počítal jsem to pravda jen párkrát, ale taky jsem zjišťoval krajní odchylky svátku i orientací kostelů a odpovídalo to oněm 70-80° s průměrem 75°). Výjimkou jsou tři hradní kostely v čele s bazilikou (mají azimut 59° a směr ke Staré Boleslavi) a rotunda sv. Kříže na Starém Městě, která je severojižní. V jiných zemích je to možná jinak, třeba katedrála v Chartres míří k letnímu slunovratu, ale to jsem blíže nestudoval.
Leckoho mate natočení plánů Prahy o 8°, které je pozůstatkem tereziánského katastrálního systému, pročež se zdánlivě osy kostelů blíží 90°, tedy východu.

J. Čihák (Středa 24. března 2010)  ⇑

Katedrála je orientována k východu Slunce o svátku Zmrtvýchvstání. Je sice lákavé hledat v tom původ orientace kostelů, ale v jarním období bylo více důležitých svátků, zejména Nanebevstoupení a Seslání Ducha Svatého. Významnost svátků byla chápána nejednotně a procházela vývojem. Románské a gotické kostely směřují zhruba na východ až severovýchod. Zatím jsem nenašel rozumné vysvětlení pro tak velké odchylky. To se nedá vysvětlit výškovými rozdíly mezi kostely a horizontem, dále rozdílem mezi prvním paprskem a bodem odtržení a ani proměnlivou významností svátků jarního období. Názor, že zakladatelé kostelů byli nedbalí, se zdá nepravděpodobný. Proto zkusme hledat opačný náhled na tuto záhadu.

Dávní mystikové stanovili liturgická pravidla. Myslím si, že bylo hlásáno, aby se lidé modlili směrem k nebesům a přitom klekali čelem tam, kde Slunce vychází v jarním období. Proto také všechny svatyně musely směřovat do této oblasti. Nešlo tedy o přesnost a podle toho se chovala i většina zakladatelů kostelů. Někteří však považovali za nejsprávnější nasměrovat osu kostela k východu Slunce v den svátku Zmrtvýchvstání. Můžeme jenom spekulovat, jak mystikové vymysleli ten správný směr. Možná to věděli jen zasvěcení. Asi se uplatnila transformace některých slunečních mýtů. Jarní východy Slunce symbolicky připomínaly Kristovo vystoupení na nebesa.

Muslimové se modlili směrem k Mekce, což bylo jejich posvátné ústředí. U křesťanů to bylo jiné. Modlili se k všudypřítomnému Hospodinu. Jejich pozice při bohoslužbách snad měla vyjadřovat náboženskou jednotu. Bylo by chybné domnívat se, že křesťané uctívali nějaké místo, které leželo směrem na severovýchod a třeba i mimo pozemský svět. Křesťané měli též svoje nejposvátnější místa na zemi. Duchovní pozornost se upírala k Jeruzalému, k Římu a později k městu zázraků Amsterdamu. Tím lze možná vysvětlit vzácné abnormality v orientaci románských a gotických kostelů.

ZH (Sobota 20. března 2010)  ⇑

Ještě doplním svůj předposlední příspěvek (píšu tu leccos, abych to ev. po sobě někdy našel).
Osa katedrály (v níž leží hrobka sv. Vojtěcha) skutečně prochází kaplí Panny Marie v Jiřském klášteře, kde je údajně pohřbena Mlada atd. Ale kostelík v průjezdu mezi 2. a 4. nádvořím (údajná Marie) míjí o tři metry (osa míří asi stopu severně od středu průjezdu - lze to pozorovat pouhým okem, protože je v zákrytu vrchol tympanonu průčelí chrámu se střední vížkou). To znamená, že (nehledě na pozdější katedrálu), by spojnice obou Marií skutečně míjela asi o metr severněji střed dnešní hrobky a tedy by probíhala sice vnitřkem tzv. kaple sv. Tomáše, ale ne osou. Nicméně spojnice Marií má azimut 70.20° (katedrála 69.60°) a sloupořadí ambitu kláštera, který dle mého názoru korespondoval s kaplí sv. Tomáše, je o podobný úhel odkloněno (dle Hilbertova náčrtku o 0.7°, dle Chotěbora dokonce o 2.4°, ale věřil bych spíš tomu prvnímu). Zajímavé je, že na svátek Zmrtvýchvstání 1039 (kdy byl převezen do Prahy Vojtěch a zřejmě i postavena jeho kaple) byl azimut východu Slunce 70.33° (to souhlasí s mou teorií, podle čeho se řídila orientace kostelů).

