J. Čihák (Pátek 2. března 2012)  ⇑

Při pohledu na videozáznam bolidu, který prolétl 4.dubna 2010 nad středozápadem USA, mě napadlo, že úkaz zvaný betlémská hvězda mohl trvat jen chvíli a relativně mohl ukazovat odněkud někam.

ZH (Pátek 2. března 2012)  ⇑

Myslel jsem, že ono tvrzení, že Venuše vytvoří na noční obloze pentagram každých 8 let, přičemž se po 40 letech (bez 40 dní) vrací na původní místo, dokážu po astronomicku pochopit a tady vysvětlit, to se mi ovšem nepodařilo ;). Jen se domnívám, že pentagram není dokonalý, je tedy nedotažený či přetažený a teprve po pěti opsaných pentagramech se 40-letý cyklus přesně uzavře. Ví někdo, jak to je?

Mimochodem, lidské těhotenství trvá 40 týdnů.

Jan Cinert (Pátek 2. března 2012)  ⇑

Zapoměl jsem upřesnit, že pod heslem Merať.

Jan Cinert (Pátek 2. března 2012)  ⇑

Je tam spousta aplikací v náboženstvích, ale astronomické zdůvodnění pouze jedno: 5 osmiletých cyklů = 40. Byť v Mahábháratě má Draupadí (osmiletý cyklus) 5 manželů, mám spíše pocit, že manželé Pándůovci jsou pěti vlastními oběhy Venuše kolem Slunce. A pro tak rozšířené používání číslovky 40, které svědčí o pradávném původu, mi to přijde málo.

Zaujala mne tam ovšem poznámka, že čtyřicet může původně vyjadřovat v náboženstvích "mnoho". Německé "vier" (čtyři) splývá s "viele" (mnoho). Z pohledu dávné astronomie by čtyřicet roků bylo více nežli nejdelší Saturnův rok v délce téměř třicet roků. Takže čtyřicet let by byl velký počet, který již není měřitelný podle opakujících se pohybů hvězd - planet.

Použití dříve zmíněného Kallippova cyklu vytvořeného až v antice, by v mýtu bylo spíše ojedinělé. Neuvědomil jsem si, že je čtyřicítka tak rozšířená, takže z pohledu více faktorů to vypadá nejspíše na původní "mnoho". Ruština nepoužívá slovanské "četyredesať", ale "sorok", nejspíše praevropského původu.

Něco k tomu je také tady, i když vysvětlení, že čtyřicítka nahradila "mnoho" až po rozšíření překladů Bible mi vůbec nesedí.

ZH (Čtvrtek 1. března 2012)  ⇑

Jan Cinert (Čtvrtek 1. března 2012)  ⇑

To je zajímavé, v Kralické bibli jsou jiná jména. V předchozím verši je: Zdali jste mně oběti a dary obětovali na poušti za čtyřicet let, dome Izraelský? Vždycky mi čtyřicítky připadaly podezřelé, protože nevychází z astronomie. Jsou tyto možnosti, buď byla ke čtyřem rokům přidána nula, nebo je původní smysl "po uplynutí 30 let, tedy na počátku čtyřicátých let". Jinou možností je, že se jedná o 4 x 10 roků poloviny Metonova cyklu a tím by byl původně myšlen Kallippův cyklus (4 x 19) v délce 76 let. Možností je zatím mnoho, ale původní smysl "na počátku čtvrtého desetiletí" mi je zatím bližší.

Trochu mi v hlavě uzrála včerejší myšlenka o záměrném umístění narození Ježíše do Betléma pouze kvůli blíženeckému názvu a připadá mi to celkem perspektivní. Název by pak ale byl filištínsko - akkadský Beth-lehm a názvy složené z kořenů různých jazyků nejsou obvyklé. Jenže následný útěk do Egypta, čili na západ, zase odpovídá putování slunečního kotouče potom co se v poledne objevil nad Betlémem. Vypadá to na epický příběh původně založený na jednoduchých časových poučkách a pozorováních, později rozvinutý ve vyprávění do postav a tím s potřebou časové úseky prodloužit. Takže na počátku by byl denní pohyb Slunce a na závěr nejdelší pozorovatelný planetární čas, tedy Saturnův rok.