ZH (Pátek 19. března 2010)  ⇑

Ten poslední obrázek je obkreslený náčrt Hilbertův z r. 1912 nebo 13, je asi přesný.
Kosmas píše o rozšíření "větší kaple" biskupem Šebířem (Severius, ve funkci 1031-67). Dalo by se předpokládat, že větší kaplí (capella, o kostelu mluvívá jako o ecclesia, může tak ovšem rozlišovat baziliku a rotundu) myslí Václavovu rotundu (a menší by byla Vojtěchova), taky ale může mluvit jen o apsidě, anebo o stavbě baziliky, kde se pro Václavovou apsidu vyklenula bazilika (to by nebyl tak špatný nápad, protože důvodem Kosmovy zmínky je, že Šebíř při tom musel vykopat kosti Podivena, aby mohl vést zeď, kdyby rozšiřoval rotundu nebo jen apsidu, takovou starost by asi neměl. Nicméně historici t.č. tvrdí, že rotunda byla rozšířena po r. 1039. Hilbert ovšem zevní prstenec apsidy datoval do X. století.
Já jsem svého času tady uvažoval, že v písemnostech zmiňovaný kostel Panny Marie mohla být malá rotunda na témže místě (podobná oné levohradecké, která jí těsně předcházela) a Václav ji pak rozšířil, a vnitřní prstenec by patřil k té původní. Tuším, že o dataci obou zdiv byly spory a názory dodnes jednotné nejsou.

J. Čihák (Pátek 19. března 2010)  ⇑

Hrob sv.Václava. www.fragmenty.cz/archiv/_borders/hrad25.gif www.moraviamagna.cz/hroby/images/k1rvlcek.jpg ..../k1pvlceq.gif
Dostupné dokumentace je málo. Jsou známy jen nepřesné schematické nákresy a pár fotografií. Je opravdu těžké spřádat domněnky o původu vnitřního zdiva apsidy. Její zvětšení asi souviselo s rozhodnutím, že zde budou ostatky knížete Václava. Je otázka, jestli o zvětšení apsidy rozhodl kníže sám, neboť tam chtěl být pohřben, nebo někdo další. Malá apsida nebyla dost prostorná pro umístění tumby orientované stejně jako celá svatyně.

ZH (Pátek 19. března 2010)  ⇑

Je to pohled od SSZ na západní zeď vnější apsidy rotundy, která by měla být z doby rozšíření rotundy, kterou nechal provést biskup Šebíř po r. 1039 (kdy byly do Prahy přeneseny ostatky sv. Vojtěcha a zřejmě na krátký čas v rotundě uloženy, vzápětí či současně s rozšířením ovšem byl zřejmě postaven i druhý kostelík pro mausoleum sv. Vojtěcha), pak v r. 1060 byla zahájena stavba baziliky, protože ty dvě kaple už náporu věřících nepostačovaly. Ta souvislá zeď vzadu je jižní zeď současné kaple sv. Václava a ty zbytky před ní je jižní zeď románské baziliky.
Mimochodem se nyní snažím dokázat, že hrob sv. Vojtěcha je, podobně jako hrob sv. Václava) stále na stejném místě, což mi přijde pravděpodobnější, než dosavadní tvrzení, že se přesunoval s každou přestavbou či novostavbou kostela sv. Víta (měl být nejprve v rotundě (ona druhá kaple je většinou historiky ignorována, ač je popsána pamětníkem Kosmou), pak uprostřed lodi baziliky a pak uprostřed lodi katedrály). Pokud byl prozatímně uložen v rotundě sv. Víta a pak, téměř v portiku rotundy byl postaven druhý podobný kostelík, kde na velmi malé ploše bylo mausoleum sv. Vojtěcha, vycházelo by to dobře do místa současné hrobky a na tomtéž místě byla tzv. kaple sv. Tomáše baziliky. Ta je ovšem na náčrtcích zřejmě mylně orientována, protože existuje přesné Hilbertovo zaměření s kótami a vzdálenostmi, kde je souběžná s pozdější katedrálou, tj. i s klášterem Kostela pražského, a ne s bazilikou. Hilbert zřejmě (on to odkrýval 20 let po kouscích, které byly zase zasypávány) pak kapli na souhrnném náčrtku natočil v souladu s bazilikou, protože jinak to vypadá divně, no ale asi to takhle divně bylo, bazilika byla orientována k Boleslavi, zatímco tato kaple klasicky 70° (což odpovídá východu Slunce na velikonoční pondělí 1039). Zdá se, že hrobem sv. Vojtěcha prochází ona linie Marie (v průjezdu) - Marie v Jiřském klášteře, jak jste myslel, a všechny tyto kostely (obě Marie, Vojtěch i katedrála) jsou v jedné ose, ale úplně jistý si nejsem, dle katastrálky linie míjí hrob asi o metr, na Google mapách, kde je nutné srovnat jednak střechy s půdorysem a jednak počítat s tím, že je Vít poněkud zdeformovaný (není úplně pravoúhlý a podélná osa je otočena o stupeň po směru hodinových ručiček), tam to, zdá se, vychází. A na Císařských otiscích to taky vychází...

J. Čihák (Čtvrtek 18. března 2010)  ⇑

Našel jsem foto jižní apsidy rotundy sv.Víta. Moc z toho moudrý nejsem. www.national-geographic.cz/svaty-vaclave-ukaz-druhou-tvar-1055

ZH (Čtvrtek 11. března 2010)  ⇑

No, jestli vám dobře rozumím, to by ale ta původní rotunda musela mít 5 metrů vnější průměr, myslím, že tak malá rotunda nikde není, ta levohradecká má asi 8 metrů, Budeč 10 atd. A být oválná. Ten tvar a velikost vnitřního prstence odpovídá apsidě levohradecké rotundy, ta má ovšem dvakrát tlustší zeď, pokud ovšem u té pražské není část zdiva skryta pod vnějším prstencem, to nevím. No za zmínku ještě stojí tzv. kostel sv. Bartoloměje, jehož hypotetický předchůdce (pod základy Bart. se nekopalo, ač jsou dodnes přístupné) by mohl být kostelem PM, umístění by taky sedělo (na samém hradě pražském) a ještě líp by mu odpovídal onen popis, jak se vítalo procesí v hradní bráně před kostelem PM.

J. Čihák (Čtvrtek 11. března 2010)  ⇑

Ještě k rotundě sv.Víta. Přikláním se ke všem názorům, že byla postavena vedle malé starší rotundy zasvěcené P.Marii, jejímž pozůstatkem je vnitřní zdivo jižní apsidy. Zajímavý je půdorys tvaru podkovy. Dělá to na mne dojem, že malá rotunda sloužila k obřadům během výstavby velké rotundy. Teprve po vysvěcení velké rotundy byla připojena a stala se z ní apsida. Proto ten podkovovitý půdorys. Průchod byl úzký a tak byla zachována posvátná svébytnost původní svatyně. Nebyla tedy jen pouhou apsidou. Ostatní apsidy nemusely mít půdorys podkovy, ikdyž, z čistě architektonických hledisek, by to bylo žádoucí. Zůstává však záhadou, jak se jmenoval kostelík na západním předhradí a kdo ho dal postavit.

Zdenek Homola (Neděle 28. února 2010)  ⇑

Díky za pochvalu. Rád se s Vámi setkám a Jirka (autor designu a části fotek) nejspíš taky. Je krásné, že se o Prahu intenzivně zajímáte a děláte o ní stránky, možná byste na ně mohla uvést odkaz.
Já radši mailem, když tak napište na zhola(ulita)opo.cz.

Galina (Neděle 28. února 2010)  ⇑

Libi se mi Vase stranka: ma krasny design, dobrou informace a fotky. Jsem z Ruska. Zabyvam se necim podobnym - udelala jsem stranku o Praze z ruznych ceskych zdroju, prekladam a pridavam do ni dalsi clanky. Mela bych zajem o seznameni s Vami, autory teto stranky. Myslim o moznosti spoluprace. V zari se chystam do Prahy. Nenalezla jsem Vas email, proto pisi zde. Tesim se na Vasi odpoved na skype: curuh nebo icq 316-037-584

J. Čihák (Úterý 23. února 2010)  ⇑

Je mnoho vysvětlení původu názvu Praha. Některá jsou opravdu velmi zajímavá, ale všechna zatím opakovaně potvrzují, že problém už je asi neřešitelný. Například údajně podle Ottova slovníku Pragaja (město Allahabad) je Obětiště. To se velmi hodí ke kultovnímu kopci s posvátnou skálou Žiži, pokud si k tomu přidáme zkomolení, ale tím to také končí. Lze vymyslet jen spekulativní souvislosti. Proto jsem se tím přestal zabývat.