K heliaktickému východu Saturnu došlo v roce 47 př. n. l. a potom by se Ježíšovo ukřižování mělo odehrát v roce 16 př. n. l.

J. Čihák (Čtvrtek 1. března 2012)  ⇑

J.Cinert: Saturn může mít souvislost s narozením Ježíše. Bible ve verši Amos 5:26 údajně potvrzuje velebení Saturnu jako hvězdy boha Izraelitů. Správný překlad původního hebrejského textu zní takto: Nosili jste svého "krále" Sakúta a hvězdu svého "boha" Saturna - obrazy, jež jste si museli sami udělat?

Jan Cinert (Středa 29. února 2012)  ⇑

S hebrejštinou a akkadštinou jsem na tom úplně stejně. Vím ale že v mytologii se uplatňují stejné slovní kořeny napříč jazyky minimálně kolem středomoří a rovněž stejné mýtické principy. Při výkladu "House of Lahmu and Lahamu," se někam ztratil druhý blíženec Lahamu a naopak přebývá kořen Bet-. To samé platí pro lahem/lehem - chleba, kam se nám ztratil Bet-?

No ale výklad, že dvoukořenový název Beth-lehem může mít základ v blížencích Stín - Světlo by byl z mytologického pohledu přijatelný. V mýtech o zrodu či nalezení héroa jej nalézají, nebo nějak podobně jsou přítomni, denní blíženci a jejich kamarád denní bůh zatažené oblohy. Ostatně dodatečně přidaní Kašpar, Melichar a Baltazar jimi také jsou a např. ve znojemské rotundě je to vyjádřeno rovněž. V takovém případě by v Betlémě byl Ježíš nalezen kvůli názvu města, ovšem název by pocházel ze samotné skutečnosti, že v poledne přestane přibývat světlo a začne se naopak prodlužovat stín.

Mimochodem onen "chleba" je přítomen i v ruských blížencích Boris a Gleb a na Rusi uměli hebrejsky a akkadsky stejně jako my :-).

ZH (Středa 29. února 2012)  ⇑

To je fakt, že v NZ počet není uveden. I když mají hroby v Kolíně ;).

Ta zjevná etymologie hebrejského či jakého názvu je odvážná, v Etymonline je: the name probably means "House of Lahmu and Lahamu," a pair of Mesopotamian agricultural deities. Jinde se zpravidla píše: The second word of the name Bethlehem is the Hebrew noun lahem (lehem), bread. Já tedy hebrejsky neumím, akkadsky ještě trochu méně ;).

Jan Cinert (Středa 29. února 2012)  ⇑

Tři mudrce jsme tu již také probrali. Evangelia jejich počet neznají, je to tedy pozdější přídavek. Původní jsou "pastýři" a "mudrci", čili astronomové nebo astrologové sledující "ovečky", tedy hvězdy. Nemají nic společného s čímkoli, co má vazbu na číslovku tři.
V "reminiscenci" je pozoruhodný naivní výklad, že Betlhem má znamenat "dům chleba". Jak by se potom Betlém odlišil od ostatních míst - domů ve kterých lidé jedí chleba? Zjevně je zde kořen *pat (voda) a proto spíše významová souvislost s Pannou - dívkou, tedy "vodněnou" - oplodňovanou.

ZH (Středa 29. února 2012)  ⇑

Taky mě překvapilo, že Marcel Grun nezmínil Keplera.

Zajímavé teorie. Jen, že Slunce by asi nebylo ničím mimořádným.

Reminiscence na předchozí diskusi. Jen tak maně mě napadlo (nejsem schopen se pořádně zamyslit a hledat prameny), jestli tři mudrci nejsou personifikací nějakého nebeského jevu, řekněme toho Orionu.

Omlouvám se za dlouhodobý problém, že čísla příspěvků se mění, a tak musím dávat odkaz formou výsledků vyhledávání, chtěl jsem to napravit, ale byl by to problém.

Jan Cinert (Středa 29. února 2012)  ⇑

Ještě jsem zapoměl, že věk Ježíše v době pokřtění měl být 30 let a ukřižován měl být následně, tedy asi v 31 let, později až v 33 letech. Teď jde o to, jestli lidé v prvních stoletích našeho letopočtu o podstatě Ježíšova mýtu věděli daleko více nežli my, ale s ohledem na postupně se vyvíjející křesťanskou víru toto nepředali dál.

Jan Cinert (Středa 29. února 2012)  ⇑

O zmíněných konjukcích jsme tu již diskutovali. Přišel s tím již Jan Kepler a mým názorem je, že to možné vůbec není. Starověcí astronomové nebyli tak zaostalí, aby po postupném přiblížení planet je začali považovat za jednu "betlémskou hvězdu". Vždyť to vůbec nejde. V Evangeliích o tom také není žádný náznak, vždy se jedná o jednu hvězdu.
Hlavně jde o to, že výpočet narození Ježíše je pozdější konstrukcí Dionýsia Exigua, který se zabýval astronomií kvůli výpočtu data Velikonoc. Ten tedy konjukce vůbec neřešil, takže s jeho postupem vůbec konjukce nesouvisí a tím ani s betlémskou hvězdou. Ostatně starý mýtus o příchodu Spasitele přece nemůže mít souvislost s konjukcemi v roce 7 př. n. l.

J. Čihák (Středa 29. února 2012)  ⇑

Astronomové spíše zohledňují velkou-trojnásobnou konjukci.

Ještě jsem našel informaci k výstavbě Klementina. Dobové prameny uvádějí, že při stavbě koleje postupně zaniklo 32 domů, 7 dvorů, několik zahrad, tři starší kostely, dvě ulice i původní dominikánský klášter.

Jan Cinert (Středa 29. února 2012)  ⇑

Delší dobu mám potřebu napravit něco z minulosti, ale nechtěl jsem narušovat debaty o jiných tématech. Před časem jsme tu diskutovali o možných souvislostech Venušina cyklu s datem narození Ježíše Krista. Nechali jsme se zmást (obzvláště já) tím, že u Marie bývá zobrazována osmicípá hvězda. Tato hvězda je však symbolem P. Marie, protože je personifikací planety Venuše, tedy původní Letní bohyní.
S Ježíšem nemůže mít nic společného a nenáleží mu ani šesticípá hvězda (planeta Jupiter), protože ta je Davidova. Zbývá tedy hvězda - planeta Saturn, která má rok v délce necelých 30 pozemských let. Se Saturnem zjevně souvisí staroegyptský svátek "Sed" konaný po 30 letech a faraon v něm ukončil etapu své vlády a začal po "obnovení síly" etapu novou.
Mudrcové by tedy měli vidět na východě heliakální východ Saturnu a za ním putovat směrem na západ. Jenže, Betlém je od Jeruzaléma přesně na jih, tedy tam kde je v poledne každý den Slunce, a Betlémskou hvězdou by také mohlo být samo Slunce, protože Ježíš je personifikací solárního roku.
Zřejmě se jedná o princip ukončení třicetiletého období a zrod nového, který je zahájen prvním solárním rokem, vyjádřený příchodem spasitele, v tomto případě Ježíše Krista.
Etymologicky souvisí svátek "Sed" se "saturday" (Saturnův den), obdobou je "samstag" a "sobota" (bůh Sabadios). Řeckou obdobou Saturna je Kronos (rok) a tady je vidět, že je spojitost solárního roku se Saturnem. Nadále zůstává otázka, jestli při dodatečném výpočtu narození Ježíše byly planetární roky, tedy hlavně Saturnu, nějak zohledňovány.